pipina píše: Toto tvrzení z vaši strany stojí jenom "na vode". Chemicke sloučenine známe jako solanin (
http://cs.wikipedia.org/wiki/Solanin) se v organický chémii říka jenom jedne na světe
Uznávám že zdroj, který jsem použil byl na omylu. To co tvrdí platilo oficielně do roku 1954, kdy všeobecný název Solanine do té doby platný pro širokou škálu glykoalkaloidů, byl přisouzen pouze jedenomu z mnoha glykoalkaloidů.
http://www.inchem.org/documents/jecfa/j ... 30je19.htm
„The common potato, Solanum tuberosum, contains toxic steroidal glycoalkaloids derived biosynthetically from cholesterol (Sharma & Salunkhe, 1989). In older literature (before 1954) these have been referred to only as 'solanine' or as total glycoalkaloids (TGA). The potato glycoalkaloids have not been evaluated previously by the Joint FAO/WHO Expert Committee.”
Překlad
“Běžné brambory Solanum tuberosum obsahují jedovaté steroidní glykoalkaloidy biosynteticky odvozené z cholesterolu (Sharma & Salunkhe, 1989). Ve starší literatuře (před 1954) se na tyto glykoalkaloidy odkazovalo pouze jako solanin, nebo jako celkové množství glykoalkaloidů (TGA, total GlykoAlkaloids). Bramborové glykoalkaloidy nebyly doposud vyhodnocené spojenou expertní komisí FAO/WHO.
http://www.fao.org/index_en.htm http://www.who.int/en/ Světové organizace pod UN, polnohospodářská a zdravotní.” (Takže děkuji za upřesnění. Jo, a Neoši, když už opisuješ, udělej to pořádně a nepodepisuj se do toho.)
pipina píše: Slavek Krepelka píše: Čím jsou brambory pozoruhodné je fakt, že mají velice málo ….
Todlecto tvrzení ja take z vaši strany zjevne o neznalosti dane problematiky. …. Slavku tohle mé tvrzený moho na rozdíl vášho kdykoliv doložit.
To mohu doložit i já a všeobecně máš opět pravdu. Co v té pravdě ale není zahrnuto je fakt, že naprostá většina virálních a bakteriálních nákaz má svůj původ ve špatných pěstitelských a skladovacích podmínkách a netýká se brambor, keré jsou pěstěné na vhodné půdě, ve vhodných podmínkách a které jsou ve vhodných podmínkách skladované. Je naprosto samozřejmé, stejně jako u lidí, že pokud není bramboře dáno co její jest, stává se obětí kde čeho, stejně jako člověk, díky narušení její přirozené imunity. Konec konců, kdyby tomu tak nebylo, brambory a bramborová nať by nikdy neshnily, že? To, že jsou dnes brambory velice často, ne-li výlučně pěstované na vyčerpaných zeminách a že jsou pak často nevhodně skladované nemění nic na tom, že jejich imunní system, kterému vděčí do značné miry svou produkcí glykoalkaloidů, tedy dnes nejen solaninu díky změně názvosloví, za normálních zdravých okolností pracuje nesmírně dobře. Například i Irský hladomor 1840, kdy 80% celo Irské produkce padlo za oběť Late Blight, byl způsoben naprosto neobvykle mokrým počasím. Neobvykle mokré počasí znamená nedostatek slunce a nedostatek slunce znamená u brambory omezenou produkci glykoalkaloidů. Zároveň dává vynikající podmínky plísňovým infekcím a s nimi i dalším. Neblahým vlivem jsou take vysazovací metody, které nejsou bramboře přirozené, specielně vysazování rozkrájených brambor, tudíž velice mechanicky zraněných a tím lehce napadnutelných skrz řez, který postrádá plný obsah glykoalkaloidů ve slupce. Mluvíš-li tedy o veliké spoustě nákaz, máš sice pravdu, ale neuvedením podmínek jednotlivých nákaz a neuvedením, že veliká část těch nákaz se týká jak metod vysazování, tak skladování, tak klimatických a půdních podmínek, se dopouštíš zevšeobecňování, které je extrémně zavádějící. Jako příklad ti moh uvést, že pokud ti naříznu prstíček a smočím ti ho v hodně chcíplý kočce, bude nejspíš do 24 hodin po tobě a když ne, jenom to vezme trochu dýl. Lidově řečeno jde o mrtvolný jed, který je bakteriální nákazou a který se často vyskytuje například ve slizu kůže úhořů, kteří se živí mršinami. To ovšem neznamená, že je tato bakterie naším přirozeným škůdcem.
Co se týče hmyzu, mandelinka bramborová není výlučná, ale je jedinná, která na bramborách vzkvétá ve všech fázích svého života. Co se týče ostatních škůdců, způsobují ve srovnání s mandelinkou zanedbatelné škody, což jsem uvedl na příkladu občasného nahlodání brambor snad ponravama jiných hmyzů. Pár polí s bramborama a brambor jsem v životě viděl, detailně, i jsem se zůčastnil sběrů mandelinky a z mé zkušenosti se na bramborách jinní hmyzové drží velmi málo a odhadem bych řekl, že jen do té doby, než se otráví.
pipina píše: Solanin - Slávku když tadý říkate "Á", pak viezte že v slušný společnosti se patŕí říct i to "Bé". …
A kde tady jako neříkám, že solanin je jed? Naopak, uvedl jsem i případ smrtelné otravy rulíkem zlomocným, kde jde právě o otravu souhrnem glykoalkaloidů ve své době známých pod pojmem Solanin. Naprosto neprávem tu na mně Bééčíš. Už jsem to tu zaBééčel já a ne jednou.
pipina píše: Solanin je po pravde taky protoplazmatický jed který spúsobuje rozpad červených krvinek (hemolýzu).
To je za danných podmínek určitě pravda. Nyní snad uveď, za jakých. Pitva Ančky, kterou jsem zde uvedl, definitivně nepotvrzuje, že se tak děje při ústním požití a to ani v extrémním případě smrtelné otravy.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/article ... 97/?page=1 Naopak, velice jasně vyvrací, že by k tomu při ústním podání mohlo dojít. Hemolýzu způsobí snad kromě destilované vody vše, pokud je látka uvedena přímo do krevního oběhu pomocí injekce v dostatečné koncentraci a množství, ať již je to zapříčiněno příliš velkým vybočením z pH rovnováhy, nebo jinak. Lze to říct o kterékoliv kyselině i zásadě a lze to říct prakticky o čemkoliv. K hemolýze dokonce dochází i přirozeně okysličením například rány atd. Takovou slabomyslností bych mohl dokazovat, že lidi by neměli dýchat, protože kyslík obsažený ve vzduchu způsobuje hemolýzu.
Nicméně velice nízká stravitelnost glykoalkaloidů brání tomu, aby k tomu při ústním požití došlo a proto jsem byl velice potěšen, že jsem otravu a výsledky pitvy Ančky mohl uvést. Je to z roku 1948, jak jsem teď zjistil, takže možná od té doby je těch případů víc.
pipina píše: Resorpčne má vzrušivý pozdejc utlmujúci účinek na centrální nervovou soustavu. Příznaky otravy: škrábaní .....
To je všecko hezký, ale vůbec to nic neříká o tom, jak se chová ústně podávaná čerstvá bramborová šťáva a jaký má vliv na zdraví nemocných v dávkách, které jsou řádově pod hranicí akutní otravy. Dále jsem skrzevá všechny své příspěvky dával důraz na důležitost rozlišení mezi solaninem a společnému působení všeho, co šťáva z brambor obsahuje, ať již jde o známé a uvedené, nebo neznámé a neuvedené chemikálie obsažené v bramborách. Opět uvedu jako již mnohokrát příklad Curare, které neobsahuje žádnou složku, která by byla sama o sobě jedovatá, a přesto dohromady složky jedovaté jsou. Zde je dobré si take ještě povšimnout, že Curare není jedovaté pokud je administroané ústně a je jedovaté jenom pokud je do těla představeno krví. Pokusnictví s jedovatosti se dělá na zvířatech a to povětšinou tím, že se do nich nějakou cestou jed stříkne, což nemusí a velmi často neříká nic o jedovatosti jednak lidem a jednak o jedovatosti při ústním podání. Na straně druhé pitva Ančky dala velice jednoznačné výsledky.
Jinak na praktickou notu, dnes jsem dal opět 4dcl. Zatím nemohu tvrdit, že bych si všiml jakýchkoli symptomů otravy, i když po nich vyloženě koukám. Pokud něco, spíše mi to dělá dobře.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.