Větrná elektrárna (levně)

[Návštěvník]

Mám připravený materiál na stavbu malé větrné elektrárny jako je zde: http://vetrnaelektrarna.webpark.cz/index.htm
Podle této knihy:
http://www.ben.cz/_e/all/150888_mala-ve ... trarna.htm
Ale teď je stavba odložena kvůli nedostatku času.
Také bych se chtěl vyhnout převodovce a použít nějaký nízkootáčkový generátor místo autoalternátoru, možná by nebyl špatný motor z kola:
http://www.cyclestar.cz/elpohony.html
Mají tam 300watt 3fázový za 1999Kč vč. DPH, ale na moje emaily tam nikdo nereaguje tak už asi neprodávají.
Autoalternátor má podle mne jedu výhodu vtom, že má budící vinutí a neklade při rozběhu takový odpor jako generátor s permanentními magnety, ale zase potřebuje uhlíky k napájení kotvy a vysoké otáčky. Tak nevím pro co se rozhodnout.
Potom bych se chtěl pustit ještě do Savoniuse
http://www.youtube.com/watch?v=RZJ7tWRQ ... ed&search=

[Akord]

Pokud si chceš ušetrit dlouhé a podrobné zduvodnení, pak autoalternátor v žádném prípade.
Jinak si prohlídni mé i jiné prispevky na tuto tému. Problémem nejsou uhlíky, ale velká spotreba na buzení, potreba vysokých otáček(tak 3000 a více) a tím podstatne nižší účinnost, než má stroj s magnety.

[martin11]

přidal jsem poota- ovi karmu za přehled ve sbornících USS...byl to velmi dobrý sborník na pokračování o všem možnem...dnes po letech se k němu rádi vracíme...pokud jako ja nepřijdete o 6 kg časopisů a pak škemráte jestli to někdo má...tak pooto dik za všechny kutily Martin11

[Návštěvník]

Onehdá jsem předělával alternátor ze starý škodovky podle návodu z: http://mve.energetika.cz/sikovneruce/au ... nator.html
Vyměnil jsem rotorové vynutí za magnet z reproduktoru a ještě zvýšil napětí převinutím statoru.
Otestování proběhlo na soustruhu z hruba s těmito výsledky:
250ot. 2V 0,5A
390ot. 3V 1A
600ot. 6V 1A
1080ot. 13V 1A
1080ot. 7,6V 3A
1710ot. 14,3V 3A
1710ot. 6V 5A
PS: Třeba se tyto informace budou někomu hodit.

To se mi vidí hodne reálné. Ale není mi jasné, zda je to proud nakrátko s napetím naprázdno,
nebo napetí a proud na záteži. Dále zda to byla strídavá odporová zátež, nebo stejnosmerná za usmerňovačem. Taky jsem zkoušel dodelat do alternátoru magnety (neodymy), a výsledek byl podobný. Nevím, zda byla merena účinnost, alespoň pres zavešení silomeru na ucho statoru, když byl alternátor v soustruhu. Ta se pohybuje obvykle kolem 50 procent,
málokdy více, co je dost málo. Stator je pro nízké otáčky moc malý a žádá se na nej více medi.

[viotr]

Zdravím diskusi, rád bych si na zahradě postavil klasický savoniův motor do výšky dvou metrů. Díval jsem se na ten vylepšený od Beckera , ten mě taky láká. Nevíte náhodou, jak se vyrábějí ty beckerovy zakroucené lopatky a z
jakého materiálu to má zhotovené? Klasický savonius bych asi sestrojil slabými plechy a spojil nýtama... předem díky za případné rady. Budu rád když se diskuse rozvine.

[Akord]

Savonius ani Darrieus nejsou kroucené, a tím jsou dost hlučné proti vrtuli. Nikde jsem tam nevidel udelanou regulaci proti vichrici, pokud tam není, tak to vichrice temer spolehlive odpraví, je to jen otázka času a početnosti. Teoretická účinnost Savoniuse je asi 15 procent, Darrieuse asi 25 procent, a pomalu i rychlobežné vrtule s horizontální osou asi 35-40 procent. Takže Savonius trpí pomerne špatným využití plochy, kterou opisuje rotor a pro generátor vyžaduje značný prevod do rychla dimenzovaný na vichrici. Výkon stoupá u všech s tretí mocninou rychlosti vetru, takže i nevinná vrtule včetne prevodu musí být dimenzována na více jak desetinásobek pretížení. Je požadována vetší rezerva, než v prípade výtahu.

[viotr]

Výkon při vichřici je fakt značný. A co takhle, ve snaze udržet stroj v chodu i při rychlejším větru, připojit na osu k základnímu generátoru ještě alternátor, který by při vichřici odebral přebytečný výkon a elektronikou hlídat maximální otáčky. Tím by se ohlídaly odstředivé síly na rotoru. Možná by síla při vichřici byla na lopatky menší než kdyby to stálo. Co myslíte. Nejraději bych lopatky udělal z toho průhledného nerozbitného plastu, který ovšem potřebuje zachovat velký rádius, aby se nezlomil. Znáte lepší materiál pro savonia než je plech? Bohužel nejsem strojař.

[Waldes]

Výkon při vichřici je fakt značný. A co takhle, ve snaze udržet stroj v chodu i při rychlejším větru, připojit na osu k základnímu generátoru ještě alternátor, který by při vichřici odebral přebytečný výkon a elektronikou hlídat maximální otáčky. Tím by se ohlídaly odstředivé síly na rotoru. Možná by síla při vichřici byla na lopatky menší než kdyby to stálo. Co myslíte. Nejraději bych lopatky udělal z toho průhledného nerozbitného plastu, který ovšem potřebuje zachovat velký rádius, aby se nezlomil. Znáte lepší materiál pro savonia než je plech? Bohužel nejsem strojař.

Presne nad tým aj ja už dlhšie rozmýšľam, prečo keď by sa dalo získať ďaleko viac energie ako inokedy vrtule sú zabrzdené ? Určite by sa dala vyriešiť spojka, ktorá by pripojila napríklad aj alternátor ako navrhuješ ty a brzdilo by sa zvýšenou záťažou. Aj na lietadle sa pri vypnutom motore nechá vrtuľa pretáčať ... Na toho savonia práve ten priehľadný nerozbitný materiál teda polykarbonát ...
Waldes.

[Waldes]

Výkon při vichřici je fakt značný. A co takhle, ve snaze udržet stroj v chodu i při rychlejším větru, připojit na osu k základnímu generátoru ještě alternátor, který by při vichřici odebral přebytečný výkon a elektronikou hlídat maximální otáčky. Tím by se ohlídaly odstředivé síly na rotoru. Možná by síla při vichřici byla na lopatky menší než kdyby to stálo. Co myslíte. Nejraději bych lopatky udělal z toho průhledného nerozbitného plastu, který ovšem potřebuje zachovat velký rádius, aby se nezlomil. Znáte lepší materiál pro savonia než je plech? Bohužel nejsem strojař.

Presne nad tým aj ja už dlhšie rozmýšľam, prečo keď by sa dalo získať ďaleko viac energie ako inokedy vrtule sú zabrzdené ? Určite by sa dala vyriešiť spojka, ktorá by pripojila napríklad aj alternátor ako navrhuješ ty a brzdilo by sa zvýšenou záťažou. Aj na lietadle sa pri vypnutom motore nechá vrtuľa pretáčať ... Na toho savonia práve ten priehľadný nerozbitný materiál teda polykarbonát ...
Waldes.

Viotr , Waldes zdravím vás . Páni toto už je dávno vyriešené , používa sa to pomali v každéj vodnéj mikroelektrárni . Slengovo sa to dá nazvať "Odstredivý regulátor" . PePo

Ahoj pepo.bn,
Myslím, že si nepochopil, odstredivý regulátor sa používal už na staručkých gramofónoch a v podstate to je brzda a nám ide o využitie nie o premenenie na teplo.
Waldes.

[martin11]

...tuším , že se ten pán jmenoval JAMES WATT....regulátor je odstředivý...a tak se i jmenuje... martin11...fotograf...promiňte že se míchám do diskuse

[lajos]

A za chvíli se vrátíme do doby kamenné. Regulátor něco ovládá a brzda je brzda, zdá se mi že současně mluvíte o tomtéž anebo o něčem úplně jiném(z hlediska principu).

[Waldes]

... Waldes , tak že asi takto : Obaja určite velmi dobre vieme ako , kedy a aj gde sa používá odstredivý regulátor. V prípade nekontrolovatelných (vysokých) otáčok vrtule je strata vo forme "tepla" na brzde daleko menej bolesťivá ako strata vo forme výkonu stojacéj vrtule alebo nebodaj celéj veternéj elektrárne . PePo

No presne o to mi ide, vždy keď som išiel služobne do Rakuska a bol očakávaný väčší vietor všetky vrtule boli zabrzdené a pritom by sa dali takto „brzdiť“ a získať ešte niečo naviac. Okrem toho viem, že sú ešte zabezpečené natáčaním listov vrtule aby mali menší odpor pri nadmernom vetre.
Waldes

[Waldes]

...Troška som sa okolo tých "vrtuliek" krútil , takže viem , že stoja len v prípade "porivu" (prudký narazový vietor) . Za týchto poveternostných podmienok vraj ZIADNY regulátor "nestíha" . Mechanický je pomalý a elektronický vedšinou "vyhorý". PePo

To môže byť pravda, ale aj tak si myslím, že „elektromagnetické brzdenie“ ktoré navrhuje Viotr by mohlo byť praktickejšie. Ale môžem sa mýliť.
Waldes.

[viotr]

Jsem laik, ale myslim si že samotný odstředivý regulátor je jen malý stroj s relativně lehkým závažím , který sám, několika-kilowatové zařízení, zbrzdí úplně zanedbatelně <<< POKUD by tedy pracovalo BEZ akčního zařízení - třeba BEZ mechanické BRZDY. Jinak by na něm muselo být sakra těžké otáčející se závaží, aby samo shora brzdilo otáčky a spotřebovaly se tím nadbytečné kilowaty. Pak by to byl orloj a ne elektrárnička. Potřebný moment k rozběhu rotoru by tím byl větší. Domnívám se že by rotor měl být co nejlehčí.
Měl jsem na mysli využití nadvýkonu, že by se tam přidal alternátor a tím by se všechen nadvýkon savoniova motoru přemenil na elektřinu, což by u dvoumetrového savonia bylo v řádu kilowatt.
V benzínových sekačkách jsem viděl takovéto malé otáčející se regulátory - jejich slabý výsledný posuvný pohyb přidával či ubíral plyn karburátoru.

Je nesporné, že je odstředivý regulátor osvěčená věc, ale dal bych tam spíše elektronické měření otáček a k tomu regulovat/přepínat zátěž za současného měření průměru rychlosti větru miskami - pro dosažení rychloběžnosti 0,9 v rozsahu do max. otáček. Řídit to malým PLCéčkem.
Jak je to vlastně s výkonovým přizpůsobením generátoru a zátěže, tak aby se do zátěže dodal maximální výkon?

Kdysi jsem četl o nějaké dost výkonné větrné elektrárně tady v Čechách, která měla dva generátory jeden s menším výkonem a druhý s velkým.

Zajímal by mě nějaký laický návod na výpočet tloušťky hřídele, jaká ložiska, jak tlusté jekly, apod.

[lajos]

první příspěvky a jak vás vystihl s tím regulátorkem??? co mazáci??