Diskuse k tématu Racionální pohled na Joe Cell

[minsc]

No zběžně jsem pročetl vlákno, a myslm že Merlin to na začátku vystihl přesně: duchařina. A já vím, kde jsem už takovouhle duchařinu viděl. Silně mi to připomíná tři věci: 1. knihu VIMAANIKA SHAASTRA aneb jak létali bohové. (možná by bylo zajímavé také "alchymie a theurgie svatého ohně") 2. homeopatie, "informační" schopnosti vody 3. údajný způsob vytváření kruhů v obilí "koulemi světla" ("pšeničné klasy byly ohnuté, ale jiné nikoliv").
Všechno ukazuje na vztah hmoty-energie-informace. Informačni složka je bývá reprezentována nejrozmanitějšími hmotnými substancemi. Tak to je v homeopatii, v alchymii, i technologických postupech vimaaniky. Možná hmotnou složkou, nesoucí ve své podstatě určitou informaci, protéká nějaký neznámý druh energie (ale nejedná se o klasickou energii fyzikální, kde by platilo klasické E=mc2 ; spíš o nějakou energii vyššího řádu, "informačního pole"), a tato energie je hmotnou složkou (čiliže v podstatě tou informací) "formátována", a stává se energií fyzikální, umožňující působení na hmotu. Tedy možná. A k tomu všemu ještě musíte přičíst ještě člověka. Asi to všechno zní jako hroznej blábol, ale tak nějak bych to viděl.

[poota]

Jako blábol to ani moc nezní - ale kdyby sis to chtěl přečíst trochu jinak uspořádané, tak se podívej do vlákna "Autopatie" co píše Čehovský o vztahu hmoty a informace.

Zdravím - poota

[poota]

Pánové, probůh, vraťte se s tou pitomou implozí na zem.

Souhlasím se Slávkem, ta imploze je skutečně zavádějící a může za to nesprávná interpretace Schaubergera. On to sice jinde vysvětluje docela podrobně a na něj i celkem srozumitelně, ale toho už si většinou nikdo nevšímá.
Celé nedorozumění vzniká hlavně proto, že se používá dvojice slov exploze-imploze, což je silně zavádějící. Většina lidí si to převede mechanicky na pístový motor, ve kterém pístem nepohybuje přetlak, ale naopak podtlak. Což je, jak správně píše Slávek, kravina.
Na jiném místě to Viktor vysvětluje dvojicí slov centrifugální-centripetální, což je sice přesnější vyjádření principu, ale představit si stroj pracující na dostředivém principu je značně náročné, nehledě k tomu, že na spalovacím motoru se odstředivý princip hledá taky dost obtížně.
Možná by bylo srozumitelnější použít dvojici slov expanze-impanze, tedy ve smyslu rozpínání a jeho opaku smršťování. Potíž je ovšem v tom, že slovo impanze není v tomto, a vlastně ani jiném smyslu, známé - čili je to zase nesrozumitelný novotvar.
Takže asi schůdnější cestou by mohlo být jakés takés srovnání motorů lidmi vytvářených a "motorů" používaných přírodou.

Lidské motory jsou dostatečně známé a mají několik společných vlastností většinou opačných vzhledem k těm přírodním.
Jsou relativně malé s vysokým měrným výkonem, který je jedním z cílů.
Mají pevně dané rozměry všech částí, které tvoří dohromady jeden funkční celek.
Mají otevřený cyklus paliva - to do motoru v nějaké podobě vstupuje a v podobě odpadu či odpadů z motoru vystupuje.
Dalo by se to ještě podrobněji a určitě i přesněji specifikovat, ale pro názornost to snad bude stačit.

Přírodní motory většinou ani jako takové nevidíme a ani nevnímáme.
Nemají většinou žádné pevné části a ani předem nějak nebo něčím danou velikost, kromě snad určité minimální, která je k jejich chodu nutná.
Většinou si jich všimneme až tehdy, když působí nějakou přírodní katastrofu - a i v tom případě vnímáme jenom určitou část jejich pracovního cyklu, který je zásadně uzavřený.
Jejich měrný výkon je nepatrný a vysokých výkonů docilují hlavně svým zvětšováním.
Cyklus jejich "paliva" je uzavřený, to znamená, že hnací "médium" těmito motory prochází tak, že se po dokončení cyklu zase vrací na jeho začátek, aniž by vznikal nějaký odpad a nebo jeho spotřeba. Spíš než o palivo se tedy jedná o médium, které tímto "motorem" jaksi protlačuje nějakou energii, většinou tepelnou.
Z lidských motorů se tomuto principu blíží nejvíce motory tepelné s vnějším spalováním.
Pozoruhodné je u nich třeba to, že je jim vyčítán nízký měrný výkon, který si vynucuje velké rozměry a vysokou váhu motoru.

Zdravím - poota

[lucri]

Zdravim. Po zhodnocení zdejší mnohaleté diskuze naposledy nabízím možnost zúčastnit se semináře s Ing. Peštou. Mým cílem bylo dostat p.Peštu do Varů a vidět sestavení a spuštění buňky Joe Cell někým, komu se to již několikrát úspěšně podařilo. Dokonce je tak vstřícný, že seminář proěhne u něj na chalupě za cenu o téměř třetinu nižší, než vyžaduje kdekoliv jinde v ČR. Svoji funkční JC vozí s sebou. Jelikož jsou 3 místa ještě volná, přijde mi škoda je nevyužít. V případě zájmu se ozvěte na mail lucri@seznam.cz nejpozději do středy 24.4.. Seminář se bude konat o tomto víkendu 27.-28.dubna 2013 v Horní Blatné u K.Varů. Přenocování přímo na místě nebo v penzionu za 250,- Kč.

PS: slibuji, že se o nabyté poznatky, ať už budou jakékoliv, zde s vámi podělím))

[Lukas164]

Moc všechny zdravím. Přečetl jsem celé forum. A joe cell mám asi 3 měsíce soustředné trubky nerez 316 Ti nemagnetická 30 CM dlouhé v hliníkovém plášti s platovou dolní zátkou přilepenou polyuretanovým tmelem. Trubky jsou 4 a nemají mezi sebou stejný odstup, První a druhá má odstup asi 6 mm a třetí a 4 asi 12mm. Zkoušel jsem různou vodu a různé metody nabíjení z čehož jsem už upustil a používám 18V baterii z aku vrtačky a nabíjím každý den. Ve vodě ze studánky mám trochu kyseliny foforové aby tam při 18V 1A.Žádný povlak na povrchu a nabíjím tak asi 2 týdny a voda se kapičku mění...máte k tomu prosím nějakou radu? Děkuji a přeju hodně zdaru s experimenty

[tichys]

Jednu bych měl, ale asi se ti nebude líbit.
Celé to hoď do šrotu, prostuduj si Schifera a začni znovu.

[Honza12]

Jednu bych měl, ale asi se ti nebude líbit.
Celé to hoď do šrotu, prostuduj si Schifera a začni znovu.

No to je výborná rada, akorát by měl někdo znalý věci kolegovi badatelovi poradit, kterého Schiffera prostudovat a kde ho získat, když ta ofocená kniha, co jsem pověsil o stránku nazpět je čísi podvrh. Možná by nebylo na škodu představit nám neználkům klaďáky a záporáky co radí jak postavit funkční buňku. Začínám mít v těch pramenech pěkný chaos. A protože tady zatím nikdo nenapsal, že má funkční buňku, která pracuje a pohání nějaký motor, zažínám mít určité podezření. Zdraví Honza12

[tichys]

I já mám stále větší pocit, že nikdo z těch co radí, jak postavit funkční buňku, ji sám nikdy nepostavil. Mě se to taky nepovedlo, takže raději neradím.
Pokud mne paměť neklame, tak informace přímo od Schiffera tady někde dával Slávek Křepelka, který s ním prý snad komunikoval přímo. Dá se to určitě dohledat (ale přiznám se, že mě se to hledat nechce). A Slávkovi bych věřil, ten nemá zapotřebí si něco vymýšlet.

[Slavek Krepelka]

... A Slávkovi bych věřil, ten nemá zapotřebí si něco vymýšlet.

Nemám a pokud má někdo zájem, můžu mu tu korespondeci zabalit do zipu a poslat. Ono je to už teď buřt. I jsem to již párkrát tady nabídl. Je toho hromada a samozřejmě anglina.
S laskavým pozdravem, Slávek.

[Honza12]

Ctěl jsem se ještě zeptat, jak dopadl seminář s Ing. Peštou? Podle té pozvánky předpokládám, že přijel autem poháněným buňkou.
Zdraví Honza12

[Aquarius1]

I já mám stále větší pocit, že nikdo z těch co radí, jak postavit funkční buňku, ji sám nikdy nepostavil. Mě se to taky nepovedlo, takže raději neradím.
Pokud mne paměť neklame, tak informace přímo od Schiffera tady někde dával Slávek Křepelka, který s ním prý snad komunikoval přímo. Dá se to určitě dohledat (ale přiznám se, že mě se to hledat nechce). A Slávkovi bych věřil, ten nemá zapotřebí si něco vymýšlet.

Ahoj
Skoušel jsem a bastlil,jediný kdo mi pomohl byl SAO.rad okolo buňky je zde na foru spousta bohužel jen v oblasti teorie.Jediné co ti k tomu mohu napsat je,snaž se dodržet jednotlivost materiálu tj:stená třída jednotlivých buňek,pokud možno nesvařovat a když tak vyžíhat a pak leštit.Necpat do vody žádnej sajrajt jako jsem to dělal z kraje já.Vodu od pramene nebo přefiltrovanou dešťovku(je v ní spousta sajrajtu) a pak nabíjet pomalu a věřit.Každá buňka je jiná nikde nenajdeš ty správné parametry,záleží na tvém přístupu a trpělivosti bez garance úspěchu.
Přeji úspěch Jindra.