Tento výrok si zaslouží bodJuranus píše: ............TO JSEM NEPSAL JÁ ALE NĚJAKÝ KLIENT


Tento výrok si zaslouží bodJuranus píše: ............TO JSEM NEPSAL JÁ ALE NĚJAKÝ KLIENT
A to proč? Když mě martin11 chybně citoval?spaceball píše:Tento výrok si zaslouží bodJuranus píše: ............TO JSEM NEPSAL JÁ ALE NĚJAKÝ KLIENT![]()
Hlavní problém je uvažovat neustále v kontextu analogie magnet-pružina. Ne že by se to v některých momentech nedalo pro názornost použít, ale tak jako každá analogie to má svoje omezení.Juranus píše:
Hlavním problémem u MM je odstínění mg. pole. Jediným dokonalým diamagnetickým materiálem je supravodič. Ovšem při jeho pohybu do vzduchové mezery mezi magnety bude nutné překonat síly po dráze (tedy energii) která spotřebuje všechnu vyvinutou magnety, takže to bude obdobné jako při odstiňování mg. měkkým materiálem, kde se zase magnety k němu přitahují a je tedy třeba energii k vytažení stínění z mezery. Není třeba žádných SW simulátorů, aby to bylo jasné jen z logického rozboru.
Dá se tomu tak říci. Výbuchem ve spalovací komoře došlo k uzavření přívodu vzduchu a plynu pomocí ocelové membrány.Juranus píše:V1 měly náporové motory. Taky dobrý systém.
Jak se dá měnit magnetický tok feromagnetickou clonkou bez jejího pohybu? To by se musely umět měnit její vlastnosti za chodu. I kdyby to šlo, stálo by to zase energii................... Dva magnety a feromagnetická "clonka" mezi nimi, kterou ale silou nevytahuješ ani nevkládáš, proměnný mag. tok se v ní dá přesto poměrně snadno dosáhnout... nebo dvě dvojice magnetů, vhodně pólované proti sobě, které rotují na společné ose.... jsou možnosti, o kterých se příliš nemluví, a když už, tak se zase neposlouchá...
Tohle tvrzení byste těžko obhajoval!Logika je super věc, ale pro získání nových poznatků ne zrovna ideální.
Trochu se zde míchá náporový motor (V1 a tzv. létající komínové roury) s pulzním motorem (V2). Náporový používá pro směšování s palivem vysoké rychlosti protékajícího vzduchu, kdežto pulzní nasává směs z karburátoru díky podtlaku, který vznikne setrvačností spalin, vytékajících tryskou.spaceball píše:Dá se tomu tak říci. Výbuchem ve spalovací komoře došlo k uzavření přívodu vzduchu a plynu pomocí ocelové membrány.Juranus píše:V1 měly náporové motory. Taky dobrý systém.
Motor vydával "štěkavý až bzučivý" zvuk podle četnosti výbuchů (i 50x za sec.) a dal by se dnes rozchodit vysavačem a
propanem.
Mýliť sa je len ludom blízké , preto že v prírode by to ,,adept" na takýto omyl z največiou pravdepodobnostou už ,,nerozchodil" . Keby sa ,,veci" mali tak ako to tu prezentuješ , dodnes by bola ,,zem placatá". PepeJuranus píše:...Tohle tvrzení byste těžko obhajoval!...
Já myslím, že V1 měly pulzní náporové motory a V2 už měly raketové motory na kapalný palivo.poota píše: Trochu se zde míchá náporový motor (V1 a tzv. létající komínové roury) s pulzním motorem (V2). Náporový používá pro směšování s palivem vysoké rychlosti protékajícího vzduchu, kdežto pulzní nasává směs z karburátoru díky podtlaku, který vznikne setrvačností spalin, vytékajících tryskou.
Zdravím - poota
Je to možné - stalo se. Znám dokonale princip náporového motoru, ale v souvislosti s německou válečnou technologiípoota píše:Trochu se zde míchá náporový motor (V1 a tzv. létající komínové roury) s pulzním motorem (V2). Náporový používá pro směšování s palivem vysoké rychlosti protékajícího vzduchu, kdežto pulzní nasává směs z karburátoru díky podtlaku, který vznikne setrvačností spalin, vytékajících tryskou.spaceball píše:Dá se tomu tak říci. Výbuchem ve spalovací komoře došlo k uzavření přívodu vzduchu a plynu pomocí ocelové membrány.Juranus píše:V1 měly náporové motory. Taky dobrý systém.
Motor vydával "štěkavý až bzučivý" zvuk podle četnosti výbuchů (i 50x za sec.) a dal by se dnes rozchodit vysavačem a
propanem.
Zdravím - poota
gromit píše: na oba komentáře stačí jedna odpověď: praktický experiment.
Tohle tvrzení byste taky těžko obhajoval. Vyznívá to, jako by všechny důležité objevy učinili lidé "nezatížení" poznáním a logickým myšlením. Já bych se přikláněl ke zcela opačnému názoru. Byli to většinou lidé velice přemýšliví a pracovali zejména na základě poznání svých předchůdců, které podrobovali tvrdé kritice myšlením. Když se jim např. zdál pohyb planet v geocentrické soustavě (na které trvala církev) příliš složitý, dospěli logicky k soustavě heliocentrické. Přitom již do té doby byla k dispozici kolekce astronomických měření a pozorování, z nichž ke stejnému výsledku mohli dojít lidé dříve. Možná i někteří došli ale zůstali v anonymitě z obavy před církví. Ale to tady v Evropě. V Číně by to asi nikomu nevadilo.pepe píše:........... Keby sa ,,veci" mali tak ako to tu prezentuješ , dodnes by bola ,,zem placatá". Pepe
Až na pár ,,zlatých" výnimiek sa vypozorované objavy logikou ,,zdôvodňujú" a nie objavujú . PepeJuranus píše:...Tohle tvrzení byste taky těžko obhajoval...
Juranus píše:gromit píše: na oba komentáře stačí jedna odpověď: praktický experiment.
Chcete tím říct, že magnetický tok lze feromagnetickou clonkou měnit praktickým experimentem?
(Praktické experimenty ale zatím jen potvrzují, feromagnetickým materiálem mg. pole odstínit nelze, respektive se k němu odstíněné magnety budou přitahovat => síly => ztrátová energie. Pak jedině dokonalý diamagnetický materiál, kde se budou magnety od něj odpuzovat a zase => síly => ztrátová energie![]()
A stejným experimentem byste dokázal, že logika není vhodná pro získávání nových poznatků?
V tom případě považuji vaše postupy opravdu za objevné. Tato cesta mne nenapadla.