A(&F) píše:... jj, zkouším to, ale už teď je mi jasné, že nejrozumnější bude dojet na fakultu, ...
![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Mám pocit, že ta čurina nás tím antiseptickým ještě
![Piss :piss:](./images/smilies/icon_piss.gif)
Ta žena, co se tím složila, byla AIDS. Chorob na celou Afriku a ty bakterie nejspíše v moči. Ony jsou nám alespoň E-coli mimo krevní oběh ve střevě symbiotické a ženy jaksi jsou náchylnější ke znečištění rodidel ze střev, pokud nefungujou přesně jak maj. To řečeno, připomenmu, že paní, co synkovi paži po opařenině spravila, tu moč v žádné lednici nedržela a nevymražovala a dokonce si dovolím tvrdit, že nenačurala čtyřlitrový demižon najednou. Tím pádem to opakovaně otevírala.
Koukám na to takhle, vymražení kmenovým těžko ublíží. Setkal jsem se kdysi s rukomr
![Eusa Silenced :esilenced:](./images/smilies/eusa_silenced.gif)
tedy obecním býkem, vlastně co to plácám, s inseminátorem, a ten držel hovězí semeno v bandasce chlazené tekutým dusíkem. Tyhle věci vydrží hodně. Zamražení ale nejspíše vyprodukuje nějaký ten extra dormin a pokud v tom láku něco cizího je, zabrání mu alespoň množení, když nic jiného. Když to pak vlítne na pokojouvou, nebo vůbec nad nulu, množící se buňky uzavřenou nádobu naplní čpavkem a aj ho samozřejmě rozpustí v láku a tím si vysterilizujou prostředí jak brambory dobrý krecht a je vymalováno.
Dodatek: V momentě, kdy dochází glutamine, nebo spíš kdy se zvedne koncentrace čpavku na kritickou hladinu, kmenové buňky zhibernují opět pomocí dorminu a celý lák i s namnoženýma kmenovýma buňkama usne. V momentě, kdy se dostane do styku se živnou půdou, tedy ať už s neporušenou kůží, ale daleko výrazněji s otevřenou ranou, nebo spáleninou, ze které crčí mok se živným glutaminem, a to ještě stále pod ochranou čuriny, ze které začne čpavek čpět do vzduchu a sníží se jeho koncentrace, kmenové buňky ožijí a počnou se množit a tělo jim nakecá, co z nich má být a na co dospět, tedy diferenciovat (doslova změnit). Otázka je, do jaké míry jsou přenosné z osoby na osobu, ale podle všeho jsou přenosné mezi lidmi universálně. Dokonce se jeví, že by snad mohly být přenosné i z jiných savců na lidi. To by byla pumelenice. V každém případě se neprojevuje odmítnutí tkáně mezi dárcem a příjemcem u lidí, což znamená, že se nutně nějak pozmění DNA dárcovských kmenových buněk a že se dokáží kompletně přizpůsobit a metamorfozovat během diferenciace i na DNA systém příjemce.
Mám pocit, že i zde na nás má matička příroda zatraceně velký náskok a ví, co dělá, na rozdíl od nás.
Co se týče mikroskopu
![Good :good:](./images/smilies/icon_good.gif)
akorát, že to bude muset asi skouknout někdo, kdo ví, na co se kouká. Ve tkáni vypadaj (říká se jim taky fibroblast) jak hodně natažený ponorky se špičatými konci s očkem jádra někde kolem prostředka, ale v čurině to může být ještě asi jinak a bude záležet na stupni dospělosti.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.