Pego píše:
A) Ahoj Slavku, ........ U planet/slunce/mesice je to sice rotace relativne pomala, nicmene se jedna a "masivni" telesa a tudiz strhavany "aether" ma daleko delsi dosah.
B) Pridal bych jeste pokusy od chlapka, co ma stranku coralcastlecode - tam mel sveho casu video - magneticke malinkate "kace", ktere kdyz stihnul roztocit vicere, drzeli pak navzajem rotaci / otacky.
A) Proto jsem lezl zase po Bermudským Trojůhelníku. Ověřoval jsem si pár starších nápadů a trochu víc povídaček a dokumentace se mi při tom podařilo zase najít, který taky poněkud vyčistily vzduch. Ta oblast je prakticky ohraničena třemi hlavními mořskými proudy, které z ní dělají sice velmi pomalý, ale zatraceně velký hlavní vír. Floridská strana je omejvaná nejsilnějším z nich, který se plazí nad a možná i 7km klubokým příkopem. Mluvěj o rychlosti 10-12km v hodině a vzniká v Mexickém zálivu. Je to šílený vody, Amazonka hadr. Kupodivu se nikdo nikde nezmiňuje, co tu masu uvádí do pohybu

Spád po souši to není, je to teplá povrchová voda, čili nějaký konvekční spád to taky není, tak co to teda je? Samozřejmě jsem věděl, že podmořská topologie, kterou se Golfák kolem Floridy protahuje, je velice členitá a co jako z toho? Víry. Ne nezbytně bůhví jak rychlé, ale když se to semele správně tu a tam a začne se to elektrifikovat, nutně se musí občas dít věci. Vědové svádějí kde jaký utopený letadlo a loď do značné míry na lidskou blbost, což je fajn, a ještě větší procento na divoké počasí.
Jenže vědové, už se dál nezabývaj tím, na co svést to divoké počasí, a že je skutečně vyjímečné. Pokud si tedy dám dohromady jak se tam ta voda mele a v jakém měřítku, a že tam působí a nemusíme tomu říkat zrovna nezbytně torzní pole, i když můžem, definitivně tam vzniká velice silné a členité elektrostatické pole. Nejaký věd to tam před nedávněm měřil leťa v letadle, nějaký mraky byly, ale oni se do nich nepouštěli a od oka dobře kilometr od nich se mu měřák na statickou hustotu pole dopracoval na maximum kolem 67000V a druhým v tom místě měřil megaherce kmitočtu. Čuměl na to jak jelen a radoval se jak malý děcko, i když z toho byl zmatený a nevěděl, jak to interpretovat. Je to všechno z Youtubiště a je toho hodně na shédnutí vychytat kde jakou informaci, tuhle střípek támhle střípek.
Takže, co se mně týče, už jsem někde prohlásil, že větry vznikají dvojím způsobem, jedak klasickou konvekcí a jednak díky homopolárnímu efektu mezi magnetickým polem Země, statikou s původem v kondenzaci oblačnosti a tím pádem elektrických výbojů byť i velice malé intenzity na cm2. Ale při těch měřítkách je toho hodně. Jenže tím se nedá vysvětlit pumpa Golfskýho Proudu, takže do toho musím zamotat i něco, co jde z Matičky země, abych ten svůj názor dotáhl k nějaké originální příčinnosti. Ta v počasí být nemůže. Z toho mi vypadne obrázek, že počasí a mořské proudy jsou oboje závislé na událestech v útrobách země, nějak ještě do toho nutně kecaj planety a Sunce a hlavně, že počasí nad vodami oceánů je provázané jak s geomagnetickou a další činností, také s momentální činností mořských proudů, které mají o dost větší setrvačnost. No a aby mi z toho vylezl taky fakt, že v tom Bermůdském Trojuhelníku podle popisů dokáže vzniknout bouře s mraky dva kilometry vysokými a o rozloze némlich hurikánu během půl hodiny z modré oblohy, nezbývá mi než svádět i tu kondenzaci vlhkosti ze vzduchu opět na statická pole, která to nejspíše nastartují, jenom aby se to pak už tvořilo vlastní statiku zatímco to vesele kondenzuje dále.
Když se pak podívám taky na vířivou strukturu vodních vírů podél Gulfského, dívám se na jak levotočivé, tak pravotočivé, což je dáno právě tou podmořskou topologií a vyleze mi z toho, že tam budou asi občas vznikat nejen klasická vertikální tornáda, ale taky horizontální přímo a jenom v mracích, protože opačné víry dělají opačnou polaritu statiky (na Slunci je to vidět na polaritách magnetických polí erupcí) a pokud ten výboj probíhá jak duha po oblouku mezi dvěma víry mrakem, kilák nad hladinou, ukáže se jako tornádo jenom tam, kde dochází k silné kondenzaci vodních par a kde je pole umocněno a hlavně, kde může točit vodičem, tedy vodou. No a když pak najdu povídání od člověka který to proletěl a přežil to s tím, že cestu která měla trvat přes hodinu udělal za 33 minut a má na to štempl z letišť kdy odstartoval a kdy přístál a včem, a mám k tomu i jeho popis, jak to v takovém tunelu v mraku vypadalo a probíhalo, a že navíc se mu od špic křídel ještě táhly velice výrazné kondenzační stopy, začnu se cítit dost na koni.
Když mám navíc odzkoušené, kolik se dá vyrobit statické elektriky z vody v trubičce 3cm průměr při obvodové rychlosti kolem 60km/h, to už jsem s tím koněm na kopci a napadne mě, že i třeba další povídání jiných lidí, kdy námořní remorkér táhl vlečňák a byli na štíru, že neprdlo vlečňé lano a že vlečňák nesjel po prdeli do definitivního víru, zatímco remorkér ho s bídou udržel na laně než to přešlo, a že zatímco benzínový generátor na vlečňáku chcípl se vším všudy i s nouzovejma baterkama, zatímco diesly na remorkéru zaplať pámbu ne, a že zmizelo radiové spojení mezi dvěma loděmi prakticky na dohled lana, i když na sebe v tý době táta se synem neviděli pro zelenou mlhu, tak to už začíná smrdět peklem a sírou a můžeš si odvodit, že se skutečně i dějou věci s elektrikou a že pokud je statické pole a elektrický výboj dost silný a umocněný v mracích, udělá se dobrý vír i ve vodě, pokud tam nebyl, jakože přes žádný vír nepřejeli než se to náhle semlelo.
Když pak jseště narazím na vyprávění, že se tam serou nejenom magnetické, ale i gyroskopické kompasy, tak už mi nezbývá než se domnívat, že tam dochází k lokálnímu vytěsňování normání gravitační struktury zemské strukturou, která je kombinací jednak geologických anomálií, i když vlastně je to normální, akorát nechápané, vírů způsobených proudem na relativně velikém měřítku a turbulencí vzduchu s vodní parou, která svým srážením přilévá elektrostatický náboj do celého hrnce dění. Zárověň se do toho podle rosničkářů vždycky ještě skutečně motají přechody nízkého a vysokého tlaku a teplotní rozdíly, a možná se ten úplný začátek dění dá na tohle píchnout, takže jednak je na co ty náhlé a ohromné bouře svést a jednak to celou akci taky postrčí. Ony totiž takhle rychle a tak velký bouře jinde nevznikají, kromě východního pobřeží Japonska, kde maj Japčíci svůj vlastní, privátní Ďáblův trojůhenik a to částečně nad nejhlubším příkopem vůbec. (Takže kde je vlastně druhá osa jakýchsi sil, která jako osa magnetického pole možná i protíná zeměkouli?) I třeba hurikány, který vznikaj u západní Afriky, nabývají sílu až když se blíží ke Karibským Ostrovům, a že jim ta cesta trvá.
No a to ani nemluvím o tom, že porovnání měřění z magnetických satelitů v rozmezí 6ti let přišlo na to, že nad Bermůdským Trojůhelníkem spada intenzita magnetického pole o 6% víc, než jinde na povrchu zemském.
B) Nemáš náhodou odkaz? Ono těch stránek je hromada.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.