Elektret - Baterie využívající pole země

[spaceball]

Je to elektroskop, a funguje na principu odpuzování stejně nabitých prvků - třeba tenkých plíšků. Vyrábějí se i elektronické varianty....

Jinými slovy náboj naměřím, ale ani sebemenší využitelnou energii z toho nedostanu..

V tom případě to máš dobře zkonstruované.

[tomas]

Zdravím všechny,
včera jsem se pokoušel zrealizovat funkční Elektret, karnauba s těžkým kovem (s karbidem wolframu), výsledek negativní.

Podrobnosti zde:
http://adambenda.net/index.php?id=10012

Zdravím

chci se zeptat, jestli vám klesne napětí na VN zdroji, když formujete elektret? Já jsem po připojení VN zdroje na formu s horkým elektretem dostavam menší jiskru než v nezatíženém stavu. Kalafunu jste použil?

Tomas

[adam.benda]

Zdravím

chci se zeptat, jestli vám klesne napětí na VN zdroji, když formujete elektret? Já jsem po připojení VN zdroje na formu s horkým elektretem dostavam menší jiskru než v nezatíženém stavu. Kalafunu jste použil?

Tomas

Zdravím,
osobně nemám pokles VN napětí během polarizace nijak změřený, ale pokud je zdroj příliš "měkký", mohlo by dojít k poklesu napětí. O kolik % jste zaznamenal pokles? Já používám jako zdroj VN obvody z televizoru, tam bych třeba pokles VN napětí čekal, protože mi to připadá jako poměrně měkký zdroj. Pokud je zdrojem VN nějaký napěťový násobič (jako třeba Delonův násobič apod.), tam bude riziko poklesu napětí ještě větší..
Kalafunu jsem nepoužil, doporučuje se, přidávat jí?

[tomas]

Pro zajímavost, někde jsem četl, že Teslova cívka měla náboj

Napadlo mě udělat teslovu cívku - bifilární, pak jsem ji nabil jako kondenzátor VN napětím a polil směsí elektretu a nechal vychladnout.
Cívka byla vinuta 0.8 drátem smalt dlouhá asi 10 cm mezi jednolivýma závitama byla asi 1mm mezera. Napadlo mě, jestli Tesla někdy při pokusu s transformátorem, nenechal zchladnout izolační směs - tehdy to byla kalafuna a včelí vosk a jestli tímto nedostal náboj na cívce
Tedy kombinace bif cívky a elektretu

Práce to byla hnusná, protože horký vosk je tisíckrát horší než horká voda, forma musí něco vydržet.
Nakonec jsem to vyrobil, zkusil jsem vybít bif. vinutím - jiskra tam byla. Pak jsem to začal testovat - velké zklamání žádné výsledky jsem nenaměřil, zkoušel jsem tam i VN napětový impuls, očekával jsem, že to začne kmitat - ono nic pak jsem se nas.r.a.l a letělo to do popelnice.

Asi to bylo uděláno jinak ...

[tomas]

Zdravím,
osobně nemám pokles VN napětí během polarizace nijak změřený, ale pokud je zdroj příliš "měkký", mohlo by dojít k poklesu napětí. O kolik % jste zaznamenal pokles? Já používám jako zdroj VN obvody z televizoru, tam bych třeba pokles VN napětí čekal, protože mi to připadá jako poměrně měkký zdroj. Pokud je zdrojem VN nějaký napěťový násobič (jako třeba Delonův násobič apod.), tam bude riziko poklesu napětí ještě větší..
Kalafunu jsem nepoužil, doporučuje se, přidávat jí?

pro adama
V nezatíženém stavu mám 12mm jiskru v zatíženém stavu je připojena forma s elektretem je jiskra 3mm.
Směs je kalafuna s palmovým voskem a 5% včelího vosku. VN zdroj je bez násobiče s diodou na usměrnění na výstupu trafo z ČB televize. Ve starších knihách je u výroby elektretu kalafuna uváděna. Jenom mám dojem, jestli kalafuna co koupíte u nás neobsahuje nějaké soli nebo minerály snižující napětí při výrobě elektretu. Proto se ptám na napětí - jiskru?

Tomas

[poota]

To tomas:
+1 za pokus i zprávu o něm - poota

[tomas]

Díl 2. - proč nefungovala bif. cívka s elektretem?

Elektretová zařízení, aby fungovala potřebují ještě něco a to je vzduchová mezera, mezi elektretem a elektodou(např. menbránou u mikrofonu) pohybem se mění velikost náboje a objevuje se napětí a proud.
Zalití cívky do elektretu možná mezi vinutím zafixuji el. pole, (ale není mezi závitama vzduchová mezera,tak jako u mikrofonu) abych něco dostal, potřebuji nějakou změnu, - tedy pohyb (rotaci) volných iontu ve vzduchu a tím snad el. napětí a proud?

Ještě mě napadlo v dobach Tesly měli vodiče pouze hadrovou izolaci, ve které mohl zůstat nejaký vzduch při zalití elektretovou směsí

[Waldes]

Som rád, že v tomto vlákne sa už niečo deje aj prakticky, mám ale niekolko poznámok, dá sa povedať z "praxe" :
Ak používate Karnauba, prečo aj kolofóniu ? Povedzme ešte ten včelí vosk na potlačenie tvrdosti-krehkosti v malom množstve ale kolofónie by som sa vyhol. Aj v elektronickej praxi sa dosky plošných spojov po zaletovaní umývajú od kolofónie pre jej špatne vlastnosti a doska sa natrie nejakým ochranným náterom !
Tiež nechápem prečo všetci sa snažia odlievať čo najväčšiu hrúbku s čo najmenšou plochou elektród a očakávajú nejaký meratelný prúd. Už som tu o tom písal ale osobne by som pod 100 - 200 cm štvorcových nešiel pri hrúbke rádovo len niekolkých mm
Zbožne sa tu vyslovuje 50 a viac kV a pýtam sa na čo ? na formovanie treba tak 1000 voltov na milimeter teda 1 kV/mm ak by bola hrúbka 3 - 4 mm teda 3 - 4 kV ! Naproti tomu pri 0,5 mm stačí aj len 500 Voltov.
Tenká vrstva zároven zmenší problémy so zmršťovaním a podobne.
Tak asi toľko som chcel.
Waldes.

[Elektro]

Som rád, že v tomto vlákne sa už niečo deje aj prakticky, mám ale niekolko poznámok, dá sa povedať z "praxe" :
Ak používate Karnauba, prečo aj kolofóniu ? Povedzme ešte ten včelí vosk na potlačenie tvrdosti-krehkosti v malom množstve ale kolofónie by som sa vyhol. Aj v elektronickej praxi sa dosky plošných spojov po zaletovaní umývajú od kolofónie pre jej špatne vlastnosti a doska sa natrie nejakým ochranným náterom !
Tiež nechápem prečo všetci sa snažia odlievať čo najväčšiu hrúbku s čo najmenšou plochou elektród a očakávajú nejaký meratelný prúd. Už som tu o tom písal ale osobne by som pod 100 - 200 cm štvorcových nešiel pri hrúbke rádovo len niekolkých mm
Zbožne sa tu vyslovuje 50 a viac kV a pýtam sa na čo ? na formovanie treba tak 1000 voltov na milimeter teda 1 kV/mm ak by bola hrúbka 3 - 4 mm teda 3 - 4 kV ! Naproti tomu pri 0,5 mm stačí aj len 500 Voltov.
Tenká vrstva zároven zmenší problémy so zmršťovaním a podobne.
Tak asi toľko som chcel.
Waldes.

Zdravím Waldes.
Rád ťa znovu vidím na fóre po dlhej dobe.
V súčasnej dobe riešim problémy s bývaním (prestavujem) a pridali sa problémy samého so sebou (zdravie). Takže na pokusy a vývoj mi nezostáva čas a prostriedky, teraz sem na fórum chodím len hľadať a príp. teoretizovať.
Takže teoreticky: súhlasím s prvým aj druhým odstavcom tvojho príspevku. V treťom odstavci považuješ 1000V na mm hrúbky za dostatočné.
Teraz budem prezentovať vyslovene svoj pohľad na túto tému a samozrejme nikomu ho nebudem vnucovať (a navyše sa môžem mýliť). Nech si každý vytvorí vlastný úsudok. Teda v prípade použitia karnauba alebo iného izolantu by som ja postupoval tak, že si najprv zistím prierazné napätie zvolenej zmesy na 1 mm. Podľa môjho odhadu to bude 3 a viac kV na mm. Myslím tým nevytvrdnutú zmes, kde pstupne zvyšujem napätie za súčasného merania prúdu na pokusnom vzorku, až kým nenastane nárast prúdu zo zdroja VN. Tento nárast prúdu v tomto prípade môžeme považovať za počiatok prierazu (prierazného napätia). Zmerané napätie by som znížil o 10% pre istotu pred prierazom apoužil ho na vytvorenie batérie (samozrejme krát hrúbka vrstvy vo vytváranej batérii). Podľa môjho názoru sa týmto dosiahne maximálna účinnosť (maximálna súhlasná orientácia domén použitého plniva napr. karbidu Wolfrámu), čo by sa malo prejaviť na výstupných parametroch hotovej batérie. Ešte raz zdôrazňujem, že prezentujem vlastný názor a dedukciu získané z dostupných informácií o tomto type batérie. Takže kto chce zoberie to ako námet pre vytvorenie vlastného postupu, alebo to ignoruje, alebo zavrhne ako nesprávny postup. Je to na rozhodnutí každého jedinca.
Želám príjemný veľkonočný pondelok.

[Waldes]

Som rád, že v tomto vlákne sa už niečo deje aj prakticky, mám ale niekolko poznámok, dá sa povedať z "praxe" :
Ak používate Karnauba, prečo aj kolofóniu ? Povedzme ešte ten včelí vosk na potlačenie tvrdosti-krehkosti v malom množstve ale kolofónie by som sa vyhol. Aj v elektronickej praxi sa dosky plošných spojov po zaletovaní umývajú od kolofónie pre jej špatne vlastnosti a doska sa natrie nejakým ochranným náterom !
Tiež nechápem prečo všetci sa snažia odlievať čo najväčšiu hrúbku s čo najmenšou plochou elektród a očakávajú nejaký meratelný prúd. Už som tu o tom písal ale osobne by som pod 100 - 200 cm štvorcových nešiel pri hrúbke rádovo len niekolkých mm
Zbožne sa tu vyslovuje 50 a viac kV a pýtam sa na čo ? na formovanie treba tak 1000 voltov na milimeter teda 1 kV/mm ak by bola hrúbka 3 - 4 mm teda 3 - 4 kV ! Naproti tomu pri 0,5 mm stačí aj len 500 Voltov.
Tenká vrstva zároven zmenší problémy so zmršťovaním a podobne.
Tak asi toľko som chcel.
Waldes.

Zdravím Waldes.
Rád ťa znovu vidím na fóre po dlhej dobe.
V súčasnej dobe riešim problémy s bývaním (prestavujem) a pridali sa problémy samého so sebou (zdravie). Takže na pokusy a vývoj mi nezostáva čas a prostriedky, teraz sem na fórum chodím len hľadať a príp. teoretizovať.
Takže teoreticky: súhlasím s prvým aj druhým odstavcom tvojho príspevku. V treťom odstavci považuješ 1000V na mm hrúbky za dostatočné.
Teraz budem prezentovať vyslovene svoj pohľad na túto tému a samozrejme nikomu ho nebudem vnucovať (a navyše sa môžem mýliť). Nech si každý vytvorí vlastný úsudok. Teda v prípade použitia karnauba alebo iného izolantu by som ja postupoval tak, že si najprv zistím prierazné napätie zvolenej zmesy na 1 mm. Podľa môjho odhadu to bude 3 a viac kV na mm. Myslím tým nevytvrdnutú zmes, kde pstupne zvyšujem napätie za súčasného merania prúdu na pokusnom vzorku, až kým nenastane nárast prúdu zo zdroja VN. Tento nárast prúdu v tomto prípade môžeme považovať za počiatok prierazu (prierazného napätia). Zmerané napätie by som znížil o 10% pre istotu pred prierazom apoužil ho na vytvorenie batérie (samozrejme krát hrúbka vrstvy vo vytváranej batérii). Podľa môjho názoru sa týmto dosiahne maximálna účinnosť (maximálna súhlasná orientácia domén použitého plniva napr. karbidu Wolfrámu), čo by sa malo prejaviť na výstupných parametroch hotovej batérie. Ešte raz zdôrazňujem, že prezentujem vlastný názor a dedukciu získané z dostupných informácií o tomto type batérie. Takže kto chce zoberie to ako námet pre vytvorenie vlastného postupu, alebo to ignoruje, alebo zavrhne ako nesprávny postup. Je to na rozhodnutí každého jedinca.
Želám príjemný veľkonočný pondelok.

Ja som na tom tiež zdravotne na ... preto sa aj občas odmlčím. Tvoj systém má svoju logiku a kludne by som ho doporučil aj ja. Tých 1000 V / mm som našiel v odbornej literatúre a je myslený pre homogénny material, pre zmes možno treba iné ale to čo navrhuješ sa mi zdá veľmi rozumné. Ale vrátim sa k tomu 1 kV/mm, mne to vyšlo ako dostatočné, keď som pred rokmi vyrábal elektret z plexiskla pre pokusy na testatice. Elektret fungoval perfektne, pričom som ako zdroj použil len kapacitný násobič zo sieťového napätia.
Waldes.

[tomas]

Ak používate Karnauba, prečo aj kolofóniu ? Povedzme ešte ten včelí vosk na potlačenie tvrdosti-krehkosti v malom množstve ale kolofónie by som sa vyhol.

V knihách z 60 let je kolofonie -kalafuna, ta se hlavně používana pro výrobu elektretu, má mít jednu z nejlepších vlastností pro udržení náboje. Navíc dříve se kalafuna používala pro zvýšení izolace transformátoru, Tesla v roce 1900 asi neměl nic lepšího.
V knize co mám (z 60 let) je pro výrobu doporučena směs palmového vosku, kalafuny a 5% včelího vosku.
Asi budu muset vyzkoušet i směs bez kalafuny

Tiež nechápem prečo všetci sa snažia odlievať čo najväčšiu hrúbku s čo najmenšou plochou elektród a očakávajú nejaký meratelný prúd. Už som tu o tom písal ale osobne by som pod 100 - 200 cm štvorcových nešiel pri hrúbke rádovo len niekolkých mm

Konstrukcí byla cívka - snahou bylo vytvořit mezizávity polarizované el. pole, závity byly blízko sebe, ano mělo by stačit napětí kolem 1kV.

Zbožne sa tu vyslovuje 50 a viac kV a pýtam sa na čo ? na formovanie treba tak 1000 voltov na milimeter teda 1 kV/mm ak by bola hrúbka 3 - 4 mm teda 3 - 4 kV ! Naproti tomu pri 0,5 mm stačí aj len 500 Voltov.
Tenká vrstva zároven zmenší problémy so zmršťovaním a podobne.
Tak asi toľko som chcel.
Waldes.

Souhlas 100%

Ja se snažím přijít na chybu a nebo důvod, proč mi klesne napětí při výrobě elektretu a jestli se tak chovají jiné směsy? Třeba se to tak správné, ale chci vědět proč?

[lajos]

Kalafuna se omývala z plošňáků z důvodů přepálených (od pájky) zbytků. Naopak následně se natírala rozpuštěnou kalafunou, jako ochranná vrstva. Dříve nebylo GM, kde jsme si koupili konzervační spray dle vlastního výběru. Kalafuna možná nemá tak dobré dielektrické vlastnosti co se týká vysokých frekncí ale to jsou dnes takové výšky na které nestačí ani klasický laminátový plošňák.

[Waldes]

Kalafuna se omývala z plošňáků z důvodů přepálených (od pájky) zbytků. Naopak následně se natírala rozpuštěnou kalafunou, jako ochranná vrstva. Dříve nebylo GM, kde jsme si koupili konzervační spray dle vlastního výběru. Kalafuna možná nemá tak dobré dielektrické vlastnosti co se týká vysokých frekncí ale to jsou dnes takové výšky na které nestačí ani klasický laminátový plošňák.

Ahoj Lajoši.
Prepáč ale musím ťa poopraviť, to čo píšeš sa používalo ako núdzová náhrada medzi amatermi no v profesionálnej výrobe nie. Tam sa používali a používajú iné ochranné laky. Može sa o tom každý ľahko presvedčiť, ak rozoberie aký koľvek starší televízor a podobne. Ide nielen o prepálené zbytky a špatné vlastnosti dielektrické ale najme o to, že kolofónia je čiastočne hygroskopická. Preto najme pokusné elektrety v ktorých bola aj kolofónia vo vlhkom prostredí rýchlo strácali náboj. Preto ako najlepší materiál na výrobu je a zostane Karnaubsky vosk a aká koľvek prímes len zhoršuje jeho vlastnosti.
Waldes.

[lajos]

Souhlas, v továrnách měli profi impregnaci a doma jsme dělali co se dalo.

[Waldes]

Souhlas, v továrnách měli profi impregnaci a doma jsme dělali co se dalo.