Spořič paliva

[ga]

U TD si nedělej starosti s regulací. Najdi si místo v sání kde je dostatečný podtlak a připoj tam vyvíječ.
Když tam nemáš místo na bubler, tak ho tam nedávej. I když se mi nezdá, že by se nenašlo trochu místa pro třídecovou flašku. Zpětné ventily jsou tam zbytečné. Více záleží na připojení k napětí. Nejlepší je, když je napětí pro vyvíječ blokované až do nastartování motoru.
Pokud použiješ hliníkovou elektrodu, tak budeš mít více práce. Hliník se dost rychle rozpadá a je z něho hromada bordelu. Ve smotku se síťovinou to dlouho pracovat nebude.
Ze síťovinou budeš mít trochu více práce a navíc, když jsem zkoušel vytvořit ze síťoviny "hluché" elektrody, tak to moc nefungovalo. Je lepší sehnat pár kousků nerezového plechu, nebo nerezový drát.

No u mne to pujde dost pomalu protoze jednak mam obe ruce levy tak jsem na tom v krizku s casem. Ja myslel ze bubler tam je hlavne proto aby se nemohl vznitit zadny plyn ze zpetneho zaslehu (jak to tady nekdo nekde popisoval uz ze se mu to stalo)? Tomu chci prave zamezit 2ks zpetneho ventilu. No s tim pripojenim na napeti mne napadlo nasledujici
- mel by tam byt nejaky spinac ci relatko ktere zapne vyvijec az kdyz napeti na baterii stoupne napr. nad 14V. To znamena ze k tomu dojde skutecne jen za jizdy motoru

- asi bych tam jeste mel vrazit nejaky proudovy omezovac 3-5A ?(v pripade ze vodivost hodne stoupne)

Jinak co se tyka hliniku a nerezu - nerez mi v porovnani s hlinikem nedelala skoro vubec zadne bublinky. Jak si to zkousel ty a co nefungovalo? Delal si z tech plechu taky "roladu" nebo jenom "sendvic"?

[1220]

A pak ,že už to tady nebylo. Bylo a jěště asi mnohem víc.
mně se líbí obzvlášť ten první s rotací./asi je první/
K.
za pěkný výběr

[Petr H.]

Tak jsem nad tím dneska taky dumal. Pokud to funguje i bez vyvíječe, dochází tam vůbec k ionizaci? Mě to připadá, že se jedná akorát o to kolik se z vyvíječe přisaje do spalovacího prostoru vody. To v ideálím případě dokáže taky podstatně snížit spotřebu. Jemně rozptýlené částečky vody jednak umožní lepší prohoření paliva a poněkud zvýší účinnost motoru. Při hoření vodní pára zvýší tlak ve válci. alespoň tak nás to před lety učili ve škole. Ale taky nám rovnou řekli, že se to nepoužívá protože se( v té době) neumí ta voda efektivně dávkovat. Možná by bylo dobré kdyby nám nějaký chemik opravdu vysvětlil co se s paliven děje. Určitě by to celou věc usnadnilo.

[Akord]

S tímto bych souhlasil, jenom vodní pára tlak zvyšovat nebude, ani teplotu, ale muže vhodne menší tlak prodloužit a optimalizovat proces zejména pro motory, které vlivem opotrebení mírne ztratily kompresní pomer.

[Anonymní]

Stačí se pozeptat u Saaba....

[Aquarius1]

Možná už to tu někdo vzpomenul ,za války se používalo v leteckých motorech při výškových přeletech vstřikování vody do paliva.Dosáhlo se tím zvýšeného výkonu a doletu letadel.

[Pego]

Do jiste miri bych s Tebou souhlasil. Uspora byla vetsi s jednoduchym bublerem v kombinaci s predhrivanim paliva a zvysenim predstihu jako se elyzerem. Na druhe strane sem dosah prakticky stejnou usporu s pouzitim sporice+bubleru a vratenim ostatniho spet na tovarenske hodnoty... Vcil babo rad... Pego

[Petr H.]

Možná už to tu někdo vzpomenul ,za války se používalo v leteckých motorech při výškových přeletech vstřikování vody do paliva.Dosáhlo se tím zvýšeného výkonu a doletu letadel.

Podle informací co mám já se vstřikování vody používalo ve stíhacích letadlech. Použití bylo velmi omezené, a používalo se jen k bezprostřednímu úniku před nepřítelem. Životnost motoru se obrovsky snížila a to až na pouhých několik hodin provozu. Tohle ale platí v situaci, kdy je levnější udělat generálku motoru, než stratit celý stroj a hlavně pilota.

Co mám informace od otce tak coby nadšenci s tímto taky různě laborovali na svých Š 100. Jeden z nich to dotáhl až ke generálce motoru. Tak toho nechali. Jaké zařízení používali už si nepamatuju. Sám jsem zkoušel přidávání vody do žigulíka. Jednoduché zařízení pracovalo na principu injekční jehly skrz těsnění karburátoru před difuzér. Voda stékala samospádem akvarijní hadičkou. Přítok jsem reguloval závitovým škričem co se používá v akvaristice. Chvíli jsem s tím laboroval, ale nezaznamenal jsem žádnou změnu. Pravděpodobně se mi nepodařilo vodu vhodně rozprášit ani dávkovat. Ale určitě obsah vody v nasávaném vzduchu vliv má. Určitě jste si někdy všimli že auto mlhy ( ale i deště) mnohem lépe táhne. Otázka je jestli u dnešních aut s přebytkem výkonu se dá tenhle efekt vůbec postřehnout.
Otázka je taky jak moc se na tehle pokusech budou projevovat změny atmosferického tlaku.

Peter, do jakého místa v sání si měl zařízení připojené? Nemohlo dojít k přisávání "falešného vzduchu" ? To může způsobit i snížení i zvýšení spotřeby. Nepředpokládám že by si to neměl promyšlené, ale jen pro jistotu.

Při přidání vody do spalovacího prostoru dochází k redukci C + H2O na CO + H2 -vznikne tzv. generátorový plyn. K redukci se využije teplo spalovacího prostoru + nedokonale spálené palivo. Proto zřejmě ty rozdílné výsledky. Je tedy nutné to celé načasovat tak, aby k tomu vůbec došlo případně, aby stihlo k redukci a pak prohoření dojít. Může taky dojít k reakci vody z kovy motoru na jejich oxidy za vývoje vodíku a to bude to co pak tak rychle zničí motor.

myslým kdyby to bylo uspokojivě vyřešené už dávno doplňujeme do sériových aut kromě benzínu i vodu.

[Edvin]

" myslím kdyby to bylo uspokojivě vyřešené už dávno doplňujeme do sériových aut kromě benzínu i vodu. "

vstrekovanie vody bolo pouzite aj u seriovych vozidiel - SAAB

[Petr H.]

tak ted jsem z toho celý popletený. Zařízení má funguvat i bez elektod a o přisávání vody se tedy nejedná. Myslím, že přítomností vodíku k nějakému krakovaní uhlovodíků asi nedochází. Jistě to tvrdit nemůžu, ale jak jsem pochopil z příspěvků tak efekt se dá zaznamenet u přímého vstřiku i u LPG. U prvního se to asi nestihne u druhého asi není co.

Otázka tedy zní, kde se bere energie, která se nakonec projeví jako úspora paliva? Že by se až takhle dala využít elektrostatická energie ??? Nedávno jsem lámal jednoho elektroinženýra, aby mi pomohl z takovým zcela jednoduchým zažízením. Odmítl mě s tím, že se takto získaný náboj prakticky využít nedá, (mimochodem nepřesvědčil mě).
Možná mi i poradíte k mému zařízení.

Dám příklad. Pokud budu třít kus kovu, nejlépe železa, košťátem z hedvábných vláken ( materiály uvádím ty které bych použil v mém zařízení). Budu schopen vyrobený náboj vybít na požádání? V našem případě dovést na elektody ve vyvíječi? Existuje nějaké zařízení které by umělo náboj akumulovat, aby při cíleném vybítí dalo zařízení tzv. větší ránu? Převedno na náš případ kolik budeme potřebovat energie na získání využitelného náboje? Bude ho zařízení schopno nějak skladovat a následně např. při akceleraci použít? Bude pak vůbec nutné napájení z akumulátoru?

V souvislosti tím vyvstává další otázka, nezúčastňuje se vývinu vodíku také energije uložená v kovech jejich zpracováním? Jedno jestli přímo prostřednicvím el. článku nebo jinou chemickou reakcí. Kdysi v minulosti jsem laboroval i z vyvíječem plynu, který fungoval na přincipu zinek + kyselina. Tehdy byla vstupní cena těchto surovin v podstatě nulová. pokusy přerušila možnost koupě stavebnic pro přestavbu na LPG.

[Petr H.]

tohle nás teda o moc dopředu neposunulo...

[Pego]

EGD

Esophagogastroduodenoscopy
From Wikipedia, the free encyclopedia
Jump to: navigation, search
"EGD" redirects here. For the computer software Entropy Gathering Daemon, see /dev/random.
???????
anebo UBO... (uplny buffer overrun...)

[feler]

Postavil jsem si prvni pokusny sporic ze dvou zavarovacek a hlinikovych elektrod. Pri zapnutem napeti vidim ve vode sumeni - slabe bublani a v probublavacce jednou za sekundu bublinu jak desetnik. Pravdepodobne je to nedostatecna produkce plynu. Pri nastartovanem motoru a tedy podtlaku jsem nastavil ventilkem prodeni vzduchu tak, aby mi to nevysavalo vodu z elektrod do probublavacky. Sani jsem napojil T-kusem na karburator za klapkou . Vse viz obr. (mam VW 32B passat kombi 1600ccm). Nevidim zadne zlepseni shorseni chodu motoru. Zatim sleduju spotrebu na 100 km do prazdne nadrze jsem nalil svoji taxu - 7 litru. Uvidime. Ptam se, jak velke mnozstvi vyduchu nechavate probublavat - jestli jej regulujete na minimum? Mate nekdo pozitivni zkusenosti s ionizaci vzduchu? (priloha je ponekud vetsi - sorry za bmp)

[feler]

...tak tedy po spotrebovani 7-mi litru benzinu {coz je moje dlouhodoba a presna spotreba na 100km} jsem ujel pouhych 108,1 km - coz je uspora neco malo pres 1/2 litru. Na zacatek je to celkem dobry, protoze jsem ne zcela dusledne pouzil a vse vyrobil tak, jak se tady nebo v jinych vlaknech popisuje. Protoze nemam dig. fotak, tak nejsou ani fotky. Mozna pozdeji, az budou vyraznejsi uspechy.

[pepo.bn]

Rivale, k 1.9.2008 zruš mojí registraci na fóru.
Dík.

Peter zdravím ťa . Prečo tá razancia ? S kým sa budem teraz ,,hrať'' na ,,Vadí - nevadí'' , keď to dobré (tvoje odborné príspevky patria medzi jedny z najlepších a najvierohodnejších) čo je tu na tomto fóre odchádza ? PePo