Fyzikálne vlastnosti vody

[ga]

vlákno čisté - poo.

Paměť vody
už jste někdo něco podobného zkoušeli?
http://amasci.com/freenrg/digibio.html

[ga]

Vím o tom a použil jsem to podobně pro snímání frekvence vody,sice trochu jiné zapojení,ale v podstatě stejné.Signál vody jsem pak vedl jako zpětnou vazbu zpět do vodičky a myslel jsem,že tak se s ní domluvím při elktrolýze,odmítla mně-nepovedlo se.
Iv.

Velmi zajimave a jake frekvence a u jake vody si zmeril? Mas nejake logy nebo screenshoty apod ?
Chtel bych zkusit s pomoci vhodne podvodní (ne podvodné ani podvodnické ) antény, dále zvukové karty nejlépe 10-96Khz (sampl. 192KHz) v případě nutnosti i nějakého předzesilovače a následně freewaroveho spektrometru zmerit u ruznych vod jaka spektra maji.
Dle jednoho nem. dok. poradu i dalsich info by mela voda mit ruzne spektra frekvenci v zavislosti jak na rozpustene hmote tak "ulozenych informacich" toto bych chtel pokud mozno jednoduchym zpusobem overit a evt. zpetne pusobit nahranym spektrem vody "dobre kvality" na vodu "horsi kvality"...
Pramenita kvalitni voda by udajne mela mit vyssi podil frekvence okolo 72Hz.....

Uz jste nekdo zkousel i s temito prostredky

[kutz]

zajimavé čtení o vodě.
http://www.pravdavceskychzemich.cz/krys ... clanek.htm

[Karel IV]

Jen ať si pindá, my jsme na to zvyklí.

[1220]

Ale ten článek o vodě je přece pěkný a to další není o vodě a našlo by se tam i pozitivní, kdyby se ale fakt chtělo. Tak i tak : Vodíkový plamen náležitě zpomalený a stabilizovaný nám umožňuje být tady a teď vůbec na světě, protože my jsme ten plamen . I když někdy hodně umazaný, plamen hoří až do smrti. O číštění plamene příště. Myslí si někdo, že je možné?

[Karel IV]

Článek je sice hezký, ale obsah musí brát člověk s reservou. Třeba:

Přehrada Fujiwara, po vyřčení modlitby

Ta proměna je skutečně výrazná.

[mahatma]

v knihe tá motlitba je. jej znenie :
Nekonečná moc vesmíru krystalizuje a svět se stal velikým a pokojným.

[Karel IV]

Na vodu to nefunguje, vyřkl jsem to několikrát a nic, asi, že nebyla z přehrady. Zato pivo přestalo pěnit po první motlitbě. Aspoň něco.

[Karel IV]

Zvukový záznam se mi nedaří vložit. Jinak musím opravit, pivovar není hupikovský, nýbrž krušovický. Vím, přece kde jsem založíl pivoar.
Foto krystalu je zde:

[Atom_SK]

Zdravin vsetkych vedatorov,
chcel by som Vas poziadat aby ste do tohto vlakna prispievali vsetkymi znalostami o vode ake mate a ake viete zohnat ako napriklad vzdialenost molekul v kvapalnej vode, vdialenost atomov v molekule ,frekvencia kmitania molekul a atomov v molekule atd. Pretoze podla mna by to bola asi naschodnejsia cesta ako sa prepracovat k nejakemu vysledku ci uz pri elektrolyze alebo plazme alebo akomkolvek inom sposobe pouzitia vody ako alternativneho zdroja energie. Myslim si ze nam vsetkym prospeje ked budeme presne vediet z cim vlasne pracujeme a nie len naslepo srtielat ako to skusaju s elektrolyzou niektory moji znami. Za vsetky prispevky vam vopred velmi pekne dakujem a dufam ze sa nam aj vdaka tomuto vlaknu podari uspiet.

S pozdravom AAtom_sk.

[jvj56]

Koukni na Kanareva, tam máš skoro všechny odpovědi. Třeba to sem přetahej.

[1220]

to práce spíš na zimu
http://www.o8ode.ru/article/water/
google to překládá celkem obstojně
je tam vše o vodě i z pohledů dosud nepublikovaných
bez vody nejsme nic ........s upravenou vodou můžeme být i celkem zdrávi ba i šťastni

K.
zde speciál sekce o energiích :

http://www.o8ode.ru/article/energy/

[beldy]

tiez ma zaujima voda, ale skor jej vplyv na zivy organizmus. Po prestudovani dostupnej literatury
a tiez po logickej uvahe som dospel k nasledovnemu:
-voda ked mrzne na lad, tak krystalizuje, pritom vytlaca v nej rozpustene latky do miest kde je este tekuta.
To ma za nasledok, ze v poslednej zamrznutej oblasti je najvyssia koncentacia primesi.Prva zmrznuta je najcistejsia.
-makka voda vznika kondenzaciou vodnej pary. Jej vlastnostou je, ze dobre rozpusta skoro vsetko,
dokonca aj sklo.
-tuto schopnost vsak postupne straca a meni sa casom na tvrdu vodu. Je to sposobene tym, ze voda
v tekutom stave krystalizuje tiez. Polymerizuje ,vznikaju v nej nieco ako tekute krystaly, nazyvaju sa klastre.
Pri krystalizacii tekuta voda tiez vytlaca primesy na okraj, tie sa vyzrazaju na stenach nadoby alebo vytvaraju nerozpustne zhluky.
-Premena makkej vody na tvrdu je funkciou casu a pravdepodobne aj teploty.(cim teplejsie tym rychlejsie),z toho vyplyva
ze aj chemicky cista voda bez akychkolvek primesi sa casom zmeni z makkej na tvrdu vodu. Tvrda voda moze byt dokonca aj
chemicky cistejsia nez makka voda.
-Premena tvrdej vody na makku (maksiu) sa deje rozbytim klastrov a to predestilovanim (prevarit nestaci), striedavym magnetovanim, chemicky (soda),
alebo rekrystalizaciou(zmrazenie a nasledne roztapanie. Ked poslednu asi stvrtinu nepouzijeme, tak mame vodu aj chemicky cistejsiu).

Kedze kazdy zivy organizmus obsahuje vodu a pouziva ju aj na prenos roznych latok , tak vhonejsia na tento ucel bude skor voda maksia ako tvdsia.

Dokonca sa ukazuje ze pitie tvrdej vody je pre zivy organizmus skodlive. Ak vypijeme tvrdu vodu, ta sa v tele zohreje a tvrdnutie vody sa zrychli.
Tvrdnuca voda vylucule zo seba mineraly a vnucuje ich telu. Nevyziadane mineraly telo uklada ako odpad. Naopak makka voda ma schopnost dobre rozpustat
jak ziviny tak odpad, a dopravit ho na miesto urcenia.

[poota]

Viktor Schauberger rozděluje vodu přece jen poněkud precizněji.

Pro něj je základem úplný vodní cyklus.
Ten se skládá ze dvou na sebe navazujících cyklů.

Jeden nazývá atmosférickým a odpovídá zhruba tomu, co ve školách učí jako koloběh vody v přírodě. Tedy povrchová voda se odpaří, na studených předmětech kondenzuje nebo z mraků naprší a stéká po povrchu zemském, případně prosákne k nepropustným vrstvám, po nichž stéká na někde níže pramení opět na povrch. Tuto vodu můžeme považovat za dešťovou či povrchovou a je měkká, případně znečištěná tím, co potká v ovzduší a nebo na povrchu. Dle toho, co se učí, tak pramenitá voda z ní vzniká tím, že se průtokem přes propustné vrstvy přefiltruje, což je naprostý blud!

Druhý cyklus nazývá Viktor podzemní částí a považuje ji za mnohem důležitělší.
V této části proniká voda do mnohem větších hloubek, než se běžně učí. Při sestupování se voda postupně zbavuje všech látek, které nasbírala na povrchu a těsně pod ním - je to proces složitý a důležitou roli v něm hraje postupná změna teploty a hustoty vody. V dolní "úvrati" mění voda svoje fyzikální vlastnosti a vydává se vzhůru proti gravitaci. Při tomto stoupání do sebe postupně navazuje (jinak než chemicky a odlišně od rozpouštění) nerostné látky. Stoupá až do té doby, dokud nemá přímý styk se vzdušným kyslíkem, dokud na ni nepůsobí sluneční světlo, a dokud zůstává teplota pod 10ti stupni. Jestliže jsou tyto podmínky zachovány až k zemskému povrchu, dostává se voda jako pramen až nad něj, přičemž stoupá naprosto stejně snadno propustným materiálem jako rostlou skálou. Na povrchu stykem s kyslíkem a světlem tuto schopnost ztrácí a nabývá vlastnosti, které běžně známe - největší změnou je to, že nadále již na ni působí gravitace "normálně".

V této části cyklu dochází ke skutečné změně měkké vody ve vodu tvrdou. Prosakující voda odnáší pod povrch všechny znečišťující látky, které ukládá v podzemních vrstvách k dalšímu použití - sama se jich zbavuje a pracuje tak jako nejdokonalejší čistička.
Takže takhle jenom narychlo a ve zkratce.

Zdravím - poota

[Dvell]

Z dovolením a omluvou musím konstatovat že tohle je dle mého zdravého úsudku největší blud jaký sem kdy v živote slyšel. :-D Pan Viktor Schauberger asi nikdy neslyšel o Okhamově břitvě že? A samozřejmě mechanizmus prostupování vody skálou stejně snadno jako pískem je určite dobře zdokumentován stejně jako zázračná síla ženoucí vodu z hlubin ;-)

S pozdravem

Dvell