Elektrolýza plasmou

[Merlin]

Uvažoval jsi někdy nad tím, proč se tohle nestane, když do vody uhodí blesk?
Stává se to dost často a v podstatě by to měla být ohromná šlupka - ale není.

[lajos]

Úvaha: blesk uhodí v jednom bodě, kde se uzemní a maximálně se v bodě uvolní energie blesku popř. část energie putuje zemí dál. Mi to zapalujeme mezi dvěma elektrodami a vodní částečky jsou promíchány vzduchem. Také když strčíš zapalovací elektrody do vody, k výbuchu nedojde.

[Merlin]

Úvaha: blesk uhodí v jednom bodě, kde se uzemní a maximálně se v bodě uvolní energie blesku popř. část energie putuje zemí dál. Mi to zapalujeme mezi dvěma elektrodami a vodní částečky jsou promíchány vzduchem. Také když strčíš zapalovací elektrody do vody, k výbuchu nedojde.

To ano, ale blesk není bodový efekt, uvolní se přitom spousta páry, a přece to nebouchne. A máš tu také dva póly, jen v trochu větším měřítku... a ono nic...

[Merlin]

Podobnost čistě náhodná?

To první je tuningová svíčka BRISK.

Na druhém obrázku má v ruce upravenou svíčku děda Dingel...

[lajos]

Mohlo by existovat kritické množstvý poměru vodní páry a vzduchu, podobně jako stochiometrie u benzínu, do které směs vody shoří plasmaticky a pokud voda bude přes kritické množstvý(popř. velká masa), tak se jen odpaří vlivem vložené energie.

[Merlin]

Mohlo by existovat kritické množstvý poměru vodní páry a vzduchu, podobně jako stochiometrie u benzínu, do které směs vody shoří plasmaticky a pokud voda bude přes kritické množstvý(popř. velká masa), tak se jen odpaří vlivem vložené energie.

Hmm. Na tom něco je.
Ale podle mého názoru to nebouchne, protože voda o tom, že uhodí blesk předem "ví" a nastaví se podle toho - než uhodí, musí se na obou stranách vytvořit určitý potenciál - je to pro ni tedy vypočitatelná záležitost.
Pokud je to tak, co z toho plyne?

[lajos]

Nevím, zatím nemám vžité abych vzal vodu jako rovnocenného myslícího partnera při jeho plasm. spalování, asi je to moje chyba.
Blesk vzniká mezi shromážděnými potenciály a mně se zdá u větších vodních ploch je té vody příliš velké množstvý než by se vzňalo. Blesk má vysokou energii, přesto při nadkritickým množstvý vody k ničemu nedojde.

[lajos]

Ještě mně napadá, že při našich elektrodách je to vlastně jiskřiště a na každém jiskřišti dochází k přechodovím jevům včetně oscilace energie. Tento jev bývá dost nepravidelný a přesně stejně neopakovatelný, protože v prostorách jiskřiště pokaždé nastanou trochu jiné podmínky-různé vzdálenosti mezi různě zkoncentrovanými shluky vodních a vzduchových atomů.

[Merlin]

Nevím, zatím nemám vžité abych vzal vodu jako rovnocenného myslícího partnera při jeho plasm. spalování, asi je to moje chyba.
Blesk vzniká mezi shromážděnými potenciály a mně se zdá u větších vodních ploch je té vody příliš velké množstvý než by se vzňalo. Blesk má vysokou energii, přesto při nadkritickým množstvý vody k ničemu nedojde.

Pak by to ale nemělo fungovat ani s elektrodami nad vodou, tam jí taky máš "nadkritické množství"! Jenže v tomhle případě voda "neví", co se stane a reaguje spontánně... Klíčem je chaos.

Díval ses na ty svíčky?

[Merlin]

Existuje jednoduchý proces úpravy vody, při kterém na jedné straně membrány vzniká deionizovaná voda a na druhé straně voda, v níž jsou značně nahuštěné ionty. Ta by mohla být vynikající palivo.
Něco mi říká, že takhle to dělá ten Australan a krmí tím svou motorku... zařízení ve filmu by tomu odpovídalo.

[lajos]

Ja, díval se, chceš říct že voda (směs) neví kde na tom obvodě se chystá přeskočit a když to nečekaně nastane tak je z toho hotovej?

[Merlin]

Ja, díval se, chceš říct že voda (směs) neví kde na tom obvodě se chystá přeskočit a když to nečekaně nastane tak je z toho hotovej?

Exact!

[conny]

Gewo ma pravdu s tim,ze voda vi kam blesk uderi.. Protoze tesne pred dopadem blesku si blesk vybira kam uderi a to tim,ze ze zeme z ruznych bodu jsou "vystrelovany" vstricne signaly-potencialy (vypadaji jako male blesky) a blesk si vybira az poslednich par metru do ktereho se napoji.. Nepojuje se do neblizsiho/nejdelsiho "signalu". Presne definice neznam - viz. stanice Discovery.

Tzn. z toho vyplyva - Blesk uderi vzdy tam,kde uz je predpoklad ze uderi.Pokud bod na hladine vyvori dostatecny vstricny signal,potom do nej blesk uderi-a v tomto bode uz pri vzniku tohoto signalu-se jiz vedelo,ze tam muze uderit..

Toliko k bleskum...

A co se tyka svicky a vody-jednoduchy pokus ukazovali na sympoziu/prednasce - naleznutelne pres google na webu nebo pres youtube - kde do zapalovaci svicky na stole privadeli pulzy radove desitky KV a byly to pekne pecky,ale jakmile pustili kapku vody na jisriste,pak teprve to byla perda.. A to byla voda a ne para...

A motorka a voda? Urcite neco na Gewove odhadu bude pravdy.. Pripravena voda, pravdepodobny plasmaticky podnet a je to.. Navic na motorce opravdu nemate moc mista na velike extempore s elektronikou (velike chlazeni,mega nasobice...) - nejake ale prece jen

[Merlin]

Gewo ma pravdu s tim,ze voda vi kam blesk uderi.. Protoze tesne pred dopadem blesku si blesk vybira kam uderi a to tim,ze ze zeme z ruznych bodu jsou "vystrelovany" vstricne signaly-potencialy (vypadaji jako male blesky) a blesk si vybira az poslednich par metru do ktereho se napoji.. Nepojuje se do neblizsiho/nejdelsiho "signalu". Presne definice neznam - viz. stanice Discovery.

Tzn. z toho vyplyva - Blesk uderi vzdy tam,kde uz je predpoklad ze uderi.Pokud bod na hladine vyvori dostatecny vstricny signal,potom do nej blesk uderi-a v tomto bode uz pri vzniku tohoto signalu-se jiz vedelo,ze tam muze uderit..

... a takové poetické to bylo s tou vodou... ...

Ano, je to přesně tak. V tom druhém případě jde o "moment překvapení".
Nejlepších výsledků lze dosáhnout tehdy, pokud napájecí obvod není nikde uzemněn. Jinak máte smůlu, voda všechno "ví" už dopředu. Nejlepším zdrojem proto je baterie, ale za použití šikovně chaotického generátoru se to dá obejít.
Totéž ostatně platí i pro všechna měření na těchto obvodech! Měřený obvod i oscilo MUSÍ být "plovoucí" a obojí musí mít vlastní zdroj NESPOJENÝ se zemí. Osciloskop MUSÍ jet buď na baterii, anebo na zálohovací zdroj k počítači, jehož kabel NESMÍ být v zásuvce. Kdo má tu možnost, může provést porovnávací měření. Zjistí, že některé údaje se od sebe diametrálně liší.
Všechny obvody u nichž se pokoušíte dopracovat k VE musí splňovat toto pravidlo. Nesmí mít možnost "domlouvat se s okolím".

Tohle je draze získaný poznatek, nezahoďte ho.

[Mim]

Teorie je v podstatě správná....pro všechny, kteří si to chtějí vyzkoušet mám jednoduché řešení...až triviální.....stačí mechanický přerušovač....pár kaskádově zapojených kondenzátorů.....a samozřejmě elektrolyzer....můj pokusný model byl celý rozdělovač s auta, poháněný malým elektromotorkem s plynulou regulací.....pokud tohle někoho osvítí, je na poloviční cestě k úspěchu.....Mim