Ano no mal si pravdu tolko som to skumal až som znova dal do smutku nádobu zase buchla ale pred výbuchom bolo počut škvrčanie z vyvíjača a potom rana...
Už mi to je jasné a medzeru 1,5 budem musiet asi zvačšit.......
Nemaj stach tu ti poradia iba to čo dávno vieš aj ty sám... nikto ti neporadí tak aby si zvýšil produkciu !!! pochop to už...STRACAS NA FORE LEN CAS !!!
klucka píše:Ano no mal si pravdu tolko som to skumal až som znova dal do smutku nádobu zase buchla ale pred výbuchom bolo počut škvrčanie z vyvíjača a potom rana...
Už mi to je jasné a medzeru 1,5 budem musiet asi zvačšit.......
Efektivní elektrolíza se podle údajů pohybuje u mezery 3mm ale i v případu menší mezery lze tuto dosáhnout jen je nutné vzít v potaz proud a napětí které do toho cpeš.Při menší mezeře vodu vlastně vaříš a ne rozkládáš čímž docílíš jen menšího účinku (předpoklad stejného napětí) a tvorby vodních par.Skoušel jsem a vím jak se to chová,pokud mezera bude menší (dané odporem či lépe řečeno vodivostí vody)dojde buď k varu nebo ke zkratu(díky deformacím pokud je elektroda ze slabšího plechu či probitím izolace) či dokonce k menším výbuchům uvnitř kapaliny a následkek malého prostoru a nestlačitelnosti vody k explozím.Divím se jen že tuto skušenost nikdo nepopsal.
Věřím že v jednoduchosti bude ta pravá příčina neúspěchu dosavadního bádání,jelikož se bastlíme (a to i já) ve vymýšlení složitých mechanismů.
klucka píše:Ano no mal si pravdu tolko som to skumal až som znova dal do smutku nádobu zase buchla ale pred výbuchom bolo počut škvrčanie z vyvíjača a potom rana...
Už mi to je jasné a medzeru 1,5 budem musiet asi zvačšit.......
Efektivní elektrolíza se podle údajů pohybuje u mezery 3mm ale i v případu menší mezery lze tuto dosáhnout jen je nutné vzít v potaz proud a napětí které do toho cpeš.Při menší mezeře vodu vlastně vaříš a ne rozkládáš čímž docílíš jen menšího účinku (předpoklad stejného napětí) a tvorby vodních par.Skoušel jsem a vím jak se to chová,pokud mezera bude menší (dané odporem či lépe řečeno vodivostí vody)dojde buď k varu nebo ke zkratu(díky deformacím pokud je elektroda ze slabšího plechu či probitím izolace) či dokonce k menším výbuchům uvnitř kapaliny a následkek malého prostoru a nestlačitelnosti vody k explozím.Divím se jen že tuto skušenost nikdo nepopsal.
Se vzdáleností elektrod to nemá nic společného. Pokud něco o elektrolýze víš, tak pro zvýšení efektivity do elektrolyzéru nikdy nebudeš cpát vyšší napětí než 2V na článek. Spíš nižší. I tak je to ale neefektivní elektrolýza. Přesněji COOP<1.
P.
Já bych se na ten kyslík vykašlal a pouštěl ho mimo palivovou soustavu. Mám pocit že pokud ho pustím do spalovací soustavy tak se sloučí a vznikne z něj zase voda ve válcích ale to je jen doměnka.
Jinak tady je můj asi 3ti kousek frčel přibližně na 10-12A a 12v ,byl použit starej ATX zdroj ,boužel pak jsem to přepískl z hydroxidem sodným a zdroj šel do kytek.
caspr píše:Jinak tady je můj asi 3ti kousek frčel přibližně na 10-12A a 12v ,byl použit starej ATX zdroj ,boužel pak jsem to přepískl z hydroxidem sodným a zdroj šel do kytek.
Tohle jsem pak zapojil do svého auta Seat Toledo 1.8i benzín , po odpojení čerpadla samozřejmě auto scíplo, Ale bylo vidět při běhu motoru že motor byl klidnější jak tvrdil kámoš který se v tom vrtá také. Nyní už mám i Punto 1.7D na kterém to budu skoušet nyní.
Možno tu to na niečo bude, už to na fóre spomínali viacerí.
Dr. Stifler rozpracoval aj s pomocou skupiny elektroinžinierov na Karlovej univerzite, svoje koncepcie lacného svietenia, ohrevu a vývoja vodíka z vody.