Teslové prístroje a objavy

[boltik]

E_man: Provedl jsem tento pokus - Dva alobalove platy o rozmerech 20x15cm jsem prilozil na folii neznameho materialu.Tohle nam vytvorilo deskovy kondenzator.Jako dalsi krok jsem tenhle kondenzator pripojil na napeti 10Kv zmereno ruckovym voltmetrem a kondenzator se nabil.Treti krok byl oddeleni desek od folie nabiteho kondenzatoru.Vzal jsem dalsi dva platy alobalu,ale ne stejne jako pri nabijeni a slozil je do soustavy kondezatoru.Pripojil voltmetr , rucicka ukazovala necelych 10Kv.Tento pokus me vede k domneni,ze jestli folie se bere jako dielektrikum,tak prave energie ulozena je v dielektriku.

[lajos]

Zapnout selský rozum? Energie kondenzátoru E=1/2.C.U² , myslím že dielektrikum ovlivňuje elektrickou pevnost kondenzátoru-česky-na jak vysoké napětí ho můžeš připojit (než se prorazí). Izolační pevnost různých materiálů najdeš v nějakých tabulkách, nejjednodušší dielektrikum vzduch má pevnost asi 25kV/1cm

[E_man]

Nemohla tá fólie fungovat jako elektret? Když jsi poprve přivedl na desky napětí, nejen že jsi nabil kondensátor, ale navíc jsi ze zdroje vynaložil energii na polarizaci dielektrika. Tu jsi asi neměřil, pravděpodobně nevíš, jaká opravdová energie ti na začátku vstoupila.
Pak jsi odstranil desky. Ve fólii zůstaly polarizované molekuly, které ti mohly znovu indukovat napětí na těch nových deskach. Kryté to však bylo tou první energii, která kromě nabití desek ještě i polarizovala dielektrikum. Jinák to vysvětlit nedokážu.

[lajos]

Nebo elektrostatika? Napětí tam můžeš mít ale energii? Musí být zajímavá ta manipulace s těma nabytýma fóliema

[boltik]

Nejlepsi by bylo,kdyby ste si tento pokus mohli sami udelat a odzkouset si vse podle vasich predstav a teorii.Folie obsahuje energii i nekolik hodin po odejmuti desek.Pak se klidne muze vybit do zarivky.A soude podle toho ze blikne silne,tak nejakou tu energii ma.

[lajos]

Zdá se mi v tom paralela s vodou v elektrolyzéru na kterého svorkách po odpojení zdroje zůstává sice klesající napětí které se objeví i po vyzkratování.
Máš pravdu nejlepší by to bylo nezávysle zopakovat (momentálně se mi to nehodí) ale nezapomni že plyn v zářivce probleskne jakékoliv kulové, stačí že má napětí. Fandím ti

[boltik]

Lajos: myslis klasicky elektrolyticky kondenzator?Kazdy kdo by tohle zopakoval, by mel dojit ke stejnymu vysledku.Zkousel jsem aji plexi sklo o mnohem vetsi tlousce nez ta folie a take to funguje,jen ma mensi kapacitu.Ale zustava faktem, ze je to zrejme nezavisle na pouziti dielektrika.Chtelo by to nejakeho "odbornika" , ktery se v tomhle vyzna, at tady neplacame nejake kidy.A kdyz jsme u toho,tak popisu jeste jeden pokus stimhle kondikem.Kdyz se nabije kondik se stejnyma podminkama ale oddela se jen jedna deska,nejspise ta vrchni a ze spodni se natahne kousek medeneho vodice o prumeru 1,5 mm(muze se pouzit cokoliv vodiveho) a rychle se prejede po te folii, tak to tam zacne silene jiskrit.Pripomina to az ty Lichtenberkovy obrazce, ale jeste vic to pripomina vybiti toroidu u teslova transformatoru.Geometrie techto blesku si zachovava vzdy stejny rozezstupy a veslikost je temer jako na prilozenem obrazku.Tohle se mi podarilo jen pri te folii u plexi se mi to nepodarilo.Nejspise ze tam bylo mensi napeti mensi kapacita.

[E_man]

Ani tento jev by nemusel být proti té polarizaci molekul, jak jsem ji popsal výše. Molekuly dialektrika jsou polarizované (napružené) a aby se vrátily zpět, musejí odevzdat svoji energii. Tím drátem to značně urychluješ, druhým faktorem by mohl být čas, čas, čas, čas.....(to všechno vodnés čas....).
Ale nikdy jsem s tím nepracoval, bigotně na svém názoru netrvám.

[vilikr]

Chtělo by to udělat pokus se dvěma páry stejných elektrod a z těch nabíjecích to dielektrikum přetáhnout pomalu do těch měřících.Spodní elektrody uzemnit - myslím tedy radiátor,nulák zásuvky.... Problém je při pohybu dielektrika vůči deskám.
Nějak se to tu začíná motat okolo Testatiky....
Jen tak na okraj , můj názor , okolní prostředí dělá vše,aby vše bylo v rovnováze , pokud se vytvoří nesymetrie ( to je to , co děláme konvenčími technologiemi - potřebujeme k tomu energii),okolní prostředí tuto nesymetrii okamžitě vyrovnává a to se projeví " tokem energie".Náš úkol je ji zachytit - snímat.Píšu tu všeobecně o "energii" , jelikož to platí pro jakékoliv druhy energií. Takže, když se vytvoří třeba elektret ( dielektrikum je upraveno tak,že vytváří donekonečna nesymetrii vůči okolí) , na přiložených elektrodách vzniká napětí , které je právě příčinou toho dorovnávání z okolí - přelévá se energie.Ty elektrody jsou v tu chvíly sběrače energie.Tohle platí i pro magnetismus - což je projevem každého permanentního magnetu.V tom magnetu není žádná energie,je to jenom materiál,který způsobuje tu "energetickou díru" a okolí to okamžitě dorovnává , což se v tomto případě tohoto materiálu projeví magnetickým tokem a tím ten magnet může být přilepený na ledničce donekonečna.Tak takhle si to představuju já , ačkoliv jsem technicky zaměřený a tím také zabředlý do těch starých pouček.Trhejte .....

[boltik]

E_man:O tom polarizovanem dielektriku nic nevim, ale jestli ma tu vlastnost jak pises, tak by to pravdepodobne mohlo byt ono.Ja jsem treba mel cely zivot zafixovane ze aby se energie udrzela v kondenzatoru, tak by mel byt beze zmen.A tusim ze i v kazde prirucce, je psane ze naboj ci elektrony se zdrzuji na deskach a ne v dielektriku.
Vilikr: Pokusim se zrealizovat tvuj napad.Pak napisu jak to probehlo.Jen me napadla jedna otazka a zajima me nazor vsech a snad hlavne matematiku co se stane kdyz nabiju Deskovy kondenzator a zmensim vzdalenost desek blize k sobe.Vzorecky na kapacitu znam.Jen me zajima co si myslite vy.

[vilikr]

Můj odhad:napětí ti neporoste , pak prorazíš dielektrikum, kondenzátor ti při menší mezeře dá jenom větší proud při přeskoku - je "rychlejší".

[Slavek Krepelka]

Mimo téma (offtopic)

Ani tento jev by nemusel být proti té polarizaci molekul, ...

Jsem si vzpoměl na dnes zmizelé ruské video na youtubu, kdy chlapík sundá s nabité Laydenské izolovanejma kleštěma vnější plech (trubku) a odloží stranou na nějakou nejspíše izolační desku. Pak z ní vyndá vnitřní plech (trubku) a také odloží tamtéž, takže mu zbyde holé sklo. Pak bafne kovové trubky holýma rukama a "cinkne" s nima o sebe několikrát za sebou bez sebemenšího výboje. Pak je sestaví izolovanýma kleštěma zpět na sklo lahve a zkratovačkou Laydenku naprosto klasicky vybije, jako by je nikdy nedal pryč. No dobře, výboj se jevil oproti prvnímu demonstračnímu výboji bez rozebrání Laydenky trochu slabší, ale nic moc.

Nějak se to tu sešlo a kopla mne do očí podobnost s magnetizací "feritu", že plechy kondíku spáchají s dielektrikem něco podobného, co spáchá magnetizační cívka s "feritem". Elektrické pole mezi plechy změní fyzikální strukturu dielektrika, tedy nějakou vnitřní geometrii, a ta pak udrží nějakou elektrickou polaritu. Zde si lze i připomenout deformační (piezoelektrický) efekt u krystalů. Takže polarizace čehosi (na molekulách netrvám, i když mi zní pravděpodobně) se jeví jako velice racionální možnost vysvětlení s tím, že je podpořena nějakým mechanickým přeskupením v materiálu.

No a teď ten minimax.

Elektrety dovedou mimo jiné v mnoha případech poléčit dost problémů a tak mne napadlo, jak by to vypadalo s elektretem, kdyby se na něm jeden "plech" nechal a jako druhý se použila pokožka. To by byl minikondík který by asi stál za vyzkoušení co se týče výdrže nabití a účinků.
,
Na straně druhé ten max, kondíky se dávaj do série běžně a nejspíše to někdo zkusil i s elektrety bez plechů a naskládal je +-+-+-+-. Nikde jsem však nechytl, že by je někdo zkusil poskládat Plech+--++--++--+plech a třeba aj bez koncových plechů. Je vás tu pár, co je dělaj, no já se na to vybavovat v současnosti nemohu a nebudu. Navíc bych si při svých nehlubokých znalostech elektrických jevů mohl dost nakopat.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Mimo téma (offtopic)

... kdyby se na něm jeden "plech" nechal a jako druhý se použila pokožka. To by byl minikondík který by asi stál za vyzkoušení ...

Tak trochu mi to připomíná Godzilu za předpokladu, že "to mokré" pod elektrodami nevede úplně dokonale, ale částečně "izoluje"
On by to mohl být takový vodič/kondenzátor co tu elektřinu vede/nevede, tak trochu ve stylu pohádky O chytré horákyni

Zdravím - poota

[vilikr]

Slávek mne přivedl na další pokus: nabít deskový kondenzátor , pomalu vytáhnout dielektrickou desku , pro jistotu vybít zbylý náboj na deskách , a teď:obrátit diel.desku vzhůru nohama a vrátit zpět mezi elektrody - velmi pomalu zasunout.A na co se ptám ?:změní se polarita na deskách , nebo zůstane stejná ??? Tohle je pro mne klíčový pokus - napoví to hledané skladiště energie.Pokud se polarita náboje nezmění , dostáváme se úplně někam jinam...Do háje,nemám čas pokusničit.

[boltik]

Ted me slavek pripomel jeste jeden pokus co jsem ucinil. Sestava kondenzatoru na prilozenem obrazku.Nabijim kondenzator,napeti mezi Alobalem 1 a Alobalem 2 roste a pak klesa.Alobal 1 a alobal 3 ma stale napeti.Alobal 1 a Alobal 2 je bez napeti(kvuli voltmetru se vybiji),mezi alobalem 2 a Alobale 3 uz si nepamatuju myslim bylo take napeti.Takze ted je vse v ustalenem stavu.Takze pro kontrolu mezi AL1 a AL2 neni napeti a mezi AL1 a AL3 je napeti a mezi AL2 a AL3 prave si nejsem jisty ale napeti tam bylo take.Ted kdyz zapusobi jiskriste se mezi AL1 a AL2 objevy napeti opacne polarity a klesa.kondenzator se vybil.Na obrazku je zdroj,ktery pouzivam,obycejne IHVT.Samozrejme mereni i vybijeni probehlo bez kontaktu zdroje jinymi slovy zdroj byl odpojen.Nejak jsem nad tym nepremyslel, takze ze tam jsou prechodne deje vim.Ale jen tak pro predstavu a zdokumentovani to tu neuskodi myslim.