Fórum U Pramene

Tam by totiž byl prostor i pro zápornou gravitaci, jenže v části vesmíru, kterou neznáme, kam jsme ještě nedohlédli....


.... tak to tu ještě nebylo....nový pojem....záporná gravitace

..a potom....kam se rozpíná vesmír.....no přece nikam....jako vznikl ...z ničeho./ a zde zase pro změnu tvrdím, že hmota je anomálie času/.. vesmír se jen prostě rozpíná....a na otázku jak to že to vím, odpovím takto.: je to změřené a pak tu máme tu gravitaci, která je právě projevem toho rozpínání....doufám, že se "někdo" této teorie zastane m11

Pokud vím tak standartním teoriím o vzniku ve smíru se věnovali moudří pánové v knize "trialogy na hranici západu", kde je roztrhaly na kusy...knihu bohužel momentálně nemám k dispozici, takže žádné citáty nebudou

martin11 píše:Tam by totiž byl prostor i pro zápornou gravitaci, jenže v části vesmíru, kterou neznáme, kam jsme ještě nedohlédli....


.... tak to tu ještě nebylo....nový pojem....záporná gravitace

..a potom....kam se rozpíná vesmír.....no přece nikam....jako vznikl ...z ničeho./ a zde zase pro změnu tvrdím, že hmota je anomálie času/.. vesmír se jen prostě rozpíná....a na otázku jak to že to vím, odpovím takto.: je to změřené a pak tu máme tu gravitaci, která je právě projevem toho rozpínání....doufám, že se "někdo" této teorie zastane m11

Tak bohužel v tomto se neshodneme. Pokud by tomu bylo, tak jak popisuješ, gravitace by se projevovala jen na té straně objektů, která je odvrácená od pomyslného středu - místa odkud se to vše rozpíná. Ono sedadlo, na které upozorňoval Slávek. Nezaregistroval jsem, že by se gravitace zde na Zemi měnila během 24 hodin po pravidelné sinusoidě.
A co se toho měření (rudý posuv či jak se to nazývá). S tím mám bohužel taky problém, protože aby to tak bylo, muselo by se světlo chovat dle ET - mít konstantní rychlost. Jenže vesmír není homogenní a proto se světlo bude pohybovat nerovnoměrně rychle a tudíž podle mne doplerův efekt není pro mne směrodatný, lépe řečeno je nepřesný, ještě přesněji řečeno mylný.

Majkl1 píše: ...Tak bohužel v tomto se neshodneme. Pokud by tomu bylo, tak jak popisuješ, gravitace by se projevovala jen na té straně objektů, která je odvrácená od pomyslného středu - místa odkud se to vše rozpíná. ....

...nevím jestli ano, či ne, ale rozpínání je "asi" kulovité, tudíž všemi směry, a tudíž ta gravitace působí na všechny strany, právě z důvodů kulovitého rozpínání...a bude všude stejná, protože to rozpínání je jen jedno.
Sedadlo v autě bylo jen přirovnání....kdyby se auto pohybovalo ve 3D tak by tě to také mačkalo všema směrama a ne jen ve směru rozjezdu
Jak změřili to rozpínání nevím, takže to je mimo moji diskuzi. m11

Hele Martine, krať ty citace, nebo Ti to začnu vracet. Nejsem chůva. SDK

Majkl1 píše: Pokud by tomu bylo, tak jak popisuješ, gravitace by se projevovala jen na té straně objektů, která je odvrácená od pomyslného středu - místa odkud se to vše rozpíná.

Pokud gravitace vzniká pohybem a je kvadratickou funkcí rychlosti, pak současný model i toroidní model mají stejné šance ( v té části, kterou máme nakoukanou ). A pokud se vzdalujeme od big bangu čím dál rychleji tak by nás to také mělo tlačit do sedadel. ( třeba je to jen neměřitelné, co já vím ) Toroidní vesmír není koule s nulovou gravitací vprostřed a největší po obvodu. Je to zakřivený prostor, po kterém se pohybují hmotná tělesa.

--------------------------------------------------------------------------

p.s. - s tím dopplerem to zkusím na policajty , až mi budou tvrdit, že jsem jel moc rychle, vysvětlím jim, že ten jev pro mně není směrodatný :DDDDDDD

Majkl1 píše: A co se toho měření (rudý posuv či jak se to nazývá). S tím mám bohužel taky problém,

Osobně s Dopplerem problém nemám, ale mám problém s Einsteinovým postulátem, nikdy neprokázaným a vycucaným z prstu, že energie fotonu se časem, čímž míním během svého postupu závislém na nějakém prostředí, neunavuje. Takhle se žádné známé vlny nechovají. Frekvence se sice nemění, ale mění se vlnová délka a výška a stejně tak eventuelně mohutnost vlny. Ahoj, Slávek.

Frekvence se sice nemění, ale mění se vlnová délka a výška

výškou máš zřejmě na mysli amplitudu. Ta by se měnit ( zmenšovat ) mohla, tím by ovšem energie a tím i hmotnosti ubývalo. pokud máš pod pojmem mohutnost na mysli obálku, pak dtto.
Mezi frekvencí a vlnovou délkou je jasně daná závislost vzhledem k rychlosti šíření, takže tyto dvě veličiny se mohou vůči sobě měnit jen při změně rychlosti šíření vlny. A ta se mění s prostředím...

martin11 píše: ...nevím jestli ano, či ne, ale rozpínání je "asi" kulovité, tudíž všemi směry, ...

To je úplně putna. Někdy by to muselo mít střed. Vše odvrácené od středu na řekněme Zemi by bylo k zemi přimačkáváno a vše na straně středu by odlítlo. Fungovalo by to pro nás na Zemi jedinně tehdy, kdyby byl střed toho rozpínání ve středu Země a to je nesmysl.

Navíc by muselo jít o akceleraci a za těch pár let, co vesmír existuje, bychom se rozpínali rychlostí nejen nadsvětelnou, ale nadsvětelnou natolik, že by se dala popsat jenom jako nekonečně vysoká a to ještě na entou.To ani nemluvím o rozdílech přitažlivosti závislých na hmotnosti těles. Mluvě o tom, ta závislost na hmotnosti taky docela slušně setřeluje tlačivou gravitaci.

Ahoj, Slávek.

django1 píše:.. výškou máš zřejmě na mysli amplitudu. Ta by se měnit ( zmenšovat ) mohla, tím by ovšem energie a tím i hmotnosti ubývalo. pokud máš pod pojmem mohutnost na mysli obálku, pak dtto.
Mezi frekvencí a vlnovou délkou je jasně daná závislost vzhledem k rychlosti šíření, takže tyto dvě veličiny se mohou vůči sobě měnit jen při změně rychlosti šíření vlny. A ta se mění s prostředím...

Celkem souhlas, až na to, že nemusí jít jenom o změnu prostředí. Vodní vlny to přirozeně dělaj ve stejném prostředí. Osobně to slyším i u zvuku, jehož tón klesá se vzdáleností (a tím nemám na mysli klasický Doppler), ale nemám důkaz, že nejde pouze o trvanlivost různých zvukových frekvencí přenášených vzduchem, takže o filtraci, spíše než natahování vln a zvyšování rychlosti. Tahle možnost je velikánská, protože infrazvuk má podstatně větší "dolet", než ultrazvuk. Muselo by se to otestovat s homogenní frekvencí a to je definitivně mimo mé možnosti.

Ahoj, Slávek.

“The Hunt for Zero Point” by Nick Cook
na amazonu za 14$

django1 píše:“The Hunt for Zero Point” by Nick Cook
na amazonu za 14$

Docela dobrá kniha že? Akorát už nevím, kam se mi poděla. Čeho se chceš zbavit, to puč Ahoj, Slávek.

Zdar chlapi,
byl jsem si teď dva týdny válet šunky u moře bez kontaktu s internetem, takže navazuji na to, co jsem tu posledně pitval ohledně gyro efektu:

Slávek napsal:
Tvé tvrzení, že: "Jde jenom o souhru a vyrovnávání sil" je sice nepochybně pravdivé, ale vzhledem k dost veliké komplexnosti celého projevu takové tvrzení naprosto nic neobjasňuje. Totéž můžu prohlásit i o spalovacím motoru a taky to nic neobjasní o problematice spalovacích motorů. Chybí tomu tvrzení detaily souhry příčin a následků a jde o všeobecnou, avšak naprosto dutou moudrost.

Zkusím to ještě jinak:
Jde tady pořád o tu elementární vlastnost udržet si rovinu rotace, a to kvůli úspornosti pohybu každého bodu káči po kružnici (resp. neúspornosti jakéhokoliv vychýlení z kružnice).
Celá věc má ale ještě jednu dimenzi, která mi docvakla až později: Gyro roztočené v jakékoliv poloze je takříkajíc zaříznuté do prostoru a v této poloze se v něm drží. Principielně je ale zřejmě nejdůležitější ten aspekt, že si chce zachovávat stále stejný vztah vůči vertikále + horizontále. Tím se dá vysvětlit, proč káča s vodorovnou osou může orbitovat. Zůstává totiž zaříznutá v prostoru stále ve vertikále a tím neporušuje základní podmínku své stability. Naopak, když se na ni pověsí závaží, tak se tím silou vychýlí její rovina rotace, zpomalí otáčky setrváku a na to konto zrychlí orbitální otáčky, které se logicky odehrávají po menší kružnici.
Přidávám ještě obrázek s komentářem.
Zdar a sílu
Magneto

Konkrétně káču drží ve svislé poloze gravitace. Ono se zapomíná, že její spodní dotek s podložkou při zakolísání je vyrovnán krouživým pohybem po podložce - těžiště však zůstává na stejném místě. Bez gravitace by se káča nevrátila po vychýlení/zakolísání do své původní pozice - její osa by též kmitala - jako naše Země.

Majkl1 píše: Konkrétně káču drží ve svislé poloze gravitace. Ono se zapomíná, že její spodní dotek s podložkou při zakolísání je vyrovnán krouživým pohybem po podložce - těžiště však zůstává na stejném místě. Bez gravitace by se káča nevrátila po vychýlení/zakolísání do své původní pozice - její osa by též kmitala - jako naše Země.

Káču ve svislé poloze drží rotace, ne gravitace, jinak bys ji mohl položit na zem bez roztočení a ona by stála. Naopak káču ve vodorovné poloze můžeš přiložit k (téměř) svislé stěně a ona se ti tam udrží, dokud nezpomalí a nepadne. Dotek s podložkou nehraje roli - je to jen opěrný bod.

Gyro je v podstatě úplně jednoduchý efekt, ale tady se tak nějak nepochopitelně démonizuje: Veškerý jeho původ je v interakci mezi rotací a gravitací (geometrie a efektivita pohybu - versus rovina otáčení ve vztahu k vertikále+horizontále)

Rád si poslechnu jiné názory

Zdraví

Magneto

Konkrétně káču drží ve svislé poloze gravitace. ....... Bez gravitace by se káča nevrátila po vychýlení/zakolísání do své původní pozice - její osa by též kmitala .....

Je to ještě trochu jinak :