VE Pulsní Motory/Generátory

[Aquarius1]

Adamsův motor, jak všichni víme a máme i ověřeno funguje. Funguje proto, že do cívky (cívek) pouštíme proudové impulsy. Efektivitu prozatím ponechme stranou, životaschopnost je důležitější. Nakonec všechny magnetické motory, které dostávají proudový impuls na překonání mrtvého bodu fungují. Horší to ale je s motorem, který si musí poradit jen a jen s energií obsaženou pouze v magnetech, viz Perendev, Johnson, což jsou konstrukčně poměrně složité motory. Domnívám se, že pro začátek by se dal system magnetického pohonu vyzkoušet na dnes dost opomíjeném motoru s ocelovými koulemi. Opomíjeném proto, že má jen nepatrný výkon, ale jeho jednoduchá konstrukce, nízká pořizovací cena a hlavně variabilnost by stála za pokus ho oživit. Že vlastně nemá praktické využití? O to přece zese až tak nejde, jde hlavně o seznámení se s magnety, experimentování s jejich rozmístěním, případným stíněním, jejich reakce...
Zkoušel jste ho už někdo postavit a následně zprovoznit?

Jeff

Mám ho rozdělán,tedy je komplet krom magnetů.Tak jak dojdou dám sem výsledek.Jindra

[Slavek Krepelka]

Mám ho rozdělán,tedy je komplet krom magnetů.Tak jak dojdou dám sem výsledek.Jindra

OK. Ono sem sice ještě přibyde starší materiál, jak to třídíme, ale vesele pokračuj, protože to stejně jde podle data příspěvku, takže tohle nové se tím nezaplácne. Jenom se doplní historie těhle věcí a odkazy atd. Je to běs
Dík, že jsi se tu ukázal.
Ahoj, Slávek.

[jeff]

Byla to krásná doba, když jsem si hrál s rezonančními motory podle pana Kopeckého. Sériový rezonanční obvod dokáže pěkné kousky. Motor se mi tenkrát podařilo postavit ve třech verzích, ale pokaždé s neurčitým výsledkem, nějak se mu nechtělo odevzdat nic navíc, co se týká mechanické práce. No a teď najednou se objeví nějakej borec v Rusku, kterej prej postavil na principu rezonance elektrický generátor s účinností 250W/6kW. Pro zajímavost sem dávám odkaz. Ve schématech jsou chyby, zřejmě záměrné, ale ¨na fotografiích to je, jak by to mělo být. http://www.freeenergylt.narod2.ru/mustafa007/

Jeff

[talmar]

Taky jsem zkoušel rezonanční motor podle pana Kopeckého. U jednofázového motoru tento efekt funguje a opravdu se hodně navýší účinnost motoru. Na mém 250W motoru stoupla účinnost asi 3 krát. Problém je zajistit pro motor požadované nižší napěti. Fázovou regulací se to dá částečně řešit,ta umí dodat potřebné napěti. V mém případě měl motor v rezonanci už při 70V jmenovitý odběr proudu. Další a větší problém je zajistit zpětnou vazbu mezi regulací a motorem tak aby při změně zatížení motor z rezonance nevypadl.

[Akord]

Taky jsem zkoušel rezonanční motor podle pana Kopeckého. U jednofázového motoru tento efekt funguje a opravdu se hodně navýší účinnost motoru. Na mém 250W motoru stoupla účinnost asi 3 krát. Problém je zajistit pro motor požadované nižší napěti. Fázovou regulací se to dá částečně řešit,ta umí dodat potřebné napěti. V mém případě měl motor v rezonanci už při 70V jmenovitý odběr proudu. Další a větší problém je zajistit zpětnou vazbu mezi regulací a motorem tak aby při změně zatížení motor z rezonance nevypadl.

Umíme se dohodnout, že popíšeš, jak jsi to meril, nebo že ti ten motor prípadne zmerím? Protože to, co píšeš je maximálne neduveryhodné. Motory v rezonanci jsou naopak ztrátovejší, než v bežném provozu.
Efekt o kterém píšeš sice "funguje", ale už vubec se nenavýší účinnost motoru ani 1.3x netož 3x. Tak špatne ten motor v puvodním stavu docela jiste neudelali, aby tohle udelala rezonance. Pokud je motor udelaný dobre, tak má slušnou účinnost, a každá umelá rezonance to jenom zhoršuje.

Podotýkám, že Kopecký verejne nepredstavil ani jediné merení jeho "rezonančního" motoru. Je to obyčejný papírový inženýr, protože mi osobne neumel ani reagovat na argumenty.

[Slavek Krepelka]

Umíme se dohodnout, že popíšeš, jak jsi to meril, nebo že ti ten motor prípadne zmerím? Protože to, co píšeš je maximálne neduveryhodné.

Mně by se to taky páčilo, kdyby měl Akord šanci to poměřit, či přeměřit. Hlavně skutečně napsat jak a čím a co se dělo s elektrikou na primáru nejen hodnotama, ale i jak se to vlnilo. Dokonce bych si dovolil navrhnout, že vše do 110% COP, pokud by k tomu skutečně mělo měření dojít, by se mělo svést na toleranci měření, pkud z toho nepoleze celkem perfektní sínusovka, jakože by neměla. Dost jsem si s tím sám užil, akorát, že jsem s tím hned neletěl na Youtubu, než jsem to taky sám sestřelil.

Vyhrabal jsem se u jistého trafa až na cca COP 165% a jak mi zazářily očička. Dokonce i s pořádným zařízením a metodou jsem ještě chytil sem tam 1-2% přes 100. To už se ale dalo vyprůměrnit, protože jsem se taky naučil udělat 4-5 kontrolních náměrů při stejném nastavení sekundárního odporu, kde se mi ta "anomálie" ukázala. Elektrika je divous. Na straně druhé snad Akord promine a Talmarovi zatraceně podržím palce, aby se z toho nevyvrbila jenom lekce o správném měření. I to je však člověku v životě zapotřebí. Jinak si zbytečně dělá do smrti ostudu.
Ahoj, Slávek.

[talmar]

Použil jsem stařičký jednofázový motor s rozběhovou fází.Na výpočet rezonanční kapacity jsem použil vzorce pana Kopeckého. V mém případě byla rezonanční kapacita 36 mikrofaradu. Pokud zapojíme rezonanční kondenzátor s motorem do série na plné napěti tak motor má veliký odběr proudu a zakrátko by shořel. Chová se jako by šel do přetížení ikdyž jde naprázdno.Na kondu je kolem 350V. Proto je nutno napěti snižovat. Zkoušel jsem více typu regulací a nejlépe se osvědčila fázova regulace se maa436. Problém je s udržením rezonance se změnou zatížení motoru. Tam jsem skončil.

[Slavek Krepelka]

Použil jsem stařičký jednofázový motor s rozběhovou fází. Na výpočet rezonanční kapacity jsem použil vzorce pana Kopeckého...

To je fajn. To ale není měření. Jenom si jak se dohaduju dokázal, vlastně sa ani dohadovat nemám co, snad jenom to, že když kondíkem vytáhneš napětí nahoru, bude Ti přes motor lízt zákonitě víc proudu, ale nejsem elektrikář. No, nedá mi to, taky bych si při své nevědomosti docela dovedl představit, že ten pocit přetížení plyne z toho, že se Ti proud v motoru přes indukce hádá a o resonanci nemůže být vůbec řeč. Taky si zkus uvědomit, že přes kondík ti žádný proud nejde. Nemá kudy. nemá vodivé spojení, pokud neprošlehne. To se jen tak říká. On se střídavě přepólovává a nabíjí a vybíjí. Tím pádem ti ten proud, co Ti do něj teče stranou bez kondíku leze tím vinutím tam a zpátky do a z kondíku. Možná to jde nějak skutečně dobře vyladit, ale to, jak to popisuješ na nějaké vyladění nevypadá, spíše naopak.

Jinak bacha na měřáky. Já jsem na kondíku v sérii jenom se 60W žárovkou na 120V oddělal obrazovčičku na velice drahém a hlavně dobrém měřáku a hodně mi to bylo a dodnes je líto. Už jsem tak dobrý nikdy za ty prachy neschrastil.

Ahoj, Slávek.

[talmar]

Tyto pokusy jsem prováděl před rokem tak už si vše nepamatuju.Skoušel jsem to na více motorech.Zde mám výsledky na jiném motoru:

Údaje ze štítku:220V,50Hz,0,6A 60W-to je asi reálný výkon na hřídeli.
Normální provoz:U-241V I-0,73A P-175W to je příkon motoru-chod na prázdno.
Motor jsem zapojil do zátěže kterou představoval komutátorový motorek napojený přímo na hřídel testovaného motoru.Tento pracoval jako dynamo do odporové zátěže o výkonu 10W,takže se choval jako brzda ukteré jde velmi přesně nadstavit brzdnou sílu.
Smyslem bylo změřit rozdíl příkonu motoru v normálním provozu a v rezonanci do konstantní zátěže.
Normální provoz:U-241V,I-0,75A,P-180W
Rezonanční chod:U-120V,I-0,58A,P-70W
V rezonančním chodu nám tedy klesnul příkon motoru při stejné zátěži o neuvěřitelných 62%.O nárustu účinnosti svědčí i fakt že pokud jde motor v normálním režimu naprázdno a má odmontovaný ventilátor tak asi po 5 min je horký a po delším provozu by shořel.Vrezonanci může pracovat i do zátěže a ventilátor nepotřebuje.Nutno ale podotknout že pokud je motor v rezonanci klesne poněkud jeho krouticí moment.Motor se chová úplně atypicky.Maximální odběr má při chodu naprázdno.Pokud ho zatěžujem tak jeho odběr proudu klesá podle velikosti zátěže až do momentu kdy vypadne z otáček a zastaví se.Tehdy má nejnižší odběr.
Ještě by to chtělo rozhýbat i velké motory v rezonanci a máme vyhráno.

[Akord]

Z výšeuvedeného je jasné, že pokud klesl príkon v rezonanci, tak poklesl mechanický výkon, protože klesl i moment, pokud by byly naregulovány záteží stejné otáčky. Pokud stejné otáčky nebyly, nešlo zase tímhle zpusobem srovnávat účinnost, protože dynamo je na nich závislé. Merení tímhle zpusobem je neprukazné. Stejne tak nekdo donesl na net vyjádrení typu "kolikrát poklesl príkon" oproti puvodnímu stavu, takhle se totiž mužeme prát vždy, vždy je napríklad príkon závislý na mechanickém zatížení, proto nemá smysl používat výroky tohoto typu, pokud není osobitní duvod.

[Slavek Krepelka]

Z výšeuvedeného je jasné, že pokud klesl príkon v rezonanci, tak poklesl mechanický výkon, protože klesl i moment, pokud by byly naregulovány záteží stejné otáčky.....

Vidím to z popisu taky tak. Jednak je třeba měřit v takovém případě jak primární, tak sekundární obvod, a jednak je ještě otázka čím. Na takovéto měření je potřeba už velice dobrý analyzátor proudu a napětí na primárním okruhu se střídavým proudem, protože motor s capacitorem udělají ze sínusu příkonu "vánočku" a to běžné měřáky nedovedou správně interpretovat. I pak je to ošidné, protože v drátech při nedokonalé synchronizaci proudí proud do značné míry oběma směry najednou a to pokud vím nepřečte správně ani sebelepší analyzátor. Tím se dá asi oblbnout vše, kromě výkonu na hřídeli, jehož výsledný pokles je toho důsledkem, stejně jako pokles ohřevu při zatížení. Za dynamem na to stačí stejnosměrný měřák, pokud dovede číst skutečnou hodnotu hrbatého stejnosměrného proudu, ale zde se dá s chybou i u ne moc kvalitního měřáku počítat, pokud ji dokážeme zjistit. Nelze se spoléhat pouze na hodnotu odporu a výkon spočítat.

Já analogii vody v trubkách nemám sice rád, ale zde ji lze jakž takž použít. Mluvím jenom o primární straně.
V jedné fázové polaritě rve tlak ve vovovodním systému vodu přes hydraulický motor (Tvůj motor) do evakuované nádoby (kapacitoru), kterou evakuovaná nádoba zároveň taky táhne a řekněme setrvačnost proudu vody Ti nádobu momentálně natlakuje nad původní tlak ve vodovodním systému. V další fázové polaritě Ti pak vzniká vacuum ve vodovodním systému a z natlakované nádoby se valí voda přes hydraulický motor pod daleko větším tlakem, než byl originální ve vodovodním systému, zpět do systému. Jako nápad to není špatné, protože tím člověk vodu (elektriku) použitou v jedné polaritě (směru) vrací do systému opačným směrem po změně polarity (směru), takže u vodního systému by se při správné synchronizaci nabudovával tlak a tím proud vody přes motor oběma směry a nádoba (kapacitor) si dělá elektrický tlak a podtlak přirozeně sama díky oboustrannému zapojení v primárním systému a díky přirozené kapacitanci kondíků zadara.

Jenže o tu synchronizaci šíleně jde. Jde především o časovou synchronizaci nárůstu napětí v kapacitoru s frekvencí proudu při danném napětía frekvenci a synchronizaci a plynulosti vlnových forem napětí a proudu s otáčkami motoru, což při použití induktivní zátěže začne být velice komplikované i délkou vinutí a indukčností toho kterého motoru při té které zátěži motoru a pouze štítkové veličiny spotřeby motoru jsou nepoužitelné. Pokud by se někdo přesně trefil do všech parametrů, a že jich je a neustále se mění, určitě by to pracovat mělo. Ale to trefení se bude záviset na tolika věcech, že to bude prakticky nemožné použít, pokud někdo nenamyslí, jak celý systém motor, kapacitor, frekvence, otáčky a zátěž průběžně vzájemně synchronizovat. Zde si myslím že si pan Kopecký pořádně neuvědomuje, kolik proměnlivých a ne nezbytně prakticky synchronizovatelných veličin by bylo potřeba neustále něčím nějak hlídat a manipulovat a že si celý problém velice naivně zjednodušil. Výsledkem je pak jeho uveřejnňování polotovarů a tím mnoha, jestli ne všech všeobecně nestravitelných a prakticky neproveditelných projektů a tvrzení, pokud si je někdo neumí a nedokáže "dovařit". Taky je otázkou, kolik a které vůbec dovařitelné jsou bez pro nás neznámých technologických prvků.

Ahoj, Slávek.

[talmar]

Na mechanické zatěžování větších motorů jsem neměl pořádnou brzdu.Nyní jsem sehnal alternátor.Ten se dá použít jako výkonná brzda. Tak asi obnovím pokusy a výsledky tady hodím.Uvidíme co z toho bude.Taky jsem zkoušel najet do rezonance třífázový motor přes frekvenční měnič.Tudy ale cesta nevede.Měnič si s kapacitami v obvodu moc nerozumí.Dosti protestoval tak jsem ho raději netrápil,taky to není zrovna levné zařízení a nemám žádného sponzora .

[neogen]

Zkusím se tu vrátit k tématu, pulsních motorů. Dlouho jsem na tyhle věci nahlížel z pohledu klasické fyziky, zejména zákona o zachování energie a posílal jsem informace o VE k šípku. Pak jsem ale viděl jedno takové zařízení na vlastní oči a dost zblízka, na to, abych se přesvědčil že nejde o nějaký podvod. Dotyčný konstruktér sice věděl, čím dosáhl výsledku, ale vysvětlit kde se bere ta energie "navíc" také nedokázal vysvětlit. To mě přimělo se nad tím trochu zamyslet a napadla mě taková věc. Současná a dokonce i ta oficiální věda udává následující složení vesmíru

1 % zářící hmota
3% studená hmota
23 % temná hmota
73% temná energie

Zde slovo temná bych raději nahradil jiným slovem, spíše neviditelná. Temnou hmotu můžeme vypočítat podle gravitačních účinků a temná energie je to co rozpíná vesmír. Ale ta energie není jen "tam někde" u vzdálených galaxií. Zcela určitě prostupuje i naším nejbližším okolím, my si to ale vůbec neuvědomujeme, protože s námi "nijak" nereaguje. Přirovnal bych to třeba k vrabci sedícím na drátu vysokého napětí. Byť sedí na mediu, které přenáší takové množství energie, které by zabilo i stádo slonů, jemu se nic špatného neděje. Nebo přehrada, plavec si vůbec neuvědomuje jaká kinetická energie je v zadržené vodě akumulována. To by si uvědomil, pokud by někdo odstřelil hráz. A to je to co hledáme, najít nějaký vrták, abychom udělali dírku do toho zřejmě homogenního pole tmavé energie.
A z tohoto mě napadlo, že cestou by mohla být asymetrie. Známý lifter, vysokonapěťové vznášedlo je vlastně asymetrický kondenzátor. To zařízení, které jsem viděl na vlastní oči podle jeho konstruktéra funguje na principu bifilárně vinutých cívek. Je to zařízení podobné Bediniho motoru. V popisech takových zařízení ale zmínka o bifilárním vinutí není. Bifilární vinutí je taky forma jakési nesymetrie. Z těchto konstrukcí se mě nejvíce zamlouvá tzv. NEOGEN zejména pro výrazně nesymetrický tvar cívek. V tomto návodu jsou opět velice zjevné chyby, jako ve většině takových návodů. Něco podobného konstruoval Bill Muller, ale cívky používá běžné válcové, možná je má vinuty bifilárně.

Toto je video z youtube toho zařízení, které jsem viděl

[jeff]

Zařízení na videu tady bylo zveřejněno před cca 3 roky. Postavili ho nějací chlapíci z Moravy a fakt mě to tenkrát zaujalo, že jsem si na to koupil magnety a dal si i práci, abych vyrobil i pro ně potřebný stator. Jenže podle videa se jaxi nedá skoro nic zreplikovat, na což jsem pak brzy taky přišel. Princip jsem nikde neviděl jakkoliv zdokumentovaný a tudíž jsem jej ani nepochopil. Vlastně ani nejde tak o princip, jako spíše o některé těžko viditelné, nebo neviditelné finty FŇ. Pokud si Magneto zařízení viděl v reálu fungovat, tak svoje postřehy napiš, důležité jsou většinou hlavně detaily.

Jeff

[neogen]

K tomu videu, rotor jsou "nějak" uspořádané feritové magnety, řekl bych střídavě S-J-S-J. Nebyl ochotný sdělovat moc detailů, tak jsem nechtěl být moc vlezlý a nějak to moc dokumentovat. Ale hlavním motem byla idea bifilárních cívek. Statorové magnety jsou zcela nevýznamné, když jsem to viděl, tak už tam žádné nebyly. Celý vtip byl v tom statorovém vinutí, kde bylo namotáno několik cívek na plechách asi EI20, možná menší, ale jen otevřené jádro z E plechú směrované k rotoru stranou, kde bývají plechy I. Dle mne jsou tam 4 vinutí, jedno pracovní vinuté bifilárně, spínané tranzistorem, druhé obyčejné otevírající ten tranzistor, třetí výstupní, ze kterého se přes usměrňovač nabíjí ten velký kondenzátor, ze kterého svítila ta asi 50W žárovka a čtvrté které společně s usměrňovačem a kondenzátorem sloužilo jako zdroj pro pracovní vinutí. Další žárovka byla připojena asi paralelně k pracovnímu vinutí (ještě s ladicím kondenzátorem) je to ta malá žárovka vpravo, která pokud se odpojí tak to přestane fungovat. Řekl bych, že ta žárovka funguje jako MOV (proměnný odpor) k doladění obvodu RLC. To je tak asi všechno. Asi princip Bedini, jen je tam důležité to bifilární vinutí, které v popisu bediniho není zdůrazněno. Asi nějak takhle
http://www.icestuff.com/~energy21/north1.jpg
s tím, že tam nebyla žádná baterka, bylo to napájený z toho 4. vinutí

Nemám čas se tomu moc věnovat, ale po chvilkách jsem se pustil do tohoto:
http://freeenergylt.narod.ru/index/0-10

Rekl bych, že to jede na stejným principu, tedy bifilární cívky, je to tam dole odprezentováno, podobnost bifilární cívky a té nesymetrické, která je předepsaná v té konstrukci.