Jarin's píše:...
Zajimavost je, ze pri odtahu se zhruba od 18,3 mm objevuje kladna prace. Uplatni se opacny pol horniho magnet a zacne odtahovany odpuzovat.
Pokus potvrdil uvahu o mensi sile pro odtrh, ale bylo to na delsi draze.
Z grafiky neni zcela jasne, jestli je celkova prace kladna, zaporna nebo nulova.
Tady bych chtel poprosit, jestli by se nekdo dal ukecat k tomu to spocitat pres nejake integraly, neni to moje parketa
soubor s daty prikladam.
Adame mozna to presun do "Diskuze k serialu o magnetech"?
Jarin'si, přidávám se také s uznáním, moc pěkná práce!
Ono je to dost možné, že při vzájemném pohybu kolmo na směr magnetizace se účinek síly obrátí. Magnetické pole se umí kroutit jak politik.
Teď k tomu softwaru, který by spočítal plochu pod křivkou...
Takový software má asi tak dvě možnosti, jak to vyřešit. První možnost bysme zvládli i s Excelem, sečetli bysme ty čtvrečky pod křivkou, resp. bysme sečetli plochy všech "sloupečků" pod křivkou. (Šířka sloupečku, to je vlastně krok na ose x, takže 0,1 mm? a výška sloupečku je prostě hodnota síly v daném místě..) Obávám se však, že s krokem na vzdálenostní ose (až už x nebo y) 0,1 mm by to vyšlo hodně mimo. Chtělo by to alespoň 0,01 mm, ale to chápu, že to bude problém a stejně, výsledky takovéhle metody jsou zkrátka vždy se značniou chybou.
Software by pak měl ještě druhou - vymakanější - možnost, jak plochu pod křivkou spočítat. Ze známých hodnot by sestavil tzv. interpolační polynom, který se snaží hladkou křivkou protnout všechny zadané body. Fígl je v tom, že software sestaví vzorec pro tuto křivku, takže integrovat už pak není problém. Problém by mohl být v tom, že pravděpodobně nebudeš moct zadat všechny zjištěné body, protože interpolační polynom sestavuje přes soustavu rovnic o takovém počtu neznámých, jako je počet naměřených hodnot. Koukal jsem do Tvého xls, že naměřených hodnot máš 800. To by znamenalo 800 rovnic o 800 neznámých, což by pravděpodobně zavařilo komp. Pak bys musel vybrat hodnoty třeba vždy po 1 mm nebo alespoň 0,5 mm, což ztratí úplně význam, protože výsledná interpolační křivka už vůbec nebude odpovídat té "reálné"...
Obávám se zkrátka, že matematická analýza naměřených hodnot v tomto případě může přinést značné zkreslení a tím i hodnota závěru bude tentam...
Navrhuji teď udělat dva kroky.
1) Jen pro zajímavost spočítám co nejpřesněji plochu pod křivkou pomocí čtvrečků či sloupečků - přes Excel.
2) Pokusím se sestavit vztahy pro zjištění výsledné síly při "kolmém odtahu magnetu". Získáme tak jak graf, tak i možnost integrovat plochu pod křivkou síly a získat tak velice přesné údaje.
Pokud Ti ale jde o celkovou práci a o to, zda "kladná plocha" bude stejně veliká jako "záporná plocha", tady se asi nedopočítáš a asi to bude čistá nula, protože bys musel graf protáhnout a počítat sílu i v případě, že je odtahovaný magnet už jeden, dva, deset, dvacet, sto, tisíc metrů daleko. Sice je ta síla už extrémně malá, ale také působí na extrémně dlouhé vzdálenosti (téměř do nekonečna), takže plocha pod křivkou je nakonec velká...
Pro představu: (50 . 100) - (0,000000005 . 1000000000000) = 0
P.S.: Zatím to nebudu přesouvat do jiného vlákna, klidně se to mag. motorů může dost úzce týkat...
