Magnetické Motory

[Magneto]

Člověče, Martine, zkus to prosím tě nějak rozvést, co si pod tím představuješ, že "hmota je anomálií času". Umím si představit zakřivený prostor nebo hmotu jako ekvivalent energie, ale tohle mně hlava nebere. Fakt by mě to zajímalo a to myslím vážně, ale připadá mi to jak vykrácené z nějakého vzorce, který neznám. Zkus to klidně jako pro "ztřeštěnce", já se k nim hrdě hlásím a nějak si to přeberu

Abych ale trochu odlehčil, tak tady je taky jeden užitečný vzorec pro všechny pány

Matematický důkaz faktu, že žena je vlastně ďábel

1) První úvahou je známý fakt, že vztah se ženami stojí čas a peníze:
ŽENA = ČAS x PENÍZE

2) Všichni víme, že "čas jsou peníze":
ČAS = PENÍZE

3) Z toho tedy vyplývá:
ŽENA = PENÍZE x PENÍZE = (PENÍZE)2

4) Rovněž je známým postulátem, že "peníze jsou kořen (nebo-li druhá odmocnina) všeho zla" a dalším známým postulátem je, že "vše zlé od ďábla pochází":
PENÍZE = druhá odmocnina ze ZLO; ZLO = ĎÁBEL

5) z toho tedy vyplývá:
PENÍZE = druhá odmocnina z ĎÁBEL

6) a protože:
ŽENA = druhá odmocnina z (ĎÁBEL)2

7) vyjde nám po umocnění pravé strany rovnice tento překvapivý výsledek:
ŽENA = ĎÁBEL

Zdraví jinak (už podruhé) šťastně ženatý

Magneto )

[Slavek Krepelka]

Osobně vidím jako jeden z největších problémů sestavování téměř jakýchkoliv samoběžností naprosté přehlížení funkce akcelerací a decelerací v systému v tom kterém okamžiku působení magnetických vzájemností sil. Jde vždy o dynamické projevy a nelze je řešit pouze statickými řešeními vzájemných vztahů magnetického pole. Mechanika udělátek, a to pákově dynamická, je stejně důležitá, ba dokonce o hodně důležitější než magnetismus jako takový. Stejně jako lze použít magnety, lze použít gravitaci, mechanickou pružnost, setrvačnost a jejich kombinace. Za jakousi vyjímku by se při povrchním náhledu daly považovat odstředivé hydraulické systémy Clem a Schauberher, ale i zde jde opět o dynamické závislosti akcelerací a decelerací, i když to na první pohled může mnohým unikat.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[martin11]

Zdarec čtoucí a magneto zvláště. Nebudeme z tohoto vlákna dělat diskusní kroužek, v podstatě zde plevelíme / omlouvám se moderátorům/ tvoje dedukce výše je "dobrá" ale já v druhém manželství mám jiný názor...na rozdíl od toho prvého...ale to je diskuze do jiných vláken...
K věci, tudíž k magnetizmu, potažmo k Mag. motoru. Adam naznačil, že je třeba hledat mezeru v magnetizmu, dejme tomu , že ji nazveme anomálií. Nevím jestli již nějaký vědec někde pozoroval v projevu magnetizmu jakékoliv odchylky od zažité znalosti. Víme např. že se dá ohýbat světlo, tušíme jak funguje zrcadlo, nevíme co je gravitace atd. Netuším, jestli někdo zkoumal magnetizmis z hlediska gravitace, přinejmenším jsou magnety 2, pernamentní a elektromagnet, nevím kam patří magnetizmus Země nebo elektromagnetická bouře od Slunce. Řešit to nebudu, ale zajímalo by mě to.
Jelikož těch otázek je více-/ třeba jak Slávek Křepelka napsal o vlastnostech mědi -Cu a vědci jsou z toho paf/ musíme... jaksi v kuchyních na stole bastlit a ....k pobavení vzdělanců hledat "kámen mudrců nebo elixír života"
Ptáš se veřejně, jak jsem došel k tomu, že hmota je anomálie času??? No, za nejdříve je to můj vlastní názor, nikde, podotýkám nikde a nikdo tuto myšlenku ještě nikdo nevyslovil / Adam benda se při čtení těchto řádek právě kácí /...odpověď je poměrně komplikovaná a jako výtvarník ji v podstatě ani neumím dost dobře a pochopitelně vysvětlit. V kostce.."co bylo před Vesmírem. Co bylo před Velkým třeskem. Co existuje ve vakuu. společná odpověď je ...NIC...jen čas...no a jako vše ostatní má vždy nějakou anomálii, tak i čas se zvrtnul...ve hmotu" jestli se pletu tak sorry....jestli mám pravdu jednou budu slavnej...teď jde o to , aby si na mě někdo vzpměl...no kdo mě zná osobně tak určitě nezapomene.....zdravím všechny kamarády od Jeffa martin11

p.s. než jsem toto napsal, přispěl i Slávek....čtu a bezvýhradně souhlasím

[adam.benda]

Mimo téma (offtopic)

Nebudu zastírat, že je z toho dvojnásobná radost, když se mi povede někoho povzbudit a navíc když člověk vidí tolik přízně. Klaním se a děkuji.
Jinak, Martine, Tvá teorie o anomálii času Tě obklopuje jako aura, takže když to pak zase jednou zmíníš, už ani nejdu tolik do vrtule. A i kdybych šel, nic si z toho nedělej, většina velkých myšlenek se zpočátku potýkala se zatvrzelou nelibostí. Prostě jsi v tomhle vepředu a my ostatní slepí a malověrní tajně doufáme, abys neměl pravdu. (Ne, tak bez legrace,... záležitosti hmoty a času mají obrovský prostor pro mnoho a mnoho různých úhlů pohledu. A Tvůj úhel pohledu může mít něco do sebe. Do vrtule občas jdu jen kvůli tomu, že sám často nevím, co si o hmotě/času/prostoru myslet a pak někdo přijde a s úplně jasným a suveréním tónem prohlásí, jak to vlastně je.

[adam.benda]

... přehlížení funkce akcelerací a decelerací v systému v tom kterém okamžiku působení magnetických vzájemností sil ...

V návaznosti na Slávkou připomínku... Vzorový příklad:

Jeden magnet působí silou na druhý a současně druhý magnet působí na první. Co se ale stane, když je jeden magnet nehybně přichycen ke konstrukci stroje? (Což je typická situace v magnetickém motoru...) Sílu působící na připevněný magnet nelze zanedbat. Nelze to uzavřít tím, že prostě působí do konstrukce, kde se pak už nic nehýbe. Musíme totiž zohlednit její reakci (což je opačně orientovaná původní síla). Reakci ukotveného magnetu musíme přičíst k síle, která působí na ten druhý (pohyblivý) magnet - viz obrázek.

(Nemám v úmyslu se pouštět do spekulací o tom, že Newtonovská fyzika je na nic a všechny tyhle síly a reakce jsou v reálu ptákovina... Ale když bychom potřebovali chování daného motoru nějak předvídat a před-počítávat, v některých případech může být dost zásadní na přičtení reakce nezapomenout.)

[martin11]

ano viz výše...aniž bych si tuto skutečnost uvědomil, tak z toho vychází můj pístový motor. statorový magnet / hlava pístu, tj druhého magnetu/ je pevně ukotvená ke konstrukci ale přesto se pohybuje. Sice je pravda, že všechna magnetická udělátka jsou takto zhotovena, ale v mém případě jsou reakce vzájemného působení magnetů, tedy jejich "pomyslné" dráhy odlišné. Tak....to jen jako připomínka ke článku výše. martin11

[django1]

Dotaz :
Víte někdo o ferromagnetickém materiálu s velkou hysterezí ?
Rozuměj : omotám kolem matroše smyčku z drátu, přivedu proud, matroš se zmagnetuje a dlouho se chová jako permanentní magnet. Pokud přivedu proud opačného směru, materiál se mi přepóluje.
Na tomto principu existuje sice i magnetický jeřáb ve slévárně, ale potřebuju, aby se matr. choval jako magnet poměrně dlouho. Potřebuji udělat elektropermanentní přepínč.

???????????

[Slavek Krepelka]

... Co se ale stane, když je jeden magnet nehybně přichycen ke konstrukci stroje? ...

Pokud je magnet přichycen nehybně k tuhé konstrukci, reaktivní síla přichyceného magnetu proti konstrukci nemá šanci se jakkoliv dynamicky projevit a tudíž nevidím jedinný způsob, jakým by se reaktivní síla přichyceného magnetu proti konstrukci mohla přičítat k síle přichyceného magnetu působící na nějaký pohyblivý magnet.

Ono by to šlo spáchat s tím, že upevnění přichyceného (elektro) magnetu je pružné. Pružnost přichycení se naláduje elektrickým impulsem do pružně přichyceného elektromagnetu a mechanicky zalígruje proti pohyblivému permanentnímu magnetu, než pružnost za elektromagnetem hne permanentním magnetem a tím řekněme rotorem, nikoliv už magneticky, ale mechanicky. V podstatě by šlo o mechanické řešení toho, na co se ptá Django s materiálem, který by vydržel dostatečně dlouho zmagnetizovaný. Jde o to naládovat do něčeho "sílu" a zajistit ji proti plýtvání další energie potřebné na udržování síly pole po dobu nutného působení řekněme na rotor. To jde samozřejmě vyřešit i bez magnetů čistě mechanicky v řekněme gravitačním motoru a jsme u Besslera a jeho kladivového kola (hammer wheel).

Djangovi svítá

S laskavým pozdravem, Slávek.

[poota]

Stále se nemůžu zbavit pocitu, že hlavním problémem je statičnost použitého magnetického pole.
U většiny "nadějných" konstrukcí se jedná o jeho rozpohybování, ke kterému dochází většinou mechanickým pohybem permanentního magnetu (= zdroje statického pole) vůči něčemu, a nebo alespoň změny jeho "působení" některým směrem buď clonou nebo elektricky.
Výhodou elektromagnetů je jejich snadná variabilita, ovšem je to vyváženo energetickou náročností.
Výhodou permanentních magnetů je energetická nenáročnost, ovšem je to vyváženo právě statičností jejich pole.
"Křížením" permanentního magnetu s elektromagnetem bohužel nedostaneme kýžený energeticky nenáročný zdroj variabilního pole, ale daleko spíš energeticky náročný zdroj statického pole
Takže stále se dá bez uzardění tvrdit, že "kam se hrabeme na přírodu" - ta umí vyrobit magneticky aktivní pole bez "pevné" hmoty, a to nejen kdekoli ho potřebuje(?!), ale taky dokonce i různě tvarované. Ještě tak vědět, jak to ta mrška dělá - a pak už by stačilo tam pustit jakékoli pohybující se částice, kterých je všude kolem dost a dost - jó, to by byla paráda

Zdravím - poota

[buky]

(Nemám v úmyslu se pouštět do spekulací o tom, že Newtonovská fyzika je na nic a všechny tyhle síly a reakce jsou v reálu ptákovina... )

Tak to si piš, že v mnoha pŕípadech je akce a reakce ptákovina i když to matematicky sedí. Jinak ŕečeno: matematika mimo skutečnej fyzikální princip.

Na ten obrázek: Dva spojené (stejné polarity), nebo od sebe vzdálené magnety (různé polarity), je potenciální energie. To co jsi nakreslil je jen síla působící po dráze....... W = F . s.
V obou případech je dráha stejná.

To jen s pohledu laika

[adam.benda]

Víte někdo o ferromagnetickém materiálu s velkou hysterezí ?

Vezmi kus ocelové tyče líbivých rozměrů,
rozpal ho v táboráku nebo v kamnech tak, aby byl rudý nebo rudooranžový
a prudce ho zchlaď ve vodě.

Získáš zakalenou ocel, která se mimochodem chová jako magneticky tvrdý materiál (tedy materiál se "širokou" hysterézní smyčkou).
Jestli to na Tvé účely bude stačit, to netuším, ale je to jedna z těch nejjednodušších cest, jak získat velkou hysterezi.

[adam.benda]

Pokud je magnet přichycen nehybně k tuhé konstrukci, reaktivní síla přichyceného magnetu proti konstrukci nemá šanci se jakkoliv dynamicky projevit a tudíž nevidím jedinný způsob, jakým by se reaktivní síla přichyceného magnetu proti konstrukci mohla přičítat k síle přichyceného magnetu působící na nějaký pohyblivý magnet. ...

Lze si to představit i tak, že síla, které je bráněno tuhým přichycením magnetu, se Ti jakoby o to upevnění opře a "odrazí se" na druhou stranu. (Proto v rámci konvencí spíš mluvím o reakci síly.) Bohužel, pokud bys propočítával silové účinky na nějakém udělátku, onu reakci nemůžeš zanedbat. Že se Ti síla opírá do tuhé konstrukce neznamená, že se neprojeví nějak jinak.

... To co jsi nakreslil je jen síla působící po dráze....... W = F . s. V obou případech je dráha stejná. ...

O dráhu tu nešlo... Jde o to, že horní případ v mém obrázku se moc ani počítat nedá, protože třeba když by magnety držely ruce, vždycky je pak řešení těžce zatíženo tím, jak moc jedna nebo druhá ruka odolává vyvolané síle od magnetu naproti. Jde jen o to, aby se v případném počítání magnetickém motoru nezanedbala reakce vyvolaná více nebo méně tuhou konstrukcí.

[Slavek Krepelka]

Lze si to představit i tak, že síla, které je bráněno tuhým přichycením magnetu, se Ti jakoby o to upevnění opře a "odrazí se" na druhou stranu. ....

Jaksi mi to Adame s tím přičítáním velice nesedí. Zadejme si systém zeď - na ní nalepený magnet M1 orientace SJ - pohyblivý magnet M2 orientace JS, který se přibližuje a vzdaluje od M1.

Je naprosto jasné, že přibližujeme-li se M2 k M1, M1 se opírá o zeď čím dál tím větší silou a že tato síla vyvolá rostoucí reaktivní sílu ve zdi. Lze spolehlově vyvodit, že síla mezi M1 a M2 se rovná reaktivní síle zdi proti M1. Jenže, ono nejde jen o sílu, ale především o potenciál síly vykonat práci po danné dráze. Pokud tedy považujeme zeď za naprosto tuhou záležitost, potenciál vykonat práci v ní není žádný a tudíž je nám ta reaktivní síla ve zdi k ničemu.

Pokud se pak podívám jenom na sílu, pokud budu přibližovat M2 k M1 rukou, stejně tak jako vyvolává M1 reaktivní sílu ve zdi, vyvolává M2 reaktivní sílu v mé ruce držící M2 a to opačného směru, než ve zdi, a je z těch dvou reaktivních sil, ve zdi a v mé ruce naprosto přesná remíza. To už by nám s tím přičítáním reaktivníích sil vylezlo, že dva magnety, které mají odpudivost řekněme 1kg na vzdálenosti 1cm, mají teoretickou odpudivost 3kg. Jenže už při měření odpudivosti dvou magnetů je nutné je nějak podržet v danné vzdálenosti, takže měříme skutečnou empirickou odpudivost dvou magnetů včetně případných reaktivnách sil nutných k udržení vzdálenosti mezi magnety.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Magneto]

... přehlížení funkce akcelerací a decelerací v systému v tom kterém okamžiku působení magnetických vzájemností sil ...

V návaznosti na Slávkou připomínku... Vzorový příklad:

Jeden magnet působí silou na druhý a současně druhý magnet působí na první. Co se ale stane, když je jeden magnet nehybně přichycen ke konstrukci stroje? (Což je typická situace v magnetickém motoru...) Sílu působící na připevněný magnet nelze zanedbat. Nelze to uzavřít tím, že prostě působí do konstrukce, kde se pak už nic nehýbe. Musíme totiž zohlednit její reakci (což je opačně orientovaná původní síla). Reakci ukotveného magnetu musíme přičíst k síle, která působí na ten druhý (pohyblivý) magnet - viz obrázek.

(Nemám v úmyslu se pouštět do spekulací o tom, že Newtonovská fyzika je na nic a všechny tyhle síly a reakce jsou v reálu ptákovina... Ale když bychom potřebovali chování daného motoru nějak předvídat a před-počítávat, v některých případech může být dost zásadní na přičtení reakce nezapomenout.)

Sorry pánové, ale podle toho obrázku by měl každý magnet nalepený nebo přicucnutý k nějaké konstrukci znásobit svůj silový účinek na odkryté straně. Ale to je přece naprostá hovadina. Z magnetu N38 nikdy žádným nalepením na beton nebo přicucnutím na železnou traverzu neuděláš N45. Navíc tam měříte upevněný v porovnání s neupevněným (odpuz). Jak můžeš naměřit odpuz u neupevněné dvojice? Vždyť ti bude uhýbat a žádné měření ti neumožní!
Podle mých pokusů bude
1) magnet na traverze na volné straně slabší, protože věnuje své siločáry z obou pólů ferromagnetickému materiálu
2) magnet na magneticky netečném materiálu stejný jako v ruce, tedy neoslabený
!!! V žádném případě zesílený, jak se tady snažíte vydedukovat - na to zapomeňte !!!
Prosím o selský rozum )
Zdraví
Magneto

[adam.benda]

Pánové, omlouvám se, že jsem způsobil takový zmatek - obrázek je v pořádku, ale jeho podstatu jsem měl vysvětlit zcela jinak.

V žádném případě nejde o nějaké zesílení nebo o zdvojnásobení účinku magnetu díky tomu, že ho někam připevníme.
Když měříme (nebo když jen pocitově pozorujeme) silové účinky mezi magnety, ve finále vždy řešíme situaci, kdy je jeden magnet upevněný, a to ať už rukou, nebo v konstrukci. Bez ukotvení jednoho z nich bychom samozřejmě nic nezjistili/nezměřili. Ale když je jeden magnet uchycen, už můžeme vnímat sílu. Ovšem tato síla je ve své podstatě výslednicí součtu těch dvou zmíněných sil. (První složka síly vzniká na pohyblivý magnet přímo od pole magnetu uchyceného. Druhá složka síly vzniká tím, že protější magnet je "zapřen" o konstrukci.) Zřejmě jste to nikdy nemuseli řešit, protože podržením dvou magnetů u sebe jste prostě měli nějakou sílu a neměli jste potřebu řešit, jestli je to ve skutečnosti složenina dvou sil. A ano, v mnoha případech vám bude tahle moje nelibá připomínka k ničemu. Jenže já jsem během své práce narazil na případy, kdy jsem toto musel zohlednit, abych (prostřednictvím síly) získal správné hodnoty zrychlení magnetu. Když jsem na to omylem zapomněl, vycházely mi ptákoviny.

Pokud byste se na můj kontroverzní obrázek chtěli podívat ještě jinak, aby to bylo lépe pochopeno...
Horní část obrázku by mohla popisovat situaci, kdy se najednou z ničeho nic u sebe objeví dva magnety, které jsou uchyceny třeba na pojezdech, jež jim nedovolí se otočit a přicucnout se k sobě, ale dovolí jim pouze se přímočaře od sebe oddálit, pokud jsou tedy magnety orientovány stejnými póly k sobě. A teď to hlavní - v této situaci existují dvě síly. Jedna síla uvádí do pohybu jeden magnet díky tomu, že se nachází v poli druhého magnetu a obráceně - druhý magnet je rozpohybován silou, která vzniká díky jeho přítomnosti v poli prvního magnetu. Pokud jsou oba magnety stejné, obě tyto síly jsou stejně veliké a oba magnety se od sebe vzdalují stejně prudce. ... Můžeme tu tedy sledovat nějaký charakter rychlostí magnetů, a nebo ještě lépe - charakter vzájemné(!) rychlosti magnetů.
V dolní části mého obrázku je jeden magnet upevněn. Díky tomu je pak zrychlení pohyblivého magnetu oproti první situaci dvojnásobné. A aby nám všechno pěkně sedělo, charakter vzájemné rychlosti je tedy stejný jako v prvním případě.

Ještě jednou se omlouvám za to, jak nevhodně jsem v prvopočátku tuto záležitost nastínil.

Pokud byste chtěli rozvíjet polemiku na toto téma, asi by bylo vhodnější pokračovat ve vláknu Magnetismus - Teorie ... (Jedná se tedy hodně o newtonovskou záležitost, takže by připadalo v úvahu i jiné vlákno, ale řekl bych, že je tato "silová" věc tak specifická právě díky magnetismu, že mi přijde vhodnější opravdu spíš vlákno Magnetismums - Teorie...