Mim píše: Taky děkuji všem, kteří pochopili.
K tomu bych dodal jakési vysvětlení rozdílu mezi současnou praktikou vědy a praktikou bastlířů. Věda vyžaduje dokonalou opakovatelnost, což znamená že věd který na něco kápl dá natolik specifický návod na opakování, jak jen je schopen, což má své půvaby, ale jak pro koho. Má to i ale zásadní nepůvab a to v tom, že ten kdo opakuje experiment může být naprostý idot s přístupem k potřebným materiálům, vybavením a přijatým tréningem. Vůbec není potřeba, aby chápal proč se dotyčná věc kterou opakuje děje, nebo neděje, co přispívá k tomu, aby pracovala a co přispívá k tomu aby nepraovala. Výsledek je: povedlo se, nebo se nepovedlo. Podle toho, kolika se povedlo, nebo nepovedlo, se v kuloárech vědů usoudí, zda fenomén experimentu je platný nebo ne vědeckým hlasováním založeným na statistice opakování pokusu. Stačí tedy parta neschopných, který pokus udělaj z jakéhokoliv důvodu blbě a fenomén se stane odpadem vědy. Bastlíři jsou parta navýsost nespolehlivá, nebastlej pro to, aby něco opakovali, nebo aby někdo něco opakoval, naopak, každý správný bastlíř dá i skládací postel dohromady teprve poté, co návod hodil do odpadků i s obalem, aniž se na něj ráčí podívat jak ze součástí postel učinit a teprve pokud mu ze součástí leze židle, nebo jarmara, což se moc často nestává, protože bastlíř má talent a ve většině případů dovede ze součástí snadno poznat, jak jde co dohoromady, pohádá se se ženou, která mezi tím obaly a návod vynesla do popelnice, vyběhne v trenclích ven, ponoří se do popelnice a začne z ní návod lovit, pokud tedy není hrozný vztekloun a postel neprohlásí za nesestavitelnou, nezkope ji do koule a nevyhodí za návodem.
Svým způsobem jak mezi vědy, tak mezi bastlíři se vyskytují jak lidé chytří, tak lidé hloupí, nicméně i hloupí bastlíři jsou na rozdíl od hloupých vědů ve veliké výhodě která spočívá v nesmírné tvrdohlavosti a vášni na něco přijít, něco vykoumat a namyslet, kteroužto vlastnost hloupí vědové naprosto postrádají a kterážto vlastnost i mnohé slabší bastlíře někam eventuelně dovede. Stejným dechem se dá říct, že bastlíři, ať už hodně chytrý, nebo ne, si své úspěchy zaslouží svým daleko větším úsilím, jednak proto, že prošlapávají cesty alespoň pro ně dosud neprošlapané a jednak tím, že do svých úspěchů vkládají nejen úspory povětšinou tvrdě získané, ale i tělo a duši. Není pak na místě žádat od bastlíře, který strávil mraky úsilí na čemkoliv, aby své výsledky naservíroval na stříbrném talíři ať už komukoliv, protože dotyčný při nejlepším jenom úspěšně zopakuje, co úspěšný namyslel a pokud ne, prohlásí úspěšného za podvodníka, hajzla, za cokoliv. Nikdy neporozumí proč a jak to šlo, či nešlo, i když zopakuje úspěšně a to se úspěšným bastlířům nezamlouvá už z toho důvodu, že jim nejde o nějaké přesné udělátko, ale o to, aby byli chápáni, aby byla chápána jejich práce a aby se šířily vědomosti a znalosti nikoliv nějakých udělátek, ale základních přírodních principů ke ketrým se pracně dohrabali.
Pokud se někdo za bastlíře prohlásí, měl by si uvědomit, že chtít po druhém bastlíři naservírovaný přesný návod na něco je nejen nesmírně neetické, ale hlavně naprosto marné. Jde o výchovu a je jedno, jestli jde o děti, nebo o prý dospělé. Dáváme-li druhým hotové hračky, vychováváme z nich zkažené spratky. Dáváme-li jim možnost si hračky udělat a poradíme, vychováváme z nich skutečné bastlíře.
Takže Mime, že jsi se vyvrbil, děkuji ti za to že jsi bastlíř
a že jsi se tu podělil přesto, že jsi měl mockrát nutkání se podělat.Ahoj, Slávek.
Zabudni na to ! Údajne úspešný bol len Mim a Peter610 ale nikto nikdy to nevidel funkčné, pravda okrem Mima a Petra610.