Noviny , zprávy z tisku :

[Merlin]

Moderní matematika nikdy "nevynalezla" nic, co by v konečném důsledku nebylo buď destruktivní, anebo sebedestruktivní. Matematika jako taková není nástroj určený k "výzkumu", je to univerzální jazyk určený k popisu reality. Jakmile je zneužit k psaní "scifi", které jsou pak brány jako realita, následuje průšvih. Je to stejné, jako kdybychom považovali za dějiny třeba Shakespearovy sonety.
Nula není číslo, nula je znak, a klidně bychom místo ní mohli kreslit prasátko nebo květinku. mimochodem, existuje velmi rozvinutá matematika, která užívá limitu, bez nul se docela dobře obejde. Nula umožňuje libovolné přesuny vztažného bodu. Není nezbytná k vyjádření abstrakce.

Obávám se, že jste tak docela nepochopil hlubší smysl citovaného dialogu, který mířil někam úplně jinam. Vycházel zhruba z aforismu: "Když je někdo jednička a chce být víc, musí za sebou začít shromažďovat nuly."

[pepe]

...Moderní matematika nikdy "nevynalezla" nic...

Matematika vždy bola len o potvrdzovaní a potvrdzovanie už v principe nemá vela spoločného s ,,vynaliezaním". Nebíť nuli (0) , tak npr. ani súčasný ,,pánboškári" (ešte donedávna to ,,celé" bolo postavené len na neznalosti a naivite veriacich) bi nemali o čo ,,oprieť" svojho Boha . No kedže toto sem už nepatrí , tak ďaléj to už s nikým rozoberať alebo rozvádzať na ,,skle" nebudem
. Pepe

[Dvell]

Moderní matematika nikdy "nevynalezla" nic, co by v konečném důsledku nebylo buď destruktivní, anebo sebedestruktivní. Matematika jako taková není nástroj určený k "výzkumu", je to univerzální jazyk určený k popisu reality. Jakmile je zneužit k psaní "scifi", které jsou pak brány jako realita, následuje průšvih. Je to stejné, jako kdybychom považovali za dějiny třeba Shakespearovy sonety.
Nula není číslo, nula je znak, a klidně bychom místo ní mohli kreslit prasátko nebo květinku. mimochodem, existuje velmi rozvinutá matematika, která užívá limitu, bez nul se docela dobře obejde. Nula umožňuje libovolné přesuny vztažného bodu. Není nezbytná k vyjádření abstrakce.

Tak jo maluj si místo nul prasátka, ale nejsou potom všechny znaky obecně nahraditelné čímkoliv jiným? Však 1ku můžeš označit za myš 2ku za kočku 3ku za psa.. takovouhle argumentaci jsem nejak nepobral.. Netvrdím že matematika něco "vymyslela". Sci-fi mám rád a nepovažuji ho za realitu, na druhou stranu kdo ví co američani schovávají v Čejenské hoře?
V tom dialogu šlo o spíš, dle mého názoru, o to že nula je nutný základ snad úplně všeho co si člověk dnes dovede představit (řízení, počítače..)

S pozdravem

Dvell

[Merlin]

http://www.climatedepot.com/a/1799/s.as ... %20cooling

[chiq]

http://translate.google.com/translate?j ... ry_state0=

[Edgar]

Jedná se o tzv. memristor - paměťový rezistor, doplňuje svými vlastnostmi dosud známé odpory, cívky a kondenzátory.
http://hw.cz/teorieapraxe/dokumentace/a ... itacu.html

[A(&F)]

... bude bílá barva na indexu ??? ... svět zešílel ...

http://www.novinky.cz/domaci/174198-vce ... soudu.html

... ...

[Návštěvník]

Žeby začala volební kampaň zelených?

Vystresovaní lední medvědi se za posledních sto let scvrkli
...v roce 2006 se objevila zpráva, že se polárním medvědům v důsledku globálního oteplování zmenšují penisy.
Některé sloučeniny chloru pak podle všeho ovlivnily negativně plodnost medvědic.

Žeby i útok na MMS?

Novinky.cz

[Merlin]

Jedná se o tzv. memristor - paměťový rezistor, doplňuje svými vlastnostmi dosud známé odpory, cívky a kondenzátory.
http://hw.cz/teorieapraxe/dokumentace/a ... itacu.html

Velmi zajímavé, díky Edgare.

--------------------------------------------

S medvědy se dejte vycpat.. zajímalo by mne, kdo a od jaké doby (a jak) měřil penisy ledním medvědům...

[Akord]

Jedná se o tzv. memristor - paměťový rezistor, doplňuje svými vlastnostmi dosud známé odpory, cívky a kondenzátory.
http://hw.cz/teorieapraxe/dokumentace/a ... itacu.html

Jeden poplašný skrek a hejno škorcovedcu rve a letí. Ponejprve analogové pameťové CCD obvody a čipy vyrábela už historická Tesla Rožnov, a chudáčci omezení, ani je nenapadlo jej použít na analogový počítač. Co že si taká CCD struktura pamatuje celý obraz. Nebo zvuk, muzikanti z toho delali echa. Ani netušili, jaký svedli analogový signálový procesor. Premrštenejší dedukci bych nesvedl. Tolik zbytečného hluku pro cosi jako programovatelný odpor. Výhodou muže být však hustota integrace a dlohodobá stabilita. Neurony a mozky ať do toho radši netahají.

Perly:

= Ten chybějící element pan Chua označil jako memristor s memodporem M (memristance), realizující vztah mezi nábojem a magnetickým tokem dφ = M x dq. Zajímavý je pak fakt, že...(o kousek jinde)...magnetické pole nehraje důležitou roli v mechanismu memrezistence, což je jedna možná příčina toho, proč tento fenomén byl tak dlouho skryt.
=Zatímco k převodu magnetického pole na statické (indukce na náboj) bylo doposud nutné jít přes dlouhou cestou L ->u->i->C, s pomocí memristoru to lze udělat přímo L->C.
=Nové typy D/A převodníků - důležitosti bitu bude odpovídat různá velikost odporu, resp. např. poměru odporového děliče.

Co me však zarazilo, byly tyto pomerne kvalitní odkazy :

http://en.wikipedia.org/wiki/Memristor
http://motls.blogspot.com/2008/04/hp-me ... chips.html

Stále memristor považuju za programovatelný odpor. Nevím, proč do toho stále tahají magnetické pole, když to ani na techto odkazech nevysvetlili.
Faradayova indukce se prece týká celé smyčky, na které je uvažováno napetí a ne objemu toho mikroprvku s názvem memristor. Na jednorozmerné vetvi čehokoliv prece nemá smysl uvažovat magnetický tok, protože ten se týká výslovne plochy a k tomu ješte plochy smyčky na které je mereno napetí. Nepotvrdili ani smer mag.toku, ani nic o jeho vlivu, pouze nekorektne použili vzorec, který se jim formálne hodil. To je duvod, proč to zatím považuju za plagiát nemající s magnetickým tokem nic společné.

Cituji z jednoho toho linku:
The memristor is formally defined[4] as a two-terminal element in which the magnetic flux Φm between the terminals is a function of the amount of electric charge q that has passed through the device. Each memristor is characterized by its memristance function describing the charge-dependent rate of change of flux with charge.
(postavené na vzorci M(q)=d(fí)/dq)
Noting from Faraday's law of induction that magnetic flux is simply the time integral of voltage,[9] and charge is the time integral of current, we may write the more convenient form ...(následuje uprava predešlého vzorce)
It can be inferred from this that memristance is simply charge-dependent resistance.

Jde o zjevne špatnou definici, protože magnetický tok umí procházet pouze plochou, a nevyskytuje se mezi svorkami, o kterých napetí jde. Navíc by se toto napetí muselo nacházet v rovine kolmé ke svorkám. Už si nejspíš kdokoli muže napsat cokoli.

Zbytek ať je klidne pravda, nemám rád mouku s popelem.

[martinq]

Přečtěte MF Dnes z 22.5.08 str. A10. "Bouráky na buráky". Zajímavý článek, který nechává každému svůj názor a neříká, co si má čtenář myslet.

Bouráky na buráky

Proč auta pořád jezdí na ropu: pár spikleneckých vysvětlení i alternativ (rákos, jablka a podobně)

(MF Dnes 22. května 2008)

Stanley Meyer si myslel, že je mužem, který osvobodí lidstvo od ropy. Pro dva ze tří svých spolustolovníků byl však mužem, který má zemřít, aby svět dál jezdil na benzin. U stolu v restauraci Cracker Barrel s nimi seděl ještě Meyerův bratr. Když si všichni připili - Stanley Meyer měl ve sklenici jen rybízový džus, vynálezce se chytil za krk a vypotácel se ke dveřím. Než se tam dostal, zhroutil se a začal zvracet.

„Co se děje?!“ vykřikl bratr. „Otrávili mě,“ řekl vynálezce a byla to jeho poslední slova. Pitva ukázala, že příčinou smrti bylo krvácení do mozku v důsledku prasklé výdutě na jedné z cév, ale lidé kolem Meyera si myslí, že i lékaři mohli být součástí velkého spiknutí. Možná za ním byli výrobci automobilů, možná šéfové ropných gigantů, možná taky Arabové, jejichž země bohatnou z ropy. A možná i všichni dohromady.

Stanley Meyer byl totiž vynálezce a tvrdil, že zkonstruoval motor na vodu. V minulosti odmítl miliardovou nabídku šejchů z Perského zálivu, aby jim vynález prodal - a oni ho mohli uložit k ledu. Večer 20. března 1998 se sešel na večeři se dvěma belgickými investory, kteří mu měli poskytnout padesát milionů dolarů na výrobu prvního prototypu auta na vodu. Místo peněz mu podstrčili jed, který ho na místě zabil. A vynález zmizel.

Tak takhle vidí Meyerovu smrt zastánci konspirativních teorií. Pravda je, že vynálezce byl odsouzen za podvody, jeho řešení vodního motoru je na internetu a podle odborníků je nesmyslné, o čemž svědčí i to, že deset let po Meyerově smrti nikdo nedokázal motor sestavit ani podle návodu.

„Nechte toho, nebo...“

Podobných spikleneckých historií je spousta a znovu se oprašují právě teď, kdy cena ropy stoupá rychle vzhůru. Logická úvaha: proč lidé za sto let nevymysleli něco jiného, levnějšího? Logická odpověď: protože ti, kteří na ceně ropy už sto let vydělávají, nám zabraňují, abychom se z tohoto lasa vymanili.

Zdá se to přece tak jasné. Civilizace už létá do vesmíru, tak mi nepovídejte, že nedokáže vymyslet jiný motor nebo jiné palivo. Naše fantazie nadopovaná desítkami let romanopiseckých fantazií a „vědeckých“ prognóz, podle nichž už měla být naše vozidla dnes běžně poháněna proudem fotonových částic, nedokáže pochopit, proč jezdíme stejně jako v dobách vynálezu automobilu.

Při řešení záhad, které vypadají prostě, ale přesto nejsou k rozlousknutí, se lidé často s gustem uchylují k tomu, že za vším vidí spiknutí. To musí být tak, že ti Arabové (majitelé automobilek, těžařských firem) posílají zabijáky na vynálezce a jejich vynálezy spálí. Přeplatí je nebo jinak umlčí.

Přišli i za Billem Williamsem, jenž si sestrojil kamion na vodu. Jezdil prakticky zdarma. Nejdřív jen hrozili, pak mu 6. dubna 2006 večer zatarasilo cestu auto, z něhož vystoupili dva muži. V podpažních pouzdrech měli pistole.

„Jeden z nich mi přikázal, abych okamžitě skončil s vývojem alternativních zdrojů energie,“ vyprávěl Williams listu Portland Independent. „Ukázal mi složku tlustou pět centimetrů a řekl, že o mně a mé rodině vědí všechno. Věděli, kde pracují děti, kam chodí do školy vnoučata, kdy se vracejí domů. Ukázal mi přepisy mých telefonních rozhovorů a maily. Pak se dotkl pistole a řekl, že pokud neposlechnu, bude to mít následky.“ Williams se po několikadenním přemýšlení rozhodl. Všechno zničil: motor, záznamy, dokumentaci, a dokonce internetovou stránku, kam umístil plány.

Nezbylo nic. Zbývá jenom otázka jako v televizním seriálu: Byla to pravda, nebo je tento příběh vymyšlený?

Arie DeGeus dopadl v každém případě hůř a část faktů týkajících se jeho smrti je určitě pravdivá. Našli ho loni začátkem listopadu umírajícího v autě na letišti v severokarolínském Charlotte. Příčina smrti: infarkt. Jenže DeGeus tvrdil, že vynalezl motor na vodu, a - jak už víme - tihle vynálezci neodcházejí ze světa přirozenou smrtí. Navíc se připravoval na odlet do Evropy, kde měl svůj objev prodat, takže ropa by byla náhle k ničemu.

Ti, kdo tvrdí, že právě odtud fouká vítr, uvádějí, že DeGeus byl zabit elektromagnetickým paprskem, který může zastavit srdce. Menší zbraň tohoto typu prý má účinnost do deseti metrů, větší, která vypadá jako pancéřová pěst, vás dostane na sedmdesát metrů. Vypadá to divoce -zvlášť proto, že s tím přišel bývalý podplukovník americké armády Tom Bearden, jenž kromě jiného tvrdí, že Sovětský svaz použil v Afghánistánu elektromagnetickou zbraň, která dokáže přerušit běh času.

Další americký vynálezce jménem Bob Boyce vyvázl lépe. V roce 2000 s ním začala jednat automobilka Chrysler, jíž řekl o svém vynálezu motoru na vodu - a najednou mu někdo vykradl dílnu. Vzal právě jen věci, jež souvisely s motorem.

To příběh filipínského vědce Daniela Dingela postrádá drama téměř úplně. Dingel vymyslel auto na vodu už v roce 1970, dlouho s ním jezdil, ale protože mu ropní magnáti a šejchové pořád nastavovali nohy, nemohl ho jednoduše patentovat. A takových příběhů by bylo...

Jak ropa vše zválcovala

Spiklenecké teorie mají však rozumné jádro: proč vlastně jezdíme zrovna na benzin a naftu? Zvlášť vezmeme-li v úvahu, že když v roce 1900 předváděl Rudolf Diesel (mimochodem, taky zahynul za záhadných okolností) svůj „diesel“, neměl ani potuchy, že si do něj dnešní řidiči budou tankovat naftu.

Jeho motor byl na burské oříšky. Opravdu. Na olej z buráků. Mohl však pracovat na jakýkoli rostlinný olej. Dneska bychom řekli na biopaliva. Ale taky jsme klidně mohli jezdit na elektřinu. Prvních pár let 20. století se v Americe kupodivu prodávalo víc elektrických aut než těch na naftu nebo páru. Elektrické byly třeba všechny taxíky. Byly tiché, čisté a bez otřesů.

Jenže pak byla v Texasu objevena ropa, což snížilo cenu nafty, a vynález startéru dovolil řidičům výbušných motorů zahodit kliku. A ještě jedna věc: tichý elektromobil působil zženštile, výrobci vsadili na to, že hlučný výbušný motor bude pro muže atraktivnější.

Nepočítali s tím, že začne na silnicích převládat. Byl drahý, a proto si ho mohli dovolit jen bohatí. Jenže pak přišel Henry Ford a všechno bylo jinak. Ale tím to nekončí. Ford by rád elektrifikoval svůj slavný model T, protože zjistil, že Amerika se stává špinavým místem kvůli kouři z výfuků. Spolu s Thomasem Edisonem spustili tajný projekt, který však dopadl špatně.

I na téhle epizodě si milovníci spikleneckých teorií smlsnou: Edison sice vymyslel převratnou baterii, ale přestože u něj v laboratoři v New Jersey fungovala bezchybně, když ji vybalili u Forda v Detroitu, byla rozbitá. Záhada číslo dvě: krátce poté zachvátil požár Edisonovu vývojovou dílnu a ta shořela i s dokumentací. Smůla.

Za pár týdnů vypukla první světová válka, v níž už benzin a nafta poháněly letadla, auta a tanky. Lodě poháněné naftovými motory byly rychlejší než ty, kde se topilo uhlím. Tahle válka představovala rozhodující obrat. Ropa vyhrála a teď nám provrtává peněženky i ozonové díry, otravuje vzduch, způsobuje rakovinu, vyvolává války a podporuje klimatické změny. Můžeme před ní nějak utéct?

Vysmažená budoucnost

Lidé už jezdili snad na všechno. Jen si vzpomeňte na dřevoplyn za války. Teď za sebou zanechávají hranolkový odér, protože jezdí na fritovací olej, i nasládlou vůni alkoholu, protože jezdí i na něj. Jezdí na pomeranče, cukrovou třtinu, slupky od brambor, slámu, trávu, sluneční energii, řepku, uhlí, konopí, jablka, kukuřici, topoly, rákosí. Automobilka Daimler teď zkoumá využití tropického keře jatropha curcas, což je křoví s jedovatými, ale olejnatými plody, jemuž se také říká barbadoský ořech. A francouzský vynálezce Guy Negre přišel v lednu s pohonem na stlačený vzduch.

Vypadá to slibně, ale ve skutečnosti máme na výběr hlavně z těchto možností:

Biopaliva mají tu výhodu, že jsou z obnovitelných zdrojů, rostliny rostou všude a při růstu navíc spotřebovávají oxid uhličitý, čímž odstraňují skleníkové plyny. Nevýhodou je, že jsou potřeba „velké širé lány“, což vede k omezování produkce potravin. Pěstování vyžaduje i vodu, navíc je půda zatěžována hnojivy.

Plyn má velkou budoucnost, protože je relativně levný, je to celkem čisté palivo s malým obsahem škodlivin.

Elektřina nemá žádné zplodiny. Ty sice vznikají při její výrobě v elektrárnách, ale kdyby všechna auta jezdila na elektřinu, znečištění ovzduší pro její výrobu by se rovnalo pouhé desetině toho, co vypustí do ovzduší auta nyní. Problémem je však to, že auto nemůže skladovat energii a má malý dojezd, řekněme 170 kilometrů. Avšak například 85 procent Američanů ujede denně méně než 50 kilometrů, takže dojezd není omezením.

Vodík je absolutně čistý, protože z výfuku vychází jen vodní páry. Je však drahý, protože zkapalněný se musí udržovat v „superledničce“, kde je minus 253 stupňů, jinak by nádrž musela být přímo obrovská. Je to však prý palivo budoucnosti.

Etanol a metanol jsou vlastně také biopaliva. Etanol je výborné palivo, má více oktanů než benzin. Už dnes se používá ve směsi s klasickými palivy a to má takový dopad na výrobu skleníkových plynů, jako kdyby z amerických silnic zmizel milion vozů.

Vypadá to hezky. Ale proč pořád jezdíme na benzin a naftu? Smutná odpověď: není to otázka nějakého spiknutí, ale peněz. Pokud bychom chtěli například auta na vodík, museli bychom opustit současnou technologii, továrny, rafinerie, síť čerpacích stanic a veškeré další know-how. Byl by to jistě velký skok pro člověka - a lidé by si ho taky museli zaplatit ze svých kapes. Bylo by to rozumné, prospěšné, ale drahé. Chtělo by se jim?

MILAN VODIČKA

redaktor MF DNES



POD LUPOU
Proč jsme otroky ropy

Určitě jste to už slyšeli: už byl vymyšlen motor, který nepotřebuje benzin, ale Arabové (automobilky, ropní magnáti, atd.) nechali vynálezce zabít. Tyhle zkazky se vyrojí vždy, když je ropa drahá. Proč jsme však závislí zrovna na ropě? Přitom vše mohlo být jinak. A jaké máme možnosti?

Konspirační teorie

Kupodivu první dieselový motor běžel na biopalivo a kolem roku 1900 bylo v USA víc elektrických aut než s výbušnými motory. Přesto ropa vyhrála. Byla nejpraktičtější a nejlevnější. Své místo si stále drží. Za tu dobu se objevily desítky konspiračních teorií o tom, co dělají majitelé i těžaři ropy a výrobci aut, aby udrželi pod pokličkou údajné převratné vynálezy, které by mohly jejich monopol zvrátit.

Naše možnosti

Auta mohou jezdit i na fritovací olej, alkohol, pomeranče, cukrovou třtinu, vodík, stlačený vzduch, sluneční energii, rákos, řepku, trávu, konopí, kukuřici, plyn, elektřinu...

„Drogoví dealeři“

Tím, že není alternativa ropy, je ekonomika Západu do určité míry rukojmím vlastníků ropy. Ti za peníze, jimiž ropu platíme, udržují v chodu své režimy, takže někdy financujeme své protivníky.

[Merlin]

Klasická tendenční slátanina plná polopravd.

[martin11]

....halooooo...všichni......včera 26.8 2009 v 19.25 plus minus minuta bylo v hlavních zpávách na ČT 1 šot o nějakých supravodivých magnetech.. ...bylo to v hlavním zpravodajství....umí to někdo někde vyhledat a dát to třeba sem.....dík martin11

[Jans]

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... h-magnetu/

[Návštěvník]

...