Batles píše:Ahoj Slávku,
no ano. Může to znamenat a nemusí. Mělo by to být a nemusí to být.
Inteligence živého organismu, to je další hráč....
Čert aby se v tom vyznal.
Hlavně pevné zdraví, je čas změn a ne každý se cítí dobře, či naopak atd. - to je další hráč.
Mě z toho jebne
Tvoje příspěvky znám všechny, i z jiných diskuzí. Moc rád je čtu
Ještě poznamenám neco k měření pH. Pokud si začnu hrát s iontovou kapalinou, tak přestávají platit jakákoli pravidla o přímé úměře ředění kapalin kyselinami. To, co jsi dělal ve výše psaných odkazech mi silně připomíná pH reakce iontových kapalin a v tom případě by tvoje domněnky byly jen doměnky.
Mě z toho fakt jebne
Nazdar Batlesi,
že jsem se v tom pH právě kvůli tomuhle problému před pár dnama hrabal. Ona spousta látek a jejich kombinací slouží jako pH stabilizátory v roztocích. To znamená, že pokud jsou tyto látky v roztoku přítomné na nějakém chemicky vybalancovaném (pro dané chemikálie) pH a dodá se ať už kyselina (do určité míry), nebo zásada, pH se nemění. Citrát sodný je jedním z klasických a je jmenovaný v tabulkách asi tak 20 vzorových stabilizátorů. Taky jsem našel zmínku, že i krevní plasma je vlastně takovým stabilizátorem pH. Tak si to přeber
To pro mne totiž znamená, že to vezme hodně, než se pH krve vykolejí, ale zároveň to pro mne znamená, že může být těžké ho trvale přivést zpět, kde má být. Vrtalo mi to totiž v makovici, když jsem zjistil, hledaje info na kritické množství HCl v krvi (stejně to poslala snacha, co je promovaná zdravotní sestra), že 8ml 37% HCl během 4 hodin do žíly pacienta ne vždy srovná příliš zásadité pH krve. To je podle mne děsnej nářez. S těmi stabilizátory mi také hned došlo, že jsou vlastně i problémy jít podle pH v roztocích a i krve. Zase to nepracuje spolehlivě.
Na straně druhé to ale také snad může vysvětlovat, co vlastně citrát sodný páchá s tou propustností buněčných membrán specielně u vápníku a dalších zásad. Skoro bych si typnul, že díky němu jsou buňky přesvědčeny, že se potřebují víc alkalizovat a pouštěj ty zásady dovnitř. Snad i proto se zavodňují, či co, a červený krvinky pak pustěj dovnitř i ClO2. To je samozřejmě divoká spekulace, ale někdy to vyjde.
Citrát sodný stabilizuje roztoky mezi pH 3-6, což znamená, že přidržuje při nějakém obsahu v krvi kyselé pH, i když je v krvi zásad dostatek na to, aby byla bez přítomnosti toho citrátu kde má být. To může být momentálně fajn, pokud by jinak docházelo k alkalóze (vysoké pH), ale je to v pytli pokud je acidóza (nízké pH). Mezi ty stabilizátory taky patří i spousta anorganických látek, stejně jako těch organických. Soda bikarbona je jmenovaná jako velice zásaditý stabilizátor pH.
Je toho moc. Člověk nějak najde odpověď na jednu otázku a vyrojí se hned minimálně dvě. Mám čím dál tím víc úctu k biochemikům. V tom aby se prase vyznalo a nedivím se, že medicína se v tom potácí, co s čím a kým vlastně a kdy provést. Pokud nevlezou do biochemie a to velice dobré a do komplexních a dlouhých rozborů, má jenom hrubá vodítka. Řadový MuDr nemá šanci, nemluvě o mně, či nás. Tady je pak nějaký klinický výzkum a zkouška a omyl asi podstatně rychlejší a spolehlivější metodou, než jakékoliv MuDrování a opět to poukazuje na to, proč jsou v tom dost velké rozdíly díky rodinné tradiční dietě, místní sociální struktuře, místním chemickým podmínkám, pracovním podmínkám atd. atd.
Ahoj, Slávek.