Předkládám k zamyšlení a posouzení tento názor o úloze mikrobů v našich tělech:
"Ontogeneticky propojený systém mikrobů(4. biologický přírodní zákon)
Mikrobům jsme doposud rozuměli jen tak, že způsobují tzv. infekční nemoci. Tento náhled se zdá bližší, protože jsme vždy u tzv. infekčních nemocí mikroby nalezli. Jenom – to nebyla pravda. Také jsme u těchto zdánlivých infekčních nemocí zapomněli nebo přehlédli tuto první fázi, neboť těmto zdánlivým infekčním onemocněním vždy předcházela konfliktně aktivní fáze.
Moment, od kdy smějí mikroby „zpracovávat“ nezávisí přibližně, jak jsme všechny dosud špatně vnímali, na vnějších faktorech, ale mnohem více je určován výlučně naším počítačem mozkem.
Mikroby tedy nejsou tedy našimi nepřáteli, nýbrž nám pomáhají, pracují na náš povel, na povel našeho organismu, dirigovaný z našeho mozku, neboť ke každé skupině orgánů příbuzné zárodečným listem patří taky specifické mikroby příbuzné zárodečným listem.
Společně s programováním našich orgánů v různých mozkových relé našeho počítače mozku jsou i naši věrní specielní pracovníci, mikroby hned naprogramovány. Mikroby jsou více méně specialisti. Nejenom s ohledem na orgány, které zpracovávají, ale taky s ohledem na způsob jakým pracují.
Dle zákona o dvoufázovosti všech onemocnění při řešení konfliktů “pracují“ všechny mikroby –bez výjimky- výlučně v druhé fázi, tedy v uzdravovací fázi, počínaje s vyřešením konfliktu a končíce koncem uzdravovací fáze. Ovšem mykobaktérie (tbc) se reprodukují z DHS, jsou ale nasazeny teprve s vyřešením konfliktu, tj. bude „předvyprodukováno“ jen tolik mykobakterií, kolik bude nutných později k odklizení nádoru.
Rozdělení mikrobů odpovídá jejich ontogenetickému věku:
• nejstarší mikroby, houby a houbové bakterie
zpracovávají entodermální orgány řízené koncovým mozkem
• staré – středověké“, houbové bakterie (tbc)
zpracovávají mezodermální orgány řízené mozečkem
• „ mladé –středověké“ bakterie
zpracovávají mezodermální orgány řízené bílou hmotou velkého mozku
• ontogeneticky nejmladší, viry ( pokud vůbec existují)
zpracovávají výhradně ektodermální orgány řízené kortexem velkého mozku
Pohlížíme na mikroby jako na něco „zhoubného „ co musíme vymýtit. To je holý nesmysl! Potřebujeme nutně mikroby a to sice celou paletu, která je běžná v naší zeměpisné šířce. Chybí li nám např. „ z hygienických důvodů“ mykobakterie (tbc), potom nemůžeme v pcl-fázi odstraňovat naše nádory.
To má pro řadu nádorů katastrofické následky:
Při karcinomu štítné žlázy např. to znamená, že i přes řešení konfliktu nemůže být odstraněn a dále je produkováno velké množství tyroxinu, co je mezitím zcela biologicky nesmyslné. Také karcinom tlustého střeva může způsobit značné komplikace a musí být odstraněn chirurgicky, nejsou li k dispozici žádné mykobakterie.
Nyní vidíme,že se mikroby rozumně a z vývojově historicky pochopitelně zapojují v biologických procesech rozumných biologických zvláštních programů.
Jsou jakoby s námi a rostou pro nás. Jsou vždy členem koloběhu přírody, což jsme nevěděli. Proto jsme ve slepé horlivosti usilovali zničit tyto malé nezbytné pomocníky jakýmikolliv tzv. antibiotiky nebo sulfonamidy.
Takzvaný imunitní systém, který jsme si představovali na způsob armády našeho těla, která ničí zhoubné rakovinové buňky a mikroby, tak jako v nějaké velké bitvě, v tomto smyslu neexistuje. Na příkaz našeho mozku se stanou ze zdánlivě patogenních mikrobů opět dobří, apatogenní mikroby, co se stáhnou na jakékoliv místo našeho organismu, kde nepřekáží a až budou opět potřebnými, mohou být reaktivovány.
Takže skoro všechno, co jsme v moderní medicíně dělali, byl nesmysl.
Neboť koloběhy přírody nemohou fungovat, pokud my zázrační učni libovolně vyjmeme nějaké faktory.
Neexistují žádné „svědivé-škrábavé-mikroby“, tak jako neexistují žádné svědivé-škrábavé metastázy a buňky, které se tam někde měli plížit krví, které nikdy nikdo neobjevil."