Uspora energie doma

[cimirek]

Dnes jsem natrefil na tento výrobek.
http://www.cel.cz/termik_x.html
Něco podobného, méně estetického a s ručním ovládáním používám pod radiátory v paneláku již několok let. Mohu potvrdit, že to funguje.
Teplota v místnosti "vyběhne" velice čiperně, nemusí se topit tak dlouho jako bez profukování, tepelná pohoda v místnosti je příjemnější. Částečně se tak asi i na měřáku napočítá menší hodnota.
Na letošní topnou sezonu je to dovybaveno jednoduchou řidící jednotkou, takže ventilátory se pouštějí a zastavují automaticky, podle zvolené teploty a točí se předvolenou rychlostí (není nutné aby běžely na plný výkon a je to i méně hlučné).

[Renata2K]

Ahoj, zvažujeme, jestli si nepostavit dřevostavbu. Zatím opravdu zvažujeme do budoucna, ještě nemáme ani koupený pozemek. Na internetu jsem četla mnohé články o úžasné úspoře energií v dřevostavbě. Údajně až o 30% nižší náklady na vytápění než u zděné stavby. Máte někdo konkrétní zkušenosti s výpočtem energií v dřevostavbě? Díky za informace. Renata.

Zbytečně založené nové vlákno, dotaz přemístěn. SDK

[martin11]

znovu se narodit, tak bydlím jen a jen ve dřevostavbě. Nemá to jedinou chybu...jen je třeba zvolit prostředí - tedy místo stavby, tím myslím třeba sousedy v domku z panelů nebo jiné podobné konfekce.
Jinak u dřevostavby nejde jen o vytápění ale i estetiku, cenu stavby a vše s tím související.
Držím palce a pošli odkaz od koho chcete stavbu koupit. pak doporučím navštívit v Praze třeba výstavu ForARCH / výstaviště Letňany/...bývá tam často lecos k vidění, nabídka široká výstavní sleva jistá. martin11

[Ilem]

Nejde jen o vytápění, estetiku a cenu stavby, ale především o energii, kterou dřevo vyzařuje a hlavně o ionty. Zkus si vygůglit "syndrom nemocných budov" (anglicky Sick Building Syndrom). Nebudeš chtít nic jiného, než dřevostavbu. Ale bacha, není dřevostavba, jako dřevostavba. Mnoho firem pod pojmem dřevostavba předkládá sendvičový materiál, který je složen ze dvou OSB desek, mezi kterými je polyuretanová pěna. To nebrat. Vyzařuje to formaldehyd a ještě to sežere všechny záporné ionty, které nutně potřebujeme ke zdravému životu.
Souhlasím s Martinem, kdybych se dnes rozhodoval, v čem bydlet, tak jedině dřevostavba (roubená).

[Slavek Krepelka]

... Máte někdo konkrétní zkušenosti s výpočtem energií v dřevostavbě? ...

Podívej Renato. Jsou dřevostaby a jsou jiné stavby a počítat není co, pokud člověk nemá naprosto konkrétní projekt. Jediné, co lze brát za dobrou indikaci je několik hlavních kritérií:

a) Tepelná stálost a akumulační hodnota zdí.
b) Izolační hodnota vnějších zdí, R = x.
c) Neprodyšnost stavby.
d) Geometrický tvar stavby, specielně poměr mezi objemem a povrchem.
e) Konstrukce a umístění komína.
f) Ohnivzdornost.

a) Porovnávání mezi dřevostavbou a zděnou stavbou je cesta od zdi ke zdi a do srágor. Ideální jsou zděné obvodové zdi, avšak z venku dobře izolované. Zdivo je vhodné pro akumulaci tepla a tepelnou stálost interieru, zatímco vnější izolace brání úniku tepla v zimě a vniku tepla v létě. (Amerika a Kanada staví domy naruby, izolace v dřevěné konstrukci zevnitř a zdivo, pokud nějaké, zvenku)

b) Čím vyšší číslo R, Canada dnes běžně staví na R 14, tím lepší izolační schopnost. Avšak pozor na izolační materiál a stejně tak na technologii. Dalším a míjeným aspektem je funkce radiačního reflektoru (použití řekněme hliníkové folie ale s nějakámi těmi mezerami pro prodyšnost) mezi zděnou zdí a vnější izolací, který omezuje vyzařování tepla budovou stejně jako naopak v létě odráží venkovní tepelnou radiaci.

c) Na jedné straně je faktem, že řekněme polystyrén je z běžných materiálů nejlepší izolace při danné tloušťce, ale nese sebou velice nepříjemný efekt prakticky kompletní neprodyšnosti stěn a s tím akumulaci vzdušné vlhkosti uvnitř stavby za cenu velice nezdravého prostředí v domě, s plísněmi a vším, co s tím souvisí. To se pak řeší odlučovači vlhkosti, které žerou energii v zimě v létě a tím snižují energetickou hodnotu obydlí. To ani nemluvě o nucené ventilaci. Totéž se děje při použití skelné a keramické vaty, pokud ji někdo překreje igelitem. Dělá se to u dřevostaveb, aby krz nefoukalo, protože stěny jsou dělány metodou žaves a prý pro to, aby nevlhlo dřevo za igelitem, který se dává přímo pod sádrokarton . Je to ale jen pověra, pokud není barák něčím neprodyšným zaplácaný aj z venku, například dřevotřískovými deskami. V podstatě ideální izolací je sláma, která si sama reguluje svou vlhkost, správně udělaná neprofukuje a má R hodnotu celkem velice slušnou, jen o málo nižší než polystyren, ale samozřejmě to lze dohnat tloušťkou. Dalším pitomým zvykem jsou latexové a jiné neprodyšné vnitřní nátěry. Ideální je vápno, které potlačuje jak hmyz, tak plísně atd.

d) Ideální poměr má koule, ale ta je samozřejmě poněkud nepraktická. Další nejlepší poměr má válec kdy průměr se cca rovná výšce stavby. Nicméně pro praktické účely je nejrozumnější krychle a rakušáci jsou experti na to, jak z krychle udělat balkónkama a estetickým řešením umístění oken přiměřené velikosti velice hezké a úpravně vyhlížející rodinné stavby.

e) Komín má jít pro největší efektivnost vytápění domu středem domu a být masivní a zděný. Masivní komín vyhřátý na cca 40°C udrží průměrný rodinný dům teplý bez topení, byť i dřevěný, po dobu 8-12 hodin. Zároveň je velmi výhodné, aby se do něj topilo už na nejnižším podlaží domu, byť to byl sklep. Chce to ale taky poněkud vyřešit cirkulaci buďto ohřátého vzduchu do zbytku obydlí, nebo jiný rozvod tepla, např. vodní radiator, nebo podlahové teplovodní rozvody. Americký teplovzdušný systém je ve dřevostabách dost na pytel, anžto velice kolísá teplota v domě v rozmezí danném termostatem. Nicméně v kombinaci s venkovně izolovanými zděnými zdmi je fajn a samozřejmě je tatáž vzduchotechnika použitelná na chlazení v létě. V případě použití materiálů akumulujících teplo je dobré počítat nejen s teplotou vnitřního vzduchu, ale také s radiačním teplem.

f) Ohnivzdornost stavby je velice kritická a u klasických dřevěných rámových domků Amerika-Canada styl naprosto ubohá, přes všechna ujišťování stavitelů a ne-zodpovědných, zkorumpovaných dohlížecích orgánů. Pokud dojde k požáru v noci, málo kdy se z takové stavby podaří někomu utýct a jak to začne, shoří to do mrtě. První se začnou z plastikových stavebních materiálů destilovat jedovaté plyny, které obyvatele zadusí dříve, než uhoří a pokud je někdo ještě vytáhne živé, jsou mimo jiné otrávení k smrti. Sádrokartony jsou počítány jen na několik desítek minut, než se rozpadnou a obnaží dřevěnou konstrukci, která je stejně hořlavá jako táborová hranice a navíc z velice vyschlého měkého dřeva. Hasit není prakticky co a hasiči se především snaží, aby nechytly sousední baráky. Nejčastější přířinou jsou nedostatečné elektroinstalace, zaváděné v době, kdy průměrná rodina zdaleka nepoužívala tolik elektrických spotřebičů jako dnes. Za hodně požárů také můžou hliníkové rozvody elektřiny vedené rámy domu bez jakýchkoliv panceřových atp. opláštění kabelů a hlavně bez ochrany děravých rozvodových ocelových krabic.

S laskavým, pozdravem, Slávek.

[Ilem]

Nedá mi to, abych nereagoval.
a) Tepelná stálost a akumulační hodnota zdí.
Kdyby šlo pouze o teplo, souhlasil bych, ale jsou tu další aspekty. Například ten, že dřevo působí tepleji, tak pro stejný pocit tepelné pohody stačí dřevostavbu vytápět na nižší teplotu, než zděnou budovu. Saozřejmě, pokud se dřevo zakryje sádrokartonem, tato výhoda se ztrácí

b) Izolační hodnota vnějších zdí, R = x.
Souhlasím, ale hliníkovou fóii bych nedával. Budeš mít problém se signálem mobilního telefonu a když si dovnitř dáš wifi router, ty vlny vás tam utlučou, protože nebudou mít kudy ven.

c) Neprodyšnost stavby.
Polystyren je dobrý pouze z hlediska tepelného, ale jinak je to to nejhorší, co může být. I proto že žere již mnou zmiňované záporné ionty. Při mých dnešních znalostech bych použil konopné desky. Nejdou na to škůdci (jako na slámu, nebo ovčí vlnu), neslehá se to jako minerální vlna a má to výborné hydrotepelné vlastnosti. V případě použití konopné izolace se nedává parozábrana, ale parobrzda. Je totiž žádoucí, aby celá stavba dýchala.

d) Geometrický tvar stavby, specielně poměr mezi objemem a povrchem.
Souhlasím

e) Konstrukce a umístění komína.
Souhlasím

f) Ohnivzdornost.
Nesouhlasím. Trámy se dají napustit tak, že jsou dokonce samozhášivé. Co tedy nevím, jestli se potom z takto ošetřeného trámu něco neuvolňuje do ovzduší. To bych ještě musel prověřit. Ale i kdyby ano, dá se riziko požáru minimalizovat na zcela nepatrné. Samozřejmě, pokud je člověk blbec a přibije si kabel na trám hřebíkem, koleduje si o vyhoření. Ale pokud bude elektroinstalaci dělat odborník, který ví, jak se má správně dělat elektroinstalace v dřevostavbě, není fyzicky možné, že by něco od elektroinstalace chytlo. Pokud si někdo dá před krb parkety, koleduje si o vyhoření, když tam budou dlaždice, nic takového nehrozí. Prostě pokud člověk trochu myslí a dodržuje požární předpisy (ač jinak nemám předpisy rád), vyhoření nehrozí. Pokud jde o plastikové stavební materiály, ty bych maximálně omezil. Plast vůbedc nepatří do prostředí, kde mají žít lidi. Vlastně nejen lidi. Kde má něco žít.

[Slavek Krepelka]

Nedá mi to, abych nereagoval.

a) Tepelná stálost

... že dřevo působí tepleji, tak pro stejný pocit tepelné pohody stačí dřevostavbu vytápět na nižší teplotu, než zděnou budovu. ...

JJ, ale mluvíme každý o jiném typu dřevostavby. Osobně silně sympatizuji se srubovou stavbou, jako ty. Já jsem ale mluvil o běžné rámové dřevěné konstrukci pobité kdejakým plastiky obsahujícím svinstvem jako je polyuretanová dřevotříska a vycpané ať již nějakou vatou, nebo vycpané a ještě obité polystyrénem, než ji případně obloží pro efekt půlcihlama. Ona je to ale taky otázka ceny a poctiový srub je dost drahá záležitost. To je taky třeba vzít v potaz, nemluvě o kvalitě dřeva, specielně jeho přirozeného zkrutu a vyschlosti. Viděl jsem komerční sruby, ve kterých se ohraněné klády kroutily na délce několika metrů až o cca 30°. Co pak s tím?

b) Izolační hodnota vnějších zdí, R = x.

Souhlasím, ale hliníkovou fóii bych nedával. Budeš mít problém se signálem mobilního telefonu a když si dovnitř dáš wifi router, ty vlny vás tam utlučou, protože nebudou mít kudy ven.

Vzhledem ke zdravotní "prospěšnosti" EM bych řešil tento problém jinak, tedy kabelovým rozvodem. Nicméně, mnoho modrních staveb stále používá skelnou vatu olepenou hliníkovou fólií a nezdá se, že by s tím byly ohledně telekomunikace nějaké valné problémy.

c) Neprodyšnost stavby

Při mých dnešních znalostech bych použil konopné desky.

Neznal jsem. Dík.

f) Ohnivzdornost.

Nesouhlasím. Trámy se dají napustit tak, že jsou dokonce samozhášivé.

Nemluvil jsem o tom, co by se dalo, ale o běžné praxi. Co se týče napouštění dřeva, u srubu to není až tak horké, protože dřevo je v podstatě solidní stěna. Problém je u rámové stavby, která je jak táborová hranice. Dřevo se proti ohni napouští nehydroskopickými solemi a lze použít i vodní sklo, ale opět jsme u ceny. Problém je, že neznalý zákazník vletí při nejlepším do pár firem, kde mu nějaká huba ukecaná vysvětlí, jak a proč je jejich produkt nejlepší na trhu, načež si totálně zmagořený laik něco vybere, především podle ceny. Proto se staví, jak se staví a lidi bydlí v "igelitových pytlích", které zdaleka nejsou tak ekonomické, jak by se jevilo z propagační literatury.

g) Taky jsem opoměl další celkem podstatné kritérium, a to situování domečku. Pokud možno na jižní svah s tím, že severní strana je poněkud utopená v zemi a jsou na ní situované především služební prostory, jako je záchod, šatna, prádelna atp. Na jižní straně by pak měly být obytné prostory a důležitou součástí je převis krovu nad nejhornější řadou oken, popřípadě stříšky nad okny nižšího podlaží. Pokud jsou okna veliká a s klidem ne dvojitá, ale trojitá a třeba i čtyřtá, převis lze udělat tak, že po dobu teplých měsíců, kdy jde slunce vysoko po obloze, okna stíní, a po dobu chladných měsíců, kdy jde slunce nízko, pustí slunce do místnosti aby dopadalo na tmavou podlahu. Shodou okolností byl takto řešen můj domeček v Kanadě a i při -25°C vyhřálo slunce celé podlaží (otevřený obývák s kuchyní a vedlejší pracovna cca 6x9m podlahy) mezi 11 dopoledne a 4 odpoledne bez jakéhokoliv topení. Nicméně v létě, byť i hic, se dalo při otevřených dveřích docela slušně přežívat, i když v tom měly prsty i stromy kolem domu. Jinak okna by měla být otevírací jen tam, kde je nutno zajistit větrání. Pokud jsou do cimry venkovní dveře, okna jsou lepší pevná, anžto jsou jednak lacinější a jednak u nich nevyvstává problém s těsněním.

S laskavým pozdravem,. Slávek.

[martin11]

musím se také přidat, páč mám "jisté" zkušenosti...sice ne s dřevostavbou ale s izolací.
Výše Ilem zmínil konopné matrace místo minerálních či jiných teplo izolací.
před cca osmi roky jsem řešil izolaci stropů v kombinacei se snížením světlosti místnosti. nevím jaký kdo má názor na to, jak má být cimerka vysoká. prostě jsem usoudil, že mě stačí 230cm, tudíž mě zbylo 15 cm na izolaci stropu, kterýmžto uniká nejvíce tepla odkudkoliv....izolace stropu je absolutní základ úspory...tak a co martin udělal?...objednal konopné matrace tlouštka 15 cm. zbylo tam ještě 5cm jako vzduchová mezera.
Tak a zkušenost s konopím: zaprvé i když je asi technické, tak při práci s ním krásně voní a kdo někdy pracoval s minerální čí jinou vatou tak ví co to za svízel a jak to kouše.. v místnosti dále pak udržuje výborně vlhkost , protože dovede pojmout až 25% vlhkosti, které následně , když je zase sucho vypaří. jediný problém je cena, protože to konopí je 2x dražší nežli minerál a ne každý to prodává tak plus doprava. Kdyby si to někdo chtěl aplikovat...mmj doporučuju...dají se koupit role nebo matrace.role jsou lacinější ale trochu problém. opravdu špatně se to řeže.vata je proti tomu legrácka, takže nešetřit a koupit nůž na konopí!!!!! je drahej ale vyplatí se...já se trápil klasikou
jinak s izolací domu zkušenosti nemám páč mám pevnost - hrad z roku 1900 80 cm opuky...
a tu nemá cenu jakkoliv odnikud izolovat,
Okna ...investice do trojskla se určitě vyplatí.ježíšek přinesl odvhčovač - úžasný přístroj. ta trocha watíků do vzduchu v domě investovaná se jistě vyplatí.

tato diskuze vznikla dotazem někoho pravděpodobně mladého, který se chystá...žít...my co již jen volným pádem plachtíme ke svému konci jen zíráme co vše bychom mohli mít....ale ruku na srdce...chemie chemie chemie...pokud bychom chtěli být eko, tak kudy se vydat. ono je vždy něco za něco, takže si každý musí rozhodnout sám, čím se obklopí. je to hlavně o penězích, no jako konečně vše dnes. martin11
p.s. v podstatě jsem rád, že jsem již více byl nežli budu

[Magneto]

Mimo téma (offtopic)

Off topic:

A tak Maritne, Martinečku (jak říká p. Vojta v Hrátkách s čertem - tím svým typickým hlasem), ještě neumírej, budeš ještě muset dost zamakat, tak se neflákej trabanťáku a magneťáku !!!

Zdraví )

Magneto

[laik]

Já se tedy osobně přes dvacet let živím stavebničinou a podtkávám všeliké různé stavby a kdybych já znova stavěl, tak jdu do slaměné dřevostavy nejlépe nějakého kulatého tvaru. Tedy trámová nosná kostra, vyplněná kvalitně lisovanými balíky slámy a hliněno slaměné omítky, které zpusobí že stavba se stává takřka nehořlavou. Zrovna včera sem na youtube zase shlídl nějaké video o slaměných stavbách, těch videí je tam nepřeberně a člověk tam najde hodně inspiracet takový dům se řadí k těm nízkoenergertickým a hlavně velice zdravým a levným. Pokud chce totiž mladý člověk začít stavět a nemá dva miliony na učtě aby si nechal postavit barák tak má smůlu a stavět dům a na třicet let se uvázat hypotekou je taky blbost... Slaměná stavba má výhodu že si to většina schopných lidí po víkendech postaví takřka celé sama z pomocí přátel a ušetří za drahé řemeslníky a navíc je to zábava, taková stavba mladý pár navíc ještě ztmelí, jen co v tom nechají vlastní energie když holýma rukama plácaj hlínu na zeď a můžou si vytvářet ruzné ornamenty, no řekněte koho bavilo když byl malej si hrát z blátem a matlat si tím ruky a promačkávat mezi prsty a navíc když staví dům z hlíny kterou vykopou v místě kde dům bude stát, tomu se prostě žádná anonymní cihla ani beton, ani malta nemůže vyrovnat....
Takový dům má svou duši ihned po postavení, zatímco klasicky stavěný dům, ducha místa do sebe načerpá třeba až po padesáti letech....
Během roku či dvou, budu snad nějaký takový dům stavět mamce, i vzhledem k financím.
Je tady sice varianta koupit za dvě tři sta tisíc, přímo zařízený mobilhome který by se jen oblíkl do vaty, ale to není ono a
kupovat třeba za 500tisíc starý domek, který dalších 500 spolkne a pořád je to ale jen starý vlhký domek, to už taky nechcu
To radši do sto tisíc koupím zahradu, kde nemusí být ani voda protože tu nechám navrtat a do dvou tří stovek musím postavit ten hliněnej domek, kterej ani nemusí být velikej.....

[laik]

Ještě něco, zrovna včera sem vyslechl i jednoho člověka který se živí izolacemi staveb proti vlhkosti a říkal že v Ostravě tuším na nějakým báňským výzkumáku vyvinuli maltu která má schopnost absorbovat vlhkost z prostoru nějak ji pohlcovat a jako odpad vzniká teplo, takže ta malta vlastně topí a tím pádem se bude moct prej ušetřit na zateplování ????
No jako určitě jde vymyslet nějakej materiál kterej pohlcováním vody topí, třeba na bázi nehašeného vápna nebo něco, ale přeci každý materiál se musí někdy spotřebovat a přestat fungovat ne????

[Slavek Krepelka]

... takže ta malta vlastně topí ...

Možná jde o "překlep" a mělo to znít "takže ta malta vlastně vytopí" (barák). Na co jen výzkumníci ještě nepřijdou.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Předpokládám, že to je jenom nějaký vedlejší efekt, podobný tomu jak se při tuhnutí zahřívá třeba sádra - a pochybuji silně, že by to bylo schopné vyhřívat dům třeba delší dobu nebo dokonce trvale.

Zdravím - poota

[Ilem]

kdybych já znova stavěl, tak jdu do slaměné dřevostavy

Laiku, máš nějaké povědomí o tom, jaká je životnost takového slaměného domku? Jen se ptám, já nevím. Obával bych se, že když na to naprší a zasvítí slunce, tak to na povrchu popraská. To by samo o sobě nebyla taková katastrofa, kdyby neexistovaly myši. Vím, že se dokážou prohrabat cihlovou zdí - maltou mezi cihlami. Viděl jsem to na vlastní oči. Já vím, že zastánci tvrdí, že když je sláma dobře slisovaná, myši do toho nejdou, ale co je dobře slisovaná sláma? Osobně bych se toho bál. Stačí málo, a co potom s tím
Druhá věc je vlhkost. Pokud se tam nějaká dostane, sláma shnije. Osobně bych do toho nešel.

[Slavek Krepelka]

Laiku, máš nějaké povědomí o tom, jaká je životnost takového slaměného domku?

Životnost dobře 80 let při rozumné konstrukci a údržbě. V suchých jižních oblastech i daleko déle. Co se týče mokra, doškové střechy cca 20 let a to na ně přímo prší a sněží. Pokud jsou stěny stlačeny a rozumně kryty přesahy střechy, problémy jaksi žádné velké nejsou. Pokud dojde k poškození, opravy jsou oproti zděným stavbám sranda. Taky umožňují snadné přestavby a změny inženýrských instalací. Chce se to na věc podívat na netu, není to na krátký komentář. Navíc je zde určitě hodně místa pro vylepšení.

S laskavým pozdravem, Slávek.