![Wink ;)](./images/smilies/icon_wink.gif)
"Osmóza je jev, při kterém proudí voda z prostředí s menší koncentrací přes polopropustnou membránu do prostředí s větší koncentrací.
Reverzní osmóza je jev opačný, ale voda proudí skrz normální membránu a navíc neprobíhá samovolně – je nutné vyvíjet tlak. Aby například mořská voda (má menší koncentraci vody než sladká voda) prošla takovou membránou a tím se zbavila soli, je zapotřebí tlak asi 20 atmosfér. Zařízení na tomto principu se používá k desalinizaci mořské vody na jachtách. Reverzní osmóza je nejjemnější známý druh filtrace. Kromě běžných nečistot se totiž při ní odstraní i molekuly s iontovými vazbami (např. soli).
Nanejvýš zajímavým nápadem je vynález, který se objevil v prosincovém čísle časopisu Scientific American roku 1971. Počítá s tím, že v místě nejhlubšího moře na Zemi (10 924 m – Mariánský příkop) se umístí velmi dlouhá trubice sahající od hladiny až ke dnu oceánu, na jejímž dolním konci je membrána pro reverzní osmózu. I když se pak trubice naplní sladkou vodou, díky vyšší hustotě mořské vody bude na membráně zajištěn dostatečný rozdíl tlaků (asi 28,7 atmosfér, ρm = 1025 kg.m-3, ρs = 998,2 kg.m-3), aby mohla probíhat reverzní osmóza. Rozdíl tlaků je tak velký, že hladina sladké vody bude nad hladinou moře (teoreticky až 87 m), a můžeme tak vytékající vodou pohánět kupříkladu vodní kolo.
Získali bychom nejen prakticky nevyčerpatelný zdroj pitné vody, ale rovněž i zdroj nekonečné energie!
V praxi sice není možné počítat s takovýmito ideálními podmínkami, jelikož s hloubkou se nemění pouze tlak, ale i slanost mořské vody a hustota, přesto by měl být rozdíl tlaků dostatečný."
Co vy na to?