Efektivní elektrolýza

[A(&F)]

... a co vodní elyzér jako kondenzátor ?? ... neb při paralelním zapojení bude jiná kapacita než v sérii ...

... mmch, zkoušel jsi měřit napětí na svorkách elyzéru / obou elyzérů ?? ... nejlépe oscilem ...

[Ilem]

Oscilem ne, měřil jsem to obyčejným multimetrem, ale při půlvlnném usměrnění ukazuje blbosti. Osciloskop by asi něco řekl, škoda, že mě to nenapadlo. Vlastně jsem ani v tu chvíli neměl důvod, takovýhle výsledek jsem nečekal. Teď už to znovu předělávat nebudu. Naladit koncentraci elektrolytu je několik hodin práce.
Na kapacitu bych moc nevěřil. Při koncentraci louhu, která tam je, je to dost mizerné dielektrikum. Ale je pravda, že do 1,6V na každý pár elektrod se to jako kapacita chová, takže možná nějaký vliv mít může. Napětí sekundárů je 45V a v každém válci jsou 2 aktivní a 8 pasivních elektrod, takže do 14,4V to kapacita je, dál už se to chová jako odpor. Jestli se ale takováto kapacita nějak uplatní v obvodu stejnosměrného tepavého proudu,... Mno, budu o tom uvažovat. Díky Anri za tipy. Teď už mi to nemyslí, už jsem z toho nějaký unavený, nechám to na ráno.

[deʒa vy]

... a co vodní elyzér jako kondenzátor ?? ...

Pokjal nemá tie elektródy aspoň "eloxované", s vodičom ll. triedy ako dielektrikom to je aj pre ozajstného čarodeja dosť velký problém sa k tomu reálne dopracovať. A(&F) príroda sa nedá oklamať, vlastný rozum áno...

[Ilem]

Anri díky, sice jsi byl mimo, ale nakopl jsi mě správným směrem. Při úvahách o kapacitě mě napdalo vynést si graf závislosti vodivosti na napětí. Naměřené hodnoty jsem měl z dřívějších pokusů.
Vezmu to ale postupně. Kdosi tu kdysi k elektrolýze prohlásil, že nezáleží na průběhu napětí, důležitá je jeho střední hodnota. Nevím, jestli to cituji přesně a ani už nevím, kdo to byl. K této větě se ještě vrátím.
Původní moje snaha byla, aby střední hodnota na jeden pár elektrod byla 2,5 V, což mi připadá jako rozumný komromis mezi plochou elektrod a účinností elyzéru. Nejúčinnější je elyzér s KOH při napětí 1,5V (u NaOH 1,6 V), ale musí k tomu být v podstatě nekonečná plocha elektrod. Se zvyšujícím se napětím klesá potřebná plocha elektrod pro žádaný výkon, ale klesá i účinnost. Zhruba do 2V je to velmi slušné a pak se to začne prudce zhoršovat. Při 2V mi ale stále vycházel elyzér příliš veliký, tak jsem se dostal až na 2,5V půlvlnné usměrnění jsem volil z důvodu co nejmenších ztrát na diodách.
A teď se vracím k té větě. Platila by, pokud by vodivost v celém rozsahu napětí byla konstatntní

závislost vodivosti na napětí.jpg

Na tomto grafu je vidět, jak je to ve skutečnosti. vodorovná osa je napětí, svislíá vodivost elektrolytu. To, že je křivka roztřepená je způsobeno tím, že bylo více měření při různých teplotách. Půlvlnným usměrněním jsem se na hony vzdálil efektivní elektrolýze, byť střední hodnota byla správná. Tím, že jsem ve druhém zapojení použil dvoucestné usměrnění a válce zapojil sériově, zůstala mi na každém válci střední hodnota stále stejná, ale špičková hodnota se snížila na polovinu. Už to stačí k podstatnému zlepšení účinnosti. Teď je mi jasné, že pokud použiji vyhlazené napětí správné velikosti, dostanu se k ještě lepším výsledkům.

Poučení z toho: nevěř ničemu, co si sám nezfalšuješ.

[Ilem]

Ještě něco.
Aby si někdo nemyslel, že na grafu je specifická vodivost. Není. Je to vodivost pro elektrody 150x600 mm, vzdálené od sebe 3mm, pro koncentraci elektrolytu 1:4. Při změně kteréhokoli parametru se sice tvar křivky nezmění, ale na ose budou jiná čísla.
Pokud někdo dojde k mírně jiným výsledkům, je to tím, že měření muselo probíhat velmi rychle. Při největší naměřené vodivosti šlo do elektrolyzéru 230A. To mělo ten následek, že kolem přívodních tyčí se vařil elektrolyt. Na přívodních vodičích (průřez 16mm2 Cu) tekla izolace.

[NAVAR]

... a co vodní elyzér jako kondenzátor ?? ... neb při paralelním zapojení bude jiná kapacita než v sérii ...

... mmch, zkoušel jsi měřit napětí na svorkách elyzéru / obou elyzérů ?? ... nejlépe oscilem ...

On to je "kondenzátor" voda je dielektrikum do jisté míry a do jisté doby, tedy většinou než se do toho naleje louh.

[Ilem]

On to je "kondenzátor" voda je dielektrikum do jisté míry a do jisté doby, tedy většinou než se do toho naleje louh.

Je to ještě trochu složitější. Záleží na napětí. Těsně po vypnutí zůstane mezi elektrodami 1,3V. I po 1/2 hodině je tam stále ještě 0,9V i při hodně silném louhu. Při nízkých napětích se skutečně chová jako kondenzátor (nebo možná akumulátor?).

[Peter11]

Při nízkých napětích se skutečně chová jako kondenzátor (nebo možná akumulátor?).

Původně jsem si myslel že si děláš srandu (viz schéma napájení - paralelně, sériově). Elektrolyzér se chová samozřejmě jako akumulátor, pokud se během provozu nemění polarita.

[Ilem]

Elektrolyzér se chová samozřejmě jako akumulátor, pokud se během provozu nemění polarita.

Tak samozřejmé to není. Správně jsi podotkl, pokud se během provozu nemění polarita. V obvodu střídavého proudu se skutečně chová jako kapacita. Když jsem k němu paralelně, nebo sériově hodil cívku, dala se rozmítačem najít rezonanční frekvence. S akumulátorem jsem totéž nezkoušel, ale myslím, že to nepůjde.

[Peter11]

Vzhledem k velmi malé kapacitě se tomu ani nedivím.

[NAVAR]

On to je "kondenzátor" voda je dielektrikum do jisté míry a do jisté doby, tedy většinou než se do toho naleje louh.

Je to ještě trochu složitější. Záleží na napětí. Těsně po vypnutí zůstane mezi elektrodami 1,3V. I po 1/2 hodině je tam stále ještě 0,9V i při hodně silném louhu. Při nízkých napětích se skutečně chová jako kondenzátor (nebo možná akumulátor?).

Jo..., tuším že se tomu říká dipolový moment vlivem disociace molekul kdy se to chová jako dvojvrtva tedy jaké si "falešné dilektrikum" ale jenom do určitého napětí.
Na těchto principech jsou založeny např. superkondenzátory.

Ještě navedu, když nevíte s jakým "dvojčlenem" máte tu čest jestli má charakteristiku zdrojovou či spotřebičovou tak si udělejte prosím voltampérovou charakteristiku, což je učivo prvních ročníků středních škol. Pak si jí udělějte ve forwardu a pak v reverzu atd. Dospějete například i k tomu že i vybitý kondenzátor je časem schopen částené regenerace náboje a dokonce i depolarizace.
Mne tedy osobně připadně že hodně lidí spojuje elektrody všelijak, leje tam cokoliv ale elemetární znalosti jaksi zaostávají.
Schválně jsem zde nahodil kdysi MIS a MIM struktury, nikdo se nechytnul. Jo na přilejvání lohu a přidávaní "stormu" je zde expertů dost.

[Ilem]

Schválně jsem zde nahodil kdysi MIS a MIM struktury, nikdo se nechytnul. Jo na přilejvání lohu a přidávaní "stormu" je zde expertů dost.

Ještě, že tě tu máme. Dobrá rada nad zlato!

[NAVAR]

Schválně jsem zde nahodil kdysi MIS a MIM struktury, nikdo se nechytnul. Jo na přilejvání lohu a přidávaní "stormu" je zde expertů dost.

Ještě, že tě tu máme. Dobrá rada nad zlato!

Však taky elektrochemické leptání vám už kluci trochu jde, akorát toho odpadního vodíku by mohlo být více.

A jediný kdo zabral na "polovodičové struktury" je deʒa vyv jiném vlákně a nezávisle na tom co jsem napsal.
Je vidět že tento člověk uvažuje sofistikovaně.

[Ilem]

A jediný kdo zabral na "polovodičové struktury" je deʒa vyv jiném vlákně a nezávisle na tom co jsem napsal.
Je vidět že tento člověk uvažuje sofistikovaně.

Pokud vím, o polovodičových strukturách ( z dvou tvých možností) se dá hovořit pouze u MIS . MIM už tak moc polovodič není. Ona ta vrstvička polarizovaného oxidu se tam vytvoří sama. Jen je potřeba neměnit polaritu. Zkušenosti se střídavým proudem ve vodě jsou z jiných pokusů. Tenhle elektrolyzér ho neochutnal.

Ty určitě víš, jak dělat elektrolýzu bez louhu a bez proudu s miniaturním elektrolyzérem s výkonem řekněme 1000l/h. Jenomže si to necháš pro sebe. Takže sis dokázal, že jsi nejlepší.
Ano jsi nejlepší Budeš vvěšen na fóráckou nástěnku
Díky za pomoc.

[NAVAR]

A jediný kdo zabral na "polovodičové struktury" je deʒa vyv jiném vlákně a nezávisle na tom co jsem napsal.
Je vidět že tento člověk uvažuje sofistikovaně.

Pokud vím, o polovodičových strukturách ( z dvou tvých možností) se dá hovořit pouze u MIS . MIM už tak moc polovodič není. Ona ta vrstvička polarizovaného oxidu se tam vytvoří sama. Jen je potřeba neměnit polaritu. Zkušenosti se střídavým proudem ve vodě jsou z jiných pokusů. Tenhle elektrolyzér ho neochutnal.

Sama se vytvoří i bez polarity, cca 2V u hliníku, což je řádově pár Å.
Struktura MIM..... no zkus si právě u těch tenkých vrstev změřit tu V-A charakteristiku a pokud to nebudeš vědět dopředu tak řekněš že je to třeba diac..... Tam už totiž ohmovy zákony neplatí.....