Akord píše:
Nazvi si to jak chceš. Mne je jasné, že pri čtení občas preskakuješ klíčové vety, takže musím zopakovat, že jsem nikde netvrdil, že v keramickém magnetu jsou volné elektrony.
Já taky ne. Co sem taháš volné elektrony?
Akord píše: Nejsou totiž ani v supravodiči, mechanismus vodivosti, nebo spíše presunu elektronu je jiný, než v klasickém vodiči.
No, pokud se přesunují, musí mít nějakou volnost. To za prvé. Za druhé, supravodivost je vědecky vysvětlována párováním elektronů a vzniku jakéhosi akustického teoretického vlnění jehož jednotkami jsou tak zvané fonony. Takže buď tak, nebo onak, ale snad se nesnaž jedním dechem tvrdit, že v něčem nejsou volné elektrony ale že se ty elktrony nějak přesunují.Máš v to maltu i co se týče ortodoxního náhledu.
Akord píše: Nejsem si tím jistý, ale podle mne mohou vykazovat nízkoteplotní plněnísupravodivost i nekovy, nebo bežne nevodivé sloučeniny.
To si zapiš za uši, že keramiky dokážou supravodivost a to na rozdíl od kovů za poměrně vysokých teplot a daj se chladit už tekutým dusíkem. U kovů mluvíme řádově o teplotách supravidivosti do desíthy Kelvina, u keramik je to až ve stovkách. Jenže, z keramik se blbě dělaj dráty na cívky. Ty keramiky sice supravoděj, ale nevoděj normálně, na rozdíl od kovů.
Akord píše: A príšte radši upresni, co jsou a co nejsou vírivé proudy, ať je diskuse o tomtéž, prípadne to napiš tak, abych to nemusel delat za tebe.
Vířivý proud, Akorde, je jakýkoliv proud v rámci materiálu coby smyčka. Podívej se třeba jna Hall efekt, tam ti to vysvětlí tvoji senioři do nějaké míry. Průměr takové smyčky a jejich kvantita v materiálu není dán(a) arbitrárně, ale způsobem indukce a charakteristikou materiálu. Může být jeden jaksi celkový, například v každé lamele jádra trafa pod proudem, probíhající po celém obvodu lamely trafa kolem osy indukce částečně společné osám cívek, nebo o velice poskládané majinkaté smyčky probíhající v krystalické mřížce materiálu, nebo kombinace. Mohou být přirozené a mohou být indukované. To záleží. To by si jako expert ale snad měl vědět.
Akord píše: Nebo si najdi nejakého kámoše v Kanade a se ho zeptej, jak lze "plnit" proud do supravodivých cívek.
Počkej, do cívek se plní úplně stejně jako normální proud. Ona cívka je totiž jenom částí elektrického obvodu. O
plnění, jak by snad mohl napovědět název elektrický
proud, vůbec nejde. Elektrický proud se nedá jaksi nacpat do jakési bandasky, ať už je bandaska z čehokoliv. Jde o buďto jednorázové ustanovení procesu proudění jako u supravodivého kruhu, nebo o proudění nějak podporovaného, třeba chemií baterky, u normální cívky. Samozřejmě supravodivá cívka může být lidově řečeno vyzkratovaná do elektrického kruhu a nabuzená magnetickým polem podle jistého Lenzova zákona. Metod je však více. U suprakonduktoru samozřejmě o ustanovení procesu celkového elektrického proudění v kruhu podél jeho kruhové osy, kteréžto se dá zase zrušit, jde a skutečně lze mluvit v tomto případě o jakési vložení nějaké formy energie do takového obvodu a její vybití, v případě, že je proces přerušen tím, že se odebere tato forma energie elektricky, což lze, i když nepřímo. Nicméně, dostatečně silné magnetické pole, a to i pole samotného supravodivého materiálu, pokud je deformováno, se do supramagnetu jaksi zatuneluje a je po procesu bezjakéhokoliv odběru této formy energie. Supravodivý proud v okruhu lze také považovat za vířivý proud, který se po zahájení chová spontáně, za dodržení mnoha podmínek. Magnetické pole takového okruhu je pak kromě nákladů na výrobu a udržování teploty jaksi "zadara". Pokud bys nebyl tak zatvrzelým odpůrcem všeho "nevědeckého", pod čím není podepsaných alespoň deset hlav nejvýznamějších členů vědeckého establišmentu. navrhl bych ti se podívat na Leedskalninův držák magnetického pole. Ten člověk totiž namyslel jak polapit a uzavřít magnetické pole do okruhu v měkkém železe. Jenže to je marný, i když si to může každý kutil ušmudlat doma a vyzkoušet.
Kámoše bys Akorde potřeboval ty, a ne jednoho, a stejně ti to k ničemu nebude. Něco se našprtat je jedna věc a vyznat se v tom je věc druhá. Druhá bez první neexistuje, a první bez druhé je ztráta času.
Tady si můžeš přečíst to úplně nejzákladnější
http://wikipedia.infostar.cz/s/su/super ... agnet.html
Jde o strojový překlad tohoto
http://en.wikipedia.org/wiki/Superconducting_magnet
Ty strojové překlady
![Bang Head :bhead:](./images/smilies/BangHead.gif)
"Točivý materiál" je ve skutečnosti materiál cívky. Coil jako podstatné jméno je v anglině cívka. Coil jako sloveso znamená motat do kolečka, třeba do spirály, tedy točit.
Takže nazdar, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.