Větrná elektrárna (levně)

[MilMAX]

Dlouho jsem tu nebyl a proto jsem si dal tu práci a pročetl jsem si zevrubně obsah tohoto fóra od doby mého posledního příspěvku. Popravdě jsem hlavně hledal jestli už se tu někomu něco podařilo realizovat. .... ale nic ... nebo jsem snad špatně četl??
Asi se mě zeptáte co můj projekt - no především se musím přiznat, že jsem tehdy celou věc dal k ledu neboť bylo nejprve potřeba trochu poněkud nadělat prachy a uspokojit taky svoji rodinu - postavil jsem tedy další hospodu a zůstával v očekávání zvýšeného přítoku - bohužel ale přišla krize nesoucí ssebou poněkud menší chuť obecenstva urácet svoje omezené prostředky za zbytnou "zábavu" - teda nestěžuji si pakliže ještě všichni žijem, ale mohlo by být líp / snad tedy bude s nadcházející sezónou (aspoň doufám)
..... tolik tedy společenská část ...
Co se týče mého projektu ohlašuji tímto jeho znovuoživení a slibiji, že budu sdílnější.....

[poota]

To MilMAX:
Vítej, sdílej.
Zdravím - poota

[MilMAX]

Při patentové rešerši bylo zjištěno, že systém o kterém hovořím je v rincipu popsán a patentován v 80-tých letech v americe což znamená, že dnes po uplynutí 20-ti let je patent již volný a jedná se o známý stav techniky, každopádně velmi propracovaně se tomuto tématu věnuje tento Francouz :
[web]http://www.eolprocess.com/index.php[/web]
pokud máte zájem dejte si čas a snahu rozlousknout co nám tou krásnou řečí sděluje - je tam i pár zajímavých videí a především tato zkouška v provozu : Prototypová zkouška

Nicméně !! můj nápad, který jsem mimochodem začal rozvíjet už v roce 1985 (tedy současně s tím američanem) a který jsem dotáhl až do stavby prototypu, který byl aplikován do pomalu tekoucí říčky "trkmanka" (což taky jde) pracuje s jiným smyslem otáčení lopatek

zde:

[Dvell]

Zdravým Vás
Musím uznat že to vypadá dobře. Jaké to má mít otáčky? podle toho videa to mělo hodně ale to bylo asi nezatížené že? možná by bylo vhodné deflektor upravit tak aby naháněl více vzduchu na lopatky v záběru..

V čem jste to dělal? Já musim taky rýsovat a dřív jsem používal Solid Edge ale W7 ho nemají rádi :-( tak se snažím sehnat nějakou náhradu mám tu někde inventor ale zatím jsem ho nezkoušel. děkuji..

S pozdravem

Dvell

[MilMAX]

No každopádně by to mělo mít až dvojnásobné otáčky než klasický SAVONIUS protože tam zafunguje to, že lopatky jsou spojeny převodem 2:1 s hlavním rotorem. Pakliže jednotlivé lopatky jsou vlastně samostatné SAVONUS turbíny (takže by se byly schopny samostatně točit v proudu vzduchu) dojde k sečtení síly vyvozované na hlavní ramena rotoru a síly vyvozované reakcí jednotlivých lopatek do rozvodového převodu.
Deflektor slouží především ke krytí lopatek běžících proti směru větru a současně má funkci v možnosti regulovat výkon poprápadě úplně zastavit v případě překročení únosné síly větru
Deflektor je spojený s rozvodným kolem lopatkových rozvodů takže při jeho otáčení se mění i orientace lopatek vůdči proudění. Tento systém samozřejmě na rozdíl od klasických jednoduchých SAVONIů vyžaduje směřování ke směru proudění a to lze realizovat jak automaticky (aktivně) tak i pasivně pomocí kormidla na rameně.

[MilMAX]

Je to malováno v SOLID WORKSu - osobně jsem ten model netvořil - dělal to pro mě kamarád na základě schémat, která jsem mu dodal v DWG a potom také pomocí e-drawings což je nástroj pro konzultace tvorby v SW

[poota]

Při patentové rešerši bylo zjištěno, že systém o kterém hovořím je v rincipu popsán a patentován...

Tedy především v tom Francouzově patentu jde o naprosto jiný princip, mimochodem je to hezké, ale výkonu by prospěl lichý počet nosných ramen.
Rešerše se prováděly, a nejspíš stále ještě provádějí, kupodivu velice jednoduše a rafinovaně. Každý patent je totiž zařazen do jisté jednoznačné kolonky podle "desetinného třídění". Nejpracnější je tedy zjistit, do kterého "šuplíku" zkoumaná přihláška patří. Dál už je to zcela mechanická a rutinní práce. Ve stejném "šuplíku" je už několik jiných patentů.
1.) vezme se ten první, a aniž by bylo nutné si ho třeba jen malý kousek přečíst, tak se "namítne, že podle tohoto patentu [sem se vloží jeho údaje] je princip již známý a chráněný".
1a.) zašle se přihlašovateli, ten je jelen z toho, že namítaný patent řeší sice totéž, ale naprosto jinak, což sepíše a pošle zpět.
2.) opakuje se zcela automaticky postup dle bodu 1.), ovšem s tím, že do hranaté závorky se uvede další, zatím nezmíněný, patent.
2a.) zopakuje se bod 1a.) zcela beze změny
3.) dál se postupuje podle bodu 2.) a 2a.) až do doby, kdy
a.) dojde zásoba nepoužitých patentů, v tom případě se napíše, že návrh splňuje podmínku novosti řešení a může tedy přejít do dalších fází, v nichž je přihlašovatel znechucován ještě rafinovaněji
b.) přihlašovateli dojde trpělivost a přeruší kontinuitu procesu tím, že nezopakuje bod 2a.), čímž je řízení ukončeno s tím, že přihláška nesplňuje podmínku novosti řešení
+1
Zdravím - poota

[MilMAX]

S tím patentováním je to fakt poměrně vopruz a pokud člověk nenarazí na žádný odpor (shodu nebo podobnost) tak to asi stojí za to dotáhnou to do konce. V tomto konkrétním případě je to však již pole proorané alespoň co se týče kreativity vynálezců.
Poprvé jsem patentovou přihlášku podal na tento systém ještě za sorely v roce 1987 a dodnes mám výsledky tehdejší rešerše v šanonu - tehdy mi podnikový patentový referent nedoporučil dále pokračovat a takto spravil i vedení podniku čímž bylo vše zastaveno (bylo mi tenkrát 23 a netroufal jsem si jakkoli pokračovat po vlastní ose)
Podruhé jsem se o to pokusil předloni a výsledkem je, že se v principu jedná o známé řešení a taktéž mi nebylo doporučeno pokračovat...
Myslím si tedy, že ten patent nechám plavat a půjdu do realizace protože se domnívám, že patentová ochrana vzhledem k poměrně široké a staré škále podobných (i když trvíám na tom, že v zásadní věci odlišných) řešení na ničí jednoznačná práva nenarazím.
Jenom mě překvapuje, že dodnes to nikdo pořádně nerealizoval resp. nepublikoval.
Ten pokus od toho francouze je jedním z nejlépe (opticky) fungujících a je to pro mne potvrzením, že to musí fungovat.
O tom, že to funguje se nedá pochybovat i proto, že můj pokus z roku 1987 fungoval několik let v místní trkmance (říčka), kde pumponal vodu do zahrady až do úplného zrezivění.

[Ilem]

Mimo téma (offtopic)

To snad zvládnš spočítat sám. U dřevěných máš za 1kč cca 5 MJ a u uhelných necelé 3 MJ. Navíc dřevěné ti tolik nezasviní krbovky a jejich popel můžeš dát na záhon. Podle mě vše hovoří pro dřevěné.

Kers http://auto.idnes.cz/setrvacniky-kers-u ... tomoto_vok

[jvj56]

Mimo téma (offtopic)

...topím "jen v krbových kamnech...ale uhelné brikety snesou.....

Já používám německé černouhelné brikety a cena vyšla 3.90 Kč s dovozem a 3.50Kč vlastní doprava.
Výhřevnost 19 MJ/kg.
Zbyde po nich jen písek.
No jest-li máš krb velkej tak doporučuji spíš dřevo, přeci jen ta ekologie.

[bluefox1250]

Pokud by měl někdo zájem, tak mi jéžíšek přinesl knihu VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY VLASTNÍ VÝROBY od ZD ŠTASTNÉHO Z ROKU 1944.Pokud by měl někdo zájem, rád zapůjčím zcela nezištně, případné oskenování vítáno pro potěchu dalších vítáno.. Kniha je prošpikována vzorečky, tabulkami a schématy.
Navíc to je z doby, kdy lítaly štuky a šturmoviky, takže vrtulím rozumět museli. PS,klidně pošlu.

Chtel bych se zeptat jestli tuto knihu nemate nekdo jiz naskenovanou ?
Klidne bych ji i naskenoval sam, kdyby ji byl nekdo ochoten zapujcit.

Dekuji

[Slavek Krepelka]

Slávku, prosím, nemáš přehled, kolik elektriky se při tom směňování promarní? Protože se mi zdá, že nabít baterie je přece jen efektivnější, než elektromotorem roztáčet setrvák, pak generátorem získat elektriku, kterou rveš do elektromotorů, aby udělaly práci...?

S temi elektrickymi ztratami pres baterie nemam tuchy, akorat ze nejsou male. Ja jsem se s tim nezabyval, v podstate jsem sem na to vlakno vlezl, protoze jsem mel pocit, ze by mohl byt Waldezovi s necim uzitecny. Takze ani s temi mechanickymi.
V podstate csak naprosto souhlasim s Waldezem. Setrvak ani moc drazsi byt nemusi, pokud se clovek spokoji s kusem zeleza, jako je srotove zeleznicni kolo, ci naprava se dvema koly. Akorat to nechat vybalancovat a pak ty loziska. Nicmene si nemyslim, ze by se vyplatilo delat nejake vakuove uzavreni te bestie. To by vyslo dost draho.

Co bys do chalupy volil Ty?[/quote]

Ja bych v prvni rade poslal k certum vsechny komercni vetrne turbiny, protoze jsou na makovici. Jsou to v podstate letecke vrtule konstruovane na dost vysokou relativni rychlost vzduchu, ktere ti pri malem vetru daji figu borovu a muzes se na ne akorat koukat. Existuje nadherna turbina na tlak vzduchu, ktera vyuziva proud vzduchu jako plachty na plachetnici, a da se to udelat z barelu. Riznes barel ha napul pres vika, pulky presadis pres sebe zhruba o tretinu, das to na stojaka na hridel a mas turbinu jak noha. Navic je ji uplne jedno, odkud vitr fouka. Pokud das tri nad sebe a pootocis je vzajemne o 120 stupnu, tak uz to dokonce toci bez velkeho sterchani. Zabere to daleko min mista [k vykonu] a kazdy vanek s tim toci. Kdyz se to jeste da na roh baraku, na stranu prevladajicvich vetru, barak do toho jeste nejaky ten tlak navic prida. Tady bych zacal, kdybych chtel jet na vitr. Barel ti da nejakych .5 metru ctverecniho plochy, takze na barak bys musel mit ~ 30 barelu, aby ti barak utahly v ~35km/h vetru pri plne spotrebe [~7-8 kW]. To je samozrejme od pasu, podle rychlosi plachetni lode na plachty a na motor. Ono to mozna bude o dost lepsi, protoze ty barely by si nemely lehat po vetru jako plachetnice a v podstate by vzdy jely na zadni vitr. Takze 10 takovych tri barelovych vezi by melo barak zahojit snejakou tou akumulaci. Chalupa taky bude mit asi mensi spotrebu nez nez kanadsky barak.

Jak to akumulovat, to je jine kafe. Ten setrvak vypada dlouhodobe jako nejekonomictejsi reseni. Ve srovnani s bateriemi je celkem bez udrzby a zadny odpad kazde 2-3 roky. Pokud by se daly rozhulakat dve zeleznicni kola na naprave na rekneme 20000 otacek, bude toho asi na 2-3 dny dost. Jenze, co kdyz neni ani maly vitr treba 4-5 dni?

Takze si stejne porad myslim, ze musi byt lepsi reseni.

Ahoj, Slavek.

[Akord]

10m/s nebo 35km/h není vubec malý vítr, ale velký. Uvádený rotor dá pri nem v nejlepším prípade 4kW, viz Savoniovy rotory(snad by výkon zvýšila prídavná klec pro myši). Tentýž efekt, teda 4kW, jako tech 30barelu s čelní plochou 22m2 pri 10m/s udelá vrtule o prumeru 3.3m, a čelní opsanou plochou asi 8m2, schopna fungovat od asi 5m/s s výkonem asi 500W, opet totéž co s barely. Barel pri malém vetru dá stejnou borovou figu. Umí se jen točit pod 3m/s, pričemž 3m/s odpovídají asi 100W. Podstatné potíže nastávají pri vichrici. Vím, co udelá 20m/s, a jaká musí být vrtule i s regulací, aby to snesla. Pritom mám pouze vrtuli o prumeru 2m. Odnese to i strechu, netož pár nepovedených barelu.

[Slavek Krepelka]

Pockej, pockej Akorde, Precti si to. Rikas ze rotor da 4kW a hned zas ze 30 rotoru da take 4 kW. Ne ze bych chtel vzdycky pochybovat o tom co pises, to jenom nekdy, ale nejak to neleze dohromady. Navic to je dost nesmyslna matika. On vitr takovy ten trilistek pri mensich rychlostech obejde. To mas jako s vrtulnikem. Kdyz dojde benzin v male vysce, prasti sebou vrtulnik o zem a je po zizalach. Kdyz se to stane dost vysoko, rotor ma cas se roztocit [s padem, tedy obracene] s daleko vyssi relativni rychlosti padu a nasledovne zmirnit pad a je to nekdy i na preziti. Anemometr s trema dutyma polokoulema je velice citlivy, a abys dostal stejnou citlivost na vrtulovem, tak tam tech listecku musi byt a sirokych tak, ze se prekryvaji. No a aby to snad bylo uplne jasne, kdyz nechces, aby ti lidi koukali do zahradky a zaroven nechces, aby ti plny dreveny plot porazil vitr, das prkna stridave na jednu a druhou stranu nosnych breven, takze vitr se do toho daleko mene opre pri stejne rychlosti, nez kdyby prkna tvorila jednolitou zed. Ja tech 35 kilaku uvedl jenom proto, ze tam jsem mel moznost porovnat lodni motor danneho vykony a plachtu danne plochy. Mozna to bylo 30, mozna 40. Ty cisla jsem uvedl jako priblizna. Netrvam na nich. Na cem ale stojim je to, ze vetrny generator konstruovany na tlak vetru, da pri obvyklych mensich vetrech vetsi vykon nez "letecka vrtule".

Je to danne tim, ze pomalejsi vitr listy trilistove vrtule s tenkymi listy, zatizene generatorem, lehce obejde. Zato neobejde dutinu poloviny barelu, ale proleze skrz ni, opiraje se o ni, a navic jeste potlaci protilehlou dutinu druhe pulky barelu navetrne brichem, takze postrci i ji, protoze vitr bricho celkem snadno obejde a netahne za dutinu, plnenou z navetrne dutiny. Barelove turbiny se skutecne musi lepe zakotvit proti vysokym vetrum, to je pravda, ale jenom to ukazuje, ze stavi daleko vetsi prekazku vetru, nez listove turbiny. Popremyslej si o tom. Navic vitr take jde skrz ne, neopira se ani zdaleka plosne.

Tohle se neda pocitat nejakyma plosnyma vzoreckama. Ona je to docela veda to pocitat Akorde. Kdyz se to ale vyzkousi, nemluve o tom pouziva, vysledky jsou rozhodne na strane barelu. To je empiricka zkusenost. Sem tam to dokonce [ne z barelu, ale stejne v principu konstruovane] zacinaji pouzivat na budovach, ktere jsou soukrome vlastnene, a kde se vlastnici rozhledli kolem a nechce se jim pouzivat prokazane podradnou konstrukci "letadlovych vrtuli", kterymi vlady a energeticke monopoly oblbuji lidi. Taky jsou ty profesionalni "barelove" turbiny zkroucene o 180 stupnu, aby rotovaly plynule. Ja ty barely uvedl jenom jako lacinkovou moznost.

Kdo si to chce zkusit, si to zkusi a ostatni at plati za nesmysly. Mne to je putynka.

Ty porad se ohanis nejakou matikou a nevis, co se deje za humny.

Ahoj, Slavek.

[Jim68]

Zde bych se nerad nějak vymezoval, ale je fakt, že kompaktní turbína existuje:


http://daddaslist.blogspot.com/2007/07/ ... estic.html


Celkovou účinnost sráží právě ten - jak říkáš Slávku - lehký pohyb proti větru na sekundární straně.....