hanka píše: ... Tvůj osobní hněv, či hněvy jednotlivých lidiček na jejich počínání nic nezmění. ...
Pořád se ještě míjíme. Vůbec nemám pocit, že hněv má nějakou všeobecnou platnost a je schopen sociálně moc změnit. Naopak. To smrdí revolucí a ty se nějak míjejí účinkem. Jemom považuju hněv za vynikající sebeobranu, když člověku teče do bot. Na to sociální není nic, než sebepoznání. Když to nevyjde sociálně, vyjde to alespoň osobně. S tím sebepoznáním člověk musí hodně zpátky, přímo do momentu kdy si Evča s Adamem nechali od hada nakukat, aby se zakousli do jablka ze stromu poznání.
Víš, on ten strom ten had obepíná, což znamená, že si ho přisvojuje, že je jeho vlastnictvím. Proto taky plodí jedovatý jablka, který žereme jak blbci dodnes. S tím "poznání" je to lež jako věž, jako vše co od hada přijde. To je i ta doktorská Hermetická berla a Pokrytcova, ale co to říkám, Hipokratova přísaha. Pámbu stvořil homo a had z něj udělal Homo Sapiens. Ne člověk racionální, nebo faktuální, ale myslící. A myslet jak víme znamená
vědět. Už ten fíkovej list. Stáhni z policajta mundůr a policajt zmizí. Jsme všeci padlí na hlavu.
Celkové řešení je jen a jen v tom, do jaké míry se každý jeden z nás dokáže vrátit k tomu Homo, milovat se a množit se.
Mně tak tuhle došlo, co jsme to vlastně skutečně za voly. Podívej se na tělo. Má vyřešenou inorganickou i organickou chemii, mechaniku, hydrodynamiku, elektriku od polovodičů přes střídavé a stejnosměrné proudy až po suprakonduktivitu a magnetismus, o elektrických polích ani nemluvě, telepatický telefon aj telekinezi, bezkonfliktní sociální kooperaci buněk a orgánů, perfektní energetickou hospodárnost, kontrolu populace, architekturu, recyklování a odpadový systém, vnitřní i vnější domobranu, taktiky a strategii, sebe diagnostiku, kybernetiku a kdo ví co vše ještě, o čem ani nevíme. Pak přijde pan profesor a začne po nás slintat jak to vlastně funguje, sám nemaje ani ánung, protože jsme se nechali nacpat do lavic a učíme se blbosti o tom, co každej umíme docela perfektně od narození. Pak se tomu co umíme pleteme do řemesla podle všech těch fachidiotů co se na nás kdy podepsali, od profesorů až po vrátnýho a na každém kroku děláme voloviny, místo abychom to nechali na pokoji a jenom tomu dali přirozené podmínky k žití a užívali si. No a tím, že těm píčovinám věříme, stejně jako těm mundůrům, si šlapeme aj po tom co umíme, doslova po štěstí, a tím pádem toho mnoho neumíme co bychom umět měli. Nejhorší jsou naše zaběhnuté zvyky, ne všechny, ale většina, hlavně zvyk důvěřovat oštemplovaným kreténům, místo sebe sama.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.