Fórum U Pramene

Vážení, když zase sestoupíme na chvíli od slunce na zem.. ..a nebo přesněji.. ..pod zem..
Jsem jediný, kdo má pocit, že tyhle díry těžko mohou být obyčejným sesuvem půdy?
Podívejte se na ten poměrně přesný kruhový tvar.. Přirozené sesuvy bych očekával různě nepravidelné a především spíš jakési "zlomy" v krajině, než krátery nebo takhle perfektně přesné díry kruhového profilu. Tak dobře, i kdyby teda krátery, beru.. Ale takhle přesnou díru..?



Článek na iDNES.cz ...

Také mi to připadá velmi podivné. Snažím se o tom zjistit více...

Co takhle třeba.......

Řikaj tam ale, že je ta džuzna hluboká jen 20 metrů....

ánebo

adam.benda píše: Ale takhle přesnou díru..?

Souhlasím. Navíc je dost divné, že by se vytvořila v podzemí tak velká dutina, aby se do ní vešel všechen materiál, který byl původně místo té díry.

Osobně mám tuto teorii, pro kterou se mi zdají svědčit i jednotlivé obrázky:

tornádo s centrálním sloupem o průměru až dvou či tří metrů - jeho centrum vytvoří "antigravitaci", která ze země vysává materiál a odnáší ho vzhůru. Vzniká tím "studna" o tomtéž průměru, do níž se se stran sesouvá okolní půda, která je tímto "vysavačem" odnesena také nahoru. Na síle a trvání vysavače závisí hloubka a průměr džuzny.

Okraje jámy svědčí o sesouvání, ale sesutý materiál schází. Roury, čnící se stran do džuzny svědčí o tom, že sesouvající se materiál nebyl kompaktní, ale sypký. Ta džuznička v rýžovém poli má výrazně zvednuté okraje - jinak by pod vodou ani nebyla vidět. V té Guatemale se přímo zmiňují o tropické bouři.

Zdravím - poota

Rival píše:Také mi to připadá velmi podivné. Snažím se o tom zjistit více...

Než sesuvu půdy bych byl pomalu přístupnější tomu, že se na povrch z podzemí provrtal Technodrom s Krankem a Trhačem

V Guatemale se to stalo v den, kdy tam byla silná bouře Aghata. Problém je, že mi to moc nezapadá do sebe.. Habana píše o hloubce 20 m, já měl za to, že je to něco kolem 60ti... Podmáčení půdy se mi skutečně nezdá.. A verze, že jde o špatně udělané kanalizace nebo vliv těžkých projíždějících vozidel, to už je moc..

Za povšimnutí možná stojí odpadní trubka, která je v záběru na videu nacházejícím se v níže zmíněném linku..
Není ohnutá tíhou propadající se půdy a ani není zlomená.. Je jakoby přeseknutá... Celý ten "sesuv" vypadá spíš tak, jako kdyby to někdo vyříznul..

http://zpravy.idnes.cz/dira-jako-do-pekla-desi-guatemalce-vini-spatnou-kanalizaci-a-popelare-1ir-/zahranicni.asp?c=A100602_151512_zahranicni_btw

Ta místní bouře Aghata by mohla mít v souvislosti s tím jiný význam.. Pokud by se nejednalo o čistě přírodní počin, bouře by možná mohla šikovně zakrýt případného iniciátora.. Tak jsem paranoidní.. Jen mi to problesklo hlavou..

poota píše:...
tornádo s centrálním sloupem o průměru až dvou či tří metrů - jeho centrum vytvoří "antigravitaci", která ze země vysává materiál a odnáší ho vzhůru. Vzniká tím "studna" o tomtéž průměru, do níž se se stran sesouvá okolní půda, která je tímto "vysavačem" odnesena také nahoru. Na síle a trvání vysavače závisí hloubka a průměr džuzny.
...

To už mi přijde přijatelnější, ale stejně mě zaráží to, že by tornádo muselo stát asi poměrně dlouhou dobu na jednom místě a tolik hlíny by muselo být rozmetáno všude kolem.. Navíc pár metrů pod původním povrchem asi bude sypká vrstva, ale mám za to, že pak už jsou šutry, skála... I to je vyříznuté.. A nebo pokud by tam byla skála jen zčásti, vysálo by to hlínu, ale stěny by měly značné nepravidelnosti právě kvůli velkým kamenným útvarům, se kterýma by to nehlo.. Jsem z toho jelen

Nazdar,

1) Trubka je skutečně říznutá, a to proto, že šel kukat objímkový spoj.
2) Hledat společnou příčinu pro všechny ty díry asi bude dost problematické.
3) Hodně takových propadlin může být zapříčiněno

3a) hlubokým krasem pod naplaveninami, potom k tomu má počasí co říci, protože jednou to prostě jít musí a voda, čím víc, tím líp, je agent, který to dokáže. Brno, cca 1970, paní zmizela s půlkou refíže v podzemí a nikdo ji nikdy nenašel. Zase za tím byla voda a nejlepší odhad je, že tam připrdla městská voda, mlela hlínu a pomalu to splavovala do hlubokého krasu, až se to poněkud otevřelo a procedilo i s paninkou.

3b) Staré až prehistorické dolování udělá eventuelně totéž co kras. Praha, mezi Libní a Prosekem, silnice "Prosecká" se svého času propadala skoro každý rok. Džuzny, že se do toho vešel autobus i čtyři. Příčina, staré uhelné dolování o kterém již dávno nikdo nevěděl, ani Kosmas, nemluvě o Olbrachtovi. Jako perla, jedna ta díra se propadla za busem, kterým matinka cestovala z práce (Avia). Koukala ze zadního okna RTOčka a nemohla si vysvětlit, jak ten autobus mohl přes tu díru přejet aniž to drnclo. Jeden rok tam byly 3 v řadě. Ano, jsem z Libně.

3c) Tekuté písky. Podzemní ložisko může neustále odtékat kamsi a půda kolem a nad, pokud je poněkud suchá a jílovitá, utvoří celkem pevnou klenbu, no a zase ta voda, změkčí to, když je jí dost a hned je díra.

4) Jedinné co mne skutečně zaráží je ta díra v rýžovém poli. Vrtání tornádem, možná, docházet k tomu musí, jinak by z nebe občas těžko pršely ryby, raci, kamení, písek a kde co. Kolem díry není stojatá rejže, alespon ne těsně kolem. Taky tam mohl žuchnout meteorit.

5) Ta guatemalská na tornádo moc nevypadá, baráky kolem nenesou stopy tornádího řádění. Také říkají, že se to propadlo po zřícení třípatrové budovy. Proč se asi zřítila, HUH? Takže nějaký ten otřes, nějaká ta voda, vhodné geologické podminky a hned je díra vykopaná.

Ahoj, Slávek.

Slavek Krepelka píše:
4) Jedinné co mne skutečně zaráží je ta díra v rýžovém poli. Vrtání tornádem, možná, docházet k tomu musí, jinak by z nebe občas těžko pršely ryby, raci, kamení, písek a kde co. Kolem díry není stojatá rejže, alespon ne těsně kolem. Taky tam mohl žuchnout meteorit.

S tím teda problém nemám. Stonky rýže těsně kolem díry jsou skloněny dovnitř, což svědčí o propadu. Hlínu tam naplácali místní až po té, aby jim do díry nenatekla všechna voda z pole a oni nepřišli o úrodu.

Ilem píše:Hlínu tam naplácali místní až po té, aby jim do díry nenatekla všechna voda z pole a oni nepřišli o úrodu.

+1 Vlastně perfektní.

Ahoj, Slavek.

Zní to dobře, ale v praxi si to moc neumím představit.. Jakmile se to propadne, prakticky okamžitě se to naplní vodou.. Musel by u toho přímo někdo stát a jakmile by se to propadlo, okamžitě by se to musel snažit ohradit a podle mě by to nestačil.. Proud vody by mu navíc v ohrazení dost bránil.. Ten proud dolů mu dost znemožňoval ohrazení udělat.. Možná to bylo tak, že se díra zcela naplnila vodou (poli to nijak výrazně neublížilo) a pak se to radši ohradilo, protože díky méně jílovité půdě v hloubce díry by mohlo docházet k neustálému úniku vody z pole..

Napadla mne "absolutní blbost" co když to má souvislost s únikem ropy, když někde něco vyteče tak tam ten materiál musí chybět, prostě scvrknout
Kdo ví co je pod zemí a jak to tam funguje.

Palo píše:Ještě taková drobnost... Když se bavíme o polovodičích, na kterých se bude indukovat napětí... Když vezmu třeba tranzistor... Co ho takhle vyzkratovat? Tím pádem se žádný proud indukovat nebude, nebo snad taky?

Stačí odpojit. Ta indukce aby se tam nakmitnulo napětí k průrazu by musela být obrovská a to už zřejmě taková že i živé organismy by měly problém.
Jedná se o toto. Pokud je polovodič pod napětím tak vlivem ionizuačního záření mohou částice způsobit lavinový průraz. Je to jak když máš nafouknutý balonek a píchneš do něj, pokud není nafouknutý nepraskne, tak je to i s polovodiči pod napětím a bez napětí.

...a nebo se sopkou na Islandu.....to také něco vyfrklo..a víc než ropy...té je proti sopce minimálně....m11