Godzila - všeobecná diskuze

[A(&F)]

Že by tady? ........ Jo, už to vidím, četl jsem nepozorně

... ... když už jsme u toho HCO_3- v krvi, tak za jeho hladinu v krvi jsou zodpovědné především ledviny ... lidské tělo je úžasně důmyslný "mechanismus" ...

Tak tady se omlouvám, asi byly ruce rychlejší než mozek. Určitě jsem tam chtěl dát tyto 3 smajlíky Teď už to snad dává smysl.

... no proto ... (s ohledem na některé tvé další "nepřesnosti") jsem už začínal mít plíživě nepříjemný pocit, že mě snad "testuješ" ... (byť s podivem, protože zrovna od tebe bych to nečekal, ale opravdu to tak díky absenci smajlíků vypadalo, přestože to nedávalo smysl) ... jsem rád, že se to vysvětlilo ... ... (mmch, k tomu mě trochu mátlo to tvé přirovnání, jelikož sloučeniny Fe⁺⁴ čili -ičité, opravdu existují ... byť nejsou příliš moc běžné ... ) ...

... ... Anri ...

[Ilem]

jj dokonce existuje i jednomocné, tuším, že s jódem.

[A(&F)]

Mimo téma (offtopic)

V podstatě je to tak. ..... Z pohledu chemika asi pěkný zmatek v mé hlavě. Snad o vánocích bude víc času, abych tu knihu v klidu nastudoval. Dík.

... ... nz ... když do té knížky nakoukneš, tak tě chytne a máš ji zhltnutou za pár hodin ...... pls, ale fakt si z toho nedělej velkou hlavu, jelikož s tím má problém většina populace, přestože k základnímu infu pojednávajícímu o zákonitostech rozložení prvků v periodické tabulce se člověk dostane již na základce v 8. třídě ... ale i to chápu, jelikož v té době s člověkem cloumá puberta, poznává spoustu nových věcí (vč. svého těla a opačného pohlaví , někteří už dokonce projevují zájem o cigarety a alkohol), zájmů jsou přehršle, takže co je mu probůh po nějakém Mendělejevovi, kterého v životě nespíš nikdy nebude vůbec potřebovat, atd. ... ... (bohužel, nejen zde na fóru jsou někteří "kofři", co dávají na odiv své nezměrné znalosti na poli chemie, přitom s chem. prvky a reakcemi zacházejí jako s chlebem a máslem, a když se jim někdo jiný snaží vysvětlit, že se mýlí, tak ještě blbě pindají a dělají toho druhého blbce ... + někdy dokonce vymešlejí naprosto úděsný teorie, jen aby obhájili svá tvrzení ... zažil jsem to bohužel již mockrát) ...... Ileme, to, že jsi otevřeně přiznal, "že v tom máš lehký hokej" (ať už to bylo z jakýchkoliv důvodů) se fakt cení a stoupl jsi tím nejen v očích mých, ale jistě i ostatních ... neb to se totiž opravdu moc často u nevidí ... takže +1 ... ...... jak říkával můj táta: ... "Kdo se na nic neptá, většinou se nic nedoví ... a kdo se navíc tváří, že ví všechno, tak ten se nedoví už vůbec nic ... proto je vhodné i naslouchat" ...

... S trojkama, které nebyly podloženy znalostma jsem došel až k maturitě. Až na maturitním večírku mi chemikář řekl, že si o mě poopravil mínění. Ještě zdůraznil, že v dobrém. Na to jsem mu řekl, že je to trochu pozdě.
Takže asi tak.

... mám podobný příběh, dokonce s ještě "vyšším ohodnocením", byť s jiným koncem, ale postata je stejná ....... kdys, za závěrečnou písemnou práci odborné maturitní zkoušky (návrh digitálního řídícího obvodu pro telefonní ústřednu / generování rozdílných sekvencí tónů, tj. vyzváněcí, obsazeno + neexistující) jsem dostal "za pět", jen protože pár "odborných" přísedících, kteří nebyli štonc ze schématu vyčíst a pochopit, jak to vlastně funguje (neb ono to spíše fungovalo jako ALU, tj. Aritmeticko Logická jednotka/Unit), tudíž nechtěli v žádném případě připustit, že bych byl schopen něco takového navrhnout během pouhých pár několika hodin (tj. 4 hodiny) + ještě k tomu napsat pokec ... takže jsem si to pak musel dodatečně obhájit a vysvětlit (v následném odpoledni, když už zbytek třídy v hospě společně oslavoval, že to mají za sebou, ale chvála bohu za to), ... byla to děsná komedie, pokládali mi různé otázky, jenž je usvědčovaly z jejich neznalosti číslicové techniky, takže jsem stejně od nich dostal za "čtyři" ... prý "mi nemohli dát lepší známku, když jsem předtím dostal za pět", ... kreténi ... ... pozn: (čtyřku jsem dostal) na rozdíl od mých spolužáků, kteří všichni do jednoho odevzdali naprosto shodné schéma zapojení z "před maturitou třídou putující kopie" (postaveného na registrech z J-K klopáků, 7472, + hromady hradel), tedy stejného řešení, jenž před nimi v předchozích letech odevzdali již tisíce dalších studentů SPŠE, a dostali tak "za jedna" až "za tři" (podle toho, nakolik to občmárli bez chyb) ... ...... no, a díky iniciativě jednoho z profesorů, jenž byl ze zcela jinýho oboru, přesto však rozpoznal možný potenciál návrhu (+ jak přiznal, chtěl se k tomu "coby spoluautor" téměř "bezpracně přifařit", ale měl jsem ho rád, navíc to byl právě on, kdo přesvědčil "kolegy", abych měl možnost obhajoby, tak proč ne, nemusel jsem tím pádem obhajovat až po prázdninách), ... tak právě díky němu z toho nakonec byla za pár měsíců patentová přihláška (má první) ... ...... někdy u piva kdyžtak popovídáme, je to dost veselá historka se spoustou dalších, úsměv vyvolávajících monrntů ...... vyčnívání se zkrátka tehdy neodpouštělo (a mnohdy neodpouští ani dnes) ... zvláště, když člověk čněl až moc příliš ...

... ... Anri ...

----------------------
naprosto totální OoT: ... pokud tě to, Ileme zajímá, popíšu něco málo k tomu zmíněného principu ... zkusím to co nejstručněji ... ...... jak(o elektronik) víš, při měření frekvence se čítá počet kmitů za časovou jednotku, výsledek se "latchne" a zobrazí (popř. se změří délka jednoho kmitu a frekvence se dopočítá převrácenou hodnotou, vhodnější/rychlejší to způsob především u nízkých kmitočtů) ... ke stejnému však lze dojít méně náročně na HW, tzv. "Anriho na hlavu postavenou metodou" , kdy namísto kupř. 1 sec dlouhého načítání se měří po dobu 1,1111111 sec (pro zobrazení na 8 digit/možno zobrazit až desítky MHz), s tím, že se však použije pouze jedinej dekadickej čítač namísto osmi (tj. jediné 7490-ky; dále jen "provozní čítač") a měří se v režimu postupného načítání s přetečením obsahu ... ... kmity se nejdříve nechají (dokola) načítat po dobu 1 sec (načtené se uloží do paměti, např. do 7489, 16x4 bit), kdy "provozní čítač" pochopitelně mockrát "přeteče" ... ... poté pomocí multiplexoru (74151, popř. 74150 pro rozšířenou verzi) přepnout na vyšší řád (/výstup z) časové základny (krystal + odpovídající počet 7490), tj. na "hradlovací" impuls o délce 0,1 sec + nechat opět načítat do "provozního čítače" (+ opět pak uložit do paměti, ale do následné odpovídající buňky), takto jednotlivě pak pokračovat přes celý rozsah (0,01, 0,001, 0,0001, atd.) ... no, a díky tomu, že to zařízení může (i během měření) běžet v rychlém multiplexu, tak se ušetří šváby nejen části čítání, ale i na zobrazování, kdy namísto normálně používaného [7490 (count) + 7475 (latch) + 7447 (dekodér BCD/LED) + 7x omez. odpor číslovky] [/u]pro každý řád !![/u] (tzn. to celé 8x), stačí tak k jedinému zobrazovacímu dekoderu (7447 se sedmi odpory) + výše již vyjmenovanému přidat jeden kodér 1 z 8-mi (pro přepínání katod číslovek, např. 7442, popř. 74154) a je to ... = méně drátování + méně švábů + méně dalších součástek (omezovací R + blokovací C) = tím pádem i menší spotřeba proudu ... ... řídící logika přitom není o moc více složitější než u klasické koncepce, navíc při jen mírném zesložitění (tedy za téměř stejnou cenu) lze využít i druhou (nevyužitou) půlku paměti a mít tak možnost většího rozsahu, popř. dvoukanálový (nebo i více kanálový) čítač (např. v konfiguraci 2x 8 digit) schopný načítat všechny kanály v reálném čase .... ... rovněž je pak i jednodušší potencionální sériový výstup do dalšího zařízení (přidá se jenom jeden další krátkej multiplex, např. 74151) ...... ve třinácti jsem takto měl postaven čítač se 16-ti digitrony (který jsem pak chvíli používal i jako displej pro svůj první počítač ... programování přímo v bináru pomocí 8+2 zvonkových tlačítek + 1k RAM + základní zobrazení pomocí 8-mi telefoňáckých dlouhých žárovek ... ) ... jo, to byla doba, ... neb tehdy, když "bastlíř" potřeboval nějaký měřák, tak si nejdřív musel přes všechny možný známý a kamarády poshánět součástky z celýho RVHP (v krámě běžně nebyly, nebylo v nich téměř nic ) a pak si ho sám postavit ... ale i to mělo něco do sebe ... ..... jinak tento způsob "postupného čítání" lze použít i obráceně, k odčítání (dokonce i s předvolbou, kdy se 7490 nahradí 74192), tedy i pro generování čehokoliv, různých průběhů, takže i zvuků, čehož jsem tehdy využil v tom "maturitním řešení" ........ mno, kdybych tehdy jednoduše obšlehl to "kolovací zapojení", jako to udělali všichni ostatní spolužáci, tak jsem mohl mít svatej klid, ... ale zase bych teď neměl kráásnou historku, kterou napsal sám život ... takže toho v podstatě nelituju ... ...... malým zadostiučiněním je i to, že o této metotě se dnes učí na zahraničních renomovaných univerzitách, byť se přitom nezmiňuje, že autorem byl 12-ti letej kluk z český kotliny, co teprve cca před půldruhým rokem přičichl k číslicové technice ...

... když jsem před časem tento princip a jeho všechny další související možnosti vysvětloval Navarovi, tak se mu ve finále "rozsvítili oči" až tak, že se klidně mohlo zhasnout a pořád by bylo vidět ... ... (což mi samozřejmě udělalo převelikou radost ... to přiznávám ...... neb upřímné ocenění od chytrých/znalých lidí, kteří ví, o čem je řeč, mě vždycky potěší ... ) ...

mmch, podobné zapojení (odečítání s přednastavením, 2x 74193 + 2x 7475), jsem kdys použil při návrhu cyklovače stěračů, tudíž naše stařičká rozpadající se Volha měla již v roce 1979 (jako první auto na světě!) jedním tlačítkem nastavitelný cyklovač ... ... co já se jich pak tehdy nastavěl (v redukované verzi s 1x 193 + 1x 75 = interval 15 × cca 1,5 sec) ...
- první krátký stisk = START = první setření
- další krátký stisk = další setření + zapamatování si počtu proběhlých/načtených impulsů z MKO, dále již stěrače pokračují v přednastaveném cyklu
- pokud časem začalo víc pršet = kdykoliv další krátký stisk = zkrácení doby mezi dvěma setřeními = přepsání předchozí hodnoty
- když však déšť začal slábnout = dlouhý stisk = vynulování čítačů = nový START = příprava pro nové nastavení
- ještě delší stisk = STOP = vypnutí cyklovače = nulová spotřeba elektroniky ...
... nedávno jsem to vyráběl pro známého, PIC to jistil (+ ještě zároveň krom nastavitelného cyklování umí obsloužit i "odbočovací trojblik") ... kam jsme to jen došli ... ...

[Ilem]

Mimo téma (offtopic)

Fakt dobrý nápad posunout multiplex před dekodér. Až mě štve, že to nenapadlo mě

[A(&F)]

Mimo téma (offtopic)

Fakt dobrý nápad posunout multiplex před dekodér. Až mě štve, že to nenapadlo mě

... pokračování "digitální diskuze" je na http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=140612#p140612 ...

[A(&F)]

jj dokonce existuje i jednomocné, tuším, že s jódem.

... ... ňák mi to moc nesedí ... ale mohu se mýlit ...... zítra zkusím vomrknout, jestli to vůbec lze ...... netušíš, kde jsi k tomu "tušení" přišel? ...

[Ilem]

http://www.prvky.com/26.html

[A(&F)]

... takže ono to nebylo běžné "normální tušení", ale tzv. "google tušení" ?? ... ...

... mno, ať jsem dumal jak jsem dumal, pořád mi vychází, že FeI₂ (jodid železnatý - http://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compoun ... ection=Top) je naprosto pořádku, ale FeI (pomyslný to "jodid železný") je dost hustej "fejk" (a to i přes "sebevědomě" vypadající tvrzení o jeho existenci, nacházející se na stránce http://www.prvky.com/26.html) ...... vůbec nevím, kde ta pitomina vznikla, ale pro jistotu jsem ještě poslal dotaz mému známému, chemikovi, jednomu z nejlepších, kterého znám, ... tož uvidíme, jestli tam snad není nějaká ta anomálie (které jsou i chemii, byť minimálně) ... ale spíše to vidím na tzv. "hypotetickou sloučeninu", kteréžto de facto neexistují (známe je pouze díky jejich derivátům), kdy zřejmě existují pouze v nestálé iontové podobě (např. kyselina uhličitá) ... ale mohou "vzniknout" i tak, že si někdo chce tzv. "udělat jméno" ("proslavit se"), tudíž na základě nějaké "odchylky" (popř. vlastní "úchylky") vymyslí teorii, za jakých podmínek by ona sloučenina asi tak mohla vzniknout (samozřejmě pouze hypoteticky), přestože to odporuje mechanismům slučování ... co na tom, že ji nikdo nikdy neviděl a zřejmě ani nikdy neuvidí ... a je to ...... nejhorší však je, že se toho často chytne někdo další a pošle to do světa jako "jasnou potvrzenou věc", takže to potom začíná žít "vlastním životem" (něco jako "chemo-hoax"), kdy se ta blbost bez rozmyslu díky internetu šíří a kopíruje dál a dál, nejčastěji díky referátům školních děcek, kteréžto neprověřují zdroje (ale i díky diskuzím na "rádoby odborných fórech", kde někteří jedinci nedodržují ustálené chem. názvosloví a zápis vzorců, zasvěceně hovoří např. o "nestabilních kyselinotvorných vodících" a dalších podobných kardinálních krááávovinách ... ... a aby tomu dodali "váhu", drze se odvolávají na "vědecké kapacity", které však při konfrontaci popřou, že by něco tak nesmyslného vůbec kdy vypustili z úst) ... takže asi tak ... ...

... ... Anri ...

---------------
PeS: ... ale klidně je úplně možné i occamovsky prosté vysvětlení, že někomu (např. v publikované rovnici) u jodidu železnatého vypadla ta "dvojka", čímž se pak z FeI₂ stal docela obyčejný FeI ... a omyl byl na světě ... ...

[Ilem]

Tušení proto, že jsem to někde zahlédl a nebyl jsem si jist tím jódem.

[A(&F)]

... ale pro jistotu jsem ještě poslal dotaz mému známému, chemikovi, ...

... takže už dorazila odpověď ... ...

Jodid železný patří k neprokázaným sloučeninám. Přesto je k nalezení na netu, dokonce v receptuře jednoho patentu, autor však nepíše, kde ho sehnat :-DDD. Co se týče jednomocných sloučenin železa, podívejte se na https://en.wikipedia.org/wiki/Iron(I)_hydride a budete mít hned jasno.

... jelikož ten odkaz díky syntaxi na přímo nefunguje, lze se na něj dostat pomocí tohoto odkazu ...... jednomocné sloučeniny železa, [iron(i)], jsou velmi reaktivní, tudíž extrémně nestabilní = špatně prokazatelné ... ono totiž, prokazování něčeho s životností v řádu femto a atto sekund je opravdu velmi obtížné ... i přestože z hlediska teoretické chemie jsou tyto poznatky jistě velmi zajímavé ... ... (viz např. http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/jacs.5b06337 ) ...

... ... Anri ...