...ještě připomínka...nebo dotaz....lze gravitaci a rotaci zeměkoule...považovat za volnou energii...???
Pod pojmem free energy si můžeme představit cokoliv, ale v zásadě se asi shodneme na tom, že je to jakákoliv dosažitelná energie, která není kontrolováná nadnárodními společnostmi a která nás činí nezávislými na monopolech tohoto novodobého skrytého otrokářského systému.
Rotace Zeměkoule je projevem setrvačných sil tak jako i její oběh kolem Slunce a všech planet Solárního systému. V ranných dobách vzniku Země se tato nacházela ve větší vzdálenosti od Slunce s rychlejší rotací kolem vlastní osy ( vynechám jisté kosmické katastrofy, které způsobily odklon od původní osy rotace atd.). Gravitace - nejmenší interakce ale pozor, s nekonečným přitažlivým působením způsobený zakřivením časoprostoru kolem každého hmotného tělesa... konec konců, téma gravitace není uspokojivě vysvětleno žádnou známou terorií - supergravitace, superstruny, kvantová gravitace, gravitony - po kterých se usilovně pátrá v Cernu atd., tak jako nikdo neví, co je to el. proud. Možná že už dávno nevědomky vysáváme energii z vakua našimi známymi prostředky jakým je například dynamo, kde za přispění vnější síly, civky a magnetu porušíme lokálně časoprostor a snaha vesmíru zacelit každou dimenzionální poruchu vyvolá výboj energie (samovolná fluktuace polí a anihalace virtuálních částic ve vakuu je dokázána: tlak vakua - Casimirův efekt). Tesla možná vědel, že není možné čerpat energii z prostoru kontinuálně z vyše uvedených důvodů, ale na základě budicích vysokofrekvenčních pulsů. Bohužel, tomuto geniálnímu vědci byla zkonfiskována veškerá dokumentace včetně zařízení a nějaké dochované útržky jeho prací se nedaří díky zvláštnímu názvosloví dešifrovat, jelikož jsme zatíženi klasickým pojetím - elektromagnetismus, frekvence... Tesla měl vlastní slovník či označení pro elektrické děje a v tomto vlastním "jazyce" se i lépe přemýšlelo a realizovalo (Teslovy el. stroje jsou ve své jednoduchosti geniální a dodnes nechápeme, proč to udělal tak a ne jinak...). Energií kolem nás je dost a dost a nemusíme mít žádné obavy že bychom porušili nějakou rovnováhu jejím čerpáním, jak nás o tom nenápadně přesvědčují někteří, kteří toto bedlivě sledují (ne nadarmo se říká, že největšími ateisty jsou faráři
). Kupříkladu, kosmický prak využívaný k urychlení kosmických sond za přispění rotace planety má za následek zabrždění oné zmíněné rotace a předání energie sondě ve formě zrychlení. Zabrždění planety je nicotné oproti silám (například slapovým) které na naši Zemi působí neustále. Atomová bomba je také jakýmsi druhem free energy, jelikož energie uvolněná předčí energii dodanou včetně těžby uranu, separace, obohacení a přeměně v reaktoru na plutonium...
Sluneční energie se jeví jako nejvhodnější , avšak účinnost a omezená doba využívání a nemožnost efektivního skladování této energie není předmětem přílišného zájmu a vzhledem k pořizovacím nákladům se tohoto v budoucnu ujmou opět ty samé společnosti, které nás v současnosti ovládají vypínačem, tak jako dnešní ropní magnátové - ventilem.
Perpetuum mobile není kacířská myšlenka ale z takového stroje nebude možné donekonečna odebírat energii, jelikož stroj je v absolutní rovnováze bez vnějších vlivů a díky tomu setrvává v setrvačném pohybu - příklad na rotujícím disku ve vakuu kosmickém prostoru v beztížném stavu. Tento disk se bude točit do té doby, dokud na něj nezačne působit jiná síla ale dobře vedená síla může naopak zvětšit jeho energetický potenciál který se projeví například zrychlením otáček a tento rozdíl dvou potenciálů lze po omezenou dobu využít. V supravodivé smyčce lze nechat donekonečna obíhat elektrický proud do doby jeho odebrání, ale do chlazení investujeme více než je zdrávo... To, o čem jsem se rozpovídal, může zavánět pesimismem, ale není tomu tak. Z fyzikálního hlediska sice není možná konstrukce takového stroje, který by se sám držel v činnosti s přebytkem energie, ale je možné nějakým ipmulsem spustit proces, který v rezonanci uvolní energii z prostoru, z gravitace... neboť celá Galaxie spolu se zemí setrvává v rotačním pohybu jako setrvačník s nepředstavitelnou zásobou kinetické energie a nám nezbývá nic jednoduššího, než najít způsob, jak ji trochu přibrzdit.
Reakce na pružiny:
Především je nutné sestrojit magnetický motor v libovolné vaši konstrukci (určitě máte něco schované nad čím jste zlomili hůl) a pokuste se jej seřídit tak, aby bez impulsu rukou, pouze uvolněním pohybující se části na nejsilnějším magnetu (magnety nikdy nejsou stejné a ani to není žádoucí) vykonala pohybující se část co nejvíce otáček. Dá to dost pečlivé práce a ve výhodě jsou ti, kdo mají variabilní seřizování. Není problém dostat z takového stroje alespoň dvě plné otáčky. Výhodu budou mít větší motory se svou kinetickou energií. Dále je nutné nějakým způsobem docílit rozkmitání celého motoru - pokud je rotor tvořen jen jedním ramenem, nebude to problém a výsledné kmitání celé soustavy je nutno zpětnovazebně propojit s tím magnetem, na kterém se rotor zastavuje. Vlastně v tomhle provedení je to mechanický ekvivalent elektrického samobudícího zařízení (elektrická a magnetická složka je nahrazena kinetickou a odstředivou silou). Moje zkušenosti jsou takové, že "dojezd" takového stroje se zvětšil na trojnásobek a zajímavé bylo, že rotační rameno, byť se zastavilo na okamžik mrtvém bodě, se rozběhlo a dokonalo ještě dvě otáčky - přílišné kmitání soustavy (vznik stojaté vlny) a řešilo se to zpevněním skeletu. Zařízení jsem předváděl jako hračku návštěvám a již jsem jej z časových důvodů nezdokonaloval. Ještě jeden postřeh - pokud jsem silou uvedl rotor do pohybu, po třech otáčkách se to zastavilo - nebylo to ve fázi (rotace a kmitání). Věrím, že mé dávné pokusy někomu pomůžou z "mrtvého bodu" a úpravám se meze nekladou. Doplnění například o malý pomocný motorek napájený nepatrným proudem a cívkou v nekritické části motoru by nemuselo fungovat jako měnič DC-AC. Příjemné bádání vám přeje Spaceball