TRkové řady vyvíječů

[deʒa vy]

Ileme asi mi niekde niečo ušlo. Mám zato že ak som to správne postrehol tak posledná varianta TRka (vďaka javom vypozorovaným v mrazivéj zime keď boli problémy s vodou) je suchá.

[Ilem]

Tuto variantu jsem nikdy nebral příliš vážně. Nezapadá mi do koncepce funkce TRka. Ale můžu se mýlit.

[Peter11]

Tuto variantu jsem nikdy nebral příliš vážně. Nezapadá mi do koncepce funkce TRka. Ale můžu se mýlit.

Tato varianta může fungovat s vodou i bez vody. Pokud je vývod do sání za váhou vzduchu.

[sao]

No, jak jsem to zase pozpátku pročítal : suchá, mokrá, BP a mlhovina …. , tak mě tak napadla (spíš došlo) taková věc :
Že s největší pravděpodobností má pravdu Ilem, protože voda vlastně vzniká z vodíku a kyslíku -- a to buď tlakem a nebo VN. (Proto nám prší víc vody, než se vypaří a kompenzuje se unik do vesmíru.)
Nebo nám do vesmíru vlastně nic neuniká, jenom si to zase někdo vymyslel a oblbuje nás s tím.

V podstatě oba tyto jevy se při spalování dějí (jou).

Il napsal : Je třeba si uvědomit, že výsledkem hoření BP je velmi jemná vodní mlha.

Táák, ---- a je tu asi ten pudl a deme se historicky znemožnit .

Je to jak říkáš u starších motorů výkon zvedne a spotřeba klesne , ale nové, tedy „ dokonalejší“ -- nic moc.

Že jsou motory konstruované tak, aby měli vééééélkou spotřebu, je už dneska spoustu lidem jasné. Viz každoročně pořádaný závod : Kolik ujedete na jeden litr paliva. Co si asi tak před 3 roky vzpomínám, tak to bylo nějakejch 960km na jeden litr (devětsetšedesát na jeden litr).
Nechtějte po mě, abych Vám to hledal.

Takže: Nové motory jsou vcelku pěkně řízené a jakmile dojde k bleskovému rozhození systému, tak to štandopede dokompenzuje na skoro původní hodnotu, potažmo tu, kterou mají nastavenou.
Takže se u nich musí asi počítat s tou váhou vzduchu a jestli si dobře vzpomínám, tak to sem, myslím si, dával Pego, stran ošulení váhy vzduchu (schema).

Tudíž ta vodní mlhovina, vytvořená z BP a následným urychlením ………. Jinak.
Co nám vznikne, když je v motoru bada bum.
Ad jedna se nám BP promění na vodní mlhovinu, ale vzápětí působením tlaku a tím způsobeného bada bum, na páru.
No a protože je pára při spalování něco jiného než přidávaná (lépe řečeno vytvořená) vodní mlhovina a když do toho ještě započítám zpětné rázy, tak se ten píst vrátí kur.. rychle.

Jak to tak po sobě čtu, tak mě to připadne jak 119.

Ve své podstatě nejedem v klasickém autě ani na směs něco s něčím, ale na informaci.

Co jsem napsal je možná pro někoho blbost a nesmysl, ale to je asi tak všechno, co s tím může udělat. Ledaže zvednout tu rukavici a pomluv prosto říct svou vlastní teorii.

[Ilem]

Přesně tak nějak jsem to myslel Díky za podrobný rozbor.
Jen malinko to upřesním. Napsal jsem mlha, ale spíš by se to mělo nazvat přehřátá pára. Odtutd pramení pro nás výhodné vlastnosti.

PS.: Ten dojezd na litr si zauktualizuj. Tohle je hodnota někde kolem roku 1990.

Sem asi nějak zaspal njn

Sao


http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/aut ... le:745182/

[Peter11]

I u nových motorů klesne spotřeba při optimálních dávkách vody. Ani málo ani moc. Výsledek je cca 15% úspory. Jde však o tak malé nožství že se málokdo trefí napoprvé. A když se neměří, tak nikdy. Regulace motoru pak nezasahuje.

[Ilem]

Mám takovou teorii.
Ve své podstatě je jedno, jestli do motoru dodám vodu v podobě páry, mlhy, vstříknutí, nebo BP. Ve všech případech je výsledkem mlha z přehřáté páry, protože při tlacích a teplotách v motoru voda nic jiného udělat nemůže. BP má tu výhodu, že při výrobě páry ještě ohřívá prostor ve válci, čímž pomáhá palivu. Ale pokud si motor BP musí vyrobit sám, je tento přínos přinejmenším diskutabilní.
Rozdíl mezi jednotlivými způsoby dodávky vody je v rychlosti hoření.
Nejpomalejší je vstřikování. Pára se ze vstříknuté vody uvolňuje relativně pomalu a nejvyětší přínos by měl být v nízkých otáčkách.
Přisávání vodní mlhy nebo páry je někde uprostřed. Zpomaluje hoření paliva a přehřátá pára se ve válci tvoří rychlostí jeho hoření. Tady může být značný rozdíl mezi karburátorem a vstřikováním paliva, protože z logiky věci, směs z karburátoru by měla být homogennější. Problém karburátoru je v tom, že se špatně řídí dávkování.
A konečně BP - hoření paliva urychluje a přehřátá pára vzniká velmi rychle v celém prostoru válce. Jeho přínos by tedy měl být především při vysokých otáčkách.

Mě z toho vychází, že by mělo být vhodné kombinovat BP například s mlhou, což zřejmě částečně zajišťuje probublávání vyvíječe, ale přesně obráceně, než bychom potřebovali. V nízkých otáčkách převládá BP a ve vysokých mlha.
Otázkou je, co s tím vším udělá řídící jednotka motoru.

Je to teorie, tak mi ji klidně rozcupujte.

[Peter11]

Zapomínaš na EGR, který přepouští do sání, mimo jiné i velké množství páry. Schválně si odpověz jestli při tom dochází k obohacení nebo ochuzení směsi a v jakých otáčkách? Mluvím o nafťáku.
Při použití samotného BP mi vychází u motoru se spotřebou 4 - 5 l/100km, 350 - 450 l plynu /100km. (Je to jenom hrubý přepočet.)

Doporučuji přečíst.
http://www.maxtuning.sk/snimacVzduchuBosch.htm

[Ilem]

Zapomínaš na EGR, který přepouští do sání, mimo jiné i velké množství páry. Schválně si odpověz jestli při tom dochází k obohacení nebo ochuzení směsi a v jakých otáčkách? Mluvím o nafťáku.

O EGR vím jen tolik, že přepouští část výfukových plynů do sání, snad kvůli snížení emisí. Ale dělá to nějakou neplechu, protže se často zaslepuje.

Při použití samotného BP mi vychází u motoru se spotřebou 4 - 5 l/100km, 350 - 450 l plynu /100km. (Je to jenom hrubý přepočet.)

To by bylo super, na to stačí vyvíječ o příkonu cca 2,5 kW (při rychlosti 100 km/h ... 350 - 450 l/h). To motor lehce zvládne.
A máme tu PM.

Doporučuji přečíst.
http://www.maxtuning.sk/snimacVzduchuBosch.htm

Předpokládám, že když jde na váhu mokřejší vzduch, bude se víc ochlazovat, což vyhodnotí jako víc vzduchu a řídící jednotka přidá palivo.

[Peter11]

Mám takovou teorii.
Rozdíl mezi jednotlivými způsoby dodávky vody je v rychlosti hoření.
Nejpomalejší je vstřikování. Pára se ze vstříknuté vody uvolňuje relativně pomalu a nejvyětší přínos by měl být v nízkých otáčkách.

Rychlost hoření je taky závislá na velikosti kapiček paliva. Vyrob si jednoduchý hořák na olej z plechovek (včera jsem si s tím hrál, hoří v tom snad všechno) a když se pořádně rozhoří kápni tam jenom jednu kapku vody. Pak uvidíš co vlastně voda ve válci udělá.

[Ilem]

Asi nemusím, je známá věc, že mnoho bytů vyhořelo tím, že se někdo snažil vodou uhasit olej, který mu chytil na pánvi.

[Ilem]

Rychlost hoření je taky závislá na velikosti kapiček paliva.

To je jasné, jenže to nedokážeme ovlivnit. Nedá se jednoduše vyměnit nízkotlaké vstřiky za vysokotlaké.

[Peter11]

Rychlost hoření je taky závislá na velikosti kapiček paliva.

To je jasné, jenže to nedokážeme ovlivnit. Nedá se jednoduše vyměnit nízkotlaké vstřiky za vysokotlaké.

Právě že umíme. Od toho je tam voda. Do určitého množství urychluje hoření. Na to už přišli soudruzi z NASA před mnoha léty.

[Peter11]

Při použití samotného BP mi vychází u motoru se spotřebou 4 - 5 l/100km, 350 - 450 l plynu /100km. (Je to jenom hrubý přepočet.)

To by bylo super, na to stačí vyvíječ o příkonu cca 2,5 kW (při rychlosti 100 km/h ... 350 - 450 l/h). To motor lehce zvládne.
A máme tu PM.

Těch 2,5kW ti sníží spotřebu o 15%. Není to o běhu jenom na BP.

[Ilem]

Tak to jsem špatně pochopil tvou větu