Aj o tomto to je.

[Merlin]

Královny to jsou. Přesně do té doby, než je vlastní muž umlátí, nebo si v rámci mnohoženství sežene mladší favoritku. Ona sama může být pouze ukamenována. Víc možností nemá. Vlastně je psáno přímo v koránu: bijte je, bijte je.

Tak to je pěkná ptákovina. Tohle řeší islámské právo, a to velmi důkladně. Ale nechme toho, je mnohem jednodušší poslouchat něčí kydy, než si to nastudovat.

[jarda ovčák svitavy]

Nemusím v tomhle nic studovat. Můj strýc se oženil s holkou z Bagdádu.Je mnoho faktů a úhlů pohledu........I když, zkoušel jsem vzít korán útokem, a je to pro mne nepochopitelné. nestravitelné.Je to jiná kultura. Úplně jiná.

[pepe]

Páni dnes som na nete čítal jednu geniálnu myšlienku a nedá mi nepodeliť sa o ňu aj s Vami . ,,Číst umí i debil ale vytvořit si VLASTNÍ NÁZOR je už umění". Aj o tomto to je . Pepe

[rival]

V poslední době mne zaujal již druhý, dle mého názoru velmi zajímavý článek, pana Miroslava Zelenky, který byl publikován na http://www.osud.cz Myslím si, že by jím prezentovaný pohled na současné dění mohl zaujmout i řadu z nás, zde na fóru. Vlastně tak trochu (nebo i více) píše o tom, co se děje i zde...


Koncentrujme se na to, co nás spojuje a ne na to, co nás rozděluje, a tvořme pozitivní vize budoucnosti.


Na nějaký čas jsem se odmlčel se svými články. Bylo to způsobeno částečně krásným počasím, kdy jsem dal přednost přírodě před počítačem a částečně tím, že jsem se velmi usilovně věnoval tvorbě vlastních webových stránek. Práce to byla docela vyčerpávající, protože množství textu a obrázků, které jsem potřeboval vložit, bylo poměrně velké a měl jsem tak příležitost plně ocenit práci těch, kteří se tím zabývají dnes a denně. Stránky jsem dokončil k mé částečné spokojenosti, a pokud budete mít zájem, je možno je najít pod adresou http://www.miroslav-zelenka.cz.

Pravda bývá definována jako shoda určitého tvrzení (popisu skutečnosti) se skutečností.

Pohled soudobé vědy a zejména kvantové fyziky se začíná přibližovat ezoterickým výkladům v tom slova smyslu, že absolutní pravda neexistuje. Jak smysluplně pak vyznívají volání po důkazech při předkládání určitých teorií jako důležitých informacích dokládajících pravdivost této teorie, jestliže absolutní pravda neexistuje.

Existuje pouze pravda relativní, pravda každého pozorovatele (přesněji asi vnímajícího). V podstatě každý má svou pravdu. Toto tvrzení je zcela v souladu s kvantovou fyzikou, která došla k závěrům, že pozorovatel vždy svým pozorováním mění pozorovanou skutečnost. Je to rovněž i v souladu s ezoterickým výkladem, dle kterého čas neexistuje a naše (v nejširším slova smyslu, tj. všech myslitelných a možná i námi nemyslitelných bytostí) mysl vše vytváří, tedy minulost přítomnost i budoucnost. Z tohoto pohledu by se dalo říct, že naše mysl skutečnost nepozoruje, ale vytváří. Jedna z variant popisu tohoto procesu je taková, že existuje velké (možná nekonečné) množství v přítomnosti existujících pravděpodobných budoucností a my koncentrací našeho vědomí (naší pozornosti) na jednu z těchto budoucností tímto pro sebe tuto budoucnost tvoříme. Takže tzv. pozorováním a s ním spojeným popisem my de facto skutečnost vytváříme. Z toho plyne, že tím, že popis je vlastně součástí tvoření skutečnosti, je logické, že je i se skutečností shodný, tj. pravdivý.

Z určitého zorného úhlu by se tedy dalo říct, že všichni máme svoji pravdu, a že existuje pouze jediný nepravdivý popis skutečnosti a to je záměrně uvedený popis, který neodpovídá tomu, co jako skutečnost vnímáme.

Jako názorný příklad bych zde uvedl vnímání barev. I když pominu lidi barvoslepé, je vnímání barev jednotlivými lidmi odlišné, což je asi nejčastěji pozorovatelné u barvy, která je na přechodu mezi modrou a zelenou. Někdo ji vnímá jako modrou a někdo jako zelenou. Dá se říct, že jeden z nich má pravdu a druhý se mýlí? Dle mého názoru ne. Pouze se lze asi shodnout na tom, že většina lidí určitý odstín vidí jako modrý a menšina jako zelený (případně obráceně, abych náhodou nebyl nařčen z politické předpojatosti :-)). Je sice možné přesně změřit frekvenci vyzařování, ale změní se tím pro mě jako konkrétního člověka něco podstatného? Začnu konkrétní odstín barvy vidět jinak, když se dozvím nějaké číslo? Změní se tím pro mě pravda? Jiná situace ovšem nastává, když někdo začne záměrně tvrdit o zelenomodré barvě, že je červená. Bohužel lidská historie je plná obdobných tvrzení a ani přítomnost se od této tradice neodlišuje. Když většině lidí jakási autorita dlouho tvrdí, že zelenomodrá je červená, tak se nakonec stane to, že tomu uvěří. A když nám jsou některé věci tvrzeny i tisíce let, není divu, že už je „máme i v genech“.

Naštěstí díky informační revoluci a explozi a dalším okolnostem se mnoho lidí probouzí a začíná pochybovat o tom, zda to, co je jim neustále předkládáno, je opravdu popis shodující se se skutečností. Tito lidé si vytvářejí vlastní relativně nezávislý obraz skutečnosti, (jak jsem již v jednom článku popsal) jakousi mozaiku informací, kterou považují za pravdivou. Informace nezapadající do této vlastní mozaiky pak vyhodnocují buď jako zcela nepravdivé, nebo jako informace, jejichž shodu se skutečností je potřeba ověřit, či je přijímat s určitými pochybnostmi.
Tato mozaika informací se dá rovněž vyjádřit jako množina informací o skutečnosti (popisů skutečnosti), které konkrétní člověk považuje za shodné se skutečností. Když si představíme určitou skupinu lidí spojených společným zájmem či zájmy (například čtenáře těchto webových stránek), tak se dá předpokládat, že mnoho informací zařazených lidmi do těchto jejich jednotlivých mozaik bude shodných. Matematicky by se to dalo vyjádřit jako průnik množin informací. Tento průnik množin informací jednotlivých členů skupiny je to, co tuto skupinu sjednocuje.

Když se zaměříme, jako příklad, na články a diskuzi na internetu (duchovní a ezoterické stránky nevyjímaje), je možno si všimnout dvou zajímavých podstatných jevů.

Za prvé – lidé se scházejí na jednotlivých stránkách a v diskuzích na základě toho, co je spojuje, na základě průniku množin. V diskuzích se však převážně soustřeďují na to, co je rozděluje, tj. na to, kde jsou jejich relativně „pravdivé“ informace mimo průnik množin a snaží se přesvědčit ty druhé, a to mnohdy velmi nevybíravými prostředky (duchovní stránky nevyjímaje), že zrovna ta jejich množina informací je ta „pravá“.
Jako jeden z nejčastějších a nejklasičtějších případů jsou diskuze, kdy společný „zájem“ (průnik množin) je nespokojenost s politiky a politikou, a to co je rozděluje, jsou sympatie či ještě častěji nesympatie k některému politickému uskupení nebo politikovi. Bohužel pro velkou většinu lidí a k spokojenosti většiny politiků (minimálně těch, co se střídají u vesla), to co lidi rozděluje, zatím výrazně převyšuje. Proč tomu tak je lze snadno pochopit, protože v duchu hesla „Rozděl a panuj“ je tento aspekt u lidí skrytě i zjevně mnoha různými prostředky dlouhodobě podporován a rozvíjen.

Za druhé - opět musím konstatovat, že bohužel to, co lidi v převážné míře spojuje a co je tím průnikem množin, jsou negativní informace, tedy popis takové skutečnosti, kterou nechceme. Čím je negativnější situace a čím je dokonaleji popsaná, tím více čtenářů, více diskutujících a lepší hodnocení a jak jsem mohl (samozřejmě omezeně) sledovat, týká se to téměř všech stránek bez rozdílu zaměření.

Jsem přesvědčen, že nejeden z nás si musel položit otázku, proč ještě nebyly učiněny důraznější kroky k omezení internetu či alespoň některých stránek. Napadla mě v souvislosti s tímto článkem jedna hypotéza, u níž si však nečiním žádné nároky na její shodnost se skutečností a rovněž mám značné pochybnosti, ale na druhé straně se mi jako určitá možnost nejeví jako zcela nepravděpodobná.
Vyjdu z předpokladu, že rozhodující zápas se odehrává o vědomí lidí a proces transformace se dá popsat jako zvyšování frekvence vibrací vědomí lidstva a Země. Proč by potom bylo v zájmu mocných (kteří nepochybně po transformaci v našem pojetí netouží) zakazovat (omezovat, rušit) internet, kde se lidé neustále nabíjejí negativními emocemi z negativních popisů přítomnosti a budoucnosti a ze vzájemných sporů a rozporů, což rozhodně ke zvýšení frekvence vibrací nepřispívá.


Závěr

Jestliže chceme uspět v tomto zápase o budoucnost lidstva a Země a jsem přesvědčen, že i my máme v této hře mocné spojence, měli bychom se zaměřit na to, co nás spojuje, na průnik množin našich popisů skutečnosti. Na druhé straně zkusme alespoň po určitý čas minimalizovat naši koncentraci na to, co nás rozděluje, a když nic jiného tak nedovolit, aby díky těmto rozdílům se v nás probouzely negativní emoce, nebo dokonce abychom takovéto negativní emoce přenášeli jakoukoliv formou na ty s rozdílným názorem.
Uvědomme si, že síly, které se snaží zabránit transformaci, mají situaci poněkud jednodušší. Jednota společných zájmů při „boření“ se nachází vždy daleko snáze než při tvoření. Proto je nutné, aby naše uvědomění a vnitřní kázeň byly o to vyšší.

Za minimálně stejně důležité považuji naši koncentraci na pozitivní vizi budoucnosti lidstva a Země. Při posuzování současné situace je nutné vyjít z jedné základní skutečnosti – změna společnosti nutně a zákonitě bude. Z čeho vycházím při tomto tvrzení? Změnu si přeje minimálně 90% lidí. Přesto, že to mnohé nenapadne, změnu si přejí i ti, co jsou u moci. Otázkou zůstává, jaká změna a v čí prospěch bude.

Mocní mají poměrně přesnou představu o tom, jak by budoucnost Země měla vypadat, i když se i oni nepochybně v detailech liší a určitě se liší v představách o podílu na moci.

Na rozdíl od nich naše představy jsou relativně přesné v tom, co nechceme. Shoda v tom, co bychom chtěli, je však bohužel podstatně menší než u mocných. Jedním z podstatných důvodů je to, že nám chybějí dostatečně propracované vize „lepší“ budoucnosti lidstva, které by byly akceptovatelné dostatečně početnou skupinou lidí.
Proto bych chtěl zdůraznit – vytvářejme pozitivní vize budoucnosti. Ti, co mají určitý dar takové vize vytvářet (a dle příspěvků v diskuzi soudím, že i mezi pisateli a čtenáři těchto stránek takoví jsou), by se neměli bát, že budou označeni za snílky, náboženské fanatiky, pisatele sci-fi nebo (jak se dá určitě očekávat) komunisty. Hledejme takovou vizi budoucnosti, která by byla přijatelná pro většinu lidí, která by byla tím průnikem našich množin a pak na takovou vizi koncentrujme svá vědomí a tím také tuto budoucnost tvořme.

I v této souvislosti mně nezbývá než znovu opakovat:
Nekoncentrujme své vědomí na získávání informací o tom, jaká nás čeká budoucnost, abychom podle toho tvořili přítomnost, ale koncentrujme své vědomí na tvoření přítomnosti podle toho, jakou budoucnost chceme.

Miroslav Zelenka

Převzato: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=9566

[pepe]

Rival zdravîm ťa . Zaujímavý to nielen ,,článok" (http://www.m...) ale osobne si myslím že aj ích autor . ,,Pravda je len to , čo sa živé narodí...". Aj o tomto to je . Pepe

[Iv]

Rivale,pěkný článek,ale přikládám takový průzkum reakcí ,jež svědčí o společnosti z 90% zabývající se jen Egem a povrchností a hluboké souvislosti tato společnost vůbec nebere,naopak tito lidé jsou pak považováni spíše za blázny.Myslíš si,že by bylo této společnosti zapotřebí VE ???Tato civilizace musí padnout na kolena,jinak to nepůjde.

[Comenius]

Zdravím,
myslím, že pan Zelenka to má v hlavě celkem jasně srovnané. My lidé jsme spolu mnohem více spojeni, než jsme si ochotni připustit. Problém diskutujících je v tom, že každý je zatížen vlastním úhlem pohledu a rozhledu. A dost často se nepodaří udržet emoce na uzdě, pokud názor se mnou příliš nerezonuje. Kdyby se tak člověk naučil vždy zařadit alespoň neutrál. Mohl by i profitovat z toho jiného názoru, jiného úhlu pohledu ,nebo ho jen tak nechat být. Cena člověka je právě v jeho jinakosti, že může přinést do celku svou část. Ale ono to moc často nejde. Jsme vycvičeni na akci a reakci, na dominanci a podřízenost, která vychází z pudu sebezáchovy. Z pudové části člověka, i když se jedná o myšlenkovou činnost. Myšlenky jsou velké síly, tak si myslím, že nejen pozitivní psaní, ale i myšlení by mělo být do nadcházejících let přímo přikázáním. Pana Iva si velmi vážím, ale jsem asi optimističtější, věřím "na stou opici" a atomovou řetězovou reakci. Dívám se kolem sebe a vidím co se s vědomím lidí událo např. za posledních 10 let. Pro mne je " Váš průzkum " pouze důkazem, že většina lidí nerozumí numerologii a astrologii. Ale to vůbec neznamená, že nejsou v nějaském ohledu znepokojeni a nehledají nebo nebudou hledat východiska i když každý na své úrovni. A jestli tato civilizace padne na kolena ? "Rozbij a slož !" Však ono to půjde !

[Palo]

...myslím...

Já to pochopil tak, že není nutné dojít ke stejnému názoru, jde o to se pochopit a tolerovat...

[jarda ovčák svitavy]

Jasně, můžeš věřit i tomu, čemu nerozumíš. Nevěřit z principu, když nerozumíš je tragedie. Ta tolerance je nezbytně nutná. Jináč se měníme v cosi jiného.

[NAVAR]

A všimli jste si vážení diskutující že zde na fóru jsou jak "materialisté" tak i lidé duchovně založení "nematerialisté". Tak nějak mi připadně že těm co jsou duchovně založení se daří lépe ohledně VE. Všimli jste si že zde jsou povětšinou lidé trochu jiného ražení než na jiných fórech? Já bych řekl že takoví jemnější, smířenější, pokornější, prostě jiní.
Jinak mám pár přednášek od dr. Rusnáka, který mluví o duchovní příčině nemocí atd. Pevně mi zůstala v paměti stať kde se mluvilo o tom že ten kdo má v křestním jméně písmeno "u" většinou má problém v partnerských vztazích. Zalovil jsem v paměti a je tomu tak, určitě to není 50:50.

[Návštěvník]

Tak nějak mi připadně že těm co jsou duchovně založení se daří lépe ohledně VE. Všimli jste si že zde jsou povětšinou lidé trochu jiného ražení než na jiných fórech? Já bych řekl že takoví jemnější, smířenější, pokornější, prostě jiní.

Jo jo. Jen se podívej do jiných vláken jak se tito "milí a smířliví lidé" chovají k lidem s jiným názorem.
Beru tvůj příspěvek jako dobrý vtip.
P.

[Iv]

Jak říká Gewo:Ať vás provází síla, jen dodám,bude ji potřeba.

[Comenius]

Zajímavé skutečnosti, určitě je to tak, jak píšete. Je to jeden pohled na skutečnosti. Dal by se charakterizovat jako pohled „My a oni“. V souvislosti s první částí příspěvku jsem si vzpomněla na dokument, který dávali před pár lety v televizi – jak se mladá generace v Německu vyrovnává se svou válečnou a nacistickou minulostí. Ministerstvo školství vytvořilo program, myslím do středních škol. Návštěvy nejrůznějších míst, včetně koncentračních táborů s přednáškami přímo na místě. Pohled pravdě do očí může být někdy velmi bolestný. Ale bolest očišťuje… Byli to sami mladí, zdálo se, čistí lidé, byli mezi nimi vnuci gestapáků a esesáků. Většina z nich byla otřesena a v rozhovorech s nimi zaznělo, že neví, jak se s tím vyrovnat, jak pochopit, že je to také moje krev, že s tím nějak souvisím, a že s tím musím dál žít. Zdálo se , že jejich pocity se pohybují na hranici možnosti sebepřijetí.
Zacloumalo to i se mnou.
Abych to trochu odlehčila. Napadlo mne, kdybychom se uměli podívat do paměti naši „krve“, nedopadli bychom asi o mnoho lépe. Stačilo by sledovat své předky jen pár století, např. do doby husitství, tam „mydlili“ všichni všechny. Ještě, že pijeme ten „nápoj zapomnění“. Ono stačí, že se musíme vyrovnat s některým svými vlastnostmi, které tak jasně vidíme u svých rodičů, a že nejsou vždy jen kladné a příjemné, je taky jasné. Chci tím jen říci, že kromě toho prvního pohledu, existuje také pohled „My“ (všichni). Čas od času se všichni díváme tím či oním pohledem. Jde spíš o to, který používáme častěji.
Ještě chci dodat něco k tomu materialismu, komunismu, socialismu a kapitalismu ( doufám, že nebudu podezřelá ze sympatií ). I ony totiž měly své ideály ( volnost, rovnost, bratrství, svoboda). Proč to člověk vždycky tak dobře míní, a tak špatně to dopadne ? Myslím, že také vznikly z pohledu „ My a oni“, jako protipól 2000 let trvajícího zneužívání křesťanských mysterií,mocnými tohoto světa. A protože křesťanství jako celek představovalo pro Evropu to „duchovní“ idealistické pojetí světa a protože bylo zcela zprofanováno, stalo se nakonec pro mnohé zcela nepřijatelné. Nevím, do jaké míry si uvědomujeme, jak máme celou tu historii, všechen ten boj zapsaný v „ krvi“. Jaké z nás promlouvají skryté sympatie či antipatie. Kolika lidem se naježí chlupy po těle, jen když uslyší „Bůh“ nebo „Kristus“ a když už mají nějaký vztah k duchovnu, tak spíš přes buddhismus, hinduismus nebo nějaký jiný …ismus. To je asi ta živná půda, proč se materialismus tak dobře ujal. Rozum se mezi tím osamostatnil, zvykli jsme se dívat spíš ven než dovnitř, což vždy přináší srovnávání a souzení. Svým způsobem jsme občas všichni „materialisti“ a to pomíjím, co s námi dělají masmedia. Ne, nemáme to se sebou vůbec lehké.
Trochu jsem uklízela a vypadlo na mne text přednášky z Univerzálie, kterou jsem kdysi jaksi vyzískala, našla jsem ji na internetu, tak tady je pro ty duchovně laděné, kteří mají blízko
k astrologii, ale nejen pro ně. Je to ale dost dlouhé.

[NAVAR]

K tomu co napsal Iv a k některým reakcím jsem si vzpomněl na jednu stať z knihy Znamení Věčnosti. Přesně tak, každý má možnost si vybrat kam bude patřit…..
Takže volný přepis, trochu delší aby nebyl vytržen z kontextu, kdo je správně naladěn najde si v tom to své.

Hra v šachy
Nyní skutečně existovalo něco, co náleželo Pánu, a něco, co vlastnil Satan. Vznikl rozdíl mezi dobrým a zlým. Jediný kdo se z toho radoval, byl Satan. Šel k Pánovi a řekl : „Teď je tu konečně zábava! Pojď, zahrajeme si partii šachu. Mám dneska proklatě dobrou náladu.
„S tebou už nehraji“, odmítl ho Pán.
„Ty už nechceš se mnou hrát?“
Ne to opravdu nechci. Jak ty podvádíš! Pokud jsem z toho měl újmu pouze já, mohlo při tom zůstat. Když proto mají také trpět lidé, všechna hra přestává.
Jenže když Pán schoval šachovnici, spočítal si Satan , že místo ní může použít zemi – a to by musel Pán kvůli člověku opět hrát. Pán hraje poctivě. Satan ale podvádí a učí lidi „tvé“ zaměňovat za „mé“ a dělat zemi špatnou.
Pokaždé když člověk přestoupí na stranu Satana, ztrácí náš Pánbůh jednu šachovou figuru. Žádný div že tu a tam přijde i mat – takový mat, že lidé již věří že žádný Bůh není. Velké části jeho zahrady šly – k čertu.
Když Satan viděl, jak vše krásně jde rozesmál se srdečně a dlouho. Znělo to odporně. Těžko vám mohu ukázat na příkladu jek se Satan smál, protože nikdo z vás se samozřejmě nevysmívá kamarádovi, který je ve škole vyvolán a dostane otázku na níž nezná odpověď. Je ovšem dobré, že nic takového neděláte, ale –na druhé straně - kdybyste něco takového dělali, pak byste věděli, jak se Stan tehdy smál. Smál se a hopsal z čisté, ďábelsky slepé radosti po zahradě na jedné noze – až mu na ní kůže ztvrdla a udělala se mu koňská noha i s kopytem.
Dávejte pozor, jak se lidé smějí. Někdy uslyšíte něco, co připomíná dupot – to je Satan, který skáče na své koňské noze a raduje se.

[pepe]

Kaď že len ,,Úprimný smiech lieči" tak aj o tomto to je . Pepe