PROJEKT D18

[conny]

Pokus o castecnou demagnetizaci pomoci 230V strida po dobu 12ti hod...

[conny]

To s tema 230V doma nezkousejte, venku na kostre je faze

Jinak potom bude v planu osazeni ventilu, sroubku pro ukonceni vedeni civky a osazeni merneho sroubu s logikou pro doplneni vody, potom par trubek a da se rict ze pokusu v real svete uz nic nebrani v ceste.. Jooo.. par metru kabelu..



tak zatim.. pres tyden to zkusim navrtat a osadit..

[MIKI250-2t]

tak si tam potom na to celý namotáš ještě jednu cívku

Z foto som pochopil ze to mas zapojene tak ze mas na krajnej trubke L a na strednej PEN,
Nechcel si to nahodov demagnetizovat ? (ja son myslel ze to riadne omotas drotom a bude to v ~ elmag poli)
Ja som na demagnetizaciu pouzil (pre rychlost) demag. vynutia z TV.

[conny]

Tohle byl jen pokus a da se rict,ze s nijak valnym vysledkem..

Ted se delaji ventily a potom se projede demagnetizacni civkou pres vsechny trubky..

PS: Svary opravdu meni teplem spiny v atomovych jadrech,takze ikdyz se svaruje nemagnetickym materialem (v argonu),tak stejne svar se zmeni v magneticky...

[conny]

a demagnetickou smyckou se nedari svary odmagnetovat.. Takze dalsi fazi je teplota-pec 700 stupnu..

[conny]

trubky jsou pred pripravou na total demagnetizaci pri 680ti stupnich..
potom se mota civka a muzou jit do auta..Zatim bez rieni elektronikou cerpadla.. prvni pokus..

[conny]

Dalsi poznatky:

1. material nerez nemagnet lze svarovat aniz by se svar zmagnetoval pouze specielnimi nemagnetickymi elektrodami. To,ze elektroda neni magneticka neznamena,ze potom svar bude nemagneticky. Problematiku jsem probiral na VS materialove,strojni a v kostce zhruba toto:

Pri taveni materialu (svareni) dojde k navazani a interakci jak samotneho materialu,tak stopovych prvku.Pokud teda samotna elektroda je nemagneticka,ale ma napr. Vanad a material ktery varime, ma v sobe treba chrom, potom pri taveni vznika elektricky clanek,slaby,jednoduchy,ale vznika.Tento nejen ze zpusobuje korozi materialu (pomalou) ale zaroven diky tomuto el. clanku vznika v okoli elekomagneticke pole. Cili pole tam bude do te doby, dokud material bude tento clanek obsahovat (clanky). Zahratim na currieho teplotu materialu se magnetismu nezbavime.

Udelat nemagneticky svar je potreba nejdrive zjistit slozeni materialu, pote slozeni elektrod, podivat se do tabulky na vzajemne interakce stopovych prvku a vybrat elektrodu,ktera bude neutralni. A tuto informaci opravdu nevi skoro nikdo..

2. Material byl ohraty na 692 stupnu, pote pomalu vychladl. Pozorovatelne zlepseni v oblasti magnetickych abnormalit (ne kazdy svar se tvari jako magneticky-je to podle obsahu dipolu-el. clanku cili kolik zrovna bylo ve svaru minoru.

Okamzite se znici lesteni trubky.Zapece se lestidlo a vzniknou fleky-viz foto.Tyto je nutno znovu prelestit.Resp. lestit pred vypalovanim nema smysl.

Vysledek: demagnetovat trubky teplotou ma smysl v pripade zmagnetovani materialu ale ne v pripade el. pole vytvareneho slabym clankem.

Dalsi postup: lesteni c. 2 a pote kompletace bez ohledu na slabe lokalni magneticke pole/fleky. Nic s tim nejde v teto fazi uz udelat.

[1220]

Takže náš prototyp bude mít hrdla na závit jinak to nevidím. Utěsníme epoxidem. Přeleštění po ohřevu je snažší, to jsem zkoušel na termoskách.
Taky se mi stalo, že trubka, kterou jsem měl v autě na podlaze blízko počítače , mám na mysli počítač pro injection, trubka s velkým magnetickým flekem zapomenutá v autě, flek ztratila , byla tam volně položená cca 1000 km a tancovala při jízdě. Literatura uvádí, že zmagnetizovat i odmagnetizovat nerez jde i mechanicky, poklepáváním.
K.

[martinq]

Conny zkus pohledat odstranění pnutí ve sváru rezonancí, ten článek ve sváru, by šel odstranit restruktualizací atomové mřížky, v podstatě to co se děje při currieo teplotě, ale za studena, frekvence nerezové oceli neznám, celkově se všechny materiály o této velmi staré metodě uvolnění pnutí ztratily,

dobré by bylo při jakékoliv frekvenci pouštěné do trubek, aby byly umístěny v boxu/krabici s jehlany neodrážející vlny, kdyby se ti podařilo najít frekvenci cihly či betonu z které je postavena místnost, tak ti spadne na hlavu !!! na to bacha,

střídavý proud taky defacto rezonuje s trubkou, mění polaritu okolí a střídavě přitahuje a odpuzuje ionty v kovu (vázané plyny) a tím je dává do kmitání = rezonance

zkus si cvičně připojit pár kondenzátorů k jednomu, neuzeměnému válečku a voltmetr, projet pár nízkých frekvencí, třeba to udělá něco co nemá,

než dostaneš do rezonance trubku délky 30 cm, chvilku to trvá, mě (cca 82 kg) trvá většinová rezonance ( a to jsem z 75% kapalina !!!) minimálně 14 minut na stejné frekvenci !

[conny]

230V jsem zkousel (50Hz) a tam nic trubky nedelaji..

Ale poklepavat je fajn, zkousel jsem klepat a je to jako mala pojizdna zvonice

Trubky na D projekt jsou OK, hur jsou na tom JC trubky..
sice pouzit stejny drat na vareni,ale vysledek je uplne jiny. Soudruzi asi pri odlivani dratu zaspali s primesema a pak to rychle lokalne dohaneli )

ted je vse na lesteni a uvidi se..

[hapalainen]

Literatura uvádí, že zmagnetizovat i odmagnetizovat nerez jde i mechanicky, poklepáváním.
K.

Ono se řekne poklepat, ale čím?
Tady se nabízí řešení:
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... ammer#9482

[conny]

posilam fotografie jak to vypada zatim v motorovem prostoru

[conny]

Takze na fotkach je videt spinaci rele,zapinani je pres kontakt na starteru,tudiz nelze vyvijec zapnout a nechat ho bezet bez pritomnosti klice,cele je to pres ampermetr,pojistku,kontrolku. Ampetr jsem musel upravit s bocnikem,protoze 10A mi nestacilo..

pozn: proud prvni den byl kolem 17A,coz melo za nasledek zahrivani celeho vyvijece a "vyvreni" kapaliny pres trubku az do sani.. POZOR!
Motor nasava a zaroven kapalina ma tendenci vzlinat,tudiz proud byl urcite vyssi nez mel byt a navic v prvnim tydnu jak se pise nema vyvijec pristup vzduchu,takze cele to funguje na principu podtlaku.

Plnici otvor mam zatim zadelany,cerpadlo a nadrz uz mam,hlidani hladiny jsem zjistil lze resit i pouhym sledovanim ampermetru (teoreticky,nezkouseno v praxi dalsimi poznatky). Hladinovy snimac ale osazeny je..

Za cca 5hodin provozu ubylo tak 2dcl vody

Poznatky ohledne chovani motoru: nulove,zadna zmena

Pouze dnes ampermetr klesl tak o 5A, zrejme se svinstvo dostalo do sani a motor si to prezvykal

Takze jeste tyden budu bublat na tohle a pak otevru sani,dle navodu..

[conny]

Takze vysledky a poznatky:

2 tydny jsem jezdil s uzavrenym ventilem, postupne doplnoval vodu (cca 1-2dl na 300km) a hlidal stav proudu, proud byl od 4 do 12ti amper

Pri vyssim proudu dochazi k jevu vzlinani kapaliny smerem do sani,podporovanem teplotou, podtlakem od sani.Cili pri proudu nad 10A motor zacal nasavat vodu.Pouze pri uzavrenem ventilu..

Pote doslo k otevreni ventilu a jizde v tomto stavu.

Vysledek: rozpacity. Auto (Toyta Corona 1.9 automat karburator) melo spotrebu od 6.5l do 12ti litru.. Nicmene castym merenim jsem zjistil ze nic zasadniho se nestalo...


A dnes jsem zmeril na volnobeh co se vlastne deje:

standartni spotreba: 0.5l benzinu 14:25minuty (volnobeh vysoky cca 2000ot)

uzavreny ventil na pristup vzduchu: 10:07 pri 7mi amperech
otevreny ventil :12:20 pri 8mi amperech
uzavreny standartni pristup vzduchu a otevreny jen do vyvijece: 13:14 pri 8mi

vysledek: FAKE!!!
nefunguje,nesnazte se,zvysi spotrebu o prikon potrebny k OHRIVANI vody formou elektrolyzy a radoby civky..

Timto projekt uzaviram a varuju ostatni,nema to smysl...

R

[Barracuda]

Promiń Conny,
ale i pouhé přisávání vody by se na spotřebě projevilo positivně, otázkou je jak to změřit správně. Pokud ten motor má karburátor, dej to pod něj,
kde je vyšší podtlak. Mezi výstup vyvíječe a vstup do karb. bych dal kuželovou vložku, kvůli zamezení přímého nasátí vody. Pouze odhaduju: Na 1,9 l motor má vyvíječ příliš malou plochu , a proto se to zahřívá a to by posléze mohlo vést při dlouhodobém užívání ke korozi motoru.
/Mám zdvojená okna./ K.