Není trafo jako trafo a MEG není trafo, i když používá hodně stejných komponentů jako trafa. Jakmile člověk vleze do komplexních sestav jader a cívek (na jednofázových zařízeních) které používají více než jedno jádro a dvě, cívky, je všechno jinak. Ne že hádám Akorde. Mám to dostatečně prakticky omakané. U komplexních sestav se dějou věci. Úplně se mění budící hodnoty a stejně tak provozní právě s napětím, daleko více než s proudem a po komplexní sestavě se indukce pohybuje až nepředvídatelně a určitě do toho má co kecat i frekvence. Zkušenosti z trafo-technologie jsou použitelné jenom částečně. Taky se můžou dít dost věci s magnetickým flux. U sestav leze flux z jádra a to i velice hrubě a daleko a přitom to nemusí vůbec mít vliv na efektivnost transformace mezi cívkami, udělal jsem i hodně přes 99%, dokonce bych se odvážil říct 100%. To u běžných traf neexistuje, protože tam je to skoro výlučně znakem saturace jádra a tím ztrát. U sestav to takhle zdaleka nezbytně nefachá a MEG je už relativně komplexní sestavou, navíc využívající nestandartní zdroj, tedy ferity. Srovnáváš mocí mermo jabka a jajka. MEG je o voze a Ty mluvíš o koze.Akord píše: ... Výkon v trafe a funkcia trafa nikdy na napätí nezávisí. ...
S laskavý pozdravem, Slávek.