mekac píše: ....
máme na políčku nasázený brambory, jedny klasický žlutý a druhý červený. ...
Nazdar Mekáči. Díky za tuto informaci. To je právě velice pěkně a v kostce vystiženo v tom posledním přeloženém článku
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 45#p105045 "Mnoho těchto sloučenin slouží rostlinám jako přirozená atibiotika" Slovo
antibiotika to očividně zcela nepopisuje. Jako antibiotika je lze podle mne považovat za velice širokospektrální a hlavně pro bakterie silně nenávykové, ale žádná rostlina očividně nezahrnuje kompletní spektrum. Jenže také se dá říct, že mimo bakterií jde i o širokospektrální obranné látky proti různým "škůdcům" z říší hmyzu, červů, plísní a virů a opět velice nenávykové.
Jak jsem se zmínil o betaninech, tedy i barviva obsaženého ve šlupce hlízy červených brambor, opět patří do rodiny glykosidů
http://en.wikipedia.org/wiki/Betalain (Betalain je rodina kam patří betaniny) Je tedy zřejmé, že ty červené mají navíc oproti solaninu a chaconinu v bílých bramborách další velmi silně zastoupenpu složku v betaninech.
ví, co v bramborách všechno je za glykoalkaloidy a jiné saponiny v jakém poměru a ve kterých a jak jsou jednotlivé glykoalkaloidy a saponiny vůbec "silné". Taky je mi to dost putna díky pozitivním zkušenostem.
Nicméně, po těch červavých, nebo zaháďátkovaných bílých bramborách by asi bylo nasnadě šťávovat radši červené, než bílé, nebo k bílým přibrat červenou řepu atd. V kostce z toho leze, že by asi bylo nejlepším přístupem vzít za základ brambory, nejlépe červené a k tomu ještě přihodit další velmi málo napadané bejlí, ať už je to cokoliv. Zde se kruhem dostáváme k tomu, proč džusování pracuje v praxi, ale bude záležet na výběru toho, co je džusováno, protože toho do sebe člověk může nalívat jenom omezené množství. Z toho co jsem se dozvěděl o mrkvi, pracuje také sama o sobě, ale je toho mrkvového džusu potřeba snad 4 litry denně a to už může být starost a je to na dost dlouhé lokte.
Dá se říct, že tady objevuju a snad objevujeme Ameriku, avšak nikoliv z pohledu bulvárních plátků který je nám nabízen jak vědou ortodoxní, tak vědou profesionálních výrobců potravinových doplňků, náhled na tu Ameriku tak říkajíc bez brýlí velkoměst v celé její krásné přirozené nahotě.
Že by asi na mně pracovaly červené brambory lépe než bílé vypadá sice dost logicky, ale ověřit to na jedné osobě přeci jenom nepůjde, protože pracujou očividně oba druhy. Nicméně definitvně začnu kupovat výhradně červené, i když jsou povětšinou dost dražší. Stejně je to za hubičku
Myslím si, že podstaných je těchto několik bodů:
- Necpat toho do sebe příliš mnoho, aby se člověk nepřiotravoval. To se ale bude blbě odhadovat a nejlepším vodítkem je již osvědčená zkušenost druhých.
- Nenechat se zmást zhoršením stavu brzy po zahájení kůry a příznaků například revmatických bolestí atp. protože jsou ze zkušeností pouze přechodné.
- Nenechat se svést svou pohodlností k domněnce, že potravinové doplňky, tím míním bylinné výtažky, nikoliv minerály, mohou nahradit čerstvé produkty. Jednak jsou velice neúplné a jednak jsou složky pozměněné oproti čerstvým nejenom chemickými reakcemi, ale i roztokovými návaznostmi. Napřiklad alkoholová tinktura může, ale také nemůsí mít účinky čerstvé šťávy a totéž se týče roztoků v olejích, o vývarech a čajích atp. ani nemluvě. Co se týče minerálů, stále stojím za tím, že inorganické minerály v podobě chloridů jsou nejůčinnější a u některých, jako třeba u chloridu železnatého, jsou i ve velmi malém množství natolik účinné, že mohou být prudce jedovaté.
- Necpat do sebe v době džusovací kůry příliš mnoho tuků, alkoholu atp a pokud nějaké, nehnat je trávícím ústrojím společně se šťávami. Ideální by se mohlo jevit nejíst po dobu kůry nic, ale pokud se podívám na Japonskou dokumentaci brambor, minimálně u brambor lze udělat rozumný kompromis. Zde bych si také uvědomil, že je nejenom třeba se zbavovat toho nemocného, ale také se postarat o obnovu a zde se dostáváme hlavně k problému tuků. Zatímco se zdravými živočišnými to nevypadá na problém, stejně jako to nevypadá na problém s lněným a kokosovým a vůbec nasycenými oleji, řepkový, slunečnicový, kukuřičný, burákový atd. oleje, v podstatě oleje nazývané zde zeleninové, jsou průser a nezáleží na tom, jestli jsou ztužené vodíkem, nebo ne. Tam jde jenom o větší či menší
Tuky pro to, že je ze zeleninových a ovocných šťáv nedostaneme a jsou nesmírně důležité pro tvorbu zdravých buněčných stěn, blán, tepenních stěn atd. Tělo si samozřejmě přepracuje i hodně z toho, co dostane ze zemřelých buněk, ale s cholesterolem odchází játry právě ty tuky. Navíc ty umrtvené buňky byly umrtvené proto, že v ních bylo cosi nezdravého a spoléhat se na tělo, že pokud je nedostatek tuků lepších tak že nepoužije co vůbec je, by asi byla pošetilost. Přesně proto byly použity blbé tuky v nemocných buňkách.
- Co se týče bílkovin, přes všechny řeči, že zeleninové bílkoviny jsou pro nás dostatečné a zdravé, bych se přiklonil k názoru, že toto tvrzení je stejná blbost jako je blbost to, že jsou rostlinné tuky všeobecně zdravější než živočišné. Ty živočišné jsou nám daleko bližší. Spíš jde zase o množství kolik jich doí sebe ládujeme a také jaké. Zdy by snad měly být nejpříhodnější mléčné a vaječné. Ty jsou totiž určeny na zpracování rychle se vyvíjejícími se mláďaty.
- Definitivně se zbavit závislosti na sacharóze, tedy na běžném cukru, viz co sem na fórum nedávno popřihazoval Anri.
- Definitivně si dát pozor na základní minerály, i když ze šťáv jich (podle půdy) člověk dost dostává. Jde hlavně o draslík, hořčík, jód a selén. Zbytek snad je fajn s tím, co jde ve šťávách.
- Vyhýbat se prakticky všem felčarům, pokud trpíme chronickými onemocněními a dát se do léčení sami, hned, s vervou a bez pochyb. osobně bych se na felčary neobrátil ani s akutními infekcemi, které řeší prakticky instantně HCl, od obkladů po injekce, od zánětů ran po chřipku. Jedinně snad na rány a vředy atp alkoholové obklady. Jó. pokud si člověk ulomí nohu, nebo se vyseká v autě atp. pak je definitivně naprosto nejlepší se k tomu v první řadě nedostat a pokud, pak není nad schopného chirurga, nebo na sádru atd. Tam bych na to s bramborama samotnýma nešel.
- Procházky a cvičení a ještě lépe účelná práce na čerstvém vzduchu, třeba okopávání brambor
nikoliv šlapání pedálů ve sklepě, nebo podobné darmošlapné
činnosti v klimatizovaných potírnách.
- Dát se do přímého držení těla i duše a pořádně dýchat.
- Naučit se usmívat i ve spaní.
Ahoj, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
cítím z každého Tvého nového nicku. Říkej tomu třeba ESP 
SDK