Prostor

[martin11]

záleží na měřítku


co se kavitace týče ,jsem skeptik , protože implozí plynu do vakua se prostředí spíše ochladí a teplo vzniká následně mechanickými rázy. Ty rázy vedou k opotřebení materiálu , takže je otázka, jak dlouho martinův topný kavitační válec bude pracovat , než pozbyde účinnost.
wish you the luck, but .....

...teď jsem tě nepochopil, prosím o vysvětlení....cos napsal.......protože implozí plynu do vakua .... jaká iploze plynu ??? o jakém plynu uvažuješ?????

...že v tom kavitátoru bude material ubývat, to je více nežli jasné...kéž by chtělo a kavitace topila....s radostí budu topit ocelovými bubny....železa zatím máme dost ...a ten válec nemusí být železný, ale třeba skleněný, nebo z kompozitů / karbon/ z nanovláken upečenej , nebo třeba dřevěnej...
a jestli to teplo při kavitaci vznikne následně ...mechanickými rázy...to mě je také jedno...hlavně když COP bude více nežli 1 martin11

[huhu]

...teď jsem tě nepochopil, prosím o vysvětlení....cos napsal.......protože implozí plynu do vakua .... jaká iploze plynu ??? o jakém plynu uvažuješ?????

měl jsem na mysli expanzi plynu , sorry ,
jakéhokoli . Nevím , jaké médium uvažuješ , ale jakmile ti poklesne tlak v bublince vakua za překážkou , tak kapalina změní skupenství ( poklesem tlaku ) a plyn expanduje do té bublinky.

...že v tom kavitátoru bude material ubývat, to je více nežli jasné...kéž by chtělo

jenže on ti bude ubývat materiál tech ocelových válců , tím se změní jejich tvar a efekt vymizí.

[huhu]

tož ja nevim , zní to učeně , to jo....
Mi to říkal prvně borec co mi vydával balongas ze skladu a pak ještě jeden od plynařů , třeba se to mezi nima jenom traduje. A taky se nebavim o skle , ale o ocelové lahvi a tím uzávěrem nic okamžitě neutikalo , ještě za tři dny jsme napouštěli balonky ( pak jsem obal musel vrátit ) A že by to byla termoska plněná kapalným dusíkem mi tež nepřije , vypadala ta lahev uplně normálně , jako každá jiná. A měla pokojovou teplotu.......

Ale že ti benzín , nebo metyl v plastové bandasce natáhne vlhkost , to mám nazkoušené ( a přitom nic neubyde a nesmrdí , takže ani výpary neuniknou ) - v plechovém kanystru se to nestává a ve správném plastu taky ne.


No a pokud jde o sklo , tak sice nevím , jestli skrze něj něco proleze ( krom Copperfielda ) , ale vím , že teče . Okení tabule po pár set letech mají dole větší tloušťku než nahoře ( což původně neměly ) a je zdokumentovaný pohyb vzduchových bublinek směrem vzhůru ve skle.
Sice to moc nesouvisí s vakuem , ale hmotou a jejími vlastnostmi ano.


------------------------------------------------------------

Další v pořadí by bylo helium. Oproti vzduchu má totiž pořád trojnásobnou tepelnou vodivost. I jeho molekula je malá a z motorů uniká (helium např. prostupuje i obyčejnou uhlíkatou ocelí).
http://www.stirkl.ic.cz/teorie-sm/princ ... covni-plyn


tak včul komu mám věřit - mým třem zdrojům , nebo kykyrikovi , který nakonec popisoval jiný jev ?

[Magneto]

Na diskuzi o magnetech je to dost nemagnetické, ale všechno souvisí se vším, není-liž pravda?
K těm vesmírným představám se mi vynořuje dobrá scéna z Men in Black II - konec filmu, kdy mladší agent zavírá ocelovou skříňku s komunitou mimozemšťanů a kamera pak stoupá pořád výš do vesmíru, až z naší planety zbude jen zrnko, sluneční soustava zmizne, galaxie se smrskne a celý vesmír skončí jako jedna ze skleněnek, se kterejma si pinkaj zas úplně jiní mimozemšťani. To celý s komentářem staršího agenta: "...to aby sis dal věci do správný perspektivy" Asi tak nějak vnímám dnešní kosmologii
Pravdu měl Diogenes, když říkal: "Vím, že nic nevím" Ale to neznamená, že nemá cenu se o nic snažit, i když s každou další objasněnou otázkou vyvstává tucet nových. Proto tu taky kutíme a pouštíme svý představy na špacír.
Koneckonců, už před mnoha lety řekl Max Planck:
"Princip energie je záležitost zkušenosti. Pokud by tedy jednoho dne měla být jeho všeobecná platnost zpochybněna, což v atomové fyzice není vyloučené, pak by se problém perpetua mobile stal náhle aktuálním. V tom případě není jeho nesmyslnost vůbec absolutní."
Takže, jak píše Adam Benda na svých stránkách:
Pevnou vůli a dobré konání
M

[martin11]

...teď jsem tě nepochopil, prosím o vysvětlení....cos napsal.......protože implozí plynu do vakua .... jaká iploze plynu ??? o jakém plynu uvažuješ?????

měl jsem na mysli expanzi plynu , sorry ,
jakéhokoli . Nevím , jaké médium uvažuješ , ale jakmile ti poklesne tlak v bublince vakua za překážkou , tak kapalina změní skupenství ( poklesem tlaku ) a plyn expanduje do té bublinky.

...že v tom kavitátoru bude material ubývat, to je více nežli jasné...kéž by chtělo

jenže on ti bude ubývat materiál tech ocelových válců , tím se změní jejich tvar a efekt vymizí.

...abych nemusel citovat dále....sklo je kapalina...to jsi nevěděl???

k té kavitaci....jaký plyn máš na mysli pří explozi..??....to je to samé jako jsi napsal na začátku...tam žádná exploze není... ....
prohlédni si nějaké video o kavitaci, a nalistuj si, co že se v té kavitační bublince děje....20 000°C záblesk " něčeho" tlak několik stovek / tisíc/ atm...a nic víc....provozovat to chci ve vodě...a v ničem jiném.../ Akvárius zkoušel olej ..asi motorový/...
...a že bude material válců ubývat a za chvilku ten efekt zmizí opotřebováním těch válců.....no a co...kdyby to fungovalo jen 5 vteřin s COP více nežli 1 tak je to genialní úspěch....zatím nevím o ničem, co by mělo takovéhle paramerty....energie z ničeho martin11

[huhu]

k té kavitaci....jaký plyn máš na mysli pří explozi..??....to je to samé jako jsi napsal na začátku...tam žádná exploze není... ....

nikoli exploze, ale expanze - to je rozpínání
bo - kavitace vzniká tak , že za překážkou v proudící kapalině ( a je jedno , jestli proudí kapalina přes překážku , nebo překážka kapalinou ) vznikne bublinka toho tvého vakua. to je důsledek turbulentního ( nepřilehlého ) proudění. Ten olej , nebo voda ,nebo jiné medium , má pochopitelně snahu vyplnit prázdý prostor , kde je nižší tlak. Tak tam expanduje . A při expanzi ( rozpínání ) změní skupenství z kapalného na plynné ( to se děje v tvé ledničce tam co máš mražák ) tím odebírá latentní teplo .

prohlédni si nějaké video o kavitaci, a nalistuj si, co že se v té kavitační bublince děje....20 000°C záblesk " něčeho" tlak několik stovek / tisíc/ atm...a nic víc....provozovat to chci ve vodě...a v ničem jiném.../ Akvárius zkoušel olej ..asi motorový/...
...a že bude material válců ubývat a za chvilku ten efekt zmizí opotřebováním těch válců.....no a co...kdyby to fungovalo jen 5 vteřin s COP více nežli 1 tak je to genialní úspěch....zatím nevím o ničem, co by mělo takovéhle paramerty....energie z ničeho martin11

co umí kavitace je třeba tady :

[Slavek Krepelka]

Jenže stejně jako si galaxie drží na špagátku Slunce, tak si taky drží na špagátku Zemi. Nevěříš? Spočítej si dny mezi rovnodennostmi v zimě a v létě.

Ahoj Slávku,
ale věřím Ti. A nebo pokud nevěřím, stejně nemohu trvdit, že to tak jednoznačně není. Všimni si, že jsem napsal ,,Okolní hvězdy a jejich soustavy jsou dostatečně daleko, by se vzájemně výrazně gravitačně neovlivňovaly." Tím jsem chtěl říct, že okolní vesmírná hmota nevyvolává události nebo vjemy, které bychom nějak zásadně zde na Zemi registrovali podobně jako třeba registrujeme střídání ročních období, dne s nocí atp.

Nazdar Adame,

Tohle je ve skutečnosti jedna z prvních věcí, do kterých jsem se ohledně gravitace naboural. Ona gravitace má totíž tu zajímavou charakteristiku, že má schopnost držet pohromadě rozptýlenou rotující hmotu proti odstředivé jaksi stabilně jenom ve dvou souřadnicových schematech. V lineárním a plošném. V krychlovém to jaksi nelze, protože by se to pomlátilo a stejně z toho vylezlo zase nějaké spláclé kolečko. Podívej se na tyhle větrníky (bar galaxies = tyčové galaxie) a asi pochopíš, co mám na mysli. http://www.google.ca/images?hl=en&sourc ... group&sa=X

Takhle se podle mne rodí spirálové galaxie z karambolu staré elipsové, ale to není ještě až tak to podstatné. Podstatné je, že ta tyč má přes svou délku nikoliv Newtonovské orbitální rychlosti patřičné své vzdálenosti od středu rotace, ale docela sprostou lineární rotaci jako by byla ta tyč solidní. K tomu Newtonovskému orbitu dochází až na koncích tyče těchto galaxií (vyskytují se i víceramenné), kde končí kontinuita toho, čemu se dá říct gravitační spřežka ve dvou protichůdných směrech. O těchhle tyčových se toho moc nikde nedovíš, protože jsou nutně trapným svědectvím nedostatků jak Newtonovské, tak Ajnštajnovské teorie gravitace. Zcela jasně vypovídají o tom, že gravitace fachá úpně jinak než si kdo z nás myslí. A přesto je to v Newtonovi verbatim alespoň částečně a dá se z toho vyjít. Akorát, že tomu nikdo pořádně nerozumí, nebo nechce rozumět a všichni to počítaj stejně blbě, jako si to kdysi zjednodušil Newton. Z toho taky pak leze spousta "Černé Hmoty", která v tom vůbec není. U tý tyše by musela být koncentrována asi tak kde?. U eliptických je to více méně v obvodu Stejně tak působí gravitace v prstencích řekněme Saturna. Pasáky (veliké satelity) pro svou pofidérní stabilitu nepotřebujou. V podstatě jde o tyče úlomků ohnuté Saturnem.

S pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

...no, všichni víme, že se vesmír rozpíná, myslím , že o tom není pochyb.

Nazdar Martine.
Jenom pro rekord. Já o tom rozpínání vesmíru ne že pochybuju, ale vím, že to je nesmysl. Geometrie vektorů rychlostí v kouli to jasně popírá kromě jedné situace. Matička Země by musela být středem universa. Jenže vzhledem k tomu, že střed universa, pokud v něm stále nevzniká nová a nová hmota, by musel být zatraceně za těch pár zilónů let zatraceně dutý. Pokud v něm hmota stále vzniká, jak to, že o tom nic nevíme, nutně byvše v tom středu. To ani nehovořím o tom, že mám vážné pochyby, že by ta expanse stále alcelerovala a navíc tím víc, čím dále od originálního vzniku zvaném singularita. Kde jako že by na to brala všechna ta tělesa energii? A jaký asi by byl pohon? Pádla? Promiň Martine, ale je to příšerná kravina stojící na nikdy neověřeném výmyslu Jednoho Balvana, tedy po německu Ajnštajna, který prohlásil světlo za nestárnoucí, díky tomu, že si z něj udělal teoretické cibule.

S pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Kavitace: Huhu, máš tam překlep..bublinka vakua imploduje, čímž vznikne ráz a tlaková vlna jako ve vodním kladivu. Prudké změny tlaku a jejich četnost na malé ploše lehce naruší každý materiál.

No, ono to je ještě trochu komplikované chemií. Například Ford 7.3 litrů diesel trpěl kavitačním poškozením chladících kanálů v bloku(eventuelně se to mohlo prožrat do válců) na sedmém a osmém válci díky poněkud nedotaženému designu. V průběhu životnosti motoru se to dalo celkem lehce řešit pravidelnou kontrolou a úpravou pH chladící směsi vody a glycolu. Podíváme-li se na vykavitovaný materiál, zjistíme ve struktuře povrchu veliké podobnosti s korozí. Osobně bych nevinil tlaky a podtlaky samy o sobě, pokud vůbec. Nejspíše při té změně skupenství z kapalné na plynou, což je první věc, která se musí stát, protože voda se při 20°C definitivně vaří pod vakuem, dochází i k poněkud neortodoxní chemii nejspíše spojené s elektrickými mikroskopickými jevy. S těmi tlaky a podtlaky jako takovými to nevidím nijak náramně. O tlaku při kavitaci nevím nic a podtlak bude těžko větší než vnější absolutní tlak, tedy u hladiny moře ve vzduchu nějakých 1Atm. U šroubu ponorky cca 300m pod mořskou hladinou řekněme nějakých 33 Atm. Tohle těžko samo o sobě vyraubuje povrch materiálu. Jenže kondensace vody produkuje v některých případech teplo a v jiných elektriku. Pokud elektriku, je vše jinak, hlavně pak chemicky.

No, a k té energii z kavitace. Ono tu kavitaci vyrobit mechanicky stojí zatraceně hodně energie. To. že se bublinka při kolapsu může rozsvítit a dá se na tom vyzáření jaksi naměřit velice vysoké teploty ještě neznamená, že tam ty teploty jsou. Jde o spektrální frekvenci, která je přisuzována patřičné teplotě, ale to ještě neznamená, že tam ta teplota byť i po jednu nanosekundu byla. Jinak ale hodně štěstí, třeba se dozvím něco nového.

Ahoj, Slávek.

[huhu]

Mě nevěř, bo by tě zdejší komunita zavrhla.
.

nemanipuluj

podívej , tvoje supratekutost je určitě zajímavý jev.
Ale my tu řešíme něco jiného. Vodnatění benzínu prostě zabráním tím , že ho uskladním v HDPE , nebo plechu. Osmozu jistě znáš.
"nebývá neuchováváno" znamená bývá uchováváno , nebo jsi to psal rozespalý ?

Tady v tom tématu je jedno , jak se průmyslově uchovává kapalné helium. Tady se bavíme o tom , jak moc je " hmota " kompaktní. Jestli je to síto a jak moc je husté a z čeho je utkané. A proto v této debatě není jedno , jestli je lahev skleněná , nebo z oceli , nebo z molitanu.

děkuji za pochopení

[martin11]

Kavitace: Huhu, máš tam překlep..bublinka vakua imploduje, čímž vznikne ráz a tlaková vlna jako ve vodním kladivu. Prudké změny tlaku a jejich četnost na malé ploše lehce naruší každý materiál.

No, ono to je ještě trochu komplikované chemií. Například Ford 7.3 litrů diesel trpěl kavitačním poškozením chladících kanálů v bloku(eventuelně se to mohlo prožrat do válců) na sedmém a osmém válci díky poněkud nedotaženému designu. V průběhu životnosti motoru se to dalo celkem lehce řešit pravidelnou kontrolou a úpravou pH chladící směsi vody a glycolu. Podíváme-li se na vykavitovaný materiál, zjistíme ve struktuře povrchu veliké podobnosti s korozí. Osobně bych nevinil tlaky a podtlaky samy o sobě, pokud vůbec. Nejspíše při té změně skupenství z kapalné na plynou, což je první věc, která se musí stát, protože voda se při 20°C definitivně vaří pod vakuem, dochází i k poněkud neortodoxní chemii nejspíše spojené s elektrickými mikroskopickými jevy. S těmi tlaky a podtlaky jako takovými to nevidím nijak náramně. O tlaku při kavitaci nevím nic a podtlak bude těžko větší než vnější absolutní tlak, tedy u hladiny moře ve vzduchu nějakých 1Atm. U šroubu ponorky cca 300m pod mořskou hladinou řekněme nějakých 33 Atm. Tohle těžko samo o sobě vyraubuje povrch materiálu. Jenže kondensace vody produkuje v některých případech teplo a v jiných elektriku. Pokud elektriku, je vše jinak, hlavně pak chemicky.

No, a k té energii z kavitace. Ono tu kavitaci vyrobit mechanicky stojí zatraceně hodně energie. To. že se bublinka při kolapsu může rozsvítit a dá se na tom vyzáření jaksi naměřit velice vysoké teploty ještě neznamená, že tam ty teploty jsou. Jde o spektrální frekvenci, která je přisuzována patřičné teplotě, ale to ještě neznamená, že tam ta teplota byť i po jednu nanosekundu byla. Jinak ale hodně štěstí, třeba se dozvím něco nového.

Ahoj, Slávek.

zdravím a děkuji za tvuj příspěvek. je opět vyčerpávající a velmi odborný. Jev / kavitace/ je znám jen jako jev velmi škodlivý ničící čerpadla, lodní šrouby, motory atd. někde v USA je firma, která dělá velká kavitační topná čerpadla,snad COP 1,1
Na tema gravitace, kavitace, vakuum atd tady diskutuju jen proto, abych se dozvěděl "něco navíc"...protože se znám,, tak přes veškeré odrazování a jakékoliv přesvědčování, že "něco " je tak a tak.....si tu kavitačku postavím jen tak pro radost. dokonce to nebude finančně tak nákladné jako muj MM. Motor / 4kw 2880ot/ již mám nachystaný/ půjčil jsem si ho z vlastní cirkulárky /a vlastní výrobník vakua bude ze staršího darlingu...jen ta čerpací střívka budou "trochu" jinak....no a pak uvidíme co se stane...../ doufám, že překvapím sám sebe/...tak...hezký den všem martin11

[adam.benda]

Nazdar Adame,

Tohle je ve skutečnosti jedna z prvních věcí, do kterých jsem se ohledně gravitace naboural. Ona gravitace má totíž tu zajímavou charakteristiku, že má schopnost držet pohromadě rozptýlenou rotující hmotu proti odstředivé jaksi stabilně jenom ve dvou souřadnicových schematech. V lineárním a plošném. V krychlovém to jaksi nelze, protože by se to pomlátilo a stejně z toho vylezlo zase nějaké spláclé kolečko. Podívej se na tyhle větrníky (bar galaxies = tyčové galaxie) a asi pochopíš, co mám na mysli. http://www.google.ca/images?hl=en&sourc ... group&sa=X

Takhle se podle mne rodí spirálové galaxie z karambolu staré elipsové, ale to není ještě až tak to podstatné. Podstatné je, že ta tyč má přes svou délku nikoliv Newtonovské orbitální rychlosti patřičné své vzdálenosti od středu rotace, ale docela sprostou lineární rotaci jako by byla ta tyč solidní. K tomu Newtonovskému orbitu dochází až na koncích tyče těchto galaxií (vyskytují se i víceramenné), kde končí kontinuita toho, čemu se dá říct gravitační spřežka ve dvou protichůdných směrech. O těchhle tyčových se toho moc nikde nedovíš, protože jsou nutně trapným svědectvím nedostatků jak Newtonovské, tak Ajnštajnovské teorie gravitace. Zcela jasně vypovídají o tom, že gravitace fachá úpně jinak než si kdo z nás myslí. A přesto je to v Newtonovi verbatim alespoň částečně a dá se z toho vyjít. Akorát, že tomu nikdo pořádně nerozumí, nebo nechce rozumět a všichni to počítaj stejně blbě, jako si to kdysi zjednodušil Newton. Z toho taky pak leze spousta "Černé Hmoty", která v tom vůbec není. U tý tyše by musela být koncentrována asi tak kde?. U eliptických je to více méně v obvodu Stejně tak působí gravitace v prstencích řekněme Saturna. Pasáky (veliké satelity) pro svou pofidérní stabilitu nepotřebujou. V podstatě jde o tyče úlomků ohnuté Saturnem.

S pozdravem, Slávek.

Ahoj Slávku.

Dvou nebo více ramenné galaxie jsou skutečně zvláštní a kdoví, co všechno (zatím neuznaného) to vypovídá o hmotě a gravitaci. Neméně zajímavé a zřejmě i zvláštní je to, že galaxie jsou placky, jak píšeš. Sobrero je možná jedním z nejkrásnějších příkladů:



Tyčové galaxie ... ohledně jejich vzniku jsem uvažoval způsobem, který jsem načrtnul do přílohy, ale kdoví, nakolik jsem vedle. Ty prudké "zlomy" bar galaxií, které se pohybují kolem 90° jsou velice zvláštní. Na můj vkus jsou až příliš strmé u věcí, kde hraje roli setrvačná hybnost a gravitace. Asi tam toho bude víc...

střed universa, pokud v něm stále nevzniká nová a nová hmota, by musel být zatraceně za těch pár zilónů let zatraceně dutý. Pokud v něm hmota stále vzniká, jak to, že o tom nic nevíme, nutně byvše v tom středu.

Nevím, jestli střed by měl být dutý, ale docela nepochybně by měl být super-těžký. A pozor, v kg to může být jednička a za ní i třeba sto nul. Nebo i víc... Ano, spíš mnohem víc...

Pokud by ve středu galaxie/"vesmírného centra" hmota přibývala, naopak by se to mělo jevit tak, že se vesmír smrskává. Hmota by v centru musela ubývat, aby se dalo pozorovat jakési "rozpínání" nebo oddalování.
V historii bylo několikrát zaznamenáno příchozí záření z centra naší galaxie. Pokud seberu dost odvahy, můžu zkusit teoretizovat, že toto vyprsklé záření může mít původ v nějakém hmotnostním úbytku.


S přáním pěkného a úspěšného dne
Adam

Příloha nejde nahrát. Tak jsem to umístil sem: http://adambenda.net/sekundar/bargal.jpg

[adam.benda]

Ještě k té plackovitosti,
při vzniku galaxie tam už v prvopočátku asi musí alespoň v nějaké míře být ten supertěžký střed... Pokud má pak galaxie jednu určitou osu rotace, všechna hmota kolem osy rotující by se pak nakonec ustálila přibližně v rovině, která je kolmá na osu rotace a zároveň prochází tím středovým bodem. A máme placku jako Brno.

[huhu]

protože tady : http://www.catp.cz/publikace/helium.pdf není žádné upozornění na únik při delším skladování plynného helia, dementuji svoji informaci a od teďka ji považuji za rozšířenou fámu.

[martin11]

Martine11. Kavitace je daleko ale daleko složitější než uvedené. Pokud Tvůj zájem není povrchní, můžeš se dopídit nějakých výsledků. Vysvětlení kavitace je postaveno na domněnkách a každý slušný vědec začíná vysvětlení slovy "domníváme se" nebo "domnívám se, že...". Čerpat z jednoho domnělého paradigmatu není dobré. Obecně jsou potvrzeny náhlé změny tlaku, destrukce materiálu odpařením nebo mechanickým účinkem akustické vlny. Uražené dno pivní flašky takzvanou kavitací se dá vysvětlit principem hydraulického lisu, vodního kladiva a nakonec kavitací. Z toho lze napohled usoudit, že se jedná o ryze tlakové účinky. Nárůst tepla však svědčí o jiném principu. Kavitační bublina, setrvačností vody roste do té doby, než v ní vznikne silný podtlak nebo téměř vakuum. Stěna bubliny se protrhne a nasaje vodu rychlostí převyšující rychlost zvuku. Díky tomu dojde lokálně k obrovskému zvýšení tlaku a nárůstu teploty. Světelné záblesky jsou jen odezvy kavitačních bublin a neví se, co to ve skutečnosti je. Každopádně, teplota kolabující kavitační bubliny je tak vysoká, že odpaří i platinu. Kdyby se podařilo vyrobit takovou kapalinu, která by pouhým zamícháním lžičkou od kafe kavitací vařila, je vyhráno. Jak však bylo výše řečeno, záleží na chemickém složení, bo kavitace funguje jen za přítomnosti plynů v kapalině, respektive, bez kterých nevznikne kavitační bublina. Zkus ultrazvuk...

ANO, ANO, ANO,,,hluboce s tebou souhlasím...dobře jsi vystihl všechny vlastnosti a vznik kav.bublin i s příslušenstvím....
ultrazvuk...kapitola sama pro sebe....dost složité v amaterských podmínkách vyrobit zařízení....
dotaz...pro všechny čtoucí....kde se dozvím, jaký je rezonanční kmitočet pro rozklad vody? někde jsem "něco" zaslechl a nemohu si to nijak ověřit ..vyhledávač selhává / neumím to najít/...díííík m11