Koloidní stříbro

[xzzzx]

Ahojky, chtěla bych se zeptat, nevíte-li někdo, kde se dá sehnat stříbrný drát... opravdu z Ag... a nevíte je-li nějaký obchůdek v Brně?

To je snad prvni zena na tomto foru tak sem musel byt prvni. (((o:
http://www.itcvuk.cz/vysoce-ciste-kovy.html

[la]

Zdravím.Záleží na požadované čistotě od toho se též odvíjí cena.Pro přehled Brno
http://www.safina.cz/Level2.aspx?menu=240
Skutečně čísté materiály dodávájí firmy zabývající se výrobou zařízení a materiálú pro vakuové technologie a za uvedenou čistotu ručí, pro Evropu je to například BALZERS adresa:Balzers Aktiengesellschaft....FL9496 Balzers....Fůrstentum Liechteinstein...tel(075)44111...Ovšem cena je vysoká a neustále se mění pro přirovnání Je mi známa cena pětidevítkového AL což činilo 2500Kč 100g v granulích tak i ve formě drátu.Stříbro nevím ale moc lišit se to nebude při těchto čistotách již na druhu materiálu příliš nezáleží cena se odvíjí od okamžitých aktuálních cen superčístých materiálů na burze.S pozdravem.. la ,,PS:Zkus napsat do vyhledávače:BALZERS

[Luděk]

Zdravím všechny, toto vlákno jsem si pročetl už dříve, ale až tento měsíc jsem se rozhodl že koloidní stříbro začnu ve své rodině používat.
Proto jsem si cele forum pročetl znovu, a rozhodl se pro podobné řešení jako habana. Kvůli zjednodušení hledání informací jsem si stáhnul jeho příspěvky do jednoho souboru který zde přikládám - může se hodit i dalším.

[habana]

Tak jsem si prošel před časem vaši diskuzi o kol. stříbru a rozhodl se postavit generátor. Protože jsem neměl všechny součástky dle schématu zde uveřejněného a jezdit pro ně sto km kvůli dvaceti korunám se mi nechtělo, tak jsem ze šuplíku vyklopil zbytky z bastlení před lety a rozhodl se něco sestavit z toho co mám. Schéma přikládám.
Přístroj má nastavitelný zdroj konstantního proudu (dle plochy elektrod),
nastavitelnou koncentraci koloidu kterou po dosažení oznámí zvuk. signálem a automaticky mění polaritu na elektrodách po dvaceti sekundách.
Pokud by měl někdo zájem dodám i nákres desky ploš. spojů.
Tak zatím koloidu zdar.

hele, jem tak mimochodem, už sem to někde dříve popsal, že je dost nevhodné odvozovat vypnutí přístroje od křivky napětí.
Fak to vůbec NEDOPORUČUJU.
Uváděl jsdem taky proč a odkazoval na jakýsi graf, který jsem přiložil.
Sám to tak nemám udělaný a vim moc dobře proč.

[Jarin]

Já jsem si ten graf prostudoval. Samozřejmě že by mě dle něho nenapadlo odvozovat napětí pro indikaci roztoku. Dávám vám za pravdu v tom že to bude u každého zdroje trochu jinak. Ale pokud je proud konstantní je vodivost roztoku úměrná napětí.(V mém případě na kolektoru T2) Ocejchuji-li přístroj dle roztoku známé koncentrace, nevidím v tom žádný problém.

[habana]

Napětí s časem při výrobě stříbra klesá v závěru procesu s časem velice pozvolna a není tam vpodstatě žádný záchytný bod, který by ti řekl...tak, a odtud se již vlivem vysoké koncentrace atomy stříbra začínají shlukovat v aglomeráty....
Opravdu nejlepší je nakalibrovat se podle nějakého laboratorního přístroje, používat stále stejně kvalitní vodu a dodržovat určený čas výroby. Věř mi, že není spolehlivější metody.
Ale každej máme svůj rozum, takže je to samozřejmě na tobě, jak se zařídíš.

[ojozo]

mna len napada pri merani vodivosti pouzit striedave napatie a nie DC kde je vela rusivych vplyvov (polarizacia). Cize okrem prepolovania elektrod treba na kratky cas odpojit eletrody od konstantneho prudu a prilozit striedave napatie a zmerat impedanciu. Toto vsetko sa musi naciachovat pre danu nadobu a elektrody. Habana, je moja uvaha spravna?

[habana]

Ano, takto se standartně měří vodivost. Nicméně platí to, co píči výše.¨
Nebudu se opakovat.

[Jarin]

Když jsem toto fórum kdysi pročítal, někdo tu tvrdil že výroba koloidu stejné koncentrace netrvá vždy stejně dlouho. Dále tu bylo řečeno že velké částice zbarvují koloid do zlatova.
K tomu napětí: souhlasím že je změna pozvolná ale zdaleka je v mezích rozlišení komparátoru který ji vyhodnocuje.
Jinak koloid mám čirý, bezbarvý a bez kalu. V přítmí jasně znatelná stopa laseru. Aže vodu jen kvalitní je bez debat.
Vzhledem k protichůdným názorům zde, člověku ani nezbývá než se řídit vlastním rozumem. Za nejcenější informaci považuji údaj o proudu na cm2 elektrody od Habany. A za ten dík.
Tak zatím koloidu zdar.

[filip f.]

Neskúšal niekto vyrobit koloidné striebro z chemikálii, podla mna je to niekolko násobne jednoduschšie. Predsa aj filmový materiál obsahuje koloidné striebro. Z dusičnanu stieborného to musí ísť krásne, a stačí ho pár miligramov. Ja sam pripravujem koloidné zlato z kyseliny chlorozlatitej. Nie je to uplne trivialne ale dajú sa pripraviť častice rôzneho priemeru 3, 5, 10 alebo viac nm. Vodu používam ultra čistú, odpor 18 MOhm, teda 18 uSm. Cistejšia sa bežne nedá už zohnať a nemá ani význam. (Zlato však v ziadnom prípade nekonzumujem ani nenechávam v stiku s pokožkou, slúži na úpne iné účely). Pripravený roztok je sítočervenej až mierne filaovej farby, závisí od priemeru častíc.
Hodne zdaru Ag-kuchárom

[habana]

Destilka 18mikrosiemens je špinavá břečka říznutá žabincem
Chce to 2mikrosiemensy a lepší.
18mikrosiemens si raději nech na poumývaní nohou.

[dusan]

Napětí s časem při výrobě stříbra klesá v závěru procesu s časem velice pozvolna a není tam vpodstatě žádný záchytný bod, který by ti řekl...tak, a odtud se již vlivem vysoké koncentrace atomy stříbra začínají shlukovat v aglomeráty....
Opravdu nejlepší je nakalibrovat se podle nějakého laboratorního přístroje, používat stále stejně kvalitní vodu a dodržovat určený čas výroby. Věř mi, že není spolehlivější metody.
Ale každej máme svůj rozum, takže je to samozřejmě na tobě, jak se zařídíš.

Som tu nový, ešte som nic nevyrobil, ale v pondelok hurá na to ... Celé som to tu (aj inde) prelúskal a moje predbežné pocity sú nasledovné. Asi je na začiatok najjednoduchšie použiť Aqua pro injectione a 99,9x% striebro zo Safiny. A pokiaľ ide o technickú stránku tak v rámci možností využiť čo najviac info od habanu!
K spomínanému grafu len toľko ... autor grafu neurobil pri jeho kreslení chybu aj keď to tak na prvý pohľad vyzerá. To čo napísal habana je logické no predpokladá to tvrdý zdroj s nulovím vnútorným odporom. Zdroj použitý v grafe má vnútorný odpor evidentne hodne veľký (cca 800 ohmov) a má "naprázdno" síce na výstupe 30V, no pri zvyšovaní odberu až na 12,5mA nedrží na výstupe 30V ale klesá na uvedených 20V.
Na spomínanom grafe sa záchytny bod začiatku zhlukovania predsa len dá nájsť. Chce to ale tvrdý zdroj s vyšším napätím. Odhadujem tak aspoň 60V - 100V. V tom prípade by proces omnoho rýchlejšie naštartoval na nominálnu hodnotu prúdu (12,5mA) a lineárna časť poklesu napätia pri lineárnom náraste vodivosti by bola výraznejšia. Potom pri neustálom zázname napätia cca každú minútu (prúd je konštantný) je možné nájsť bod zlomu, kedy sa mení nárast vodivosti roztoku v čase. Samozrejme takýto roztok je nepoužiteľný a ani nevieme aku koncentráciu sme v bode zlomu dosiahli. Vieme však určiť hraničný čas výroby. Ten skutočný by potom mohol byť tak cca 70% (?) toho maximálneho. To pre tých, čo nemajú možnosť nejakých laboratórnych porovnaní a testov.
Spomenutý graf aj s popisom je silná pomôcka. Myslím ale, že jeho výpovedná hodnota by sa znásobila, keby sa prepočítal a prekreslil na zdroj so zanedbatelným vnútorným odporom. Totiž aj ďalšia časť grafu je ovplyvnená tým, že pri náraste vodivosti stúpa úbytok napätia na vńútornom odpore zdroja. Bod zlomu a relatívne veľká zmena rastu vodivosti sa potom neprejavujú adekvátne na zmene napätia.

[Ilem]

Vodu používam ultra čistú, odpor 18 MOhm, teda 18 uSm.

Podle mých počtů je 18MOhm - 55nSm. Ale možná špatně počítám.

[dusan]

Tak zatial som sa k ziadnej vyrobe nedostal. Bohuzial mam 2 moznosti. Bud budem robit nieco, kde mi chyba kopec informacii, alebo skusim inormacie doplnit. Tak tu davam do plena na diskusiu par myslienok.
to habana: pouzivas platnicky 13x91,3 hrúbka 2,5 ... potom plocha (aj s tromi hranami) je 28,628 cm2. Potom by si mal mat nastaveny prúd cca 4,4 mA a nie 5 ( 0,155mA/cm2) !? Prekracujes ho o 13%.
Nevidim jediny dovod, preco neukoncovat cely proces vyroby komparatorom od napatia na elektrodach. Vysledna vodivost pri konstantnom prude urcuje vystupne napatie a teda aj naopak, pri dosiahnuti konkretneho vystupneho napatia dosiahneme pozadovanu vodivost. Podotykam, ze podmienkou je konstantna plocha elektrod, ich stabilna vzajomna vzdialenost. Ak vypiname podla casu, kladieme naroky aj na stabilnejsie vlastnosti vstupnej H2O a jej teplotu. Z toho mi vyplyva, ze vypinanie podla napatia je rozumnejsie. V kazdom pripade je potrebne svoje zariadenie nejako skalibrovat. A tu je problem...
Najlepsie je kalibrovat roztokom kde mame stanovene ppm. A to z nasej vyroby. Teda vyrobit nejake KS, poznamenat si napatie (aj prud, ak ho nemate konstantny resp. ak ste tuto hodnotu nedosiahli), kde sme proces ukoncili, dat ho do labaku. Kedze vodivost v nasom zapojeni je dana napatim a konstantnym prudom, vieme si podla vysledkov z labaku vypocitat napatie pre nami pozadovane TDS.
Deionizovana H2O... preco nie? Podla mojich informacii je jej jediny problem prakticky nulova vodivost na zaciatku procesu a teda bez pouzitia velkeho napatia prakticky nemoznost nastartovat proces. Pritom deionizovanu H2O mate na kazdom rohu, na vedra a zadarmo. Destilovanu uz dnes kvoli energetickej narocnosti a pracnosti nerobi nik. Tak co robit to nasledovne?
Pouzijem deionizovanu H2O, dolejem do nej napr. 10% hotoveho KS. Dostanem tak roztok s dostatocnou vodivostou pre nastartovanie procesu. Kolko dolejem je jedno. Komparator proces ukonci presne podla cielovej vodivosti. Toto riesenie zaroven odstrani poziadavku na zdroj vysokeho napatia, nakolko start celeho procesu je pri pomerne vysokej vodivosti roztoku. Ak nam staci od zaciatku nizsie napatie, da sa pre tych, co si nezosmolia vlastne zapojenie, pouzit Jarinov generator. Zapojenie je jednoduche, splna presne to, co je potrebne a nie je mu co vytknut. A este vam vyrobil aj plosak!!!
P.S. Plosakov som sa narobil v zivote tolko, ze sa mi uz jezia vlasy len pri predstave... Ale u takychto jednoduchych zapojeni sa to da s prizmurenim oka obist... napisem ak treba.

[dusan]

Dodatok: som z Košíc. Ak niekto vie pomôcť napr. s meraním TDS, budem rád. Zatiaľ vidím svojho psa zakopaného práve tu.