martin11 píše:
..takže Pootovi děkuji za myšlenku ale já nechci kývat...ačkoli jsme ve vláknu kyvadlo....
Tak přece jen tomu vysvětlování neujdeme - nuže s chutí do toho.
Díl, popsaný jako závaží, je skutečné závaží a při fungování soustrojí se pohybuje nahoru a dolů.
Díl, popsaný jako setrvačník, je skutečný setrvačník, pokud možno s hmotou soustředěnou u obvodu. Jeho funkcí je
rotace kolem svislé osy, tedy se jedná o horizontální setrvačník, nikoli snad o kyvadlo.
Pro ještě nechápavější tedy navíc návod k nastartování soustrojí:
jednou rukou držíme závaží tak, aby se neotáčelo, druhou a případně i třetí či dalšíma rukama otáčíme setrvačníkem na stále stejnou stranu tak dlouho, jak jen nám to půjde.
Přitom si povšimněme, že oba provázky se kolem sebe navzájem zkrucují, čímž nám závaží stoupá (závaží!!) a současně i poloviční rychlostí i setrvačník. Hle - akumulovaná energie!!
Uvolněním setrvačníku se tento roztočí zcela neomylně opačným směrem, než kterým byl navíjen.
Až zcela rozmotá provázky, bude je v opačném smyslu opět navíjet až dokud se nezastaví. Pak by se měl roztočit opačným směrem a celý cyklus zopakovat. Je možné dodávat do soustrojí další energii správně načasovaným taháním za závaží, ale to je již úkon poněkud komplikovaný, takže jej doporučuji jen zvlášť otrlým jedincům.
Zdravím - poota