Termoelektrický jev – přeměna tepla na el. proud

[Palo]

Seebeckův jev, Peltierovy články a další...

...pokračování z "Fotovoltaika"

Máte k tomu někdo co říct? Efektivnost - součástky, parametry, dostupnost...

[Edgar]

Co k tomu říci.. účinnost mizerná, cena vysoká, poruchovost vysoká... Pracuji s nimi každodenně.

[xzzzx]

Co k tomu říci.. účinnost mizerná, cena vysoká, poruchovost vysoká... Pracuji s nimi každodenně.

Cau Edgare,
Netreba zacinat tema negativne.
Oba dva druhy zarizeni jsou ze strasne kratko zivotnosti a vydrzi asi 20 a vice let.
pro zajimavost:
http://technet.idnes.cz/co-delaji-nejsl ... vesmir_vse
Vytazek:
Termoelektrické generátory zvolna degradují: příkon po startu byl 475 W, koncem roku 1995 byl 341 W (resp. 345 W), koncem roku 2000 byl 315 W (resp. 317 W), v létě 2006 asi 290 W (resp. 291 W), takže při postupném odpojování přístrojů po roce 2016 by měla „šťáva“ vystačit nejméně do roku 2020. Slabý rádiový signál „majáku“ by měl být registrovatelný do roku 2025. Definitivní konec představuje zřejmě doba, kdy sluneční čidlo přestane rozlišovat Slunce od ostatních hvězd, tedy kolem roku 2030...
naokraj: vyletel r. 1977 cca.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Radioizoto ... r%C3%A1tor
a jeste jeden dobrej:
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007011917

Pokud se pletu opravte mne.

[Palo]

Seebeckův jev je popsaný zde:

http://www.converter.cz/tabulky/seebeck.htm

Akorát tomu prostě nechápu...

To jako mám dva dráty (vodiče) třeba měděný, a ty, když je budu mít spojený (jak to oni poznají, že jsou spojený?) a jeden spoj budu zahřívat, tak se mi tam někde bude indukovat proud? A kde ho budu odebírat nebo měřit? V bodě A a B?

[xzzzx]

Seebeckův jev je popsaný zde:

http://www.converter.cz/tabulky/seebeck.htm

Akorát tomu prostě nechápu...

To jako mám dva dráty (vodiče) třeba měděný, a ty, když je budu mít spojený (jak to oni poznají, že jsou spojený?) a jeden spoj budu zahřívat, tak se mi tam někde bude indukovat proud? A kde ho budu odebírat nebo měřit? V bodě A a B?

tady je to lepe videt.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev

[Palo]

tady je to lepe videt.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev

Pochopil jsem to tak, že musím mít dva vodiče, z různých materiálů (viz asi nějaká tabulka)... V místech, kde jsou spojené, je v jednom spoji zahřívám a v druhém ochlazuji. Jeden ze vodičů přeruším, abych mohl odebírat napětí.

** Je to správně? **

[Palo]

Vodiče nabízí zde:

http://www.omegaeng.cz/ppt/pptsc.asp?re ... I_CC_CY_AL

[xzzzx]

Vodiče nabízí zde:

http://www.omegaeng.cz/ppt/pptsc.asp?re ... I_CC_CY_AL

Palo mrkni na tohle!!!
http://moon.felk.cvut.cz/~pjv/Jak/_phys/f577/start.html
Pohrej si stim appletem dole na strance!

[jeff]

jako nejlepší z tabulky se jeví NiCr-CuNi, ch-ko, při maximální teplotě 890 stupňů je schopen vytvořit potenciál 60mV, to je pro napětí 6V třeba 100ks zapojených sériově. Jaký ale proud jsou schopné tyto články dodávat řekněme na 1mm2 plochy spoje?

Jeff

[tom]

jako nejlepší z tabulky se jeví NiCr-CuNi, ch-ko, při maximální teplotě 890 stupňů je schopen vytvořit potenciál 60mV, to je pro napětí 6V třeba 100ks zapojených sériově. Jaký ale proud jsou schopné tyto články dodávat řekněme na 1mm2 plochy spoje?

Jeff

Proud zdroje (termočlánku) se dá spočítat z jeho vnitřního odporu. Závisí tedy na použitém materiálu, průřezu a délky termočlánku.
V jedné knize jsem četl že se termočlánek používal (možná ještě používá) v některých plynových topidlech kde hlídaly hoření věčného plamínku a hlavního plamene. Pokud plamen zhasnul tak termočlánek přestal vyrábět proud a elektomagnetický ventil plynu se zastavil. Termočlánek v tomto topidle dává velmi malé napětí, ale hodně velký proud kterým dokáže ovládat elektomagnetický ventil.

[Akord]

Presne tak. Dodávam, že najviac výkonu termočlánok dodá, ak sa odpor záťaže zhruba rovná odporu termočlánku. To treba mať na mysli pri počítaní toho maximálneho prúdu.
Teda treba odpor termočlánku rátať 2x, nie ako do skratu.
Takže prud=napatie/(2xodportermočlánku) . Asi 10x väčšie napätie a hlavne účinnosť
má polovodičový termočlánok, kompromisne CuNi(konštantán)/ZnSb, alebo
rôzne novšie typy, záleží o ktorú oblasť teplôt ide. Už som na fóre niečo o termočlánkoch písal, účinnosť kovových je tak bežne maximálne 0.2 percenta, polovodičových zhruba asi 2 až 10 percent, podľa teploty a technologickej náročnosti.

[tom]

Presne tak. Dodávam, že najviac výkonu termočlánok dodá, ak sa odpor záťaže zhruba rovná odporu termočlánku. To treba mať na mysli pri počítaní toho maximálneho prúdu.
Teda treba odpor termočlánku rátať 2x, nie ako do skratu.
Takže prud=napatie/(2xodportermočlánku) . Asi 10x väčšie napätie a hlavne účinnosť
má polovodičový termočlánok, kompromisne CuNi(konštantán)/ZnSb, alebo
rôzne novšie typy, záleží o ktorú oblasť teplôt ide. Už som na fóre niečo o termočlánkoch písal, účinnosť kovových je tak bežne maximálne 0.2 percenta, polovodičových zhruba asi 2 až 10 percent, podľa teploty a technologickej náročnosti.

Polovodičový termočlánek se mi nepodařilo najít, co to je? Termistor to být nemůže ten mění svůj odpor v závisloti na teplotě a jinou podobnou součástku neznám, nebo to je Peltierův článek?

[wh173]

Presne tak. Dodávam, že najviac výkonu termočlánok dodá, ak sa odpor záťaže zhruba rovná odporu termočlánku. To treba mať na mysli pri počítaní toho maximálneho prúdu.
Teda treba odpor termočlánku rátať 2x, nie ako do skratu.
Takže prud=napatie/(2xodportermočlánku) . Asi 10x väčšie napätie a hlavne účinnosť
má polovodičový termočlánok, kompromisne CuNi(konštantán)/ZnSb, alebo
rôzne novšie typy, záleží o ktorú oblasť teplôt ide. Už som na fóre niečo o termočlánkoch písal, účinnosť kovových je tak bežne maximálne 0.2 percenta, polovodičových zhruba asi 2 až 10 percent, podľa teploty a technologickej náročnosti.

Polovodičový termočlánek se mi nepodařilo najít, co to je? Termistor to být nemůže ten mění svůj odpor v závisloti na teplotě a jinou podobnou součástku neznám, nebo to je Peltierův článek?

presne, peltieruv clanek je polovodic!

[Návštěvník]

presne, peltieruv clanek je polovodic!

To já vím, ale nevím jestli tím polovodičovým termočlánkem myslel Peltierův článek nebo něco jiného. Ani se mi nepodařilo vypátrat jestli Peltierův článek může fungovat jako zdroj el. enegie.
Kolik energie dá potom Peltierův článek z autochladničky s parametry které odhaduji na 12V, 30W při rozdílu teplot 20C, když na něm vytvořím rozdíl teplot 20C? Těch 12V, 30W zněj asi nedostanu že?

[Akord]

Aj tak je v tom chaos. Keď žil Peltier, ešte polovodičové termočlánky neboli.
Ale dnes sa po ňom volajú, lebo pracoval na termočlánkoch.
Akýkoľvek (aj polovodičový) termočlánok môže ohrievať a chladiť (podľa smeru prúdu),
a tiež vyrábať elektrinu. Ide len o to, s akou účinnosťou v jednotlivých prípadoch.
V GM-electronic predávali za pár sto Kč peltierove články na chladenie procesorov v PC.
Skúšal som to, ale samozrejme ak článok znesie 30W, tak ich väčšinou nevie vyrobiť.
Už si presne nepamätám, či som z toho dostal aspoň pár wattov, ale naštvali ma, lebo
som čakal väčšiu účinnosť, keďže podobné seriózne polovodičové mali cez 5 percent.
Problém je v tom, že neznesú príliš nad 100 stupňov, aj v tom, že je ťažké priviesť
pomerne značný tepelný výkon do malej plochy. Keď si niekto myslí, že mu k tomu bude
stačiť medený, alebo hliníkový chladič, tak by som ho upozornil, aby spozornel.
Na chladenie ešte, ale článok je pomerne vodivý, a mal som problém aj s veľkým hliníkovým blokom, aby som zaistil na článku patričný rozdiel teplôt. Ak by náhodou niekto chcel
pripomenúť blok striebra, a že už tepelne vodivejšie materiály neexistujú, tak aj keď materiály nie, existujú tepelné rúry(hot pipe), ktoré sú ekvivalentne schopné preniesť podstatne viac tepla, než meď.