Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...

Suchý spořič UF

Návrhy konkrétních zařízení.
Odpovědět
Majkl1
Stálý člen
Příspěvky: 83
Registrován: úte 31 kvě 2011 5:47
Dal: 1 poděkování
Dostal: 7 poděkování

RE

Příspěvek od Majkl1 »

Díky Pooto i 1220 za další směr.
Dnes jsem při cestě autem domů opět přemýšlel nad problematikou UFka (mám ode dneška new UF5) a tak mě napadla jedna zajímavá info, kterou bych si chtěl nejprve ověřit. I když si tu někdo asi poklepe na čelo, tak se stejně zeptám. To že UFko pracuje s jinou energií je mnohým asi jasné. Její efektivní lapení je ještě v plenkách, takže k pohonu auta je to jen taková berlička, ale.... Jelikož to bude zřemě energie, kterou dokáže i lidksé tělo nějak zpracovávat (Viz. poznatky, které měl Sao, když nechal nasávat vtduch do svého trka v kabině auta), tak mě napadlo, co by se stalo, dát UFko do průduchů ventilace, aby energie proudila do kabiny. Jde mi o to, zda jde o energii, která je prospěšná pro organismus, či nikoliv. Nerad bych se nějak "nacucal" něčím nevhodným. :roll:


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: RE

Příspěvek od poota »

Majkl1 píše:.. dát UFko do průduchů ventilace, aby energie proudila do kabiny. ..
Můj osobní názor, ničím nepodložený:
považuji to za dobrý nápad, protože energie bude proudit "přes" UFko dovnitř. U Saova TRka se jednalo o nasávání vzduchu z kabiny do TRka a následně do motoru, takže mám pocit, že docházelo k "odsávání" energie z kabiny. Vycházím z předpokladu, že kladný je příjem této energie a záporně účinkuje snížení její hladiny.
Problém bude zřejmě v dosažení podtlaku - zde se bude spíš jednat jenom o rozdíl tlaku před UFkem a za ním. Předpokládám, že by to mohlo fungovat i v této modifikaci, pokud bude část portubí s UFkem nejužším místem celého průtoku vzduchu. Míním tím širší potrubí před UFkem, ve kterém se před zúžením vytvoří náporem nebo větrákem alespoň částečný přetlak. Za UFkem opět potrubí rozšířit, aby zde byl nižší tlak. Ovšem jedná se opět pouze o moji víceméně soukromou vizi, která není podepřena žádným zkoušením.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Majkl1
Stálý člen
Příspěvky: 83
Registrován: úte 31 kvě 2011 5:47
Dal: 1 poděkování
Dostal: 7 poděkování

RE

Příspěvek od Majkl1 »

Máš tedy taky pocit (nebo konkrétní info), že je potřeba vždy nějakou úroveň podtlaku? Někomu by se mohlo zdát, že jde jen o proudění vzduchu zkrze UFko. Já si též myslím, že je potřeba podtlak, ale nevím ještě proč. Asi si budu muset hlavu prolít alkoholem, pak obyčejně nemám moc myšlenek, takže bych mohl "drondit". :P


Uživatelský avatar
Ilem
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3119
Registrován: pon 25 zář 2006 20:52
Bydliště: Hradec Králové
Dal: 71 poděkování
Dostal: 349 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: RE

Příspěvek od Ilem »

poota píše: Za UFkem opět potrubí rozšířit, aby zde byl nižší tlak. Ovšem jedná se opět pouze o moji víceméně soukromou vizi, která není podepřena žádným zkoušením.

Zdravím - poota
Péťo, nechci nikterak polemizovat s tvojí vizí, ale máš tam malinkou "botu". Tam, kde se potrubí zužuje je podtlak, a tam kde se rozšiřuje je vyšší tlak. Může za to jev zvaný hydrodynamický paradox, kterýžto jsem nikdy pořádně nepochopil, což ovšem nic nemnění na tom, že existuje.


"Dum spiro spero"
Ciceron
Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: RE

Příspěvek od poota »

Ještěže jen malinkou :D
Hydrodynamický paradox mi dokonale unikl, takže si představuji, že když mám někde potrubí zúžené, tak to představuje pro proudění určitý odpor, protože se proud musí zrychlit, aby to všechno "stihlo" tím menším průřezem protéct. Takže před tím odporem že se to jako nahmoucá a za tím odporem že se to zase vrací zpátky do původních hodnot - rychlost a tlak klesá.
Ale i když se třeba mýlím, tak tam prostě někde změny tlaku budou - akorát třeba jinde a jinak, než si to představuju.
Ale dík za upozornění, zkusím se na tu "potvoru" podívat.

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: RE

Příspěvek od Slavek Krepelka »

poota píše:Ještěže jen malinkou :D
Hydrodynamický paradox mi dokonale unikl, takže si představuji, že když mám někde potrubí zúžené, tak to představuje pro proudění určitý odpor, protože se proud musí zrychlit, aby to všechno "stihlo" tím menším průřezem protéct. Takže před tím odporem že se to jako nahmoucá a za tím odporem že se to zase vrací zpátky do původních hodnot - rychlost a tlak klesá.
Ale i když se třeba mýlím, tak tam prostě někde změny tlaku budou - akorát třeba jinde a jinak, než si to představuju.
Ale dík za upozornění, zkusím se na tu "potvoru" podívat.

Zdravím - poota
Nazdar Půto,

Máš to dobře vymyšlené. Pokud je zúžení ve stejném profilu před a za, před zúžením tlak vyšší a rychlost menší než v zúžení a rychlost klesá za zúžením a tlak taky. Ten paradox jbe Bernouli a fachá jaksi jenom jedním směrem do zužování, obráceně, tedy do rozšiřování ne. Foukni si krz versatilku do světa a uvidíš hned, jak v něm stoupne podle toho paradoxu tlak. :lol: Taky si můžeš dát do takového udělátka tři manometry, oni Ti ukážou jak je to ve skutečnosti. Na to co říkám dám krk, mám to velice dobře odzkoušené. Vyjímkou by byla situace, že budeš mít zúžení ve stejném profilu dvě za sebpu. Potom se v té širší mezičásti tlak skutečně zase přizvedne, ale ne na tlak před prvním zúžením. O paradox zase nejde, tekutina se prostě před zúžením musí namačkat, jak říkáš.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
huhu
Zasloužilý člen
Příspěvky: 980
Registrován: ned 02 led 2011 17:48
Dal: 107 poděkování
Dostal: 23 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Ilem Poota Slávek Bernouli

Příspěvek od huhu »

Jen drobný dodatek:

Tlak o kterém se tu bavíte je statický !

V rychlém proudění se blbě měří , ale v karburátoru například je využíván k nasávání benzínu do proudu vzduchu. Vstup statického tlaku do variometru je věda - proudící vzduch při nevhodném umístění ovlivňuje měření ;)


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: Ilem Poota Slávek Bernouli

Příspěvek od Slavek Krepelka »

huhu píše:Jen drobný dodatek:

Tlak o kterém se tu bavíte je statický !

V rychlém proudění se blbě měří , ale v karburátoru například je využíván k nasávání benzínu do proudu vzduchu. Vstup statického tlaku do variometru je věda - proudící vzduch při nevhodném umístění ovlivňuje měření ;)
Nazdar Huhu,

S tím co dal Půta jde o statický tlak.
Bernouli je jaksi statický tlak. Školní schema je trubka která se na několikrát zužuje, tedy ne kužel, a z každé sekce je vývod malé trubky směrem nahoru s "vodní" hladinou. "Voda", nebo jakákoliv kapalina znázornńuje pokles hydrostatického tlaku s poklesem tlaku se se snížením průřezu na tím zvýšením rychlosti průtoku. Funguje to ale takhle jenom pokud voda jde od tlustého konce k tenkému, obráceně nikoliv.

Karburátor, atp jsou podobné zálěžitosti, ale ne stejné. Zde tvoříš částečné vakum za překážkou v cestě proudění. Navíc u karbesu to tvoříš sáním, takže podtlakem oproti atmosferickému tlaku, za hrdlem karbesu, zatímco benzin z plovákové komory jede pod atmosferickým tlakem.

Ahoj, Slávek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Uživatelský avatar
smotajev
Nový člen
Příspěvky: 11
Registrován: ned 26 črc 2009 22:39

Jonizer včera došel.

Příspěvek od smotajev »

Dneska jsem udělal zářič a už to montuju. Takhle to vypadá, délka 127 mm. Tu délku mám přesně. Namontováno na Škoda Felicia 1,9D r.v. 2001. Použil jsem drát 1,2 mm co je co svářečky v CO2. Je lehce poměděnej, tak to snad rezavět moc nebude. Pokud se osvědčí, tak seženu nerez.
Obrázek
Tak to vypadá v hadici do sání:
Obrázek
a takhle to tam bude sedět definitivně, ta hadice bude přes to
Obrázek
Ještě natankuju plnou nádrž a zítra začne testování.
Můžete tipovat, kolik to uspoří.


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Jonizer včera došel.

Příspěvek od poota »

smotajev píše:.. Takhle to vypadá, délka 127 mm. Tu délku mám přesně. ..
Těch 127 mm je délka spirály a nebo je to délka drátu?


Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
smotajev
Nový člen
Příspěvky: 11
Registrován: ned 26 črc 2009 22:39

Délka spirály 127 mm

Příspěvek od smotajev »

Doufám, že jsem to správně pochopil.


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: Délka spirály 127 mm

Příspěvek od poota »

smotajev píše:Doufám, že jsem to správně pochopil.
Jestli je délka odvozena od frekvence, tak by asi byla důležitější celková délka drátu - a hovořilo se o násobcích 63,5 mm (2,5").
Konečně nic se neděje - ověříš pokusem :D

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Majkl1
Stálý člen
Příspěvky: 83
Registrován: úte 31 kvě 2011 5:47
Dal: 1 poděkování
Dostal: 7 poděkování

RE

Příspěvek od Majkl1 »

Tak ti nevím. Pokud se něco udává ve frekvenci, tak její délka je obyčejně vzdálenost jedné vlny od druhé (osobně však nevěřím, že se jedná o vlny, neb to je jen lidský 2D výklad spirály), takže ta délka by se měla týkat vzdáleností mezi závity. Když vemeš frekvenci třeba nějakého konkrétního tónu (zvuku), tak je taky jedno v jak dlouhé místnosti ho vyloudíš, nebo z jak dlouhé struny. V každé bude mít svojí výšku (sice jiné zabarvení kvůli odrazům a pod., ale komorní "A" to bude vždy). Taky vědět výšku amplitudy (průměr závitů spirály)
Ale toť můj názor.
M.


Uživatelský avatar
poota
Zasloužilý člen
Příspěvky: 5830
Registrován: stř 26 zář 2007 22:23
Bydliště: Praha
Dal: 1692 poděkování
Dostal: 2418 poděkování

Re: RE

Příspěvek od poota »

Majkl1 píše:.. Když vemeš frekvenci třeba nějakého konkrétního tónu (zvuku), tak je taky jedno v jak dlouhé místnosti ho vyloudíš, nebo z jak dlouhé struny. V každé bude mít svojí výšku ...
V tomhle máš pravdu.
Jenomže tady jde o geometrický vztah mezi vlněním a prostředím - dost důkladně se to sleduje u antén.
Když "pustíš" nějakou sinusoidu na jednom konci do nějak dlouhé antény, tak záleží na tom, ve které fázi sinusoidy dorazí na konec - pokud je ta fáze jiná, než na začátku, vznikne postupná vlna, která se vyzáří. Když je na konci v přesně stejné fázi, tak se od konce takzvaně "odrazí" a vznikne stojaté vlnění. Při něm jsou na vodiči ve stále stejných bodech místa s nulovým napětím (uzly) a místa s maximálním napětím (kmitny). V uzlech můžeš takový vodič třeba i uzemnit a obvod to nijak neovlivní. Právě takto laděných obvodů používal Tesla a byl to i jeden z důvodů, proč se snažil o co nejvyšší frekvence - znamenalo to zkrácení všech délek v obvodech.
Přesným "naladěním" spirály na daný kmitočet docílíš toho, že "elektrický výkon", který do spirály přivádíš, v ní také zůstává a může pracovat - třeba vytvářet ionty. Když naladíš tuhle "výstupní anténu" jinak, tak se ten "elektrický výkon" vyzáří do sacího traktu, ale jinou práci konat nemůže. Další věc je ta, že máš "anténu" napájenou na obou koncích - to znamená, že pokud je naladěná na jiný kmitočet (je mimo rezonanci), tak zatěžuje výstupní prvek oscilátoru jinak, než by měla, takže může dojít k jeho přetížení.
Mrkni třeba na http://cs.wikipedia.org/wiki/Stojat%C3% ... %9Bn%C3%AD

Zdravím - poota


Dr.Ont Geront Senilisimus/GeroDront/DeGe
Uživatelský avatar
smotajev
Nový člen
Příspěvky: 11
Registrován: ned 26 črc 2009 22:39

Ta délka drátu.

Příspěvek od smotajev »

Nedalo mi to a změřil jsem délku toho drátu. Z metru mi zbylo 475mm, na konci jsou kousky zahnuté, tak to mám plus míus 510 mm. Skoro přesně to vyhází na osminásobek. Najeto zatím 185 km a podle palivoměru se to jeví příznivě. Pravda se ukáže až po dotakování plné nádrže.


Odpovědět

Zpět na „Stavebnice“