Rezonanční elektromotor

[Akord]

Měřil jsem oteplení motoru a vychází to přibližně stejně. Za 30 minut provozu teplota vzrostla u klasického zapojeni o 30°C a u rezonance o 35°C. Ztráty jsou tam tedy přibližně stejné,ale v rezonanci je celkový odběr nižší.

Používáš nejasné pojmy. Co to je celkový odber? Proud, nebo výkon?

Pokud proud, tak ten muže být nižší, protože kond vykompenzuje induktivní jalovou složku proudu. O tom jsem také psal, zdánlivý príkon jako součin napetí a proudu je vždy vyšší, než činný. Celkový činný príkon však bude vyšší, nebo zhruba stejný, vždyť jen stoupnou ztráty. O tom svedčí i ta teplota.
Nárust teploty je zpusobený ve velké vetšine jenom proudem, takže si dost protirečíš.
Co by ohrálo motor, když ne zvýšený proud? Magnetizační ztráty? Vždyť nestouplo napetí. Ta informace nezapadá mezi jiné. Nebo se zmení moment, protože ten je úmerný prakticky jen proudu pri stejných otáčkách.

Když už porovnáváš takhle, proč nezmeríš také celkový proud motorem, ke kterému je pripojený kond paralelne takové kapacity, aby odber motoru včetne kondu byl minimální?
Vždyť je to minimální práce, a mužeš hned porovnat výsledek. Ta kompenzační kapacita bude podstatne menší, než používáš v serii.

Uživatele z hlediska odberu, spotreby zajímá činný príkon (ten merí elektromer), ne zdánlivý, nebo proud. Proud je zajímavý jenom pri ztrátách na vedení. Jalový induktivní proud lze kompenzovat kdekoliv na míste spotrebitele paralelními kondy, dokonce se to i povinne delá ve všech firmách, který odber je v desítkách kW, nebo mají digitální elektromer. Jsou na to firmy co to delají - montují kompenzátory. Seriová rezonance motoru je nebezpečná a nic výhodné neprináší, její funkce je závislá na zatížení, a pri odlehčení mechanické zátež, nebo její promenlivému charakteru hrozí napeťové a proudové pretížení, ve smyslu, jak píšeš.

Slyšel jsem prípad, kdy podobne udelaná seriová rezonance ve smyslu regulace nabíječky (kond v serii s trafem) udelaná za účelem priblížení se charakteristice konstantního proudu zabila človeka, co ji delal, protože rezonance napeťove prorazila trafo tak, že to švihlo na sekundár, a nulák pres kostru byl neúčinný, nabíječky se ne vždy pripojí "-" pólem výstupu na nulák.

[talmar]

Zkoušel jsem připojit kond paralelně pro kompenzaci o kapacitě 2mikro.Kondík systém rozhodil a motor se zastavil takže tímto způsobem to nejde kompenzovat. Nadstavit motor v zátěži do rezonance taky není úplně jednoduché.Chtělo by to nějakou zpětnou vazbu která by to držela. U toho teplotního měřeni jsem měl nadstaven proud při rezonanci stejný jako při normálním chodu tak je možné že motor měl větší krouticí moment a taky asi nešel přesně v rezonanci.To by šlo ještě ověřit kdybych na místo žárovky použil nějakou proměnnou zátěž.

[Akord]

Asi jsme se nerozumeli. Nemyslel jsem kompenzovat motor v rezonanci, však ten je kompenzovaný. Myslel jsem kompenzovat tormálne zapojený motor, ten se nemá jak rozhodit. Celkový proud takhle kompenzované dvojice motor+kond paralelne pak mude nižší, než by mel motor samotný. Tímhle jde vyradit jalovou složku, která zkresluje merení skutečne odebíraného činného výkonu. Na porovnání účinnosti je treba vzít tenhle proud, po kompenzaci, nebo použít digi wattmetr, který si s jalovou složkou poradí. Vetšina digi wattmetru není pro merení malých "kuchyňských" spotrebiču moc vhodná, protože mají rozlišovací schopnost ("dílek") 10, 20, nebo i 50W.

[talmar]

Akord mysliš že by takto šlo zapojit více třífázových motorů za sebe v rezonanci? Tímto by odpadla regulace.Stačilo by najít vhodné kapacity.Motory by musely být stejné nebo podobné. Pokud se vyhodí ventilátor tak by nebyl problém je propojit.Tolik stejných motorů ale nemám

[Akord]

Akord mysliš že by takto šlo zapojit více třífázových motorů za sebe v rezonanci? Tímto by odpadla regulace.Stačilo by najít vhodné kapacity.Motory by musely být stejné nebo podobné. Pokud se vyhodí ventilátor tak by nebyl problém je propojit.Tolik stejných motorů ale nemám

Propojit to mužeš, navíc stačí 1 kond v 1 vetvi hvezdy. To ale nikam nevede. Když to bude mít společnou hrídel, bude se to chovat jako 1 motor.
Kdysi jsem rezonanci asynchronního motoru zkoušel ze zcela jiných duvodu, potreboval jsem zvednout otáčky 2x v momentovém sedlu a generátorickém režimu. A jak jsem napsal, pri normálním 3fáz asynchronu s nominálním proudem 5A jsem párkrát omylem udelal asi 50A. To opravdu vede jenom na ztráty. Indukční motor je stejne minulost. Udrží se jenom v nekterých tradičních aplikacích, nahradí ho rízený synchron, brushles DC, nebo reluktanční, nekteré z nich dosahují pri stejném výkonu a účinnosti poloviční objem a hmotnost.
Dneska "polovina" motoru v prumyslu má frekvenční menič, a meniče mezi sebou mají DC sbernici, protože umožnuje rekuperaci, která by jinak byla nákladná, vyžadovala by aktivne rízený brzdný modul, veliký a drahý jako menič sám.
Takže pokud chceš opravdu pokročit, tak si nejprve zmer ten vstupní výkon porádne, a zjistíš, kdo ti kecá

[talmar]

Zrovna se na to pivo chystám,tak z měření nic nebude. Snad zítra pokud se nebudou třepat ruce a uvidím na displej.

[talmar]

Prováděl jsem nové měření za pomoci wattmetru a musím konstatovat že akord měl bohužel pravdu. Měření wattmetrem poskytlo úplně jiné údaje.Měřil jsem příkon na minimální krouticí moment těsně před vypadnutím z otáček. To zajistilo stejný nebo podobný krouticí moment v normálním chodu i v rezonanci. V normálním chodu to bylo 247W a v rezonanci ještě o něco více 285W. Takže žádný zdroj volné energie se nekoná. Děkuji akordovi za pomoc fundované rady.

[ekowatt]

[maroš]

nakresli schému toho zapojenia a aký si mal cos φ a točíci moment.

[ekowatt]

nemam wattmeter aby som zmeral skutočny odber energie, tak som to odčital z elektromeru.
stopol som čas na jednu otačku


Pri rezonancii: 00:02:08.52
Pri pôvodnom zapojeni: 00:02:05.86

rozdiel (free energy) 00:00:02.66

[maroš]

Výborný nápad, je to fakticky kapacitný delič, myslím že kondenzátor C1 a vinutie motora vyrovnáva cos vyrovnáva cos φ, a druhý obvod ho ešte otáča. Je to sérioparalelný obvod tak vyladený aby na motore sa pootočilo svorkové napätie tak aby bol uhol zhruba 120°, tzn. motor by bežal ako 3 fázový na dve fázy. pokiaľ by si mal presné hodnoty vinuta tak sa to dá presne vypočítať, len motor pri zaťažení mení cos φ tak neviem či by ti to dobre fungovalo. cos φ síce mení ale nemení indukčnosť cievok motora, ale zmení sa vlastná vájomná indukčnosť medzi statorom a rotorom, tú som si nie celkom istý ako to pôjde pri zaťažení.

[maroš]

chcem ešte dodať keď budeš rovnomerne zaťažovať bude prúd rovnako sa meniť? ono môže nastať že prúdy budú inakšie alebo menšie na ampérmetroch ale cos φ môže byť obrátený opačne. mal by si tiež nakresliť ako je vinutie magnetický uložené v statore lebo to je nakreslený motor ako trojfázový. pri tom vídeu máš dva ampérmetre a na schéme máš nakreslený jeden, a pri roztáčaní motor roztáčaš rukou aspoň sa mi to tak vidí.

[ekowatt]

to zapojenie som nasiel tu na fore ja som len pridal kondenzator C2 a zvišil kapacitu C1, laborovaním na ampermetri pred C1 som nameral hodnoty ako na videu. Ked som motor pribrzdoval prud išiel samozrejme hore. Motor je jednofazovy

[Akord]

nemam wattmeter aby som zmeral skutočny odber energie, tak som to odčital z elektromeru. stopol som čas na jednu otačku
Pri rezonancii: 00:02:08.52
Pri pôvodnom zapojeni: 00:02:05.86

To ešte vôbec nič neznamená. Motor môže meniť hocijako účinnosť. Pôvodné zapojenie nemuselo byť optimálne pre použitý prípad, mohlo zohľadňovať iné potreby, ako rozbehový moment, straty pri určitom zaťažení, o rezonancii sa sotva dá hovoriť, lebo pri nej na takom motore narastú prúdy aj na 10násobok a motor jednoducho zhorí. Typické pokusy ľudí, ktorým chýbajú reálne skúsenosti so skutočnými rezonanciami motorov.

[Slavek Krepelka]

... Typické pokusy ľudí, ktorým chýbajú reálne skúsenosti so skutočnými rezonanciami motorov.

A co? Však si spálej svůj motor, pokud ho spálej, ne Tvůj. Navíc není nad vlastní zkušenosti pro případ, že bylo nekde něco napsaný špatně.

S laskavým pozdravem, Slávek.