Vodík-Výbušnost

[JOVA]

A(&F) - pokud budeš číst pozorně okomentování petky 0,5l je v bodě č.2.
Ať se zamýšlím sebevíc, na vliv doby od naplnění po zážeh nemohu přijít – pomůžeš mi?
Video jsem zhlédnul, ale nějak mi v něm chybí ten charakteristický záblesk hoření BP plynu a odskočení pístu od sebe. Nebo že by se ta energie vzniklá hořením směsi uvolnila kamsi mimo bez mechanických následků a zůstalo pouze vakuum? To pak nechápu proč tolik opatrnosti s vyvíječema, probublávačkama … A na jakém principu pak běhá třeba Novákův dvoutakt ( http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... &start=360) nezdá se mi že by se točil díky implozím.
Ale jak jsem psal nejsem odborník na exploze a imploze a rád se nechám poučit o tom co se teda vlastně děje v těch petkách ať už v mích ukázkách nebo ukázkách od woofa. Co teda podle tebe rozerve tu petku s ohnivým zábleskem a ohlušujícím rachotem?

[xzzzx]

jen me schazi ten prostredek toho pokusu!
pumpicku mam taky doma.
logicke napojeni atp..
potrebujeme lepsi prispevky a ne odkazy, kterych ti udelam mnogo....
a i bez kamery
mam pocit ze to melo spojeni znejakym sexshopem nez s pokusem.
opet bez urazky.
PS:zatim jsem nic neudelal. tak proto z uctou Z.
mam nachystany myslenky zvazuji material a do mesice mate fotky nedodelaneho matrosu, ktery bude mit urcitou hodnotu.
cas je muj nepritel a proto nemuzu mit do toho data dodelany projekt.
ten projekt nebude mit nic spolecneho s vasim, ale bude na foru.

[kenko]

Odpověď odborníků z fyzikální odpovědny ohledně dělení vodíku a kyslíku vzhedem k času:

> Pokud ulozim smes plynu vzniklych pri elektrolyze vody do
> zasobniku, dojde casem k oddeleni vodiku a kysliku
> vzhledem k jejich rozdilne hmotnosti?


Spis naopak, nehomogenity vznikle pri michani smesi se jeste
difuzi vyrovnaji. Kazdy plyn se bude v rovnovaze v dobre
aproximaci chovat tak, jako by byl v nadobe sam, a pokud
neuvazujeme desne velkou nadobu, ve ktere by byl znatelny
ubytek tlaku s vyskou, bude jejich pomer vsude stejny.
Situace, kdy plyn s vetsi hustotou ma vetsi koncentraci u
podlahy (napriklad kdyz napustite do akvaria CO2
z bombicek) je nerovnovazna a difuze ji drive nebo pozdeji
zrusi. Podobne nerovnovazna situace je nad hrncem s vrouci
vodou, tam je evidentne koncentrace vodni pary vetsi nez o
kousek vedle. Dovarite-li vsak a pockate, bude vlhkost
vzduchu opet stejna v cele misnosti.

Leccos zajimaveho je napriklad v heslech diffusion, partial
pressure ... ve Wikipedii.

Odpovedel Jiri Dolejsi, preposlal Jakub Jermar

[woofe]

....Co teda podle tebe rozerve tu petku s ohnivým zábleskem a ohlušujícím rachotem?

no právě že když provedeš explozi v nečem, co jí odolá.....a logicky, když je v nádobě pouze směs 2 vodíky a jeden kyslík, dejme tomu že ideální směr pro hoření.....směs vyhoří bez jakých koliv zbytků....a v prostoru v tu chvíli není nic....jen pár molekul vody.... nebál bych se říct že stejná energie jaká se uvolní při hoření je i podtlaku....


nejsem odbobník....

[A(&F)]

pokud budeš číst pozorně okomentování petky 0,5l je v bodě č.2.

... nepřehlédl jsem ... ale také se s tímto nespokojil ...

Ať se zamýšlím sebevíc, na vliv doby od naplnění po zážeh nemohu přijít – pomůžeš mi?

... částečná separace (i bez ohledu na tvrzení kolegy Jirky Dolejše a kol. Obdržálka, kteréch si jinak velmi vážím) ...

Video jsem zhlédnul, ale nějak mi v něm chybí ten charakteristický záblesk hoření BP plynu a odskočení pístu od sebe. Nebo že by se ta energie vzniklá hořením směsi uvolnila kamsi mimo bez mechanických následků a zůstalo pouze vakuum? To pak nechápu proč tolik opatrnosti s vyvíječema, probublávačkama … A na jakém principu pak běhá třeba Novákův dvoutakt ... nezdá se mi že by se točil díky implozím.

... BP se může změnit z "klidné" směsi na "třaskavou" neboli explodující směs vlivem i velmi malého nepoměru kyslíku a vodíku ... i pouhý "zlomeček" rozhoduje o tom, jak se bude výsledná směs chovat ...

.... Q: ... už sis nakreslil ty dvě soustředné kružnice ??? ... (popř. dvě soustředné koule ve 3D) ... pomyslně zapaluj "od prostředka" !!!! ... a poté napiš k čemu jsi došel ...

[A(&F)]

jen me schazi ten prostredek toho pokusu!
pumpicku mam taky doma.
... /// ...

... není tam napsáno (nenapsal jsem), že pokus dělal gewo ...

[A(&F)]

Odpověď odborníků z fyzikální odpovědny ohledně dělení vodíku a kyslíku vzhedem k času:
... /// ... Situace, kdy plyn s vetsi hustotou ma vetsi koncentraci u
podlahy (napriklad kdyz napustite do akvaria CO2
z bombicek) je nerovnovazna a difuze ji drive nebo pozdeji
zrusi. Podobne nerovnovazna situace je nad hrncem s vrouci
vodou, tam je evidentne koncentrace vodni pary vetsi nez o
kousek vedle. Dovarite-li vsak a pockate, bude vlhkost
vzduchu opet stejna v cele misnosti. ... /// ...

... souhlas nesouhlas ... vždy záleží na okolních podmínkách ... v neuzavřených nádobách existuje mnoho přirozeného proudění ... např. ohřevem jejích stěn ...

... jak už jsem již výše napsal ke kolegům z FO ... já jsem, jakožto "speleolog amatér", viděl již mnoho jeskyní, kde plují bubliny vytvořené pomoci "vylepšeného Bublifucku" v jedné rovině na hladině CO2 i mnoho hodin ... a kdykoliv ... podle výše zmíněné difuzní teorie by ale jaxi neměly, že ??? (mno, asi v podzemí není/nefunguje "Brownův pohyb") ... ...

[A(&F)]

....Co teda podle tebe rozerve tu petku s ohnivým zábleskem a ohlušujícím rachotem?

no právě že když provedeš explozi v nečem, co jí odolá.....a logicky, když je v nádobě pouze směs 2 vodíky a jeden kyslík, dejme tomu že ideální směr pro hoření.....směs vyhoří bez jakýchkoliv zbytků....a v prostoru v tu chvíli není nic....jen pár molekul vody.... nebál bych se říct že stejná energie jaká se uvolní při hoření je i podtlaku....

nejsem odbobník....

... ...

[JOVA]

A(&F) napsal
... pokud bys ale zapálil BP ve tvaru koule, (přímo v jejím středu), tak dojde k ideální implozi ... nakresli si to (dvě soustředné kružnice) ... je to pouze o rychlosti hoření (+ některých dalších podmínek ) ...
Pokud si za tímto tvrzením stojíš tak mi vysvětli kam se poděje veškerá tepelná energie která vznikla spálením onoho vodíku? U 1,5l petky je to cca 15kJ. U koule o objemu 1m3 je to skoro 10MJ, u koule o objemu 10m3 …. Doposud jsem četl že energii dokáže pohltit jen černá díra a ty mi tu tvdíš že to dokáže i vodíková koule ???

Jen tak mimochodem. Otázka zněla: Ví někdo, co se stane v nebo s 1,5 l PET lahví naplněné (a uzavřené) vyvinutou směsí kyslík vodík, s tlakem směsi rovanající se atmosferickému tlaku, zažehnuté zapalovací svíčkou?

Já tvrdím, že v ní vždy nastane prudké hoření BP s následným ohřátím par spojené s náhlým zvýšení tlaku (explozí). Na tomto principu fungují všechny výbušniny a nevidím důvod proč by vodík měl být výjimkou. Jestli se tím prudkým ohřátím par vytvoří dostatečný tlak k roztržení petky je věc jiná. A to proč může mít petka menší objem po explozi jsem už popsal.

Pokud, ale někdo dokáže opak, tj. že se petka 1,5l po odpálení směsi bez exploze pouze zhroutí do sebe, naplním mu jí pak tou becherovkou.

[woofe]

Je uplně jedno co se tam děje.....podstatou tohodle fora je získat energii z vody.....když pominu to že se tu hromada lidí žene za efektivníma vyvíječema, staví bůh ví co, ale i kdyby se jim to povedlo....nejsou schopni to zpracovat......spalovací motor bez upravy na to prostě nepojede.....mám na pokusování čtyřtaktní motor, jednoválec, 150ccm......a.....zapalování mám upravené že si můžu předstihem ladit až do aleluja, zapalování je řešeno s akumulátorem, ale zatím stojím před problémem....přivedu směs do difuzoru karburátoru....A?....sice se to střílí jak o život.....ale krátce na to škyt škyt.....a konec.....na svíčce je vody až až.....to asi zákonitě vede ke svodu na elektrodě....i když někdo by mohl říct že by to měla být voda destilovaná ale i ta je pro VN vodivá.....včíl mudrujte


Zatím nemám za potřebí dělat super vyvíječ, na pyrotechnické efekty mi stačí ten co mám.....


Jinak chystám se rozkopnout motor a naladit vačku a začnu si hrát s časováním....dnes jsem si připravil kompresor (z ledničky) a směs si natlačím do gumového vaku (pro případ že by se něco stalo) taková nádrž s palivem.....a až na to rezhejbu motor (bůh ví jestli), budu řešit to co řešíte vy, jak směs vyrobit co nejefektivněji, ale to je ještě daleko.....

Zatím řeším mokrou svíčku......a to je dost podstatný problém !

[Novák]

Jsi na velikém omylu a o motorech toho potřebuješ ještě hodně naštudovat.
Dvoutak i čtyřtak chodí na vodík i BP bez závažných úprav.Tvůj problém je v
přípravě "směsi".Nastuduj si chemické reakce a tepelné výměny a motor ti
bez problémů pojede.Nakonec budeš překvapenej jak "tupý" je vodík na
předstih.A dej pryč karburátor.

http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... c&start=15
čti od Mima Erren

[Samec]

nebál bych se říct že stejná energie jaká se uvolní při hoření je i podtlaku....

zaujimava myslienka, tak som to skusil zbezne overit vypoctom... (pre 1 liter objemu)

Energia podtlaku: W = p * V = 100kPa * 0,001m3 = 100 J

Energia z horenia:
v jednom litri zmesy plynu je 2/3 litra H2 ,
ak 1 mol H2 ma hmotnost 2 g, a pri normalnej teplote a tlaku ma objem 22,4 l, tak v objem 2/3 litra je 60 mg H2

ak je vyhrevnost H2 vodika 95 MJ/kg, (hodnotu som nasiel na tomto fore) energia uvolnena pri horeni je potom
E = 95 MJ/kg * 60 mg = 5700 J

pozn.: podla maleho technickeho naucneho slovnika z roku 1959 je vyhrevnost vodika 34 000 kcal/kg, co je v prepocte 142 MJ/kg, jedna sa vsak o atomarny vodik H, nie molekularny H2. Preto je uvedena vyhrevnost vyssia.

A zaroven je to aj zakladny problem malej ucinnosti elektrolyzy vody. Pri elektrolyze sa totiz z molekul vody uvolnuje atomarny vodik a ten sa nasledne spaja do molekul a uvolnenou energiou ohrieva vodu v nadobe elektrolyzera. Vysledny plyn ma potom o to mensiu vyhrevnost.

[Aquarius1]

Já nevím proč se to tu furt probírá. Podle mě je pravdě nejblíž JOVA. Promiň A, ale té implozi pořád nevěřím - je to blbost teoreticky i prakticky. Vím co jsi prezentoval na srazu. Ač jsem s tím nesouhlasil, neozval jsem se - neměl jsem chuť se hádat. Možná, že za určitých (podle mě nedosažitelných podmínek) to bude implodovat, ale mě to VŽDY explodovalo, a to je v praxi mnohem snáz využitelnější -spalovací motor. K té deformaci (smrštění) flašky: PETka je tažený plast - při zahřátí má tendenci se vracet zpět do původního tvaru. To tvrdí JOVA a já s ním souhlasím. Řekne to i výrobce. Stačí do ní nalít trochu lihu, protřepat, vylít, uzavřít, nechat chvíli odpařit, otevřít a zapálit u hrdla. Většinou to pěkně houkne, občas i popojede (jasná exploze) a i přesto se poté smrskne a nenafoukne. Proč asi...
Další věc, co se tu objevila a vstávají mi z toho vlasy je to, že vodík se při rozpínání zahřívá!!! To se tedy při stlačování ochlazuje? Takže v průmyslu při stlačování se musí dodávat teplo a flaška s vodíkem se při odběru bude zahřívat??? Pěkná blbost - to může tvrdit někdo, kdo nikdy nepracoval s plynem. To by pak bylo dobré namíchat směs vodíku a helia tak, aby reagovala na minimální ohřev rozpínáním a na minimální ochlazení smrštěním, naplnit tím stirling a máme PMko.
Znovu opakuji, že ve volnou energii věřím!!! Jen nevěřím všemu co píše nebo někdo říká!
Doufám, že se zase nestrhne vášnivá diskuze. O žádnou nestojím. Chci jen, aby lidi důvěřovali, ale prověřovali.

S tou petkou máš pravdu,petky tedy předformy jsou vyráběny z granulátu s tzv dlouhým vláknem(laicky) při teplotě okolo 120stupňů celsia.Takto roztavená hmota se tlačí tlakem v lisu do forem a po ochlazení asi na 70stupňů jsou hotovy.Petka je vyfukována za tepla okolo 104až 106 stupňů,v té době je pěkně gumová a následným nízkým tlakem se předfoukne a vysokým tlakem dofoukne do chladné formy a tak jí zůstane daný tvar.Po ohřátí má tato petka tendenci se vracet (tedy smršťovat).

[Slavek Krepelka]

Nazdar vespolek po těch letech.

Pokud zde nazýváte cokoliv, co vyleze z vyvíječů a baterek a jakýchkoliv elektrolyzerů Brounův Plyn, jde o závažný omyl. Před lety jsem se o to trochu zajímal a je to nějak jinak. Ačkoliv Brouvnův plyn je získáván elektrolýzou (prosím další necitovat, je to léta) ale velice specificky pulsní. Jeho charakteristika je naprosto rozdílná od běžného produktu elektrolýzy. Jen co si ještě pamatuju:

- není problém se skladováním BP, protože není výbušný, pouze hořlavý.
- naprosto zázračně si kontroluje teplotu materiálů při svařování. Ohřívá materiály přes velikou škálu různorodosti ale jenom do tavící teploty, ne do výparné teploty. Svaří od cínu po wolfram.
- dokáže svařit hliník s jakýmkoliv jiným kovem jak je, bez specielních strusek
- nespálí pokožku, na těle je cítit jenom poněkud teplý
Je toho ještě o něco víc. Jistý pověstný Alex Shiffer, který velice důkladně probádal J.Cell, se na mne kdysi dost utrhnul díky mým pochybnostem (taky se tím plynem zabýval) že s tím přivaří hliník k cihle.

Co z toho udělali nějací osli na Wiky a jak se toho eventuelně zhostily mnohé nepříčetné weby je ostuda. Hodily to do říše bájí a posměchu, nebo naprosto nesmyslného nazývání všeho, co leze z kdejaké elektrolýzy vody, Brounovým plynem. To vůbec není pravda. Tady je webová stránka, která je (se změnami) na netu už dobře 15 let.
http://www.eagle-research.com/browngas/ ... elding.php
Tenhle chlapík měl svého času na stránce dokonce publikované i přesné plány na výrobu vyvíječe BP se seznamem a specifikacema součástek potřebných k výrobě a zadarmo. Prodával to jako kits a jako hotové výrobky. Pak plány začal prodávat za myslím padesát bucků (Ok dolarů). zatímco pořád paralelně ale také prodával a stále prodává kompletní BP vyvíječe "svářečky". Mám na ten skutečný BP dost originální informace v anglině a mám zkopírovanou korespondenci s Alexem Shifferem, kde jsme to trochu probíráli, jinak jsme se hlavně domlouvali o J. Cell.

Dávám to sem, protože mi připadá, že zde na fóru všichni šmahem také říkají každé kyslíko-vodíkové směsi Brounův plyn. Vše je jinak. Pokiud má někdo zájem, nemám problém se rozdělit o to, co jsem si archlívoval. Vše je ale angličtina.

S laskavým pozdravem, Slávek