Fyzikálne vlastnosti vody

[A(&F)]

... co třeba prameny vyvěrající přímo na vrcholu kamenitých hor ??? ... v jejich nejvyšších místech nebo těsně pod vrcholem ??? ... nikde okolo žádná zeleň, ale chladná netermální voda z nich přesto vytéká již od nepaměti, a to dokonce i dobách, když již dlouho nepršelo ... anebo studna, vyvrtaná uprostřed vesnice na kopci, ze které voda vytéká již několik desítek let ??? ... čím to zdůvodníš ??? ... ...

PeS: ... neplést prosím s tzv. "artézkými studněmi", z nichž voda většinou pravidelně vytryskává v pravidelných intervalech ... ...

[1220]

Occamova snad tedy ?
Upřednostnit nejjednodušší výklad, pokud je možno jev vysvětlit i složitěji.
O toto jde ?

Na mne působí Shaubergerovy výklady jako nikoli nesmysl , ale spíš jako Voynichův rukopis.
To je fakt asi jen osobní názor.
Obvykle zdravý rozum po cca 200 letech bývá nahrazen "zdravějším"
Což majiteli toho předchozího dozajista nepomůže ani nic nevyřeší.
V zájmu pravdy je potřeba vyvrátit i své vlastní učení i učení učených přátel.
Kdekdo se chytne za nos, až se to bude dít ve větším měřítku než v době dnešní.

Kde nedojde k pochopení těžko se uvěří.
Když se neuvěří tak se zavrhne.
Ale prvotní byl nedostatek pochopení
K.

[NAVAR]

... co třeba prameny vyvěrající přímo na vrcholu kamenitých hor ??? ... v jejich nejvyšších místech nebo těsně pod vrcholem ??? ... nikde okolo žádná zeleň, ale chladná netermální voda z nich přesto vytéká již od nepaměti, a to dokonce i dobách, když již dlouho nepršelo ... anebo studna, vyvrtaná uprostřed vesnice na kopci, ze které voda vytéká již několik desítek let ??? ... čím to zdůvodníš ??? ... ...

PeS: ... neplést prosím s tzv. "artézkými studněmi", z nichž voda většinou pravidelně vytryskává v pravidelných intervalech ... ...

Podle čínských živlů právě element kovu dává možnost vodě vyvěrat, samozřejmě že to jde i ruku v ruce například s teplotou vody atd.
Vodivost, magnetismus, teplota a jiní změny. Nejsem Schauberger abych nad tím špekuloval dobrý je pozorova pramen jek se chová během celého roku.

[aNONym]

Je to známa věc. Způsobuje to trpaslík zvaný Capillus Elevo s rodinou.

Tito skřeti jsou ale bohužel fyzikálně vzděláni pouze klasicky, tudíž nevěří na FREE ENERGY a tvrdošíjně bojkotují všechny lidské snahy o sestrojení "Perpetua Mobile na kapilárním principu". Non

Pokračuj dál.

[Dvell]

Mno asi tak, nevidim jediny duvod proc kdyz se neco zda na prvni pohled divne musí hned být nejaka specialni vlastnost cehokoliv. Videl sem vodopad ktery byl na kopci tedy presneji tam vyveral a bylo jasne ze tolik vody by se tam v zivote nemohlo dostat destem. Zrovna vedle byla vetsi hora a z ni prosakovala voda prasklinami ve skále a tlacila se nahoru kde vyverala a po par metrech delal uzasny vodopad.

K tomu prostupu vodou vsim bez odporu, proc se mi treba nestane ze by mi prosla zdi baraku a vytekla treba az v druhým patre kdyz stoupa proti gravitaci?

Ano Ockhamova= Occhamova a ja se obavam ze to je prave nedodrzeni toho principu. Misto aby se autor teorie pokus vysvetlit jev pomoci existujicich jevu a hypotez vymysli nove specialni vlastnosti a okolnosti.

S pozdravem

Dvell

[poota]

Z dovolením a omluvou musím konstatovat že tohle je dle mého zdravého úsudku největší blud jaký sem kdy v živote slyšel. :-D Pan Viktor Schauberger asi nikdy neslyšel o Okhamově břitvě že? A samozřejmě mechanizmus prostupování vody skálou stejně snadno jako pískem je určite dobře zdokumentován stejně jako zázračná síla ženoucí vodu z hlubin ;-)

Ockhamova břitva byla Schaubergerovi velice dobře známa, ale zcela moudře usoudil, že přednost má nikoli jednodušší, ale správné řešení, a to i v tom případě, že je daleko složitější než některá ostatní. Viktor popisuje jevy odlišné od kapilárního vzlínání a spojitých nádob.
Nemusíš se nijak rmoutit tím, že ho nechápeš - takových je vás většina a máš po svém boku i velice vzdělané jedince. Jenom nepůsobí zrovna nejlépe, když věc, kterou nechápeš, prohlásíš kategoricky za blud.
Ale není všech dní konec.

Zdravím - poota

[beldy]

Urobil som jednoduchy pokus. Dal som zmrazit flasu sytenej mineralky a nasledne nechal rozmrazit. Po rozmrazeni flasa zostala bez tlaku, akoby CO2 niekam vyprchal. Aby som sa ubezpecil, ze nie cez uzaver, dal som zmrazit novu flasu uzaverom dole. Po rozmrazeni opat rovnako, flasa bez tlaku. Kam sa podel CO2?

[Slavek Krepelka]

Mno asi tak, nevidim jediny duvod proc kdyz se neco zda na prvni pohled divne musí hned být nejaka specialni vlastnost cehokoliv. Videl sem vodopad ktery byl na kopci tedy presneji tam vyveral a bylo jasne ze tolik vody by se tam v zivote nemohlo dostat destem. Zrovna vedle byla vetsi hora a z ni prosakovala voda prasklinami ve skále a tlacila se nahoru kde vyverala a po par metrech delal uzasny vodopad.

K tomu prostupu vodou vsim bez odporu, proc se mi treba nestane ze by mi prosla zdi baraku a vytekla treba az v druhým patre kdyz stoupa proti gravitaci?

Ano Ockhamova= Occhamova a ja se obavam ze to je prave nedodrzeni toho principu. Misto aby se autor teorie pokus vysvetlit jev pomoci existujicich jevu a hypotez vymysli nove specialni vlastnosti a okolnosti.

S pozdravem

Dvell

No nazdar

S těma břitvama se to má takhle:
dokud se řeže do mrtvol, o nic nejde, z toho krev neteče a nebolí to. Proto je moderní vědě tato Occamova břitva http://en.wikipedia.org/wiki/Occam's_razor zdánlivě velice neškodným nástrojem, kterým se může ohánět domnívaje se, že bez nadělání škod. Jde jenom o pitevnu. Pokud však člověk vezmě tento nástroj na živoucí procesy, teče z toho krve a prosí to o milost. Zde už jde o chirurgii v nejlepším případě a v nejhorším o masakr.

Díváme se tedy jednoznačně na dvojí přístup k problémům, ze strany páně Shaubergera o pozorování toho, co se děje, či dělo, vyvozování nějakých závěrů a pokusnictví ve smyslu zachování, či dokonce poskytnutí všech podmínek daných přírodou a jejich bezbolesného a nekrvavého využití, na rozdíl od vědy, která živoucí organismus přírody pitvá naprosto nemilosrdně břitvama za živa a na cucky, které samy o sobě nejsou ničím, než nesouvislé kousky zahnilých tkání.

Proč pan Schauberger nešel cestou vědy a Occamovy břitvy? Přesně pro to, že měl srdce a slitování, to snad v prvé řadě, a potom také proto, že měl rozum, i když ne vědecké znalosti, a v podstatě právě proto. Jako jeden z mála chápal. že rozřezané cokoliv není totéž jako živý, sourodně kooperující systém. Podáme-li to naprosto technicky, řetěz od kola je sám od sebe naprosto bezvýznamný a pokud by ho vědec neznalý byciglu vykopal z hromádky písku na Sahaře, nezbylo by mu než ho prohlásit za kultovní předmět a v "nejlepším" případě ho roznýtovat na sr...ku a do smrti se domnívat o co vlastně šlo sdíleje své nesmyslné iluze v učených pojednáních posuzovaných stejně neradostnými kolegy.

Nelze se tedy v případě pana Schaubergera dívat na dílčí tvrzení, bez pochopení souvislostí všeho, k čemu se dopracoval. No, a to je bohužel sousto, které je těžko ke spolknutí mozku nabouchanému "věděním", že je to všechno už nějak jinak. Navíc pan Schauberger udělal asi tu chybu, vzhledem k vysvětlování se sama sebe druhým, že skutečně motal do svého porozumění přírodního systému jak se ho snažil popsat a vysvětlit, terminologii zaběhnutou, tudíž terminologii pitevny a mrtvou, pro jeho porozumění nevhodnou, čímž nás očividně asi všechny nesmírně mate, mně definitivně. To neznamená, že byl nesmyslný, nebo hloupý, nebo se mýlil. To jenom znamená, že my máme příliš dlouhé vedení a mentální bloky narvané nám do makovic ve školách, a že jak by to snad vyjádřil Komenský, člověk se má učit z názorných příkladů, spíše než z pouček a řetězců slov, které pro něj nemusí mít vůbec žádný význam, jakmile jsou použita v neznámých souvislostech.

Tudíž na otázku: "Proč mi neteče voda zdí do druhého patra"? bych shledal jedinnou odpověď:

Protože jsou jisté rozdíly mezi horou a horou, nemuvě o rodílech lokalit té které hory a hora se pak už vůbec nedá srovnávat s domečkem, nebo se zdí. I ta hora je vsazena do svého exklusivního prostředí, sama o sobě ještě nic neznamená, musí se zde potkat vše, co se v místě hory, jejím složení a struktuře potkává, aby mohlo dojít k tomu, že z pod jejího vrcholu prýští pramen. Byly kdysi kultury, které toto dokázaly navodit jaksi uměle, nicméně uměle s tím, že chápaly a znaly o co jde a jak na to. Zjednodušeně řečeno věděly, jak vyrobit celý bicigl, čili jak v přírodě upravit, odstranit a nebo doplnit to, co v lokalitě není, aby se tento jev projevil. Zářným příkladem je stará Kréta, kde vodu na kopcích měli a to na vápencích, což je normálně blbost, a kterou tam nikdy nevedli žádnými čerpadly a trubkami. Prostě jim z nějakého důvodu musela sama téct na kopce, nebo kopcema, jinak by těžko mohli mít, a to je prokázané a neodiskutovatelné, vodou protékané hajzly a koupelny pro celou populaci, nejenom pro "vyvolené", že? Něco takového bychom si my s naší velehlasnou vědou nemohli absolutně dovolit se vším uhlím, elektrikou a naftou, nemluvě o tom, že to bey těchto výdobytků moderní technologie nedokážem. Kréťani na rozdíl od "vědců" věděli, co je potřeba pozměnit, a nebyli sami, aby voda do kopce nějak někudy za specifických podmínek tekla, a to i vápencem, a to proudem.

Takže, pokud se chceš chlapče něčemu přiučit, budeš to muset zkusit jako ve škole a našprtat, ale s tím rozdílem, že v tomto případě to nepostačí, ale budeš to našprtané také muset pochopit ve všech souvislostech a nevím o nikom, komu by se to zatím podařilo do nějaké významné míry. Viktor Schauberger měl navíc očividně problémy se jasně (z našeho pohledu) vyjadřovat, což nám to chápání nesmírně ztěžuje. To však neznamená, že neměl recht. Jeho výsledky jasně mluví o tom, že rozuměl věcem, i když po svém, o kterých se vědě nikdy nebude ani snít, protože to, jak něco žije a proč, podle jakých principů a zákonů, se nedá naučit ve smrduté pitevně s břitvou v ruce.

Za příklad nám může posloužit is krevní oběh zvířat, i náš. Vědecky je to blbost a nemůže to fungovat, protože srdíčko nemá šanci pumpovat množství krve krzevá šílený cedník krevního systému podle žádných fyzikálních zákonů. Nicméně, něco to pumpuje, srdce definitivně nějakým způsobem pomáhá a reguluje ... dokud je člověk živý. Mrtvolou tu krev, i když nebude ještě sražená, neprocpeš ani hasičskou pumpou. Ani kapku. Přitom tělem toho obíhá mnoho litrů za minutu. Totéž platí pro oběh mízy v rostlinách. Vzlínavost to tak nějak vysvětluje částečně, ale absolutně ne kompletně. Zabij strom a žádná významná vzlínavost se nekoná. Přijde jaro, a vzlínavost najednou naskočí ve stromě, či čemkoliv oproti zimě. Dále, čím menší průměr kapiláry, tím vyšší slopec vzlínavosti, ale tím menší průřez průtoku. Takže zde proti sobě stojí dvě veličiny kritické množství kapaliny, která se může vzlínavostí někam "vznést". Hned je vědecké dillema.

Slovutná věda nemá vyřešeny ani tyhle zdánlivě jednoduché procesy, jenom se holedbá a zástupy nabiflovaných a otitulovaných telefonních seznamů plácá nesmysly, které do nich někdo zapsal, pokud je tedy nepozapomínali. Vědecký přístup je fundamentálně nesmyslný, zatímco Schaubergerův přístup smysl měl. Jenže ten zase nebyl určen pro armády cifršpiónů, kteří se bezmyšlenkovitě něco našprtaj a do smrti z toho žijou, pitvaje se v kouscích mrtvoly rozřezávaje ji na čí dál tím menší kousky přestírajíce, a někteří dokonce s vírou, že až už to nepůjde dál rozřezat, bodou něco o mrtvole vědět. Něco jo, ale zdaleka ne vše a nic z toho smyslně použitelného pro pochopení organismu, který žije, a tím je i Země s celou svou přírodou, ať už ji považujeme z nějakého přiblblého důvodu, který si ani ta věda ještě definitivně nevyřešila, za přírodu organickou, či neorganickou.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Urobil som jednoduchy pokus. Dal som zmrazit flasu sytenej mineralky a nasledne nechal rozmrazit. Po rozmrazeni flasa zostala bez tlaku, akoby CO2 niekam vyprchal. Aby som sa ubezpecil, ze nie cez uzaver, dal som zmrazit novu flasu uzaverom dole. Po rozmrazeni opat rovnako, flasa bez tlaku. Kam sa podel CO2?

Z čeho byla flaška?

Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Je to známa věc. Způsobuje to trpaslík zvaný Capillus Elevo s rodinou.

Brixham Cliff Experiment. Autor Andrew Fletcher. Provedeno mnohokrát za dohledu mnoha i učených pánů.

potřeby:

minimálně 35 metrů vysoký útes, popřípadě věž
70m plastikové průsvitné nylonové hadičky o vnitřním průměru 6mm
kladka
voda odvzdušněná převařením
dva demižóny
35m provazu
dva chlapi

Postup:

A) Hadičku naplníme převařenou vodou.
B) Hadičku navlíkneme přes kladku pod útesem, aby přez ní eventuelně po vytažení visela jak v polovině chycené obrácené U.
C) Zatímco jeden chlap táhne hadičku za špagát přes kladku (aby hadička nesplaskla, proto přes kladku) nahoru na útes, druhý chlap hlídá konce hadičky přidržujíce je zanořené v demižonech s vodou. Proč ne v jednom mi není jasné.

Výsledky:

1) Vodní sloupec v hadičce prdne až v cca třiceti třech metrech a obě hladiny se ustálí v cca 10ti metrech.
2) Je-li hadička složena ze dvou kusů, spojena jakoukoliv spojkou, vodní sloupec se trhne už nad 10ti metry.

Proč se pan Toricceli červená a proč musí být hadička v jednom kuse, aby to fungovalo na 33m a kam se nám do toho vejde trpaslík zvaný Capillus Elevo s rodinou?

S laskavým pozdravem, Slávek.

[beldy]

Z čeho byla flaška?

Flaska bola klasicka PET, tak jak sa to predava v obchode...

[Slavek Krepelka]

Při přečtení tvé eseje o břitvě jsem si myslel že si na blbce jenom hraješ. Mýlil jsem se. Ty jsi jediný skutečný, nefalšovaný blbec!
Nebo ještě hůř. Všechny mimo sebe považuješ za blbce.

Na tuto odbornou, vědeckou, animální odpověď snad jenom:

http://www3.sympatico.ca/slavek.krepelk ... ceRevw.htm

Nicméně jsem si to číslo pamatoval blbě a jde o pouhých 22m vodního sloupce, takže se omlovám za nepřesnost.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[beldy]

Ja by som to povrchovemu napatiu nepripisoval, jednak hadicka je nylonova (slaba zmacavost=kapilarna depresia), jednak nejedna sa o mm, ale o 10m!
Riesenim by mohlo byt , ze klastre maju aj urcitu mechanicku pevnost. Varenim by mohla voda ziskat na tvrdosti (okrem toho, ze sa zbavi plynov), teda z dlhsich klastrov moze byt upletene akesi lano ktore drzi vodu pokope kym sa nepretrhne...

[1220]

Z dovolením a omluvou musím konstatovat že tohle je dle mého zdravého úsudku největší blud jaký sem kdy v živote slyšel. :-D Pan Viktor Schauberger asi nikdy neslyšel o Okhamově břitvě že? A samozřejmě mechanizmus prostupování vody skálou stejně snadno jako pískem je určite dobře zdokumentován stejně jako zázračná síla ženoucí vodu z hlubin ;-)

S pozdravem

Dvell

A s přístrojem Gamma scout si kolem různých pramenů chodil ?
Najdi si někde co je zdokumentováno a dej to sem ......Konkrétně by mne zajímaly anomálie ionizujícího záření pramenů v těsné blízkosti výstupu vody na povrch.
Obyčejné nikoli žádné jáchymovské nebo příbramské "léčivé"
Úplně nejzajímavější jsou ty na kopci
Pak mluv pokud najdeš.
Též s pozdravem
K.

[Slavek Krepelka]

Ja by som to povrchovemu napatiu nepripisoval, jednak hadicka je nylonova (slaba zmacavost=kapilarna depresia), jednak nejedna sa o mm, ale o 10m!
Riesenim by mohlo byt , ze klastre maju aj urcitu mechanicku pevnost. Varenim by mohla voda ziskat na tvrdosti (okrem toho, ze sa zbavi plynov), teda z dlhsich klastrov moze byt upletene akesi lano ktore drzi vodu pokope kym sa nepretrhne...

Nazdar Beldy,

Klíčem k řešením je skutečnost, že hadička nesmí být přerušena spojkou, nebo jinak řečeno, nesmí být nastavena. Nastavení poruší celistvost hadičky a tímto se přeruší celistvost povrchového pole hadičky, kterému se všeobecně říká Van der Waals force. Toto pole je při tak malém vnitřním průměru schopno zvýšit pevnost vody v tahu. Něco se tam asi skutečně řetězí. Docela je mi líto, že Mr. Fletcher nepopřemýšlel trochu dál a nezměřil elektrický odpor toho sloupce vody v hadičce se spojkou a bez ní. Nejspíše by z toho něco zajímavého vylezlo.

S laskavým pozdravem, Slávek.