Vevnitř bude nejspíš trochu šikmý deflektor jenom kousek pod horní plochou, před jeho přední hranou je škvíra, kterou jdou spaliny pod horní plotnu. Ty kulaté plotýnky mívají zespoda výstupky, aby se ohřívaly víc než okolní plocha.
A fotky jsou dobré, vždyť to není fotografická soutěž
Ono je to sice přesně tak, jak píše Slávek, ale přece jenom trošku jinak
Původně se dělala kamna s roštem, pod který se přiváděl jako jediný tzv. primární vzduch. Hoření nebylo příliš dokonalé a tak roštem propadávalo značné množství popela do popelníku, který se odnášel vysypávat. Výhodou bylo to, že se takhle dalo topit nepřetržitě třeba celou zimu.
Dalším vylepšením tohoto systému bylo přivádění dalšího vzduchu, tzv. sekundárního, nad hořící palivo. Tím se docílilo lepšího spalování dřeva a menšího množství popela. Postupně se přišlo na to, že dříví shoří lépe a je z něj míň popela, když se po roztopení úplně uzavře primární vzduch a oheň se reguluje jenom škrcením vzduchu sekundárního. Tyto zkušenosti vedly až k vypuštění roštu, zrušení přívodu primárního vzduchu a k topení jenom na vzduch sekundární, jehož přívod se přesunul do spodní části přikládacích dvířek.
Aby spaliny neodcházely rovnou do komína, používá se pod horní plotnou deflektor, který odkloní spaliny dopředu tak, aby před odchodem do komína ještě omývaly a patřičně ohřívaly i horní plotnu.
Tento způsob se sice osvědčil, ale přesunutím přívodu vzduchu dolů se přece jenom zhoršilo spalování, takže spaliny obsahovaly ještě nedokonale spálené částice. Tento problém se tedy řešil přívodem dalšího, tentokrát terciárního, vzduchu v horní části dvířek, tedy před přední hranu deflektoru. Jedinou chybou tohoto vylepšení bylo ochlazování spalin čerstvým vzduchem, což odstranil další systém. Ten přivádí terciární vzduch oklikou, nejčastěji mezerou před zadní stěnou ohniště, kde se předehřívá a vypouští se do špiček plamenů pod spodní stranou deflektoru drobnými otvory, uspořádanými nejčastěji ve dvou řadách.
Kamna tohoto typu hoří čistě téměř bez viditelného kouře, a také dokonaleji spalují dřevo, takže popela je opravdu málo. Určitým problémem je roztápění, protože studené dno spalovacího prostoru palivo ochlazuje a chvíli trvá, než se dostatečně zahřeje. Běžným řešením je nechávání určité vrstvy popela od předchozího topení a také roztápění drobnějšího paliva podloženého silnějšími polínky, čímž se zároveň dostává vzduch zespoda pod plameny, čili se simuluje rošt.
Slávkem zmiňovaný název "americká kamna" se běžněji používá pro kamna, určená na spalování koksu a antracitu, tedy paliv, která nehoří plamenem, anóbrž jenom žhnou. Jejich spalování je závislé na silném přívodu primárního vzduchu, tedy pracují podobně jako kovářská výheň. Prostor vytápějí sáláním a jejich spalovací prostor se většinou podobá kopuli, která je "zasklena" nevelkými plátky slídy.
Zdravím - poota