AUTO..na vodu

[bony1]

Pozor Duraj chce vyvracet stare odskousene patenty, nikdy nic nevyzkousel, nikdy nic neudelal, jen tlacha podle toho co se naucil ve skole. Já sem narozdil od duraje tuhle starou topologii vyzkousel, prepolovani jsem delal elektronicky aby nedochazelo k opalovani kontaktu, ale jde to i pres relatka. Byl jsem docela prekvapenej kolik plynu se vyrobi. Myslim ze na tak jednoduchou upravu je to velice solidni. A nebudu tady vykladat pravy opak kdyz to funguje. Jak rika llem, ten kdo chce at bere ten kdo nechce at necha lezet

[duraj]

.... Duraj .... nikdy nic neudelal, jen tlacha....

Seš si jist..?
Tohle jsi také myslel vážně:

.... jedna seriova vetev polovodicu by nikdy trakcni motor neutahla! Konkretne v radach 16X a 36X je v jedne vykonove skrini pro jeden trakcni motor 8 seriovych rad pripojenych paralelne. ....

A ona to vůbec není pravda....

[Ilem]

Duraj je děd vševěd a jistě nám tu rád vysvětlí pojem dvojvrstva a rád nám též vysvětlí, co se s ní stane při mžikovém připojení a odpojení napětí (protože on nás tu jen zkouší a dobře přece ví, že frekvence se nemusí uplatnit poze ve střídavém obvodu), nebo co se stane při mžikovém přepólování. A také jaké kde potečou proudy, včetně všech mikroproudů a na konec nám rád sdělí, jaký to bude mít dopad na Faradayovy zákony elektrolýzy.
Konečně napíše něco, co bude pro toto fórum přínosné. Pro snažší pochopení jistě i rád namaluje obrázek

[duraj]

Duraj je děd vševěd a jistě nám tu rád vysvětlí pojem dvojvrstva a rád nám též vysvětlí, co se s ní stane při mžikovém připojení a odpojení napětí (protože on nás tu jen zkouší a dobře přece ví, že frekvence se nemusí uplatnit poze ve střídavém obvodu), nebo co se stane při mžikovém přepólování. A také jaké kde potečou proudy, včetně všech mikroproudů a na konec nám rád sdělí, jaký to bude mít dopad na Faradayovy zákony elektrolýzy.
Konečně napíše něco, co bude pro toto fórum přínosné. Pro snažší pochopení jistě i rád namaluje obrázek

Napětí na dvojvrstvě nemá žádný zázračný účinek, stejně jako případný zákmit při zapnutí a podobně.
Elektrolýza vody je jen a pouze trhání vazeb v molekule tokem el. proudu.
Kde potečou jaké proudy opět nehraje roli - vstup energie do procesu je jednoznačný a co teče do uzlu, teče také z uzlu.

[Ilem]

Tento blud jsi vyčetl kde?
Zázračný ne, ale naprosto přesně fyzikálně vysvětlitelný a definovatelný.
Kdybys místo hledání na internetu alespoň 1x něco vyzkoušel, nemohl bys takový blábol napsat. A musel by ses, možná i zamyslet. Ale to by asi bolelo.

[duraj]

Tento blud jsi vyčetl kde?
Zázračný ne, ale naprosto přesně fyzikálně vysvětlitelný a definovatelný.
Kdybys místo hledání na internetu alespoň 1x něco vyzkoušel, nemohl bys takový blábol napsat. A musel by ses, možná i zamyslet. Ale to by asi bolelo.

Ano, nemá žádný vliv na účinnost rozkladu vody.
Takže proto píšu, že žádný zázrak - jen a pouze to trhání vazeb v molekule.

Nesmysly tady tvrdíš ty a oháníš se tvými údajnými pokusy a převratnými zjisštěními, která ovšem nejsi schopen nijak doložit.
Já uvádím jen to, co je ověřeno.

[Peter11]

Hádáte se zbytečně. Množství vodíku je dané proudem a způsob rozkladu je o účinnosti vložených zdrojů a získaném užitku.

[Ilem]

To ano. Ale záleží na tom, při jakém napětí ten proud protéká, protože teprve součin proudu a napětí nám dává příkon.
Zkusil někdo z vás, podívat se osciloskopem na proud, který teče do elektrolyzéru prvních 100 ns po připojení napětí? A na druhé stopě sledovat napětí? A udělat si součin těchto dvou křivek? (nápověda - dvojvrstva se tovoří cca 10 - 100 ns v závislosti na čistotě vody)
A teď mi to Duraj vyvrať.

Mimochodem, některé mé údajné pokusy jsem veřejně předváděl na srazech tohoto fóra. Je na to mnoho svědků. Co jsi předvedl ty?

[bony1]

Jo tak to je neco na duraje, Ted se bude kourit z klavesnice jak bude googlit I kdyby nasel neco pozitivniho, stejne si nepripusti a neuveri ze neco takoveho existuje. Já moc dobre vim o co se jedna, proto pulzni elektrolyza je efektivnejsi a navic vznika orthovodik ktery vyda minimalne dvojnasobek energie

[martin11]

...mám velkou obavu , že ortho nebo para - vodík při běžné elektrolize, tak jak jsme schopni ji v "amaterských" podmínkách vyrobit nepřipadá v úvahu....
...no možná máš jiné...!!!!! "praktické" výsledky.....


Ortho-vodík a para-vodík

Vodík tvoří dvouatomové molekuly, jelikož má atom vodíku nenulový jaderný spin, existují u něj dva jaderně-spinové izomery – ortho–vodík, kde mají obě jádra spiny paralelní, takže výsledný spin je 1 a para-vodík, s nulovým výsledným jaderným spinem. Přechod mezi izomery je možný triplet-singletovým přechodem, který je zakázaný, proto probíhá pomalu. Je ale možné ho katalyzovat např. palladiem nebo platinou. Za nižších teplot je pravděpodobnější vznik para-vodíku, se stoupající teplotou roste i koncentrace ortho-vodíku.[7]

Teplota [K] Koncentrace para-vodíku [%]
10 99,9999
20 99,821
50 77,054
100 38,620
200 25,974
300 25,072

[bony1]

Tvuj prispevek zni moc slozite, melo by to jit snazsi cestou pres nekolik seriove zapojenych elektrolyzeru pripojenych na podtlak aby dochazelo k probublavani a prvni vyvyjec nechat s nadechem. Atomy vodiku a kysliku by mely vytvaret shluky, ktere pri rekombinaci uvolni tolikrat vetsi energii, kolikrat se samovolne spoji. Nevim, nemám to odzkousene, udajne to staci na pohon motoru, doporucuje se 8-10 elektrolyzeru zapojenych seriove, prikon kolem 1kw. Nezkousel to tady nekdo?

[Peter11]

...mám velkou obavu , že ortho nebo para - vodík při běžné elektrolize, tak jak jsme schopni ji v "amaterských" podmínkách vyrobit nepřipadá v úvahu....
...no možná máš jiné...!!!!! "praktické" výsledky.....


Teplota [K] Koncentrace para-vodíku [%]
10 99,9999
20 99,821
50 77,054
100 38,620
200 25,974
300 25,072

http://z-moravec.net/chemie/periodicka- ... vku/vodik/

Udržet v elektrolyzéru umístěném u motoru auta teplotu 300°K je trochu problém. Spíše tam bude kolem 330°K a voda bude mizet velmi rychle v podobě páry (jedná se o benzínový motor).

[Peter11]

... melo by to jit snazsi cestou pres nekolik seriove zapojenych elektrolyzeru pripojenych na podtlak aby dochazelo k probublavani a prvni vyvyjec nechat s nadechem. ...
Nezkousel to tady nekdo?

Pokud bude vzduch nasáván do prvního ze zapojených elektrolyzéru a pak probublávat postupně jednotlivými stupni k výstupu do sání, dojde při vypnutí motoru k přečerpávání elektrolytu mezi jednotlivými články. Při škrcení vstupného vzduchu bude elektrolyt přečerpán do prvních článků, při neškrcení skončí většina elektrolytu v motoru.

[Ilem]

Aha, myslel jsem, že jsi jeden Peter, který tu už kdysi byl, ale ten by takovou koninu nikdy nenapsal. Takže:
1. Přes elektrolyzér jde jen nepatrná část vzduchu, který jde do sání. Pro představu, motorem o objemu 1,5 l projde při 3 000 ot za minutu 4,5 m3 vzduchu. Nedovedu si představit, jak velký by musel být elektrolyzér, aby ho takový průtok nevyšplouchal do motoru. Ale vzhledem k tomu, že vzduchu přes elyzér jde nepatrná část, je to již jen o geometrickém uspořádání nad hladinou. Lapače kapek jsou poměrně účinné a velmi jednoduché. Tím padá to, že většina elektrolytu skončí v motoru. V tomto případě by tam skončila za chodu, ne při vypnutí.
2. Při vypnutí motoru by skutečně mohlo docházet k částečnému přečerpávání elektrolytu do prvních článků, ale nebude, protože již dávno byl vynalezen zpětný ventil.
3. Proč by při vypnutí motoru měl elektrolyt skončit v motoru při škrcení mi vůbec nejde na rozum.

[Peter11]

Při škrcení po vypnutí se přečerpá do prvních článků. - Vyzkoušeno.
Při neškrcení za běhu motoru skončí většina elektrolytu v motoru. - Taky vyzkoušeno.
Jde o rozdíly tlaků v článcích.