Mimův vyvíječ vodíku - pokus o repliku

[Návštěvník]

Když budu mít schéma a nějakej jednoduchej popis tak víc nepotřebuju a ani servis.Sem mechanik takže bych věděl co s tim.V podstatě vím o čem je řeč,ale nemam tolik času bádat a koumat.Postavit si to už není problém,když bude schéma.

[Návštěvník]

Nějaky pokus už sem dělal tak vím o čem je řeč a taková bublina vím co udělá.Mime prosím tě

[rival]

Zde máme hlavně probírat technické záležitosti. Takže jaké navrhujete uspořádání a rozměry vyvíječe ? Necháme se inspirovat Ivanem ? Naše elektrody ovšem budou umístěny horizontálně.

[belamachina]

Pokud chceme stavět repliku, tak se držme Mimova popisu.
Výhradu mám jenom k materiálu nádoby. Když už použít plexisklo tak alespoň o síle 8 až 10mm. Je to hranatá nádoba, kde dochází k změnám tlaku a z hlediska namáhání není hranatá nádoba ideální.
Nebo je ještě jedna varianta, použít stejný materiál jako na bazény nebo septiky. Příští týden se zeptám v silonce kolik by to stálo. V Č.B. je firma která mimo jiné dělá i s plexisklem. Mají tam poměrně velké odřezky. Pokusím se odkoupit větší kusy. Dám vědět nejpozději příští týden.
Novodurová trubka o průměru 150mm je ideální nádoba na pokusy. Za pár korun dostanete k ní víčka, těsnění, spojovací kusy a odbočky. Kdo si chce hrát, ať si koupí trubku, ale kdo chce stavět repliku ať se drží co nejpřesněji popisu.
Zdravím všechny

Ak by mi narezali aj tie kruhy tak ja by som prubol oba tvary ze ktory sa viacej osvedci. Dufam ze ma to nezruinuje :-))

Hlinik je plny alebo s dierami?

ps: co sa tyka bezpecnosti.
Niekto tu strasil z unikom vodika cez stenu trubiek, vies o tom nieco ?
je to iba pod tlakom? alebo sa tika iba urcitych materialov cez ktore ten vodik dokaze prejst?
cim sa utesnuju spoje?
gumene tesnenia? nemam absolutne predstavu a mam trocha strach aby som nemal plny barak vodika.

mam pred vodikom sakra respekt tak sa radsej opytam dvakrat nez raz spravit nejaku lahkomyselnost.

[Iv]

Trošku jsem pročetl Vaše uvahy,ale nechci ovlivňovat,možná mně to i Mim potvrdí.Ve Vašem případě,kdy provádíte rozklad vody bez kmitočtových úprav,nebude žádný rozdíl mezi deskami tvaru čtvercového nebo kruhového,jen rozdíl v odpadním materálu a pracnosti kruhových elektrod.Uvědomte si ,že elektrody jsou umístěny proti sobě,jako desky kondenzátoru a Culombom. náboj jde vždy tou nekratší cestou od + k -.To znamená,že okraje elektrod nebudou v tomto případě mít nějaký vliv ,en si přidáte práci a náklady.Ale berte to jen jako můj pohled,jste taky jak vidím tvoříci se tým,tak jen taková malá rada. Pro první pokus bych volil taky tu nejednodušší cestu,to je vždy to nejlepší.Držím Vám palčiska.

[Akord]

Vyhrevnost vodika je 87MJ/kg=24kWh/kg.
Zo 7 litrov H2O ho vznikne
778gramov a teda opacne treba na rozlozenie
7 litrov vody 18.8kWh.

[belamachina]

Přesně podle vzorce pro klasickou elektrolýzu.

prepacte nieco mi uslo? :-))) je piatok vlastne uz sobota a mam v sebe asi flasu slivovice.
ale preco tu riesime cisty vodik?

ja som chcel dat do pomeru 1m3 zemneho plynu a x m3 vygenerovaneho plynu ktory asi nebude celkom cisty vodik.

Kyslik se vodstehoval do Humpolce? :-))) mozno uz mame separator a ten kyslik sa neda nijako energeticy vyuzit , ale ja som bol stale v tom ze je tam zmes vodika a kyslika co by mohla mat eventuelne vacsiu vyhrevnost ako cisty vodik.

nebite ma ak si to zle predstavujem ale ja by som v tom kotli podpalil aj certa len aby som nemusel platit ropakom za plyn :-))

[belamachina]

to je uplne jedno , hlavne nech uz mame jasno co to vlastne realne lezie von z vyvyjaca a aku to ma vyhrevnost .


hujer mal svesticky ze zahradky a emigroval Hlinik do toho Humpolce :-))

[Akord]

Vodik ma v principu stejnou vyhrevnost ve vzduchu jako i v kysliku.
Jenom teplota plamene je podstatne jina a pri spalovani v kysliku
se samozrejme netvori oxidy dusiku.
Ani tak nejde o to, zda je elektrolyza klasicka, nebo ne,
ale o to, zda spalenim muzu ziskat vic, nez me stoji zpetny rozklad.
Pripadne nahradit cast elektricke energie nejakou levnejsi, treba tepelnou.
To se take deje v cyklech jako Mark, nebo Westinghouse, vsude
jsou ale teploty kolem 1000 stupnu, a treba kyselina sirova, rtut, brom...
Jinak je to jako chtit, aby voda dotekla zpatky do prehrady,
kdyz jsem ji po vytoku z turbiny nedotlacil az na puvodni hladinu.

[Iv]

Tohle je polotovar, který ještě bude upravován pro sváření. Materiál je plast který se používá na výrobu bazénů, čističek a pod. Výborně se zpracovává. Stačí k tomu ruční pilka na dřevo, smirkový papír a vrtačka. Oproti plexisklu má výhodu vtom, že se nemusíte bát prasklin a na sešroubování je možné použít vruty.

Hoď mě pár informací o tomto materiálu,zajímavý-škoda,že není průhledný,rád vše vidím jak se to chová.

[Iv]

http://www.img-management.cz/bohemia/in ... g=about_us

Díky

[JOVA]

Protože bydlím kousek od fabriky kde se vyrábí, něco o nich vím a možná to budou informace užitečné i pro ostatní. Bývalý SILON vyrábí dva použitelné druhy. Prvním jsou bílé tlusté desky používané na velké nádrže. Materiál je lehce opracovatelný, bohužel desky se vyrábějí zřejmě lisováním ve formách takže třebaže jsou na povrchu hladké, uvnitř jsou pórovité až bublinkovaté (něco jako dřevotřísková deska). Běžná tloušťka je 1-2cm, pevnost je dobrá, nedá se ale ohýbat a v rozích se spojuje tak, že se pomocí speciální velký horkovzdušné svářečky roztaví povrch a ta pak do takto rozehřátého koutu ještě přidá roztavený silonový „drát“. Výsledkem je více či méně těsný spoj. (Nám třeba nádrž na vodu 1m3 vařili asi na třikrát! To ty bublinky!).
Druhým plastem který by byl na vyvíječe vhodnější jsou desky tlusté 2-6mm, barva modrá nebo zelená. To je ta hmota co se z ní svařují třeba bazény (do tý na bazény se přidává ještě nějaká stabilizace proti UV záření a proto je dražší než hmota na čističky co jdou pod zem). Hmota je uvnitř plná, dá se velice ochotně ohýbat, řeže se i pilkou na dřevo, po nahřátí je jak z gumy. Svařuje se obdobně s tím rozdílem že svářečka je mnohem menší, opět se nahřeje kout a do natavené hmoty zalisuje tpojúhelníkový silonový drát. V době kdy známý ještě dělal ve firmě co dělají domovní čističky jsem měl přístup k plastu i svářečce tak jsem si pár nádob doma svařil a můžu potvrdit, že je to paráda. Dokonce jsem původně než jsem si postavil svářečku z louhovek uvažoval a vyvíječi z modrého plastu velkého formátu řekněme 1 x 0,5m abych dohnal výkon velkou plochou při malém napětí.

[belamachina]

Protože bydlím kousek od fabriky kde se vyrábí, něco o nich vím a možná to budou informace užitečné i pro ostatní. Bývalý SILON vyrábí dva použitelné druhy. Prvním jsou bílé tlusté desky používané na velké nádrže. Materiál je lehce opracovatelný, bohužel desky se vyrábějí zřejmě lisováním ve formách takže třebaže jsou na povrchu hladké, uvnitř jsou pórovité až bublinkovaté (něco jako dřevotřísková deska). Běžná tloušťka je 1-2cm, pevnost je dobrá, nedá se ale ohýbat a v rozích se spojuje tak, že se pomocí speciální velký horkovzdušné svářečky roztaví povrch a ta pak do takto rozehřátého koutu ještě přidá roztavený silonový „drát“. Výsledkem je více či méně těsný spoj. (Nám třeba nádrž na vodu 1m3 vařili asi na třikrát! To ty bublinky!).
Druhým plastem který by byl na vyvíječe vhodnější jsou desky tlusté 2-6mm, barva modrá nebo zelená. To je ta hmota co se z ní svařují třeba bazény (do tý na bazény se přidává ještě nějaká stabilizace proti UV záření a proto je dražší než hmota na čističky co jdou pod zem). Hmota je uvnitř plná, dá se velice ochotně ohýbat, řeže se i pilkou na dřevo, po nahřátí je jak z gumy. Svařuje se obdobně s tím rozdílem že svářečka je mnohem menší, opět se nahřeje kout a do natavené hmoty zalisuje tpojúhelníkový silonový drát. V době kdy známý ještě dělal ve firmě co dělají domovní čističky jsem měl přístup k plastu i svářečce tak jsem si pár nádob doma svařil a můžu potvrdit, že je to paráda. Dokonce jsem původně než jsem si postavil svářečku z louhovek uvažoval a vyvíječi z modrého plastu velkého formátu řekněme 1 x 0,5m abych dohnal výkon velkou plochou při malém napětí.

zvaracku na plasty nemam takze alternativa B lepenie?
da sa to spolahlivo zlepit?

[1220]

dělali jsme před časem nádoby tak, že se dají desky natupo, zalepí se to a
potom pojistí šroubky , nejlepší jsou samořezné.

[Edgar]

Vymyšlené doplňování máš pěkně ale já bych použil něco jiného.
Navrhuju použít systém jaký je u bojlerků v automatech na kafe:
Velká nádoba s vyvíječem je hadičkou propojená s nádobkou menší. Propojení je uskutečněno pod hladinou, takže získáme spojené nádoby. Ta malá nádobka je plováková komora s plovákem, jehlovým ventilem, popřípadě s mikrospínači. Díky propojení hadičkou je v obou nádobách stejně vysoko hladina. Nejlepší na tomto řešení je, že při dopouštění vody není nijak čeřena hladina v hlavní nádobě a nehrozí ani třeba obnažení elektrody nebo jiskření kvůli kterému to máš zřejmě popropojované - voda totiž v klidu přitéká a hladiny se vyrovnávají. Hadička o světlosti 5mm bohatě stačí.
V automatech jsou v plovákové komoře mikrospínače 2 - spodní a horní hladina. Elektronika pak ovládáním elmag. vodního ventilu udržuje hladinu v plovákovce v mezích určených mikrospínači.
Škoda že nemám foťák dal bych sem fotku s popiskem.