hanka píše:.. Když nemohu usnout, tak se do alfy prostě nedostanu, jsem v betě a čím víc se snažím dostat do alfy, dostávám se dokonce do bety 2 - takže sebeprogramování nemá šanci. ..
To je naprosto logické - pokud se nedostaneš do hladiny alfa, nemůžeš usnout.
Spolehlivým způsobem, jak se dostat do hladiny alfa i bez předchozího cvičení, je zpětné počítání, tedy od 100 sestupně až k jedné. Když nemůžeš usnout, tak na to máš dostatek času. Až si tělo zvykne, stačí počítat od padesáti i třiceti.
Toto počítání je dostatečně monotónní, aby snižovalo mozkovou frekvenci, ale přitom dostatečně náročné, aby udržovalo pozornost - nedá se takhle počítat zcela automaticky, jak to dokážeme vzestupně.
Při tom počítání zjistíš, že vlastně existujete dva - Ty a Tvoje tělo. Ty se snažíš počítat a Tvoje tělo se tomu brání. V podstatě má dva fígle. Buď Tě "usne", aby už mělo pokoj, a nebo se počítání snaží vyhnout tím, že "zapomene", kam až jsi se dostala. Pokud zapomeneš poslední číslo, nic se neděje, můžeš pokračovat od toho, které si ještě spolehlivě pamatuješ. Nebo můžeš tělu udělat drobný "naschvál" - nic se nestalo, začneme klidně znova
od stovky. Když tělo zjistí, že si takhle vlastně jenom "přidělává" zbytečnou a úmornou práci, raději se podřídí.
Jakmile se dostaneš k jedničce, máš jistotu, že jsi v hladině alfa. Rovnou si můžeš naprogramovat, že "toto je hladina, která je Tobě i Tvému zdraví velice prospěšná. Až do ní budeš vstupovat příště, bude Tvoje cesta snazší a příjemnější a tak tomu bude pokaždé."
Pak už si můžeš programovat celkem cokoli, jenom dbej na správné formulace.
Protože chceš spát, nemusíš už z hladiny vystupovat, ale po skončeném programování stačí jenom usnout. Můžeš si naprogramovat také čas probuzení.
Zdravím - poota