Opět něco protistátního

[Majkl1]

Gold může stát třeba mega za gram, ale brázdu na brambor mi to nevyhrabe a dobrou náladu taky nedokáže navodit. Co má a bude mít nepopíratelnou hodnotu co se materiálního světa týče je pozemek. Nemovitost? Prdlajs, jedno zemětřesení a je z toho jen hromada bordelu. Když investovat, tak třeba do dětí. Kupte jim zmrzlinu. Věc za 15 očí a zahřeje to na duši víc než pytel zlaťáků pod postelí. Nebo jim složte z papíru vlaštovku apod. To jsou věci k nezaplacení
M.

[Palo]

Co má a bude mít nepopíratelnou hodnotu co se materiálního světa týče je pozemek. Nemovitost? Prdlajs, jedno zemětřesení a je z toho jen hromada bordelu.

Máš recht, každej by měl mít v záloze stan pro celou rodinu a aspoň kousek pozemku, kde nezbyde borčus po baráku kvůli zemětřesení...

[NAVAR]

Taková dřevostavba vydrží. A vydrží hodně.

[Majkl1]

Ano, vydrží hodně, ale lumpík ohníček si poradí i s dřevostavbou, narozdíl od hlíny, která mu moc nejede.

[Palo]

Taková dřevostavba vydrží. A vydrží hodně.

A když se náhodou při zemětřesení rozpadne, tak se slepí kanagomem (no tak klihem no) a bydlí se dál

[NAVAR]

Já Ti dám asi za uši Viděl jsi někdy na vlastní voči systém two by four? To je tak úžasně tuhý systém, příček, vazníků nosníku a desek že by to udrželo stádo slonů.
Nedokážu si představit jaké zemětřesení by to bylo schopno zničit.

[martin11]

http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazo ... keta-10963

...živě vidím, jak si ze papadlé vísky budu jezdit pro penzi...s platební kartou....grrrr ....a stát , nežli si to vyzvednu, bude kšeftovat s mejma penězma....Ten Drábek vůbec neví co mluví .......a navrhuje....jojojo...a bude hůř....m11

[A(&F)]

...živě vidím, jak si ze zapadlé vísky budu jezdit pro penzi...s platební kartou....grrrr ....

... ale na druhu stranu to zase bude mnohem jednodušší pro zloděje ... v den výplat si na vás důchodce budou u bankomatů číhat jako pytláci na zvěř u krmelce ... :D:D ... ... už vidím, jak to v malých vesnicích odserou starostové a vybaveni balíkem bankovních karet budou hromadně pro staříky ve městech vybírat důchody ... ...

[jarda ovčák]

Myslím si, že to je naprostá debilita hraničící s úchylárnou. Stačí opravdu čekat u krmelce a kasírovat důchodce s klockem v ruce. Jsou vůbec ty hovada normální????
Kdo ze staříků si bude pamatovat přístupový kod nebo pin,kdo z nich se bude chtít učit ovládat nějakej kurevskej přístroj a skrze brejličky vejrat na ty zvratky na monitoru.
Nezbyde, než si pro to někoho posílat a netušit, kolik mi toho tam vlastně zbývá.... aby bylo na fůnus, na hrob, na uhlí, na činži.....
Jak to, že to těm, prasatům ve vládě ještě nikdo neřekl, ať si ty blince ušetří a raděj jedou někam za kurvama....bude to levnější.Když nemůžou pomoct, tak ať neškoděj....čuňata

[Palo]

...kdo ze staříků si bude pamatovat přístupový kod nebo pin...

No jo, toxoplazmóza... Prolejt dězynfekcí a budou mít zase zpět pamatováka a pak možná budou ještě běhat i závodně sprinty
Nedej bože, aby je neposlali zase do práce... Teď se tlemím, no su mladé, tak soráč

[NAVAR]

Ano, vydrží hodně, ale lumpík ohníček si poradí i s dřevostavbou, narozdíl od hlíny, která mu moc nejede.

I z hlediska ohně je na tom dřevostavba lépe než by se dalo očekávat. On ten systém příček vyplněných čedičovou vatou nechce hořet a když chytne, tak to brzy zdechne.
Oprava se pak provádí vyříznutím poškozené části a napojením nových dílu na stávající stavbu.
U klasické stavby je problém s traverzama a železem ve stropech to jak změkne vlivem tepla jde to do kytek. Tesaný trám má při požáru delší výdrž než traverza.
Na klasickou hlínu nedám dopustit, Dobré jsou hrázděné domy. Hlína má tu úžasnou vlastnost že velmi dobře pracuje s vlhkostí. Je jeí schopne pojmout velké množstí a pomalu vypouštět, takový ráj pro astmatiky.

[Slavek Krepelka]

On ten systém příček vyplněných čedičovou vatou nechce hořet a když chytne, tak to brzy zdechne.

Nazdar Navare,

Poněkud si dovolím souhlasit, i když s výhradama. Takový "frame" (rámový) domeček skutečně nehoří dlouho a brzy to zdechne, ale zbyde z toho jenom hromádka popela, protože se to nedá dost dobře hasit. On je dost veliký rozdíl mezi propagandou a praxí.

Takzvaný 2x4 býval před 100 lety 1 3/4" x 3 3/4" a byl to skutečně jaksi dost silný materiál. Dnes má 1 3/8" x 3 1/2" a na nových stavbách už je jako strukturální prvek stěn vytěsněn 2x6, protože 2x4 je moc slabý. Co se týče konstrukce, na povětšině betonovém základu stojí tenhle rámový zázrak. Základy jsou povětšině dost slabé, protože přeci nesou dost malou váhu a není třeba se s tím moc babrat. Trámy překladů jsou nikoliv solidní záležitost, ale pošroubované 2x10 podle teoretické potřeby, také ale mohou být ulepené z dřevotřísky. Stropy pak buďto z 2x8 až 2x12, ale taky z lepených dřevotřískových íček. Vše pěkně prošprunclované 2x2 výztuhama v podobě X, nebo kdysi i solidníma 2x10 a tím zaboxované. Zevnitř tradičně 1/2", dnes 5/8" sádrodeska. Ona dříve stačila 1/2", ale výrobci se naučili ji pěkně napěnit a co dříve z hlediska ohně vydržela 3/8" sádrodeska proti ohni a pevností už dnes nedokáže ani těch 5/8". Pod sádrodeskovými "stěnami, do kterých je kumšt cokoliv upevnit, včetně obrázku, je igelitová blána, která má zabránit kondenzaci vlhka pronikajícího z domečku v zimě a hnití dřeva. Korunu takovému zázraku moderního stavitelství tvoří střešní vazníky, posponkované z relativně tenkého dřeva, které vyplňují to, co býval půdní prostor. Tvoří to krásnou táborákovou hraničku pokrytou asfaltovými došky.
Všechno to dřevo je navíc obité, jak zdi, tak střecha, 1/2" dřevotřískou.
Mezi tím je namotaná elektrika bez ladu a skladu jenom v bužírce.

A hořej Navare, hořej často a skoro vždy v tom někdo zůstane. Onot ot ze začátku ani nemusí hořet moc a prudce, ale plyny i z e zatím omezeného ohně lidi podusí dříve, než se to rozjede. Jakmile se to rozjede, leje se voda především na baráčky kolem, aby nečaply taky. Odpověď hasičů na zavolání je ve městech kolem 7 minut a na venku asi tak 20 - 30 minut. A shoří do základů. Nevím o případě, že by někdo něco v těhle doměčkách, když už čaplo dříví, měl šanci něco vyřezávat a opravovat.

Výhody této stavební techniky spočívají především v:

1) je to lacinka pro stavitele, méně pak pro kupce.
2) Dá se to celkem lehce překopat, zdi a podobně, pokud se člověk nenavrtá do podpory systému stropních překladů, což je skoro vždy.
3) Vynikající byznys pro pojišťovny, čím více událostí, tím větší sazby.
4) Člověk žije v nedýchacím igelitovém pytli spolu se všemi plísněmi a výpary z povětšinou dřevotřískových desek z nábytku a z umělohmotných koberců a kdejakého lepidla, nemluvě o shromažďování přirozeného radonu v přízemí a o igelitu pod sádrodeskou. Větzrání se nedoporučuje pro ztráty tepla v zimě a chladu v létě.
5) Krátká životnost, v průměru nějakých 70 let. Ono se to dřevo eventuelně skroutí do paragrafů, vyvalují se zdi a je z toho styl na který by byl i Picaso hrdý, což se týká hlavně dvou a více patrových budov.
6) Propadající se stropy už po 40 letech.
7) Vlnící se základy počítané na váhu stavby, avšak nepočítající s přirozeným pohybem podloží. Domečky starých oblastí cca 70 let a starší se neřítí k zemi jenom proto, že se nemohou rozhodnout na kterou stranu spadnout.
Nedej bože, že se do toho pustí dikobraz, což se vás netýká, nebo termiti, či dřevokazní mravenci.
9) V případě požáru není třeba nic opravovat.
10) V případě poněkud skrytého pronikání vody z porušené střechy lze shnilé zdi snadno vyměnit.
11) Ztráta tepelné setrvačnosti zděných staveb vyžadující u slabších nátur letní chlazení domečku a v zimě topení 24 hodin denně.
12) Relativně vysoké riziko požáru, které jsou zde tradičně zapříčiněny hlavně díky vadné elektroinstalaci.
13) V případě záplavy jste velmi rychle přestěhovaní se vším všudy a získáte nový výhled na věci.
14) Máte dobrý přehled o tom, kdo z rodiny je ve které části domečku, hlavně pak v patře, nemluvě o počtu myší na půdě, která je vám k ničemu, byvše vyplněna nosníky střechy.

S těmi železnými překlady a dřevěnými je to sice pravda, ale také je pravda, že k situaci, kdy by se železný překlad prohnul teplem, nedochází v nehořlavých, tedy zděných atp. domečcích. Teploty a trvání hoření pouze nábytku atd. nemá šanci. Ve výškáčích k tomu může dojít jedině pokud jsou vystlané hořlavými příčkami a samozřejmě nábytkem. Tento problém by snad mohl sám o sbě naznačit. jak je to s ohněm v rámových domečcích. V podstatě jde o to, aby to vydrželo stát do té doby, než maj hasiči šanci, pokud ji mají, vytahat z doměčku obyvatele.

Takže, skutečně je větší šance na přežití zemětřesení u rámové, dřevěné stavby, relativně nové a s pořádnými základy, ale jak často k tomu dojde, že by bylo a tak silné, aby něco shodilo. Na straně druhé člověk žije v tom igelitovém pytli denně.

Asi tak, ahoj, Slávek.

[A(&F)]

... přišlo mailem ..... je to fikce nebo skutečnost ??? ... to by byla šupa ... ...

------------------------------------------------------------------------

Je zlato opravdu výhodnou investicí? Může věda ovlivnit ekonomiku světa?

V srpnu roku 2010 pod vedením Univerzity Dayton - Nuclear Engineering labs (stát Ohio - USA) byl na nově postaveném zařízení v Mohavské poušti poprvé v histori lidstva prezentován úspěšný proces vysoko výtěžné transmutace amalgámu olova HgPb2 s přídavkem stříbra na čisté zlato působením fotojaderné reakce v ochranné atmosféře. Amalgám olova byl předem uměle připraven z izotopu rtuti 198Hg80 a nejhojněji se vyskytujícího izotopu olova 208Pb. K fotojaderné reakci bylo využito koncentrované sluneční energie v kombinaci s ultrazvukovou frevencí specifického rozkmitu, generovaného EMP ze štěpení nepatrného množství nízko obohaceného uranu, tedy velmi podobně, jako vzniklo při výbuchu supernovy veškeré přírodní zlato vyskytující se v celém vesmíru. Při pokusu bylo použito obdélného parabolického fokusačního koncentrátoru o rozměrech 18,4 x 24,6 metru a 127 sběrných zrcadel (heliostatů) o celkové ploše 2860 metrů čtverečních natáčených pomocí počítačem řízených lineárních motorů. Při teplotě v ohnisku dosahující 3800 stupňů Celsia se během transmutace trvající necelých 8 minut vyrobilo 15,42 g zlata (0,5439 oz). Během několika dní byl pokus znovu několikrát opakován s velmi podobnými výsledky. Doposavad se metod transmutace pro její nevýhodně malou výtěžnost využívalo pouze při výrobě umělých radionuklidů nebo při výrobě prvků, resp. jejich isotopů, které se v pozemské přírodě nevyskytují, či k přípravě speciálních terčíků pro urychlovače. Tento nový revoluční postup principiálně mění dosavadní metody používané v klasické chemii a dalších příbuzných oborech. Nízká energetická náročnost tohoto procesu včetně ceny vstupních surovin je při této metodě údajně natolik rentabilní, že je možno ji okamžitě nasadit do fáze průmyslové výroby. To by ovšem znamenalo zlom nejenom při výrobě elektroniky, kde se zlata spotřebuje nejvíce, ale především pro všechny světové finanční trhy. Lehce dostupné zlato by však mohlo mít pozitivní dopad na čistotu obvzduší při nahrazení platiny v katalyzátorech palivových článků.

Po provedené prezentaci bylo údajně na celý výzkum okamžitě uvaleno přísné informační embargo a celý tým byl vládními tajnými složkami izolován na neznámém místě. Jedna z mála informací, která byť nepodložena prosákla na veřejnost, hovoří že oba vedoucí pracovníci výzkumného týmu (ve věku 33 a 34 let) pocházejí ze státu Izrael, kde společně studovali na Telavivské univerzitě (Tel Aviv University, TAU http://www.tau.ac.il/ ), dle časopisu Times řazené mezi 200 nejlepších univerzit na světě s umístění v žebříčku na 151. místě. Podařilo se snad těmto poměrně mladým výzkumníkům odhalit tajemství takzvaného Židovského zlata, o kterém se ve spisech zmiňoval i francouzský alchymista Nicholas Flamel, jenž na základě starodávné receptury získal roku 1382 ve své laboratoři zlato nebývalé čistoty. Původní postup se nacházel v tzv. Abrahamově knize, pocházející z doby zhruba 2000 let př.n.l. obsahující pouhých 21 listů. Neméně historicky zajímavý fakt je, že Izrael po svém vzniku v roce 1947 byl oproti svým arabským sousedům ve značné nevýhodě, protože ve válce 1948 - 1949 bojoval zastaralými zbraněmi. Náhle však začal nakupovat moderní zbraně, za které přitom platil ryzím zlatem. Možná že to bylo zlato z předmětů, které Židé sebrali ve sbírkách na podporu země, ale je velmi nápadné, že toto zlato bylo opět extrémní ryzosti. Dnes je Izrael považován za jedno z předních center vědecko-technického vývoje a v roce 1998 byl Tel Aviv časopisem Newsweek dokonce označen za desáté technologicky nejvlivnější město světa.

V souvislosti se zde uvedeným se nabízí mnoho zajímavých otázek. Například, proč samy Spojené státy poskytly navenek nepravdivé informace, na jejichž základě byl změněn rating USA z AAA na AA+, což následně vyvolalo nestabilitu všech burz a projevilo se snížením cen většiny akcií, především potom u technologických firem, ale zároveň vedlo k prudkému nárůstu ceny zlata sloužícího jako dlouhodobý etalon. Jak je možné, že i přes nastalou situaci americké dluhopisy po downgrade paradoxně dlouhodobě posilují? Není snad krize posledních dní pouze další uměle vyvolanou záležitostí, mající za účel upravit hodnotu hlavních světových měn za účelem dopředu promyšlených finančních spekulací v návaznosti na světové zásoby zlata, jejichž velikost se ale může v brzkém čase radikálně změnit? Pokud ano, tak je potom velmi pravděpodobné, že hlavními investičními kovy v dohledné době již nebudou zlato a platina, ale zřejmě rtuť, olovo, stříbro a některé další základní stavební chemické prvky, které jsou oproti vzácným kovům mnohem dostupnější. Jaká je však skutečná pravda to nám ukáže až čas budoucí. Bude se opakovat stejná situace, která nastala po zveřejnění zpráv o dokončení výzkumu umožňující výrobu umělých diamantů?

Ph.D. William F. Wolf, Washington, D.C.

[NAVAR]

Nazdar Navare,

Poněkud si dovolím souhlasit, i když s výhradama. Takový "frame" (rámový) domeček skutečně nehoří dlouho a brzy to zdechne, ale zbyde z toho jenom hromádka popela, protože se to nedá dost dobře hasit. On je dost veliký rozdíl mezi propagandou a praxí.
...

Buď zdráv Slávku,
Díky za pojednání a jak tak koukám Ty máš ale přehled úplně o všem. Díky tomu co jsi napsal mám možnost srovnávat jak se to dělá jinde versus to jak se to dělá u nás. Je tam pár rozdílů a řekl bych (doufám že neurazím) že u nás to není tak ošizený. Takhle jak to popisuješ jsem chtěl stavět garáž a dílnu, no architekt mi to rozmluvil, projektant mi to rozmluvil ať prý neojebávám a dělám to pořádně.

- Používáme systém 1 3/4" x xxx, tj. v metrických mírách 4x8 4x16 a 4x24cm těch 4x24cm je na obvodové stěny
- Většinou se staví na betonových pilotech zhruba do 30cm v průměru a s armováním. Na nich jsou betonové překlady a na ně je přes izolaci a šrouby navázána první základna ze dvou desek na sobě 4x24 pak rošt z desek 4x24.
- Nebo se staví na mikropilotech které jsou ze silnostěnných ocelových trubek o průměru 80mm zalitých do děr cementovým mlékem (z důvodu koroze) Na mikropiloty ja našroubovaná základna něco jako vazník ze 4-5ti desek 4x24.
- Na překlady se buď používají lepené vazníky a nebo trámy běžně i klidně 16x32 cm což už je vcelku bago.
- Na stěny a podlahy se používá dřevotříska pokud možno velmi kvalitní o síle 22mm a nebo dvě desky 2x22mm. Desky mají vyšší třídu odolnosti vůči požáru.
- Celá konstrukce je zaklopena deskami z dřevotřísky, na nich jsou latě většinou 3x5cm a teprve na nich je sádrokarton. Pod sádrokartonem vedou kabely trubky atd. Kabely jsou CYKY tedy dvojitá izolace a meziizolace je samozhášivá hmota. Samozřejmě doporučuji pro dřevostavby chránič protože je to dobrá prevence proti vzniku požáru.
- Střešní vazníky jsou opět z desek 4x24cm, takový hustý rošt s mezipříčkami. Většinou to nese pultovou zelenou střechu takže to musí být pevný aby to udrželo hlínu. Na běžný dům je to tak 10-20tun hlíny. Tepelná izolace nutná pro posunutí rosného bodu má pak u takovéto střechy tepelně izolační vlastnosti asi jako 6m silný beton. Pod vrstvou hlíny je krom tvrzeného polystyrenu i izolace z kaučukového pásu lepeného a svařovaného který je pod hlínou nezničitelný ale i tak na slunci vydrží desítky let.
- Dřevo se většinou nesponkuje (pokud se to dělá poctivě) ale používají se hřebíky 150-160mm, Případně svrtává. Takový ty natloukací plechy kterýma se dělají třeba konstrukce na krovy se moc nepoužívají protože se ví jak se to ohřeje tak to letí dolů jak domeček z karet a žádnej hasič by do takovýho domu nevlezl.
- Všechny spoje a spáry desek na podlaze i stěnách se ještě natírají silikonem aby to nevzalo a bylo parotěsné.¨
- Finální síla obvodové stěny je pak více jak 35cm a je to vlastně systém několika roštů a přeložených přes sebe – úžasně tuhá konstrukce, tady by si Picaso neužil ani po 100letech, což je tak zhruba garance kolik to musí minimálně vydržet.
- O cirkulaci vzduchu se stará zemní registr který v létě přivádí studený a v zimě teplý vzduch (cca 7C) Dále pak rekuperační jednotka ve spojení s izolovaným tepelným zásobníkem. Energetická spotřeba je pak asi 6m3 dřeva na rok na topení, teplou vodu atd.
- Testy v zimě při -20C ukázaly pokles asi 10C za 3dny když se netopilo.
- Na myši a parazity jsou veškeré případné vstupy blokovány pletivem či mříží z tahokovu.
- V případě záplavy, většinou voda podteče pod domem – pokud stojí na pilotech jak jsem psal výše.
- Z důvodu dohadů pár nadšenců zkoušelo vytvořit modelovou stěnu a pak zapálit – zdechlo to.

Takhle jak jsem to popsal malý domek přijde na milion a to si to člověk musí stavět sám. Žádná laciná sranda to není. Jenomže to co člověk protopí za 10let v klasickém domě je půl ceny tohoto domu. A díky zvýšení ceny energií to bude do budoucna ještě jinak.

Měj se a díky

[jarda ovčák]

No právě.... bydlet ve šprcgumě a dejchat pomocí stroje není žádná vvýhra. Já to říkám furt.... metrový zdi a vlastní les je výhoda a jediná možnost. Ten suchej vzduch je v dřevostavbách limitující.
Pak se vymejšlí umělé větání, zvlhčovače, klimatizace a uchrchlaný plíce vlivem suchýho vzduchu. Navíc si jako zloděj udělám nový dvéře motorovkou.Vypnou elektřinu a bez stroje na ventilaci scípnu....
Každýmu říkám, že nový baráky stojí za pendrek. Navíc se staví na místech, kde bych nepásl ani kozy.
Lidi nemaj prachy a staví si upocený kuče, kde musej vylézt z domu, aby se mohli obléct.Beztak se zadlužej dosmrti.
To už raději ty vepřovice, kde je klima bydlení nejlepčí. a že to ve vlhku nevydrží??? Ale to ani my ne, navíc,přeci nechcete žít věčně.....
Já bych šeel do hlíny, nebo raději zemljanky....