Efektivní elektrolýza

[Ilem]

Mimo téma (offtopic)

Ještě, že už tu není žádný moderátor. Dozvěděl by ses, že pokud reaguješ na předcházející příspěvek a ne pouze na některou jeho část, tak se necituje

[Ilem]

Mimochodem, už asi vím, kde je zakopaný pes. Ve vodivosti. Pro efektivní klasickou elektrolýzu je třeba maximální vodivost elektrolytu. Pro KOH je to kolem 27% koncentrace. Při jiné koncentraci to nejde a nedá se to dohnat ani plochou elektrod, ani proudem, ani napětím, ani teplotou.

[Peter11]

A nejde náhodou ovlivnit vodivost i jinak?

[Ilem]

při 27% KOH je vodivost elektrolytu 540 mS/cm. Ty víš, jak jinak to dosáhnout?

[deʒa vy]

Ileme Ileme, ty jeden mysliaci "stroj", čím sa dá zvečiť kapacita kondenzátoru (elektrolyzér) bez toho aby si na ňom zvečoval plochu jeho elektród...?

[A(&F)]

... Ileme, ať to nemáš tak jednoduchý ... ... https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... e_id=17573 ... viz graf (obr. č. 2.) na str. č. 17. ...

[Ilem]

Ileme Ileme, ty jeden mysliaci "stroj", čím sa dá zvečiť kapacita kondenzátoru (elektrolyzér) bez toho aby si na ňom zvečoval plochu jeho elektród...?

Že by dielektrikem? Bavíme se o klasické elektrolýze. Potřebuji, aby proud procházel, ne aby neprocházel. Vysoké frekvence přijdou na řadu později.

[Ilem]

... Ileme, ať to nemáš tak jednoduchý ... ...

díky, povedu to v patrnosti. Zatím se mi chromniklové elektrody za nemálo peněz nechce vyhazovat.

[deʒa vy]

Že by dielektrikem?

Ale ano Ileme ano, aj dielektrikum je krásna vec ale nie tak krásná ako vzdialenosť elektród...

[Ilem]

I to už jsem měřil. Udělal jsem si přípravek, který mi plynule přibližoval a oddaloval elektrody. Nejvyšší efektivita byla při vzdálenosti 2,7 mm. Ale je možné, že to platí pouze pro můj konkrétní tvar elektrod, možná i tvar nádoby.
Při větších vzdálenostech jsou velké napěťové ztráty, při menších vzdálenostech vzniknuvší plyn vytváří izolační vrstvu.

[deʒa vy]

při menších vzdálenostech vzniknuvší plyn vytváří izolační vrstvu.

Nóóó, faktom je že neni "bublinka" ako "bublinka"...

[Ilem]

Tak to tu nenecháme spát a jedeme dál. Vlákno se jmenuje Efektivní elektrolýza tak se k ní vrátíme. Klíčem k efektivní elektrolýze je čistá voda a kraťoulinké pulzy vysokého napětí. A v tom je právě kámen úrazu. Vodě se to nelíbí a velice nelítostně likviduje připojenou elektroniku zpětnými kopy. Dostal se mi do ruky jeden patent na generátor nanosekunodových pulzů s napětím desítky kV.

generátor pulzů.jpg

Vzhledem k tomu, že mezi polovodičem a vodou je cívka, zdá se, že toto zapojení by mohlo být vůči zlobě vody odolnější. Jenomže je to zapojení, které nechápu. Podle mého názoru dioda do gate tyristoru je v závěrném směru, tudíž se tyristor nikdy nemůže otevřít. Potom si GATE DRIVE CIRCUIT spolu s fetem může dělat co chce a fungovat to nebude. Nebo se mýlím??? Proto bych chtěl poprosit někoho, kdo má elektrické povědomí a vládne anglickým jazykem lépe než já (což je téměř každý), jestli by mi stručně z popisu neosvětlil, jak ta věc má fungovat.
Díky moc.

[Edgar]

Zdravím po zase po letech

Důležité je, že tyristor se otevírá i při Ig=0.
Jen je potřeba na něj přivést "spínací napětí v propustném směru" v katalozích U(B0) nebo taky U(D). Při dosažení tohoto napětí tyristor přechází do vodivého stavu neškodným lavinovým průrazem pokud se nemýlím. Řádově to jsou většinou stovky voltů, záleží prostě na konkrétní součástce.
V tom patentu má na starosti připojování takového napětí ten mosfet - uzavírá okruh.
K cívce 32 je tak připojené napětí přes mosfet a "proražený" tyristor a její proud začíná vzrůstat. Proud teče tyristorem ve směru A-K.
Cívka se nasytí a proud se ustálí na nějaké hodnotě Ip. Na její svorce 42 je +, na 44 je -
Mosfet pak rozepne, proud cívkou zkolabuje a nakmitne se na ní napětí opačné polarity tzn 42 je -, 44 +
Tyristor začne vodit ve směru A-G (a máš smyčku v propustném směru induktor, tyristor, dioda), nakmitnuté napětí letí nahoru a krátce po maximu takto nakmitnutého napětí tyristor vodit přestane úplně FIG. 2D.
Cívka nyní skladuje maximum energie, ale cesta přes tyristor už neexistuje.
Energie se vybíjí z cívky do zátěže a napětí na cívce klesá k nule.

[Ilem]

Díky, tak to mě nenapadlo, že ta baterie má tak vysoké napětí, že způsobí lavinový průraz. Lavinový průraz je neškodný, pokud je nějakým způsobem omezen proud, což tady je zřejmě jen délkou pulzu. No, to bude ladění

Edit: Ladění asi nebude. jak jsem pochopil, používají na to nějaký speciální SI tyristor, což nevím, kde ho vzít. S obyčejným tyristorem to asi nepůjde

[Edgar]

Přesně tak.
Naštěstí to jsou jednoduché výpočty, které ti velmi usnadní laborování.
Vyrobíš si cívku a změříš jí hodnotu indukčnosti L a taky její činný odpor R.
Pak si vypočteš ze vztahu tau=L/R časovou konstantu cívky.
Z přechodových jevů pak víme, že proud cívkou se ustálí po uplynutí doby T=5*tau, tedy T=5*L/R [s;H;Ohm]
Můžeš počítat i jen 3*tau, s menší přesností.
Jako T ti takto vyjde nejdelší použitelná perioda spínacího signálu do mosfetu, frekvenci pak získáš jako f=1/T, to určo znáš..

Příklad:
Na stole mám zrovna náhodou cívku na feritové tyčce, měřák ukazuje L=41,9mH, R=5,9Ohm
T=5*tau=5*L/R=5 * 0,0419H / 5,9ohm = 0,0355s
Taková cívka je za 35ms nasycená a můžu rozpínat mosfet.
Optimální frekvence spínání vychází f = 1/T = 1/0,0355s = 28Hz pro plné využití takovéto cívky.

SI tyristor - domnívám se, že se tím myslí Static Induction thyristor, nebo též GTO - Gate Turn Off tyristor (gejtem vypínatelný tyristor)
Jde o polem řízený tyristor, který zvládá velké proudy při vysokých kmitočtech, má malé napětí v propustném směru a velmi rychle vypíná pokud se mu na G přivede záporné napětí (proto je ta dioda v patentu obráceně - je VYPÍNACÍ, nikoli spínací). Viz zde: http://www.scribd.com/doc/169347410/STA ... ITH#scribd