Biomagnetizmus - léčení magnety

[hanka]

BIOMAGNETIZMUS - léčení magnety

Biomagnetizmus je věda, která se zabývá studiem efektů magnetických polí na živé organizmy, tzn. na rostliny, živočichy a člověka.
Před začátkem dvacátého století se v léčbě nedělalo rozdílů mezi severním a jižním pólem magnetu. Bylo jedno, který se použil, nebo se používaly oba (u podkovitých magnetů). Tehdy se ještě nevědělo, že každý pól má úplně jiné účinky. Specifické účinky jižního pólu magnetu a následně pak i severního, byly objeveny náhodou v roce 1936 doktorem Davisem v jeho laboratoři na Floridě. Poblíž silného magnetu tvaru podkovy byly ponechány dvě lepenkové krabice s kompostem a červy.
Po 24 hodinách se červi z první krabice prokousali lepenkou a shromáždili se u jižního pólu magnetu, zatímco druhou krabici červi neopustili. Tento pokus byl okamžitě zopakován s týmiž výsledky. V následujících experimentech se měnila teplota v místnosti, byly použity magnety o různých silách, zkoušely se různé póly magnetů, do krabic se dávala potrava a voda a výsledky se porovnávaly s kontrolními skupinami. Po dvanácti dnech byly získány tyto poznatky: Červi z blízkosti jižního pólu magnetu byly delší, tlustší, aktivnější, a dokonce se rozmnožovali. Ti, kteří byli vystaveni účinkům pólu severního, byli naopak neaktivní, hubení a někteří uhynuli. Výsledky kontrolní skupiny se nezměnily.

DŮLEŽITÉ FAKTORY BIOMANETIZMU
Jak tedy vidíme, při studiu biomagnetizmu je nutné brát v úvahu efekty různých pólů magnetu.
Mezi další faktory patří síla biomagnetického pole, délka expozice, velikost experimentované plochy a zdroj magnetického pole.
Postupně si tyto faktory probereme.

[milda]

To bude taky zajímavý téma

Když to čtu, s těma červama, tak mě napadlo, že na zemské severní polokouli bude životu prospívat jižní pól a na jižní polokoli tomu bude opačně.
Prostě to, čeho je míň, chybí... možná...

[martin11]

také vítám nové "magnetické" vlákno kde se budou probírat účinky magnetismu na bio sféru.

můj pokus...na podzim jsem prři sázení česneku dal pod několik rostlin poměrně silné magnety. jsou v krabičce od filmů průměr 3 cm výška 1 cm magnet neodym - uvidíme jestli budou mít nějaký vliv na růst rostlin. průběžně budu zaznamenávat, výsledek koncem srpna ...po sklizni. zdrav í m11

[hanka]

To bude taky zajímavý téma

Díky, Mildo .
Už pár let mě působení magnetů na lidské tělo dost zajímá a sem tam i trošku experimentuji. Byla jsem přesvědčena, že vliv magnetů na živý organizmus je všeobecně známý (když ho znám i já ! ), ale v posledních dnech jsem s překvapením zjistila, že tomu tak není. Chtěla jsem tady dát k biomagnetizmu nějaké odkazy, jenže nic jsem nenašla (asi neumím hledat). Takže pokud chci otevřít na tohle téma diskuzi, nezbývá mi nic jiného, než vybírat z toho, co mám doma a dávat to sem postupně.
Koho to zajímá, prosím o trpělivost. Půjde to asi poněkud pomaleji než bych si přála, ale když život není jenom o diskuzích na internetu.. a taky jsem polovinu času na baráku (kde sice není připojení na internet, ale zato je tam čistá příroda), takže můžu přispívat jenom když jsem ve městě. To jenom na vysvětlenou, kdybych někomu neodpovídala.

Tak abych pokračovala:


PÓLY MAGNETU
Vzpomeňte si, že magnetické siločary vstupují na severním pólu a vystupují na pólu jiním. Výsledkem je skutečnost, že každý z pólů má jiné účinky.
Severní pól uklidňuje, jižní naopak dráždí.
Tyto rozdílné efekty musíme mít na zřeteli, když děláme nějaké pokusy s magnety, nebo když magnety používáme k nějakému konkrétnímu účelu.

SÍLA MAGNETICKÉHO POLE
Základní farmakologické pravidlo je možné použít i na magnetizmus. Malá intenzita povzbuzuje životní pochody, střední až silná intenzita je tlumí a velmi silný podnět je zastavuje nebo přímo ničí. Síla magnetického pole je tedy mimořádně důležitým faktorem.
Může být rozdělena podle následujícího klíče:
Slabá – méně než 10 gaussů
Střední – 10 – 500 gaussů
Silná - 500 – 2000 gaussů
Silná a velmi silná více než 2000 gausů.

DÉLKA EXPOZICE
Délka expozice je v kombinaci se silou magnetického pole dalším zásadním faktorem.
Silný magnet může být aplikován velmi krátkou dobu (několik sekund až několik minut),
Slabý je možné používat déle (několik hodin nebo ještě více) – pokaždé s jinými efekty. Délka expozice tedy může být krátká (od několika minut po několik hodin), střední (několik dnů) nebo dlouhá (několik měsíců nebo dokonce let).

VELIKOST EXPONOVANÉ PLOCHY

Někdy je jeden magnet nebo několik malýchmagnetů přikládáno na konkrétní místo (jako na prst nebo koleno). V takových případech jde o léčbu lokální a magnetizmus ovlivňuje jen malou plochu těla. Jindy se používá většího magnetu nebo mnoha magnetů menších na pokrytí velké plochy. O této léčbě mluvíme jako o celkové, protože se týká celého těla.
„Lokální léčba“ tedy znamená aplikaci magnetizmu na konkrétní omezené místo těla a „celková léčba“ se týká aplikace velkoplošné.

ZDROJ MAGNETICKÉHO POLE
Magnetické pole trvalého magnetu může mít úplně jiné účinky než pole elektromagnetu. Proto je třeba si všímat i zdroje magnetického pole. Hlavní rozdíly mezi vlivem elektromagnetu a magnetu permanentního lze shrnout takto:
Trvalý magnet má stabilní magnetické pole a jeho intenzita nemůže být regulována. Za jistých okolností lze od sebe technicky oddělit jednotlivé póly.
Elektromagnety mají proměnlivé magnetické pole, jehož intenzita se může snadno regulovat. Magnetické póly od sebe nelze oddělit. K efektům magnetického pole se zde přidávají i efekty pole elektrického.
Přestože zde nyní popisuji rozdíly mezi trvalým magnetem a elektromagnetem, dále se zde budeme zabývat výlučně magnety trvalými (neboli permanentními).
H.

[Slavek Krepelka]

... Byla jsem přesvědčena, že vliv magnetů na živý organizmus je všeobecně známý (když ho znám i já ! ), ale v posledních dnech jsem s překvapením zjistila, že tomu tak není.

Pan Reichenbach se s podivnějšími vlastnostmi magnetů zaobíral docela zajímavým způsobem. http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 74#p122974 Asi to stojí za přečtení. Působením magnetů na lidský organismus v souvislosti s léčením se zabýval na západě především Franz Mesmer, než přešel na léčení "hypnózou". http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Anton_Mesmer Je celkem nasnadě, že permanentní magnety působí na živé organismy (a vlastně vše) minimálně dvěma odlišnými principy:
A) Magnetismem jako takovým, vyvolávajcím hrubé fyzikální jevy jako je Hall efekt, magnetohydrodynamický efekt a indukce elektřiny v organismu ať již střídavých, či stejnosměrných elekrických proudů a co vše s nimi souvisí.
B) Svými "aurami", tedy odickým "zářením", pokud jde vůbec o záření, které ovlivňuje především lidskou auru a její strukturu.

PÓLY MAGNETU
Vzpomeňte si, že magnetické siločary vstupují na severním pólu a vystupují na pólu jiním.

Jde pouze o nijak nepotvrzený školský koncept, proti kterému se staví řada faktických pozorování mnoha výzkumníků, z nichž nejvýznamnějším bude asi Edward Leedskalnin, zajímavý to stavitel, který o magnetismu nakoumal během svého pokustnictví hodně a byl schopen tyto své nabyté poznatky využít při stavění svého Korálového Zámku na Floridě v první polovině 20tého století. https://atlara.wordpress.com/2011/12/29 ... gravitace/ Podle něj je magnetismus tvořen dvěma proudy nějakých magnetických částic, jeden S > J a druhý J > S, pod což se bez podepíšu. I zde lze vidět formu potvrzení principu Jin >< Jang.

Trvalý magnet má stabilní magnetické pole a jeho intenzita nemůže být regulována.

Může, už třeba vzdáleností, použitím feromagnetických i diamagnetických materiálů, či dalšího(ých) magnetů, popřípadě pomocí elektrické cívky(ek).

Za jistých okolností lze od sebe technicky oddělit jednotlivé póly.

Definitivně by mne zajímal zdroj této informace a postup (okolnosti), jak toho docílit. Jsem si absolutně jistý, že by to nesmírně zajímalo nejen mne, ale i mnoho dalších členů fóra, především Martina11. Ve fyzice se hrabu 30 let a ještě jsem na praktické rozdělení magnetického pole na monopóly nenarazil, i když spekulací je mraky. Jde o "Svatý Grál" spousty bastlířů.

S laskavým podravem, Slávek.

[la]

Třeba to souvisí
http://translate.google.cz/translate?hl ... 6bih%3D701
Generátor magnetického pole ALGIRO frekvence magnetického pole 1 Hz až 100Hz
embiologie
http://www.embiologie.com/cellule.html

[hanka]

Děkuji za průběžné doplňování

VLIV MAGNETIZMU NA BUŇKY
Magnetizmus má vliv na všechny organizmy, bez ohledu na jejich velikost. Organizmy jsou často děleny na jednobuněčné, rostliny a živočichy. Tohoto rozdělení se přidržíme i tady. Člověku se budeme věnovat v samostatné části, i když z biologického hlediska samostatnou „skupinu“ netvoří.
Existuje mnoho studií, které se zabývají účinky magnetizmu na buněčné úrovni – a to jak účinky stabilního magnetického pole (trvalý magnet), tak i pole proměnlivého (elektromagnet). Pokusy na jednoduchých organizmech dokázaly, že je u nich velice běžný výskyt receptorů magnetického pole, které jsou odpovědné za jejich vysokou citlivost na zemský magnetizmus.
Roku 1975 objevil Richard P. Blakemore, tehdy student univerzity v Massachusetts, magnetosenzitivní bakterie. Od té doby byla takových bakterií objevena celá řada. Byla potvrzena přítomnost magnetitových zrnek v cytoplazmě těchto bakterií. Jedna bakterie, žijící v říčních naplaveninách, má za normálních okolností tendenci pohybovat se směrem dolů. Když ji však vystavíme účinkům magnetického pole, které je opačné, než magnetické pole země, začne se pohybovat nahoru. Jiná bakterie, žijící na jižní polokouli (kde je směr vertikální osy magnetického pole opačný než na polokouli severní), také změní směr svého pohybu, je-li přenesena na sever.
Naproti tomu v Brazílii, kde má magnetické pole horizontální průběh, se tyto bakterie pohybují všemi směry.
Další experimenty prokázaly vliv magnetizmu na makromolekuly, na tyčinky v sítnici oka, svalová vlákna nebo fotosyntetické systémy. Magnetické pole ovlivňuje i vodu – tomuto tématu se budeme věnovat později také.

[hanka]

Martine, jsem zvědava na ten Tvůj česnek ..Jakým pólem jsi ty magnety dával? Budu letos také experimentovat s okurkami, mám ale málo magnetů, tak to bude jenom pár hnízd..

VLIV MAGNETIZMU NA ROSTLINY
Na Floridě proběhlo obrovské množství pokusů, které se zabývaly vlivem magnetizmu na klíčení semen rostlin. Ukázalo se, že semena zasazená špičkou k jihu klíčí rychleji a vyrostou z nich mohutnější rostliny (To mohu potvrdit, mám to vyzkoušeno. Už pár let sázím jedině špičkou k jihu a rajčata a papriky s kořenovým balem také dávám kořeny k jihu). Dále bylo prokázáno, že použití magnetů zvyšuje fertilitu i odolnost proti chorobám a omlazuje rostlinná pletiva.
Zjistilo se však také, že k dosažení těchto výsledků stačí jen slabé magnetické pole. Dlouhá doba expozice dokonce vyústila ve výsledky opačné.

Laboratorní analýzy odhalily mnoho různých efektů, které může mít jižní pól magnetu na živý organizmus.
Jižní pól zvyšuje tělesnou teplotu, stimuluje uvolňování kyslíku a usnadňuje absorpci oxidu uhličitého a některých organických látek nebo hnojiv. Rostliny mají delší a rozvětvenější kořenový systém a rostou rychleji. Klíčení je rychlé a je následováno vývojem kořenů a náhlým a pozoruhodným růstem nadzemních částí. Cukrová řepa má větší obsah cukru a podzemnice olejná větší obsah oleje.
V porovnání s nemagnetizovanými rostlinami se zvyšuje zastoupení bílkovin. Dva Američané – dr. A.A.Boe a dr. D.K.Salunke – si povšimli, že zelená rajčata po vystavení účinkům jižního magnetického pólu dozrávají čtyřikrát až šestkrát rychleji.

Severní pól má efekty přesně opačné. Rostliny klíčí a rostou hůře a pomaleji. Severní pól nicméně také snižuje obsah kyselin v rajčatech, což může být výhodné.
Vyzkoušejte si následující experiment: Vezměte tři pomeranče (nebo citróny, či grapefruity) a po dobu 36 hodin vystavte jeden z nich vlivu severního pólu, druhý vlivu pólu jižního a třetí nechte stranou pro kontrolu. Na konci pokusu zjistíte, že pomeranč z blízkosti severního pólu je nejsladší.

[martin11]

zdravím...experiment magnet - česnek
no... jen vím, že jsou v krabičce od filmu v dírce pod česnekem je jich 5 a jsou naplocho, takže určitě jeden pol k rostlině a druhý směrem k zemskému jádru...až je budu vykopávat...v srpnu, takže to pohlídám. byla by náhoda, kdyby všechny byli směrováni stejně, teď ale nic nezjistím...
nyní budu sejt rajčata, tak to pohlídám ahoj martin

[hanka]

Následující pokus provedl tým dr. Davise:

POKUS SE SEMENY
Délka expozice : 8, 10, 80, 100 a 280 hodin.
Síla magnetického pole: neuvedena
Magnetické pole: severní nebo jižní pól.

Postup: Semena byla přilepena v uzavřených obálkách na jeden konec magnetu (severní nebo jižní pól). Kontrolní skupina byla v jiné místnosti, daleko od jakéhokoliv zdroje magnetického pole. Ostatní faktory, jako teplota, tlak apod. byly udržovány konstantní, aby byl pokus reprodukovatelný.

Pozorování: Semena vystavená vlivu jižního pólu dala vznik mohutnějším rostlinám. Rostliny ze semen ovlivněných severním pólem byly slabší, než kontrolní. Délka expozice se ukázala být mimořádně důležitým faktorem, stejně jako druh rostliny, jejíž semena byla pro pokus použita.
Například kořenová zelenina, jako je ředkvička, reagovala na jižní pól lépe a rychleji, než ostatní druhy zeleniny.

[hanka]

VLIV MAGNETIZMU NA ŽIVOČICHY
Pozorujeme-li chování broučka, který nám v létě přistane na ruce, můžeme vidět, že se nám po paži pohybuje stále jedním směrem. I když se ho pokoušíme zmást tím, že rukou různě otáčíme, po jedné nebo dvou vteřinách se vrátí vždycky ke svému původnímu směru, jako kdyby měl v hlavě kompas.
Účinky magnetizmu na orientační smysl některých ryb (žraloků a rejnoků), na směr pohybu měkkýšů, na migraci tažných ptáků nebo na let včel byly pozorovány již dlouhou dobu. V případě poštovních holubů tohoto jevu lidé využívali a využívají ve svůj prospěch. Pokud poštovnímu holubovi připevníme na hlavu malý magnet, naprosto tím zrušíme jeho smysl pro orientaci. Stejně jako v případě již zmíněných bakterií, i u všech těchto ostatních organizmů byla zjištěna přítomnost magnetitových částeček. V poslední době se našly i v mozku velryb, které je využívají k navigaci při putování na velké vzdálenosti.

[hanka]

Po experimentování se semeny rostlin se dr. Davis začal zabývat vlivem magnetického pole na embryonální vývoj některých drobných zvířat.
Následující pokus pochází také z jeho laboratoře:

POKUS S VEJCI
Délka expozice: není uvedena
Síla magnetického pole: rovný válcovitý magnet, 2500 gaussů.
Magnetické pole: unipolární – severní nebo jižní pól.

Postup: Bylo použito 24 vajec, která byla rozdělena do tří skupin po osmi. Jedna skupina byla vystavena vlivu jižního pólu, druhá vlivu pólu severního a třetí byla použita jako kontrola.
Na každé vejce byl přiložen jeden magnet. Vajíčka byla každé tři hodiny otočena. Teplota byla udržována na 38° C. Po vylíhnutí byla kuřata rozdělena podle skupin do jednotlivých klecí. V každé kleci byl magnet ve tvaru podkovy, 13 x 15 cm, s póly od sebe vzdálenými 6,5 cm. Kromě toho byla v každé kleci i stejně velká a stejně tvarovaná atrapa magnetu.
Pozorování:
Doba inkubace byla u vajíček vystavených jižnímu pólu magnetu o dva až tři dny kratší oproti skupině kontrolní. U vajec vystavených pólu severnímu byla naopak o jeden až dva dny delší.
Po vylíhnutí, ještě mokrá, se kuřata exponovaná jižním pólem sama přemístila pod magnet a zůstala mezi jeho póly asi dvě minuty. Pak se přemístila jak nejdále od magnetu to šlo. Žádné si nespletlo magnet s atrapou.
Kuřata vystavená severnímu pólu se chovala obdobně, s tím rozdílem, že zůstala pod magnetem zhruba o tři minuty déle.
Kuřata z kontrolní skupiny počkala až oschla a poté na dvě a půl až tři a půl minuty vstoupila do magnetického pole.
Další podobné pokusy skončily s podobnými výsledky. Když byla vajíčka vystavena vlivu jižního pólu magnetu po dobu od třiceti minut do pěti hodin, kuřata se vylíhla rychleji. Jestliže byla expozice delší, nejen že se líhnutí neurychlilo, ale vylíhnutá kuřata byla menší. V kleci pak instinktivně zůstávala u magnetu pět až sedm minut. Ani tato kuřata nevěnovala sebemenší pozornost atrapě.

[hanka]

Doktor Davis později studoval vývoj drůbeže pod vlivem magnetického pole. Když byla kuřata vystavena jižnímu pólu, vyrostla rychleji, byla větší a dříve pohlavně vyspěla. Zdála se však být méně inteligentní. Pod vlivem severního pólu rostla naopak pomaleji než kontrolní skupina, všímala si více svého okolí, byla hubenější, méně jedla, ale více pila.
Pokud jde o chování jedinců, byly pozorovány velké rozdíly mezi oběma skupinami. Po dosažení dospělosti byli jedinci ovlivnění jižním pólem velice agresivní – dokonce napadali a klovali ostatní a jevili také známky kanibalizmu.
Dospělí jedinci ovlivnění severním pólem pili méně vody a více jedli, aniž by přibírali na váze – jako by došlo k nějaké genetické změně.
Další experimenty byly prováděny i na drobných savcích. Při pokusu na myších bylo zjištěno, že samice vystavené účinkům severního pólu magnetu rodily snadněji a zjevně s menšími bolestmi. Jeden ruský biolog prodloužil životnost much na dvojnásobek tím, že je krmil zmagnetizovaným cukrem, apod.

[hanka]

Američanka Kathy Solisová provedla čtyřletý experiment, při kterém vystavila zvířata bipolárnímu magnetickému poli o síle 3000 gaussů s těmito výsledky: Počet erytrocitů (červených krvinek) se u zvířat zvýšil, počet leukocytů (bílých krvinek) naopak snížil.
Červené krvinky transportují po celém těle kyslík, a proto jejich nárůst zvyšuje životaschopnost. Snižování počtu bílých krvinek je ovšem nebezpečné, protože je na nich postaven celý imunitní systém. Na začátku pokusu byly zvířatům naočkovány rakovinné buňky. Jejich počet se během pokusu snižoval, ale jakmile se přestalo s aplikací bipolárního magnetického pole, znovu se objevily.

I dr. Davis se zabýval výzkumem rakoviny podobně, jako Kathy Solisová, s tím rozdílem, že použil unipolárního magnetického pole. K tomu je zapotřebí velmi plochých nebo velmi dlouhých magnetů. Obvykle používal ploché magnety 15 x 5 cm, 1 cm tlusté. Nebyly kovové a udržely si své účinky zhruba 5 let, nez musely být znovu zmagnetizovány. Tyto magnety se přikládají přímo na kůži.
Dr. Davis injektoval myším, krysám a dalším drobným zvířatům různé typy rakovinných buněk. Poté byla zvířata vystavena unipolárnímu magnetickému poli o síle 3000 aussů.
Dr. Davis zjistil, že po aplikaci severního pólu dvakrát až třikrát denně - pokaždé na dobu 45 minut až 1 hodiny – se snížila infekce i bolest, a aplikace pólu jižního zase zlepšila krevní oběh a podporovala obnovu jak zdravývh, tak i rakovinných buněk, usnadňovala proces hojení a zlepšila zažívání – krátce řečeno stimulovala většinu životních funkcí.

Kanadská lékařka a výzkumnice Rosemonde Mandeville zřejmě dokázala, že magnetická pole nejsou příčinou rakoviny, alespoň u krys. Použila jeden krysí kmen, který je k rakovině zvláště náchylný – kmen F-344. Po dobu dvou let bylo celkem šest skupin po padesáti krysách vystaveno každý den dvanáct hodin magnetickému poli s charakteristikami 60 Hz a 0,02 až 20 gaussů. Tyto intenzity jsou zhruba tisíckrát vyšší než ty, které jsou produkovány domácími spotřebiči. Jednalo se o dvojitě slepý pokus, což znamená, že pracovník laboratoře, který provádí měření výsledků, nevěděl, do které skupiny které zvíře patří, a proto nemohl výsledky nevědomky zkreslit. Po expozici byly analyzovány tkáně a orgány celkem tří tisíc krys se závěrem, že se nepodařilo nalézt žádný statisticky významný rozdíl ve výskytu rakoviny mezi jednotlivými skupinami. I když je tato studie uklidňující, úplně nevyloučila možnost, že magnetické pole může stimulovat už probíhající onemocnění. Výsledky proto nemohou být jednoduše převedeny na člověka.

Údaje z různých pokusů s magnetickými poli o intenzitě okolo 20 000 gaussů naznačují, že skutečně neexistují žádná nevratná poškození růstových faktorů, fyziologických procesů nebo chování u vyšších organizmů. Pole o 20 000 gaussech je velmi silné – této síly magnety určené pro domácí použití zdaleka nedosahují.

[hanka]

VLIV MAGNETIZMU NA ŠLOVĚKA
Před několika lety výzkumníci v Kalifornském institutu technologie objevili v lidském mozku drobné magnetické částečky, které jsou rozptýleny po celém mozku (zejména v mozkových plenách). Také některé části lidského těla slabě reagují na magnetické pole (např. krev, svaly). Nemělo by nás proto překvapit, kdybychom zjistili, že magnetické pole může ovlivňovat lidský metabolizmus.

SYNDROM NEDOSTATEČNÉHO MAGNETICKÉHO POLE
Je zřejmé, že magnetické pole ovlivňuje životní energii lidí, stejně jako ostatních savců. Na tomto místě je třeba zaznamenat zajímavou skutečnost, že během posledních pěti století se zřejmě snížila intenzita magnetického pole země, t. j. našeho hlavního zdroje magnetizmu, o polovinu. Nyní dosahuje hodnoty okolo 0, 5 gausse. Tato intenzita se nadále snižuje zhruba o 5% každých sto let .
Náš životní styl navíc magnetické pole ještě omezuje. V mrakodrapech a ostatních vysokých budovách, kde žijeme a pracujeme, v automobilech apod., jsme přinejmenším zčásti odříznuti od té trochy zemského magnetizmu, které nám zbývá. Materiály, ze kterých jsou postaveny domy a vyrobena auta (ocel a železo), jsou feromagnetické a proto odstíňují zemské magnetické pole a připravují nás o jeho účinky.
Existuje teorie, která říká, že tento nedostatek magnetizmu by mohl být příčinou mnoha různých příznaků, které ve stále větší míře pociťují dnešní lidé. Dr. Kyoiči Nakagawa nazval tento nedostatek syndromem nedostatečného magnetického pole (MFDS). Syndrom je soubor příznaků a jevů, které jsou spojeny s daným patologickým stavem a které dohromady naznačují možnou diagnózu. Ve svém článku z prosince 1976 prezentuje dr. Nakagawa výsledky více než dvacetiletých výzkumů z oblasti účinků magnetického pole na člověka. Mezi různé příznaky MFDS, které popsal, patří ztuhlost ramen, zad a krku, rozptýlené lumbago, nevysvětlitelná bolest v hrudi, časté bolesti hlavy, závratě, bezdůvodná nespavost, ,trvalá zácpa, nevyrovnanost centrální nervové soustavy, ataxie a celková únava.
Určování syndromů může být obtížné, protože příznaky jsou často zaměnitelné s nějakou jinou nemocí. V případě MFDS mohou být zaměněny s hypertenzí (vysokým tlakem), diabetem (cukrovkou) nebo ataxií (poruchou koordinace pohybu) a MFDS lze stoprocentně potvrdit vlastně jen úspěšností magnetoterapie.