Godzila - všeobecná diskuze

[milda]

no to je paráda, dokonce dvě schémátka. To vrchní je o dost jednodušší.
Spodní řešení má nějaký výrazný výhody oproti hornímu schemátku?

A ten miliampermetr nemusí takhle mít žádný chránění?

[poota]

Celkový "výkon" je dán "napětí x proud".
Proud je dán při určitém napětí odporem.
Máš určitý odpor mezi elektrodami a kůží - a snažíš se docílit určitého proudu podle ampérmetru.
To znamená, že můžeš buď snižovat napětí a nebo napětí nechat a přidávat ještě další odpor.
Potřebuješ docílit stejného určitého proudu i při změnách odporu mezi elektrodami a kůží, proto je nutné použít plynulou regulaci.
Pokud se bude během seance měnit odpor na elektrodách, třeba vysycháním navlhčení, bude se měnit i proud.
Regulovaný zdroj, který Ti navrhuje lajos, udrží nastavený proud i při změnách odporu na elektrodách, dokonce i při zkratu.

Zdravím - poota

[lajos]

Poota to říká správně, samozřejmě nastavený proud drží na nastavené úrovni než na to stačí napětí zdroje-třeba zkratem nastavený proud nemusí fungovat při suchém přiložení-pokud bude dost mokro asi nebude problém-chce to občas juknout na mA metr a po čase budeš v obraze co na co stačí. Jo druhé schema žádnou ochranu mA metru nepotřebuje.

[milda]

Kluci, to je paráda!
Dík moc, že jste se mnou tady trávili večer!
A já můžu začít shánět...

[lajos]

Mimo téma (offtopic)

Jsme se ve vlákně Pro neználky II (potřebuji vědět.....) ... pokračování ... o tom pobavili ale další moje hnusné schematko patří sem

[Slavek Krepelka]

Kluci, to je paráda! ...

Odpusťe prosím drontu takřka nepolíbenému múzou umění elektronických, ale podle kterého učení magického budete přesně nastavovat ty naprosto přesné Volty a miliampéry a jakýmto zaklínadlem elektronickým budete z jednoho poťáku, či čehokoliv, a jedním měřákem, kontrolovat více než dva fousy (+,-) z udělátka, nemaje u nich ani náhodou zaručen stejný odpor jak přes kůži, tak tkáněmi.

S němým obdivem, Slávek.

[lajos]

No o těch více fousech sem si všiml až teď. Samo přes jeden poťák a mA metr změříš jenom to co teče do obou párů elektrod současně, jinak ke každému páru elektrod musíš mít svůj poták a mA metr popř. zdroj proudu( něho i přepínač polarity) a takhle předbíhá požadavek a představa technícké možnosti schematu, mám to překreslit?
Pro kolik párů elktrod? Hlavně nepřehánět, neb místo pár plíšků budete mít na sobě kroužkový zbroj.

[Slavek Krepelka]

No o těch více fousech sem si všiml až teď. ....

Že jsem ve výborné ráži, přímo Jabůrkovské: "Jakou kouzelnou hůlkou hodláte kontrolovat hustotu proudu procházející dannými partiemi povrchu každé jedné elektrody?" kteréžto kritérium je pro naprostou přesnost dodání této záhadné energie do organismu z čistě vědeckého hlediska opět velice závažným faktorem? Ono totiž není nad dokonalý přístroj.

Slávek.

[lajos]

Tak že nejde o více párů elektrod. Hustota proudu je výpočet, teorie, musíš vsugerovat svým buňkám aby laskavě odebírali proud rovnoměrně z celé poskytované plochy nebo ať se jdou bodnout.
Musíš přivést dráty do geometrých střed ploch elektrod a musíš elektrody umístit naprosto symetricky proti sobě, žádná pata-páteř. Jak bych to ještě vymyslel? Večer

[milda]

........... a jakýmto zaklínadlem elektronickým budete z jednoho poťáku, či čehokoliv, a jedním měřákem, kontrolovat více než dva fousy (+,-) z udělátka..........

Slávku, jsou to pořád dva fousy, akorád můžeš mít 3 elektrody +, navzájem proklemované a taktéž 3 elektrody -propojené.
Např. při použití čtyř si dáš dvě do rukou a dvě na ramena - třeba. Všech šest elektrod se asi příliš často nepoužije, ale vývody tam můžou být.

Že jsem ve výborné ráži, přímo Jabůrkovské: "Jakou kouzelnou hůlkou hodláte kontrolovat hustotu proudu procházející dannými partiemi povrchu každé jedné elektrody?" kteréžto kritérium je pro naprostou přesnost dodání této záhadné energie do organismu z čistě vědeckého hlediska opět velice závažným faktorem? Ono totiž není nad dokonalý přístroj.

Ono u godzily s přesností měření to nebude až tak horký. Ale nějaký měření je pro porovnání lepší, než nic.
Já si myslím, že nebude tak důležitý, jaký proud máš proud na mm2 na elektrodě, ale hlavně proud celkový, který tělem prochází stejně "podle vlastního uvážení"
Mušíš počítat s tím, že elektrody třeba nejsou stejně velké. Nebo se použije lavor s vodou, popř. celá vana....
Další neznámá je VYŽDÍMANOST houbičky na elektrodě, nebo v mojem případě starého froté ručníku.
Pak Ti zůstane jediná měřitelná hodnota - průtok proudu.

zdravím, Milda

[poota]

"Jakou kouzelnou hůlkou hodláte kontrolovat hustotu proudu procházející dannými partiemi povrchu každé jedné elektrody?" kteréžto kritérium je pro naprostou přesnost dodání této záhadné energie do organismu z čistě vědeckého hlediska opět velice závažným faktorem? Ono totiž není nad dokonalý přístroj.

Jako Dront bych řešil tento složitý šmodrchanec nikoli složitým k dokonalosti se blížícím přístrojem - anóbrž zjednodušením onoho složitého šmodrchance natolik, aby ho dokázal uspokojit i přístroj zcela prostinký.
Pročež - jedná se zřejmě o to, že existuje jakási hodnota proudu, která by se neměla překročit. Tedy tečka jako že punktum.
Z toho se dá odvodit, že jakákoli nižší hodnota vyhovuje a veškeré problémy vznikají jenom z toho, že se snažíme pohybovat co nejtěsněji pod touto hodnotou, abychom z toho "vyždímali" co nejvíc, neboli přesněji řečeno, aby nám to nezabralo moc času.
Takže přístroj za "tisíce" nám má ušetřit několik minut až hodin času, kterého máme zcela zdarma 24 hodin každý den.
Rovnoměrného rozdělení proudové hustoty po celé ploše elektrody se podle mého soudu docílit nedá - čili měříme pouze proud v místě nejmenšího přechodového odporu - a všude jinde na ploše bude proud menší, protože odpor kůže také není stejný v celé ploše. Částečně to lze řešit zmenšením plochy elektrody, úplně tedy jenom elektrodou bodovou, která zase nevyhovuje vzhledem k příliš malému předávanému výkonu.
Příliš velký proud, jak prokázalo praktické používání v některých severoamerických státech, nevede k rychlejšímu uzdravování, ale naopak nevratně poškozuje organizmus a to většinou smrtelně, pročež se od léčení elektrickým křeslem hromadně upouští

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=125059#p125059

Nikl očividně z neodymu v jednom místě slezl, což mi poukázalo na to, že ten kov šel do ruky i při relativně malinkých hodnotách proudu. ....

Rád bych tady brutálně sejmul jistou pověru. Rober Beck, vynálezce to DC zaperu používajícího přepólovávání elektrod 4x za vteřinu se domníval, že tím zabrání elektrolýze v těle. Olezlý nikl z neodymu při použití Soty (Beckův značkový přístroj) jasně ukazuje, že k nějaké elektrolýze a ionickému rozpadu látek dochází i při tomhle střídání. Není tedy pravdou, že střídavý proud, ať již hranatý, sinusový, nebo jakéhoholiv tvaru, nerozkládá sloučeniny v elektrolytu a kovy elektrod a netvoří jiné, a že nedovede zanést alespoň povrchově cokoliv do tkání. Co se týče frekvence, bude to na dost rozsáhlý výzkum, kdy co a jak moc. Nicméně, pokusy i praktická výroba koloidního stříbra střídavým proudem 120V při 60Hz stříbro z elektrod do láku dostane a to velice svižně (o kvalitě nic moc nevím, ale prý i vynikajicí)

S laskavým pozdravem, Slávek.

[lajos]

Když už si to tady nadnesl Slávku, koloidní Ag- zdroj proudu na 120 střídavý? ne že by to nešlo ale o dost jednodušší je to z DC. Nebo odporové omezení třeba na 1mA by byla hodnota 120 000 ohmů a při dobré destilce bys to mohl pár deci vyrábět pár dní. Pokud někdo tam vrazí nějaký odpor od boku, tak by si mohl taky vyrobyt koloid dobré na mytí nohy, se neposmívám, jen upozorňuji na technické úskaly řešení s AC napětím

[milda]

Našel jsem něco o galvanické léčbě. Ve vláknu to tady není, tak vkládám:

GALVANOTERAPIE.rtf

zdravím, milda

[hanka]

Našel jsem něco o galvanické léčbě.

Mildo, jsi úúžasný , přesně tohle dlouho hledám
Díííky, Hanka